Ayurvedic Consortium of Europe

Ayurveda Online Net FREE - ONLINE VÉDANTA DARŠAN-

Search Verse for online reading chapter:
Verse No.:
Hledání slova ve spisu:
Slovo:
čr
केनोपनिषत् (kéna upnišad) ,-kéna upnišad 1, (S.-3, Ch.-1, V.-4)

अन्यदेव तद्विदितादथो अविदितादधि । इति शुश्रुम पूर्वेषां ये नस्तद्व्याचचक्षिरे ॥ ४॥

anyadeva tadviditādatho aviditādadhi । iti śuśruma pūrveṣāṃ ye nastadvyācacakṣire ॥ 4॥

Jiné než vnímané i nevnímané



anyat (n. nom. sing. pronominal adj.anya): jiné než, odlišné od; jiné. eva (ind.): tak, vskutku, opravdu, pouze. tat (n. nom. sing. pron. tad ): to, tamto, ono. viditāt (n. abl. sing.vidita; past pass. p.√vid ): to co víme, vidíme. atho(ind.): nyní, podobně, rovněž, další, proto. aviditād (n. abl. sing.avidita; past pass. p.a√vid ): než neznámé, neviděné, nedomyslitelné. adhi (ind.): nad, přes. iti(ind.): tím pádem; śuśruma (1st pl. pf. P.√śru): (my) jsme slyšeli. pu ̄rveṣām (m. gen. pl. pu ̄rva): od prvních, bývalých, prvotních, předcházejících, starobylých. ye (m. nom. pl. relative pron.yad ): kdo, který, co, to. aḥ (dat. pl. short pron.asmad ): pro nás; nám. tat (n. nom. sing. pron.tad ): to, ono. vyācacaakṣire (3rd pl. pf.Ᾱ. viā √akṣ): vysvětleno, předneseno.



Vskutku jiné než to, co je vnímáno; současně nad nevnímaným (smysly). Takto nám bylo vysvětleno moudrými (učiteli).




Komentář:

