Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

To co nelze vidět okem, to díky čemu oko vidí (co je viděním oka, čím oko vidí), TO vskutku vnímej jako brahma. Ne to co oni (lidé) uctívají.

 

---

---

Komentář:

Verš číslo 7. První řádek, to je esence verše a to je hodně, hodně zajímavé. Člověk je v tom dennodenně namočený, ale neuvědomuje si to. Víc než padesát procent fungování naší hlavy je vidět a dívat se. V hlavě je vidět a dívat se hlavní procesor fungování lidského mozku. Protože dnes tady je také počítač, dvou procesorový, což je fajn, ale lidská hlava je ještě silnější. První motorek je vidět, dívat a druhý motorek je slyšení a sluch. Dívat a vidět a slyšet, to jsou hlavní vstupy a vrata pro mysl. Když ta hmota a materiál sestupuje do hlavy, tak to znamená, co je vidět a co je slyšet. Ta kvalita té dvou-hmoty je ta dobrota, jako jsou pro jazyk dorty. Takže jazyk má čokoládu, dortík a má z toho radost a to naplňuje jazyk. Jídlo pro mysl, to jsou vidět a slyšet. Co se vidí a co se slyší, tomu se ta hlava věnuje a proto jak bylo řečeno před chvílí, je potřeba hlavu neustále zaměstnávat. Čím může člověk hlavu snadno zaměstnávat? Čtením a slyšením. Má roboty na praní oblečení a samo uklízející vysavač, tak bude myslet na to, co se dívá a slyší. To máme vždy k dispozici, slyšení a vidění. Tady verš připomíná ten běžný procesor vidění. yaccakṣuṣā na paśyati yena cakṣū~ṣi paśyati, yena to znamená jeako jen v češtině. Jen to znamená jiný ne. Jen znamená jiný ne. čakšuší pašjati a ten druhý čakšuši je indrija, ten smysl, který je pro čakšu, pro dívání, takže vidět a dívá. Vidět se nedívá, smysly se dívají. Smysl a indrije je nehmotná věc. Oči jsou hmotné věci. Když vyndáme oči, oči neřeknou nic, co vidí. Oči se nedívají, dívá se indrije, to co je za nimi. Není to takto předmět verše, ale je to důležité si uvědomit funkci dívání. Když si sypete něco do skleněné flašky, která má úzké hrdlo, tak cokoliv tam dáte, tak použijete trychtýř. Ten má dole ocásek a nahoře je otevřený tvar, do kterého snadno lejete  a někde to zapadne. Pak to jde přes ten ocásek přesně do flašky. Kdyby v tom trychtýři ta špička nebyla, tak by nebyl ten význam trychtýře. Význam trychtýře nedělá ten horní, ale ta spodní část. Ta špička udělá to, že to proteče dovnitř. Podobně smysl je taková naše špička toho trychtýře. Smysl je v hlavě, špička je v trychtýři. Indrije smysl není hmotná, je součástí neviditelné soustavy. A součástí neviditelné soustavy v lidském těle, je celý ten prostor obsazený v mysli. Jako česká hranice je celá obsazena Čechy. Všude se mluví česky. A za hranicemi na druhé straně se mluví slovensky. Lidské tělo má své hranice a tam všude bydlí naplno mysl. Takže i smysly jsou součástí mysli. Z anatomického pohledu jsou to nervy, axony, neurotransmitery apod. Soustava, která propojuje celé tělo. Z psychologického pohledu je mysl, která kompletně ovládá tělo. Takže oči a oko, kde je oční jamka, bobule, svaly, čočka, retina atd. a vzadu zapojené nervy, které jsou druhý pár do mozku. To je ta dráha, kudy signál běží. Ten smysl je skrytý za očním aparátem. To je jako ta špička u trychtýře a jakmile je to součástí mysli, tak je automaticky k tomu smyslu k dispozici všech 16 vlastností mysli. Všechny guny jsou k dipozici pro smysl zrak. Tak pro vidění jsou všechna tajemství, vlastnosti, k dispozici. Jako když je firma a je tam účetní, které je zpřístupněno úplně vše. Vše je v hlavě účetní, která vládne podniku. Ví o všem, co se kde platilo. Účetní ví sebemenší detaily. Ví, co říká ministerstvo financí a má k dispozici vše. Takto indrije má k dispozici úplně vše. Tam je všech 16 gun. Proto se říká, oči jsou vrátka do mysli. Nebo oči jsou do duše okno. Všechny manóguny jsou k dispozici ke smyslu dívání. Ten smysl vnímání je to, co se dívá, oči se nedívají a to si lidé neuvědomují. Oči se nedívají, dívá se ten smysl. Smysl dívání je to, co se dívá, oči se nedívají. Když se zamyslíte, kdo se to dívá, tak je to oblíbená věta Ramana Maharšiho. Lidi pro něj byli žáci, když věděl, že ten dotyčný je příliš nalepený a je utopený a měl dotaz, tak odpověď byla, kdo se to dívá? Kdo to slyší? Kdo je to to, co se dívá? Oči se nedívají. Tak on celou dobu vyprávěl Kéna upanišad. Kdo je to co, co se dívá. Smysl dívání má k dispozici všechna liba, neliba, emoce, zážitky, prožitky, tajemství, vše je k dispozici pro smysl, co se dívá. A co se dívá? Oči se samy na sebe nedívají. Oči nikdy svou barvu nevidí. Tak co se dívá? Se dívá, neexistuje. To se je to co člověk neví, to se je to já. Takže já očima není vidět. Vše ostatní vidět je. Proto velice jednoduše ukazujeme prstem