Ayurvedic Consortium of Europe

Ayurveda Online Net FREE - ONLINE VÉDANTA DARŠAN-

Search Verse for online reading chapter:
Verse No.:
Hledání slova ve spisu:
Slovo:
čr
माण्डूक्य उपनिषद्, Māṇḍūkya Upaniṣad,-Mundakopanishad, (S.-2, Ch.-1, V.-7)

नान्तःप्रज्ञं न बहिष्प्रज्ञं नोभयतःप्रज्ञं न प्रज्ञानघनं न प्रज्ञं नाप्रज्ञम्। अदृष्टमव्यवहार्यमग्राह्यमलक्षणमचिन्त्यमव्यपदेश्यमेकात्मप्रत्ययसारं प्रपञ्चोपशमं शान्तं शिवमद्वैतं चतुर्थं मन्यन्ते स आत्मा स विज्ञेयः ।। 1.1.7 ।।

nāntaḥprajñaṃ na bahiṣprajñaṃ nobhayataḥprajñaṃ na prajñānaghanaṃ na prajñaṃ nāprajñam। adṛṣṭamavyavahāryamagrāhyamalakṣaṇamacintyamavyapadeśyamekātmapratyayasāraṃ prapañcopaśamaṃ śāntaṃ śivamadvaitaṃ caturthaṃ manyante sa ātmā sa vijñeyaḥ ।। 1.1.7 ।।

Čtvrtá čtvrtina Já



na (negative particle) (indeclinable) = ne; antaḣ pragjam (vychází z antaḣ pragja, antar+pragjam) (avjajībhāva compound, neuter, nominative, singular) = porozumění vnitřnímu; na (negative particle) (indeclinable) = ne; bahiṣ pragjam (vychází z: bahiṣ pragja)(bahis + pragjam) (avjajībhāva compound, neuter, nominative, singular) = porozumění vnějšímu; na (negative particle) (indeclinable) = ne; ubhajataḥ prajñam (vychází z: ubhajataḥ pragja) (ubhajatas + pragjam) (avjajībhāva compound, neuter, nominative, singular) = rozumění obojímu; na (negative particle) indeclinable) = ne; pragjānaghanam = (vychází z: pragjānaghana) (pragjāna + ghanam) (tatpurūṣ a compound, neuter, nominative, singular) = plný porozumění; na (negative particle) (indeclinable) = ne; pragjam (vychází z: pragja) (neuter, nominative, singular) = porozumění; na (negative particle) (indeclinable) = ne; apragjam (vychází z: apragja) (a + pragjam) (neuter, nominative, singular) = ne vědění; ad ṛṣṭam (verb root: dṛṣ) (a + dṛṣṭam) (past passive participle, neuter, nominative, singular) = neviděno; avjavahārjam (1st class verb root: vjavahṛ) (a + vjavahārjam) (future passive participle, neuter, nominative, singular) = nepojednávající o; agrāhjam (1st class verb root: gṛ) (a + grāhjam) (future passive participle, neuter, nominative, singular) = nebýt uchopeno; alak ṣaṇam (vychází z alak ṣaṇa) (a + lak ṣaṇam) (neuter, nominative, singular) = bez vlastností; ačintjam (1st class verb root: čint) (a + čintjam) (future passive participle, neuter, nominative, singular) = nebýt pochopen/pojmut; avjapadeśjam (6th class verb root: diś) (a + vjapadeśjam) (future passive participle, neuter, nominative, singular) = nebýt definován/stanoven/určen; ekātmapratjajasāram (vychází z ekātmapratjajasāra) (eka + ātma + pratjaja + sāram) (karmadhāraja compound, neuter, nominative, singular) = ryzí přesvědčení je vlastní já; prapañčopaśamam (vychází z prapañčopaśama) (prapañča + upaśamam) (tatpurūṣ a compound, neuter, nominative, singular) = osvobozen z projevení/zjevení; śāntam (vychází ze śānta) (neuter, nominative, singular) = mír/klid; śivam (vychází ze śiva) (neuter, nominative, singular) = nerušitelný/nevyrušitelný; advaitam (vychází z: advaita) (neuter, nominative, singular) = spojení/soulad; čaturtham (vychází z čaturtha) (ordinal number, neuter, accusative, singular) = čtvrtý; manjante (verb root: man) (present indicative, 3rd person, plural) = ty jsou rozuměny; sas (vychází z tad) (pronoun, 3rd person, masculine, nominative, singular) = tamto; ātmā (vychází z: ātman) (masculine, nominative, singular) = vlastní já; sas (vychází z: tad) (pronoun, 3rd person, masculine, nominative, singular) = tamto; vigjejaḣ (vychází z vigjeja) (future passive participle, masculine, nominative, singular) = být význačný.



