Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

To, které nepochází z řeči, ale ze kterého pochází řeč. To vskutku vnímej jako brahma. Ne to, co ostatní (lidé) uctívají.

---

---

Komentář:

Jednu věc musíme trošku ujasnit. Védánta hledá brahma, je zajímá brahma, co je to brahma. Góvinda zajímá Marťoš a on řekne, já tady přece sedím, přímo před tebou. Přede mnou sedí Martoš a Góvind říká, kam pojedeš za sto let? Do hrobu. Najdu tam Marťoše? To nenajdeš. Já tam budu a nebudu, budou tam moje kosti. A kde bude Marťoš? To nevím, asi v čoudu, čoud je Marťoš? Tak védánta pátrá, co není to, co vidím. Co vidím je to z kterého Marťoš je. Marťoš, kterým je Marťoš vnímatelný. Takový myslitel je védántista. To co vidím, co to je? To je to, z čeho je Marťoš bytelný. Ten Marťoš, kterého teď vidím a kdysi nebyl. Z čeho ten Marťoš je? Je Marťoš tím, co je viditelné? Z čeho je to, co je? Z čeho je Marťoš. Včera jsme mluvili o dýňové rostlince. Kreslili jsme scénář dýně. Marťoš tam na jaře zasadil dýni a v listopadu sklidil. Kdyby nesklidil, co by to bylo? Dýně by se rozpadla a teď by se tam šel podívat a dýně by nikde nebyla. Na jaře když pojede tak uvidí padesát malých dýní, kde asi byly? Já jsem tady byl v lednu, únoru a dýně nikde. Kde byly asi ty dýně? Takové přemýšlení je védánta. To co jde vidět je vnímatelný svět, takže myslitelé, když se myslí o tom co je myslitelné, vnímatelné, tak to je jeden aspekt. Druhý aspekt je to, co vnímatelné není a o tom přemýšlet. Myslet o vnímatelném a nevnímatelném. Myslet o nevnímatelném je védánta. Myslet o vnímatelném je samsár, svět. Ve verši se přichází na slovo nedam a poslední slovo yadidamupāsate. Upasaté, upásana, znamená, že je zamotaný do projevu. Mám dítě, vidím jak má kulaté oči jako Janda, špinavé vlasy, vystrčený nos. Vyfotím ho. Zastrčím fotku do peněženky a všude ji ukazuji. Kde bylo to dítě? Kam půjde to dítě? Co to, to dítě je? Že to dítě miluju, mé zlato, diamant, zastrčím do peněženky, to je samsára, to je upásana. Když tady vidím Nikolase, tak co je to chrám? Chrám je upásana, samrára, jeden kus nějaké hlíny, na který namaluji očička a říkám, že to je Krišna, bůh co vyrobil celý vesmír a zazpívám Haré krišna, ty jsi všechno. To je samsára a vnímání zelené rostlinky a oranžové koule. To je upásana, samsára, vnímatelný svět. Védánta je to, kde je ten Krišna to, co není jen hlína. Kde je ten Góvind to, co není ten kus masa. Góvind není maso. Góvind je něco, co je mimo těch sto kilo. Toto uvažování, je védántské uvažování. Že je Góvind maso, to je upásana, rituál. A lidi se zaseknou natvrdo do hmotného vnímatelného projevu, to je upásana. Verš říká vák, mluva. To co mluvím, jsou nějaké vlnovky, nahoru a dolu, to je zvuk. Učitel odpovídá, protože to byla otázka žáka, co ten brahma je? Zvuk, kterým je zamotaný člověk. Co se vám honí v hlavě, je to, co Góvind říká. Teď děláte rituál, věříte tomu, co říkám a to je pro vás jediná pravda. Věříte projeveným předmětům. Dítě je projevené, manžel je projevený, zvuk je projevený. Ta dýně je projevená a tím mít zamotanou hlavu, to je podle védánty kýč. Zamysli se nad tím, z čeho je to projevené. Můžete se věnovat tomu, co Góvind říká a také se můžete zamyslet, z čeho přichází Góvindova řeč. Z čeho? Tomu se říká brahma. Z čeho je vyrobena ta socha, to je Krišna. Socha není