Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Stav suṣupta je porozumění, zvuk “m”, třetí míra kvůli ukončování nebo rozpouštění. A opravdu, ten který to zná se stane rozpuštěn nebo doopravdy mezí toho všeho.

---

---

Komentář:

Šušupta stháno pragja makár. Třetí stav, avastha sušupti, je když pragja je makár. Slovu pragja je potřeba porozumět. Neexistuje jedno slovo dostupné v cizích jazycích, kterým by se dalo přeložit. Známe dhí, dhrati a smrti, což je život mysli, man. Když je makár, když mysl se utlumí na nulu. Kde je ta červená čára, ta vlna, která vyleze z modré čáry. První vývoj čáry nahoru, objev, tomu se říká vaíšvanara akár. „A“ znamená objev, in, zjevení, startování, vaišvanar viditelnost objevu. Cokoliv co se objevuje tak začíná. Začíná den, slunce vaišvanar akár, začíná objev „a“. Tédžas ukár, kde tédžas oheň, agni, zář, dominuje. „U“ vrchol té červené vlny a pád „m“. Ten druhý avastha je tédžas. A makár, kde se padá a splývá a končí vlna je „m“. Takže ukár je „u“ tédžas, višvanara „a“ a pragja je u makar „m“. Jako když v češtině říkáme, auto jede. Říkáme, auto jede, satsang jede. Neříkáme satsang už nestojí. Říkáme, auto jede, protože jet, ten pohyb je pro nás ta důležitá a podstatná funkce. To dominuje. Co nedominuje, o tom řeč není. Co nedominuje, to se musí hledat, to není přirozené, podstatné. Řeč je vždy o tom, co je podstatné. V každé fázi je něco podstatné. Na začátku, když je vzhůru, podstatné je zjevení, ve vyvrcholení je podstatná a dominující ta zář. A když je konec vlny, tak to znamená, kde se pragja tlumí. Co se tlumí? Pragja se tlumí. Pragja padá. Čemu říkáme pragja? Pragja je život mysli, kde dhí, dhrati a smrti končí. Dhí, dhrati, smrti, kterým je sběr, selekce, výběr a hraní, interpretování, porovnávání, přemýšlení. Když se tyto tři věci tlumí, když se z nich stává „m“ a končí. Jako když končí dech. Zpívání óm končí. Tam kde pragja končí, to je makár. Tento stav, tomu se říká sušupti. Ve všech stavech v myslil, ve všech třech akár, ukár, makár, jsou pořád všechny tři stavy konstantně sledovány beze změny sledovatele. Co z toho vyplývá? Jednoduchá poznámka, ale velice podstatná. Každý z nás když vyhrabe svůj život, tak tam neustále vidí dvě věci. Jedna věc, to co se neustále konstantně proměňuje a druhá věc je to, co je konstantně stejné. Máme problém, že máme jen jedno slovo pro „já“, která má dvě podoby. Jedna, která se konstantně mění a druhé „já“ je konstantně stejné. To co je konstantně stejné, na to nemá žádný vliv čas a prostor. To je pořád stejné. Tímto konstantně stejným „ja“, je ten proměňující „já“ sledován. Takže i v sušupti avastha i v tom překladu hlubokého spánku, je ten sledovatel neustále vzhůru, jemu se nic nestane, protože to nemá nic společného s tím, co mizí. Takže jedno „já“ je mysl a druhé „já“ je átma. Já je obojí. Jedno „já“ je ta modrá a jedno „já“ je ta červená čára. Záleží na člověku, s čím se ztotožní. Jestli se ztotožní s tím, co se neustále proměňuje, tak na sobě cítí všechny bhávy a pocity. Kde cítění není, žádné cítění není, tak tam je to „já“ to átma, ta skutečnost. A proto jak to bylo řečeno, jedno „já“ sleduje druhé „já“ když to druhé já umírá. To znamená, že to první „já“ neumírá. Umírá to druhé „já“. Podobně, to co prožíváme a co můžeme prožívat je naší volbou. „Já“ mám problém, ztotožňuji se s tím problémem, procítěním. Problém je pocit a někdo ho považuje za skutečnost, tak to v tu chvíli prožívá. Prožívání je tehdy, když se s tím ztotožní. Když se s tím neztotožní, tak žádné problémy nejsou. Tak jak probíhá ne-problém, tak probíhá i problém. Pro toho pozorovatele je to úplně stejné. Pro pozorovatele jsou hlad nebo jídlo úplně stejné. Je to jen otázka s čím se člověk ztotožní. Lidé meditují, co dělají? Sedí a zavřou oči, poslouchají hudbu, ticho, klid, nehybně sedí, rovná záda, to je co? To je proměňující se, to není ztotožnění se s tím, co je věčné. Když se člověk se ztotožňuje s tím věčným, tak je úplně stejné jestli je to hlad nebo jídlo, vše je stejné, žádný rozdíl není. Ztotožňování s tím co vidím a slyším, jím a mluvím, to je ztotožňováním s proživatelem. Tam je potom dhí, dhrati, smrti. Pak člověk posbírá, vybírá, určuje, přemýšlí, vše běhá kolem mysli a mysl znamená dhí, dhrati, smrti.