na okolí. Otočit ten prst do sebe člověk neumí. Kdyby otočil do sebe, tak by řekl co já a to člověk nemá k dispozici v základním nastavení. Tam je dívat se ven hodnotit ostatní a označit ostatní jako horší, to znamená, já jsem lepší. Když venku vidím, že je to špatně, tak já dobrý nejsem. Já jsem dobrý tehdy, když vidím venku špatně. Se dívá mi nejde, protože to by byl moudrý, kdyby říkal, se dívá. Když někdo se dívá tak to je moudrý. Se dívat je ohromný filosofický zážitek a dívání a člověk je uvědomen, že se dívá. Takže se dívá, kdyby bylo pravda, tak to znamená, vidět sám sebe. Člověk normálně dívá, jakmile je tam se dívá, tak je vidět já. Každý mluví o tom, co dívá, ne co se dívá. O tom je řeč, já mám pravdu a kdy? Když ostatní mají lži. Když ostatní lži nemají, tak nemůžu mít pravdu. Když je interakce z venku a vlastní pocit, takto je to funkce smyslu v těle. Takže ne to, co dívá, ale to čím se dívá. A čím se dívá, to je smysl. Tadeva brahma tvaṃ viddhi. Protože to je věta od učitele pro žáka, kde učitel neustále vysvětluje jeden verš po druhém a říká, co to ta brahma je. Brahma je to, co očima vidět není, ale čím oči vidí.  Čím oči vidí? Oči se vidí. Tam hned zastrčíme slovo se, sám sebou. Janda tomu řekne samo, to se vidí samo. Tak to samo když se rozpitvá, co to je, tak to samo je brahma podle Kéna upanišad. Takže milý žáku co oči nevidí, ale čím se oči vidí, to je brahma, toho považuj za brahma. To co oči vidí, to je upásana, rituál, víra, důvěra, hmota. Tak brahma není vidět, ale to čím se vidí. Kdo jsem já, první otázka by měla být, co je já. Tak člověk sáhne na kůži na prst a řekne to je já. A čím je ten já? Čím je já, tím je brahma, toho považuj za brahmu. To je nauka Védánty, Kéna upanišad. Se se píše jako dvě písmena. S je s někým a se je self. Bůh není to, co je očima vidět, bůh je to, čím je vidět, čím se vidí. Za smysly co očím dělá zrak, je brahma, tak tím pádem všech 16 vlastností jsou v mysli a jsou k dispozici. Celá mysl je proto, že je 16 gun a tam je višvás, věříme. Všechny vlastnosti mysli vidíme v očích. Rág a dvéš, libo nelibo, chybí nechybí, vše je očima vidět a kdo to vidí je brahma. Já to vidím za svýma očima, tak to já je brahma. Kdo jsem já? Janda říkala, já jsem brahma. Tak jsi už svatá. Ale já jsem to jen přečetla. Ale tak to měj přesvědčeno. No, přesvědčená nejsem. Tak dostala krávu, jela s ní na kopec a celý den se čuměla, jak se ta kráva pase. Nevím, jestli mám říct, že kráva pase nebo se pase. Kráva se pase, to znamená čím je ta kráva krávou a to není vidět. Krávu vidím, ale se nevidím. Se znamená bůh brahma, takže ta kráva co se hýbe a pase tu trávu je brahma, co pase. Kytka se hýbe, se hýbe, je brahma. Kdo se hýbe? Brahma. Lazar žije nebo Lazar se žije? Tady se říká, Lazar žije. Co je skryté za smysly, toho považuj za brahmu. Takže lidé, co mají strach, tak když se nad tím dobře zamyslí a prožijí a ujasní si to, tak strach zmizí, protože cokoliv co je, tak za ním stojí brahma. Takže brahma nikdy nikomu neubližuje, protože cokoliv je, je brahma. Sám sobě nikdo neubližuje. Voda vodu nikdy nemůže potápět. Takto brahma brahmovi, škodit nemůže. Když jsem brahma, tak ten druhý venku co je taky brahma, tak tam o škození nejde. Jde o interakce. Ale člověk vystrčí já a to je jiné než brahma. Takový já, který je jiný než brahma, má průser. Ten problém má ten, co je jiný. Když se člověk cítí jako já, má průser. Bhagavadgíta říká, smrt neexistuje. A když se o tom někdo přesvědčí, že to není, tak strach není. Smrt je falešná, protože žijeme s pocitem já, ego, ahamkár a to je základ všech trápení. Když existence jen brahma, tak vše zmizí, hlava je vynulovaná, splynutá s brahmou. Protože jsme já, tak nemůžeme vidět ticho a splynutí. Konstantně v hlavě běhá splynutí smyslů, podělaná hlava. Trošku nadhled. Včera se zrovna to slovo bylo vysvětleno jako letadlo. Nadhled znamená, sedněte si semnou do letadla. Tady máte okno a můžete se dívat dolů. Je tam člověk a utíká mu pejsek. Udělal vám ten pes něco? Ne. A ten pán? Taky ne. Tak tomu se říká nadhled. Když okolí na nás nějak nepůsobí, ale my ho pozorujeme. Takže tomu se říká nadhled, když se člověk nenechá namočit, co já mě a moje. To se rovná průser a v nadhledu žádné průsery nejsou. Nadhledem je stát se brahmou.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Vážení čtenáři,
Ájurvéda ášram je velmi malá nezisková organizace, která má za cíl přeložit staré spisy - původní literaturu ZDARMA ke čtení on-line na internetu ve všech evropských jazycích.
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem Sagar - * - Admin Marci - * -Admin SS- * - Admin Grammer -