Nerozumějíc vnitřnímu, nerozumějíc vnějšímu, nerozumějíc obojímu, nenaplněné porozuměním, nerozumějící, je nevědoucí, neviděné, nepojednávající o, neuchopitelné, bez vlastností, nepochopitelné, nevymezitelné, pravé a ryzí přesvědčení je vlastní já (átma), osvobozeno od projevení, nerušené, mír/klid a jednota/soulad. Tímto je rozuměna čtvrtá čtvrtina. To je to, co má být rozlišeno.




Komentář:

Tady je moc krásné slovo a hodně podstatné slovo pro učení jógy, ájurvédy, védánty, sánkhji i pro porozumění života a otevírání nového obzoru v chování. Je důležité rozebrat jádro tohoto verše. Je tady písmeno GJ a N. Písmeno GJ je také možno vyslovit jako DJ, znamená znát. Co to je znát? Samotné znání není možné. Znání je vždy o druhém předmětu. Týká se o přijetí druhého předmětu, toho, co je druhé. Já znám angličtinu. Kdyby nebyla angličtina, tak nic neznám. Když něco znám, tak tam musí být to něco. Předtím se ve slově píše PR. To znamená, to co je vnější existence. Co je vnější síla. Když se přijímá to co je vnější, tak je to znání. To přijetí, to je znát. A z toho vzniká slovo pragja. Mysl je vyloženě pragja. Lidská hlava a každý člověk je balíček toho, co zná. Člověk je chodící infocentrum. S těmi informacemi chodí všude, vypráví, vyjadřuje se, koná, cítí, žije. Je to vyloženě jen tím, co přijímá do sebe. A tady je to slovo pragja, což je přijetí okolí a budování sebe, já. To přijetí vyžaduje uznání sebe a uznání okolí, druhých. Když tyto dvě věci jsou, tj. ahamkár a uznání okolí tak začíná já. Jako malé miminko, které se narodí a přijde na svět. Otevře kukadla, začne vidět a slyšet, co začne? Začne pragja. Začne uznání, že jsem já a okolí a začíná interakce. Mysl znamená jen tuto interakci. A každý člověk a jeho chování je jen pragja. Jen hlava plná nápadů, myšlenek, názoru, teorií a technik, to je pragja. Uspořádání sebe a okolí. Pragja je hlavní vlastností a funkcí mysli. Díky tomu člověk řekne, já jsem manžel. Proč? Protože přijal manželku. Pragja je tedy hlavní funkcí mysli, uspořádání a tvoření informací. Tvorba informací vyžaduje jenom já a předmět. A to uspořádání je pragja. V ájurvédě se za hlavní příčinu nemocí považuje pragja aprád. Aprád znamená zločin. Zločin v uznání okolí a sebe. Možná to není zločin, ale řekněme chyba a porucha. Porucha pragji. Že špatně interpretujeme, špatně porozumíme, špatně vnímáme. Hada vnímáme jako lano, lano vnímáme jako hada, krásu vnímáme v květině. Hodného vnímáme člověka, pomoc vnímáme v hlavě. Vnímání je základní funkce člověka a to vyžaduje dvě věci. Já a okolí. Ahamkár a okolí. Ahamkár je osobní. To, co dělá osobní. To je příliš osobní o tom se nebavte. To je moje osobní. O čem se nebavit? O ahamkáru se nebavit. Takže slovu pragja je důležité porozumět. A v ájurvédě porozumět slovu pragja aprád jako příčině nemoci. Je to stejné slovo o kterém mluvíme v povědomí, dharma. Slovo dharma vysvětlujeme jako ideální způsob života v souladu s časem a prostorem. Co to znamená? Jsou tam tři věci. Já, čas a prostor. Jak se já popere s časem a prostorem, to je dharma. Jestli se popere s časem a prostorem, ne podle ahamkáru, tak tomu říkáme, že máme dharmu. A když se to nepovede, tak to znamená, že se neuznává čas a prostor, což znamená situace a okolí a uznává se jenom já. To je adharma. Není soulad mezi já a okolím. A kde je ten nesoulad? Ten je v pragja. Nesoulad v pragja vede k pragja aprád a to vede k nemoci. To je slovo pragja aprád. Přes toto slovo můžeme dobře pochopit význam slova pragja. Hlava není nic jiného než pragja. My jen neustále sbíráme zkušenosti a informace. Já nyní mluvím, vy to slyšíte a sbíráte. U mě se také děje pragja. Vašim pragja jsou moje slova a obrazovka, co máte před očima. Tak vaše pragja je bahiš pragja a bahiš znamená externí. Moje pragja kterým mluvím a vyjadřuji se je antaha pragja. To co je uvnitř v nitru a objevuje se navenek mluvením. Přichází nápady, co říct a co neříct. A uvnitř jsou také dva. Uvnitř v Govindovi je také ahamkár