 

Teď malinko odbočím na jedno podstatné slovo bhrenš, což znamená něco, jako když vezmeme vajíčko do ruky a stiskneme ho silou. Vajíčko se rozmáčkne a praskne skořápka. Takže je to deformace. Tak bhrenš znamená deformace, prasknutí, rozbití. To je bhrenš. Mysl je takové vajíčko, ve kterém je dhí, dhrati, smrti. Když ho rozbijeme, tak to vajíčko není. Tohle se může dít. Smrti je špatný, protože kolektiv, ve kterém se člověk pohybuje, je špatný. To určení, selekce, ta se stane špatně. Přemýšlení a interpretace se rozbije. Pragja bhrenš, pragja aprád. To je příčina všech chorob. Hlavní příčina choroby je špatný kolektiv, špatné závěry a špatné uvažování. A teď slovo dobrý nebo špatný, to se nedá říct. To znamená, že život je takový v jakém kolektivu člověk je. Jak člověk určuje a jak člověk přemýšlí, tomu odpovídá život. Někdy tomu říkáme nemocný, někdy trápící a někdy zdravý život. To jsou různé etikety. Život je přesně takový jaké je dhí, dhrati, smrti. Takže slovo pragja je základní pojem pro porozumění života a mysli. Je to náznak, protokol mysli. Když ta pragja je maková, tak život je makový. Život je takový jaký je pragja. Jaké je dhí, dhrati a smrti. Takže když dhí, dhrati a smrti je ve tvaru „m“, už se blíží červená čára k modré čáře, to je sušupti. A když ta mysl není, tak co tam zůstává? Zůstává jen sledovatel, pozorovatel, to zůstává. Tím to jedno já končí a zůstává jen to druhé já. Man končí, átma zůstává. Takto jogíní říkají, že se můžeme ztotožnit s átmou, dvacet čtyři hodin, to není zakázáno. Takto najdeme dva druhy jogínů, jogíni v jeskyni s dredy a druhý druh jogínů, kterým je jedno jestli sedí v hradu, paláci, hospodě, mezi lidmi nebo v chrámu. Jim je to šum a fuk, protože se neztotožní s myslí. Když se neztotožní s myslí, tak žijí jako nežijící, ale to normální není. Normální je, když jsou oči otevřené, tak vidět. S očima otevřenýma se dá i vidět i nevidět. Oči mohou být otevřené, objekty mohou létat po nervech, ale já to nejsem. To je druhá možnost a to je to, které vede k tomu čtvrtému stádiu. Ve třetím stavu mysl končí, kde pragja není, kde se pragja tlumí. Dhí, dhrati, smrti není. Což je život jen v átma. Tomu se říká duchovní život, život kde se vše děje a nic se neděje. S tím, když se někdo ztotožní, to je sušupti. Vše se děje, to je vzhůru avastha. Děje se, vidíme předměty, interagujeme, prožíváme, to jsou džagrt a svapna avasta. Děje se to všechno a neprožívá se z toho nic, to kde libo a nelibo není. To je to, co poroste na pragja. Takže z toho jedenáctého verše vyplývá zdůraznění a zamyšlení se nad pragja. Co to je pragja, aspoň tomu porozumět. O dhí, dhrati, smrti, té vlně védánty, jsme mluvili minule. Takže porozumět pragja. U pragja aprád začíná ájurvéda. Porozumění pragja je podstatné, bez toho další porozumění není. A to že existuje pragja a existuje jeho pozorovatel átma, s tím když se člověk ztotožní, tak žádná slova a žádná interakce není. Pak není nic zajímavého, důležitého, podstatného. To si člověk celou dobu ani neumí představit, jaké by to bylo, kdyby život důležitý nebyl. To si umí představit jen jogín, který ví, co je to myl. Život bez mysli je sušupti avasta, kde nic takového jako znát, sociální, rodinný, společenský neexistuje. I když existuje, tak nic neexistuje. Existuje tehdy, když se ztotožníme s myslí, neexistuje tehdy, když se ztotožníme s átma. Když se ztotožníme s átma, tak celý svět je necenné a bez významu, nepodstatné. Bez mysli, mysl není. Mrtvé a živé jsou jen pro mysl. Pro átma je mrtvé a živé nepodstatné, vše je stejné. To je trošku nestandartní uvažování, že vše je ve všech prostorech a časech neustále stejné. Každého baví sladké, kyselé a hořké. To je stav mysli. My jsme vzhůru s myslí, tím dhí, dhrati a smrti. Podstata a stav našeho života je pragja. To je jednoznačný závěr. Není pragja není život.

 

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Vážení čtenáři,
Ájurvéda ášram je velmi malá nezisková organizace, která má za cíl přeložit staré spisy - původní literaturu ZDARMA ke čtení on-line na internetu ve všech evropských jazycích.
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem Sagar - * - Admin Marci - * -Admin SS- * - Admin Grammer -