Tady v Kéna upanišadu je jeden přesvědčený znalec, stejně jako je učitel Krišna v Bhagavadgítě. Probíhá rozhovor s žákem. Žák je ten, kdo svým úsilím chce kráčet dopředu, jako malé miminko, které se chce postavit na nohy a chodit. Tak se chytne maminčina prstu, postaví se a maminka i dítě mají radost. Takto je upanišad, kde žák víc co chce, pokládá otázku, jako dítě ví, co chce. Potom mu maminčiny ruce pomohou a dítě jede dál. Kdyby dítě nevědělo, co chce, co by dělala maminka? Mohla by ho postavit? Tady je ten žák jiný, než žák v Bhagavadgítě. Tady ten žák ví, co chce. Pak je to pro učitele jednoduché vysvětlit a to vysvětlení má smysl. Takže jako v prvním verši byla spousta dotazů védántského žáka a učitel mu vysvětluje. Byla tam zvědavost, kdo? Odpověď byla Brahma. Tady ve čtvrtém verši je neustále vysvětlení toho, co je to Brahma. Anyadev, anját znamená jiné, jiné než. Anyadév nebo anjadév dohromady znamená, to je jiné. Aspoň to, co se vnímá, to je jiné. Takže to slovíčko jiný se musí dobře pochopit. Ten verš má několik částí, první část je první slovo anjadév. V tomto slovu je schovaný Mandukja upanišad, kde se popisuje, džagrt, svapna, šušupti. Džagrt je ten kde se vše vnímá, sambandha, sangraha, vztahy a hromadění věcí. Co dělá člověk v džagrt? Stará se o vztahy a pokračuje v hromadění. V džagrt avasta je samgraha, sambandh. Svapna avasta, ve snu je jiný svět, úplně jinde a úplně jiné věci. Sen je úplně jiný. Džagrt avasta a svapna jsou jiné a šušupti je úplně jiný, tam nic není, ani sen ani Ferrari ve snu. Místo toho je tam kolo, takže je jiný. Takže co je vnímáno ve skutečnosti, tak to není. Jsou tam dva důrazy, jiný, jako druhý a jiný. Takže tadviditādatho, co je znalé. Tak to, co je známo, znalé atha, tak to je ve skutečnosti jiné. Není to to, co vnímáme. To znamená tento svět, který je vnímatelný, je ve  skutečnosti jiný. To je na zbláznění. To je verš na zbláznění. Vidím Jandu a ve skutečnosti Janda není. Žádná Janda není. Je Janda a není Janda. Co známe, je neznámé. Takže védánta říká, to co je, znamená i známé i neznámé, i máme i nemáme, vnímáme i nevnímáme. Nic takového není. Ve skutečnosti je to jiné. Když nevnímáme, tak nejsou. Tak nejsou, jsou jiné, než jsou. Kde je pravda? Co je skutečnost? Nikde. Když, co vnímáme je to, co nevnímáme. To jsou velice subtilní myšlenky. Takže je to jiné. Všechno je to jiné, takže co z toho ještě vyplývá? Co je vid, je avid. Vid znání, je neznání. Tím je řečeno, že Brahma je a není. To se nedá jednoznačně, jednotně pochopit, chápat. Ten lidský rozum vid, který se vytváří z buddhi, z přemýšlení, z intelektu, je v porovnání jiný. To znamená, že tam je neplatný dosah našeho přemýšlení, úh, logiky. I když pro nás je pravdou maximálně naše logika. Brahma je mimo buddhi, mimo logiku. Takže to je ve védántě častěji vysvětlováno a učitelé používají slovo ano a ne. Jak říkala Janda, kdo ví co je dobré nebo špatné? Takže ano i ne. Všechno je ano a všechno je i ne. Takže co je skutečnost, co vyjadřuje slovo vskutku? Je to přesvědčovací slovo. Když se druhému dotáhne šroub, tak to je. Proč se to říká? Protože do toho chce zaháknout druhého. Koho chce zaháknout? Jednoho, buď ano, nebo ne. Proto se říká vskutku, kde jsi zaháknutý a nejsi zaháknutý. Takže je to jiné, to znamená je to mája, líla, samsára, iluze. Co je iluze? Co není je. Když je se rovná s není i obráceně, tak je iluze. Takto tento svět je plný iluzí, ten mritju lók je plný iluze. I Brahma je i není, to je také iluze, pryč z toho. Tak co je, mimo je a není? Nemáme na to ani slovo, jsme jako žába ve studně. Jiného neznáme. Brahma je ten jiný, který ani není, ani je. Šušupti, nespí a není vzhůru. A když je to takové, tak to není na naučení a poučení. Když ani není je, ani není není, tak co zbyde? Zbyde ta druhá část verše,  iti śuśruma pūrveṣāṃ. Učitel říká, takto nám to naši předkové řekli. Co to znamená? Věřím, věříme, přesvědčit se nedá, protože to není, ani je, ani není. A s tím je řetěz lidské hlavy. Je adhavsáj, důvěřování, vlastnosti mysli. Takže tento verš iti śuśruma pūrveṣāṃ, tak jsme to slyšeli od našich předků, že tak to je. Brahma je mimo je a není, takto jsme to slyšeli od našich předků. To nelze vysvětlit a ani to není předmět k vysvětlení. Dál už nejede vlak, dál se musí používat viřáran, buddhi a stejně se nikam nedojde. Vše je to mimo. A jak se k tomu dostat? Sundat baťoh buddhi, to je cesta sebepoznání, poznání to není. Ale poznání to není, to by se stalo přes hlavu, proto v meditacích je nic, no mind. Tak je hlava v čoudu. Spousta věcí se dá porozumět, že Brahma není předmětem přednášky, Brahma není předmětem pochopení. Když já chápu, tak znamená, že nechápu Brahmu. Brahma není předmětem chápání, takto ten verš vede do Bohnic. Jenom takto se o tom mluví, naši předkové o tom takto mluvili. My jsme tvoji rodiče a my tomu jen věříme. Takže manóguna víra je základem života pro mritju lóka. To je mája. Kde je samgraha a sambandha, vyvlastnění a vytvoření vztahů. Což absolutně zmizí a je falešné ve snu. Šušupti je uplně něco jiného. Skutečnost není ani svápna, ani džagrt ani šušupti. To jsou témata pro védántské myslitele. Tady už nehraje žádnou roli, manžel, prachy, barák, pejsek, majetek, ze všeho je v čoudu a proto ti praktikanti utekli do lesa. Věděli, že je to vše falešné. Že co vidí je falešné, co slyší je falešné, co je ve snu, tak je falešné, oni pak žijí bez džagrt, svapna, šušupti. Jsou jako hvězdy na nebi. Vztahy a majetek nás zajímá, ale védántu ne. To je jiné, to není mritju lók. Sambandha a sangraha, majetek a vztahy jsou jenom tady. Nás zajímá jen džagrt, mrtvý partner je nevyhovující. Tak nás zajímá jen padesát procent partnera, protože padesát procent je spící, ve snu, nereaguje. Takže kupujeme z padesáti procent zkažené zboží.



Ájurvédská Univerzita Praha

Vážení čtenáři,
Ájurvéda ášram je velmi malá nezisková organizace, která má za cíl přeložit staré spisy - původní literaturu ZDARMA ke čtení on-line na internetu ve všech evropských jazycích.
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem Sagar - * - Admin Marci - * -Admin SS- * - Admin Grammer -