Krišna. Kakoška není to, co vidím. Kakoška je to z čeho je Kakoška vyrobená. Přijít na to z čeho je vyrobená, to je védánta. To považuj za brahma. Krišna je co? Z čeho je celý vesmír. Ten kus hadříku není krišna. Krišna je to, z čeho je úplně všechno. Brahma je to z čeho je úplně všechno. Brahma je to z čeho je Marťoš. Ten inteligent Marťoš, z toho Marťoš není. Buď je hlava plně obsazená upásanou, plno obrázků jmen, tvarů, design, barvy, vůně, předměty, moje dítě má rýmu, zlomenou nohu, zlomená je tvar, noha je tvar, můj je tvar, dítě je tvar nebo je tam to z čeho ten svět je. Z čeho ten svět je? To z čeho, to je brahma. Buď se věnuji tomu z čeho je, anebo, co to je. Když se věnuji co to je, jsem v upásana, víra věření, slepá víra. Druhá možnost je gján. Jedna je upásana, druhá je gján. Gján znalost toho z čeho je to, co je vnímané. Mantry - zpěvy, upásana – rituály, uctívaní, tyto všechny naše akce a reakce jsou ke hmotnému projevu. Jako Nikolas jde do chrámu a zpívá Haré Krišna, já jsem duchovní. V chrámu bydlí Krišna, ale v záchodě nebydlí, ten je z pekla. Záchod je ten stejný beton, ze kterého je ten chrám. Je na stejném pozemku, stejný katastrální úřad. Krišna to není ani záchod ani chrám. Z čeho je ten záchod i chrám, to je Krišna. Ti, kteří jsou samsáristi, ti říkají, Krišna je v chrámu a ne v záchodě. Protože miluji, miluji, líbí se mi, tak je to Krišna, a záchod se mi nelíbí. Tak Krišna je moje libo, nelibo, ne gján. Teď můžeme vyskočit do psychologie. Co je mysl a co je rozum? Mysl je to, co si myslí o vnímatelných předmětech a rozum chápe z čeho to vnímané je. Tomu se říká daršan, filosofie, gján, to vychází z buddhi. Tak kde se zasekne libo nelibo? V rozumu nebo v mysli? V mysli. Takže v mysli je libo, nelibo, baví, nebaví, chci, nechci, moje, tvoje. Protože to jsou všechno uvažování o vnímání. To je mysl. To co je rozum, je za ní. Ten vidí a chce vidět a může vidět, co ta dýně byla v lednu a únoru. Kam zmizela ta velká koule, co byla v září. Vidět tu dýni od září do února, kde to bylo, to může jen rozum. To oči a mysl vidět nemůže. Kde skutečně je Krišna, to může vidět gján. To co vidí na oltáři, to jsou vnímatelné a viditelné hmotné kousky. To považovat za Křišnu, to je upásana. Z čeho je celý vesmír a celý svět, to považovat za Krišnu, to je gján. To vypráví Krišna v Bhagavadgítě v druhé kapitole. Karma a jóg. Samavasta, samatvam joga učjaté, co se říká v 50. verši. Čím je moudrý, moudrý? Moudrý je buddhi jóga, to říká Krišna, buddhi jóga. Druhé slovo, které se tam objevuje je karma jóga, konání. Splynout do konání nebo do rozumu, to jsou dvě varianty. Splynutím do rozumu je absolutně osvobozující ode všeho. Hlavně ode všeho trápení, netrápení, rága, dvéša. Konat s rozumem. Krišna je to, co vím. Potom konám obřad. Mám mosaznou figurku a vím, že ta mosaz je vyrobena z Krišny. Krišna je to, z čeho je ta mosaz. Pak ta upásana má smysl k poznání. Ne odpadky nejsou Krišna a mosaz Krišna je. Ne. Odpadky nemůžu uctívat, mosaz ano, a když bude pozlacený, tak to udělám dvakrát. Védánta se věnuje gján, ale upásana je naše dennodenní praxe mysli. V hlavě šrotuje mysl, ale může tam šrotovat i rozum. Když šrotuje mysl, je to myslivec, když šrotuje rozum, je to védántista. Takže buď je rozumný, nebo je myslivec. A když je rozumný myslivec, tak to je Jana Kolaříková. Ani rozumný ani myslivec, čoud. Ani není rozumná, ani není myslivec, tomu se říká čoud. V každé védě jsou čtyři věci, mantry – zpěvy, upásana-rituály, gján – poznání a ty části a kapitoly, kde je vyprávění veršů o gjánu jsou vytažené a tomu se říká upanišady. V každé upanišadě je dána reference, odkud je z védy vytažena. Co je to za část. Každý upanišad je výtah z véd o gjánu. A potom čtvrtá část je vid, techniky. Tam jsou techniky, které byly v pozdějším čase vytaženy a tomu se říká árana. To jsou čtyři části véd. Védántisti se věnují gjánu. Gján je v češtině rozum. Co je rozum? To, co je za myslí. Co je mysl? Věnování se vnímání. Věnování se tomu, co je za projeveným je gján. Tak abychom se mohli věnovat vnímatelnému, na to je potřeba smysly, oči, uši, nos, kůže, jazyk, které slouží ke zpracování a porovnání. Co v hlavě šrotuje? Já, auto, pes, to jsou předměty smyslů a tím je mysl. Každý živočich je v první řadě v defaultním nastavení mysli. Když vyroste a dozraje, tak jako ta dýně, která byla malá kulička a dozrála, tak zbyde jen veliká koule a rostlina nikde. Podobně když buddhi dozraje, tak mysl je nikde, zmizne. Kde jsme? My jsme ta zelená rostlinka a máme možnost růst a plodit, dýně. Nemusíme, můžeme být planá rostlina, tak umřeme a nemáme ani dýně. Takže růst a vývoj je, když se mysl promění do rozumu. Upásana, rituál, ten Krišna z mosazného kovu, má být tím Krišnou ze kterého je celý vesmír. Potom vidět v každém projevu Krišnu, to je rozum. Vidět ho jen někde, to je mysl. Gján a rozum je to, co vidí a vnímá, co je za vnímaným. Ve védántě se tomu říká brahma. Z čeho je vyrobený Marťoš? Z brahmy. Učitel říká, brahma je to, z čeho je vyrobený Marťoš. A kam pojede? Zůstane v hrobě? Ne pojede za brahmou. To, co je jádrem. V češtině je slovíčko základ. Jsou lidi z Marťoš klubu a mluví o základech vesmíru, černá díra. A kde může být černá díra? Černá díra je jako okno a to může být tehdy, když je zeď. Díra může být tehdy, když je něco celé. Tak co je ten celý, tomu se říká brahma, Krišna, ale my se zamotáme do černé díry, Nobelova cena, fyzika a jsem génius, z toho je celý vesmír. A kdo udržel tu černou díru? O tom není řeč. Nejsubtilnější věci jsou neutrony a protony, a co je mezi nimi? A z čeho je elektron? Ten prostor, který dělá atom atomem? Mysl jen přemýšlí o vnímatelném. Pravda je to, co všichni vnímají. Tam je člověk zaseklý. Není nic, co není z Krišny. Je to jedno, jestli je to jed nebo nektar, vůně nebo smrad. To může dělat buddhi jóga. Mysl je zaseklá v nám a rúp. Védánta dojde úplně dozadu, co je za projevem. Rozdíl mezi moderní vědou a védou. Moderní věda se věnuje vnímatelnému. Védy se věnují tomu, z čeho to vnímatelné je. Rozum je to co ví, z čeho je to, co je projevené, vnímatelné. Nebe je modré, to říká mysl. Nebe je bez barvy, to říká rozum. Rozum je dozrálé a mysl je nezralé. Mít jasno, to znamená rozum. Vyslovení slova brahma není brahma, to co vyslovuje slovo brahma je brahma.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Vážení čtenáři,
Ájurvéda ášram je velmi malá nezisková organizace, která má za cíl přeložit staré spisy - původní literaturu ZDARMA ke čtení on-line na internetu ve všech evropských jazycích.
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem Sagar - * - Admin Marci - * -Admin SS- * - Admin Grammer -