a uložené informace. Ahamkár a jeho okolí. V mém případě je v tuto chvíli mé nitro a já. Ve vašem případě je váš ahamkár a moje slova. Toto je pragja. Verš začíná na antaḣ pragjam na bahiṣ pragjam. Není ani vnitřní pragja, to čemu říkáme přemýšlení, dumání, kde se pusa nehýbe i když se uvnitř mluví. Není ani venkovní pragja, bahiš pragja, jako například je v tuto chvíli váš případ. Kde není ani antaha pragja ani bahiš pragja, kde nejsou žádné pragja. Na ubhajataḥ prajñam, tam kde oba nejsou. Na pragjānaghanam, kde ta pragjaghanam, to slovo znáte z mahakašája modulu, kde bylinky dostávají svou nálepku, podle toho co dělají. Ghanam znamená snížení. Ani pragja se neztrácí i když se sníží. Kde není pragja, drašti, drašta. Drašta znamená dívát a adrašt, když se dívat nedá. Ad ṛṣṭam, avjavahārjam, vihár – chování. Co je to chování? Já, akce s okolím, de facto pragja. Agrāhjam , graha, nebo slovo grah, znamená přijmout, mít. Grahan je přijetí, takže co se nedá přijmout. Alak ṣaṇam, kde nejsou žádné vlastnosti. Lakšam znamená vlastnost, to čím ten dotyčný předmět nebo věc je. Cukr má vlastnost sladkost, sůl slanost, zánět bolest, to jsou jejich vlastnosti, lakšam, symptom. To je to, co je uloženo uvnitř. Alakšam znamená, že nemá žádné vlastnosti. Čintjam, slovo čin, čit, čitta, čintan, čéntanja, to vše naznačuje vitální sílu. Je to ta funkce, která dělá fyziologii čit, ačintjam, co není vědomím. A další slovíčko avjapadeśjam, je rozšíření, to co je rozšířením. Slovo pad znamená noha,  VJ znamená investovat. Investováním kroků nohy je pohyb. Investování peněz je byznys, to je rozšířený, šíření. Jak se něco šíří vjapadam? Když se investuje. Bez investice zisky nejsou. Když nás zajímá zisk, tak je potřeba investovat. Chceme sílu, musíme investovat. Chceme ranní satsang s Govindem musíme investovat spánek, musíme investovat páteř, musíme investovat papíry, dobrá sluchátka, radost ranního spánku. Toto když se investuje, tak se získává satsang. To je šíření a jakékoliv šíření znamená nějaký vjapad. Ve verši je slovo avjapadeśjam, která se nešíří. Dalším slovem je ékátma. To znamená jen jeden. Ékam jedna a átma duše. Pratjajasāram, jenom jedna átma, která se nikam neprolíná. Šaram znamená úkryt. Ékátma, která nemá žádný úkryt. Prapañčopaśamam, pra znamená mimo. Panča póšanam, póšan znamená krmit a panč znamená pět. Pět krmení, to je krmení pěti smyslů. Co se krmí? Pět mahabhútů. Z toho mimo. Mimo krmení smyslů. Śāntam, bez rozruchu, šánti. Kde je šánti, kde je ticho, klid a mír, kde já není. Kde je já, tam klid není, tam je neklid a nemír. Kde je ahamkár tam je život. Život není tam, kde není ahamkár. Śivam, co není, co je prázdné, to je nic. Advaitam, co není dualistické, nedualistické, ne dvojné.  Čaturtham je čtvrtý. Manjante sas, átmá sas vigjejaḣ - když se říká můj názor, podle mě, dle mého uvažování, mého uznání. To je uznáno jako čtvrtá úroveň átma. Z verše vyplývá, že z pohledu moderního uvažování, je ten čtvrtý stav átma svým způsobem nežití. A když to není život a přece to něco je, tak je to čtvrtá úroveň. A říkáme tomu různě, jako v případě jogínů samádhi. I je i není. Je pro átma, není pro smysly. Takže pragja je z toho celého verše nejvíce klíčové slovo. My jsme, protože máme ahamkár, proto jsme. Bez ahamkáru bychom nebyli. A jeho interakce je automaticky přirozená s okolím. Ten aham neustále interaguje s okolím a tady už může nastat to, co chceme nebo nechceme, libo nebo nelibo. Ta interakce, ta pragja je dharma a adharma a podle toho je naše cítění rágy, dvéši, touhy, důvěry, chutě, poznání, přemýšlení, všechny manóguny. Všechny guny jsou jako barvy květu. Jako když se otevírá květ, tak se otevřou všechny barvy a vůně. Já je pouze pragjou, já je pouze interakcí. Jakmile interakce není, tak já není. O takovém já nevíme, to neznáme. Co neznáme? To kde interakce není. Interakce, intepretace, popřemýšlení, bádání, dumání, konání, ty všechny „ní“. „Ní“ je taková ukázka žijícího člověka, žijící bytosti.  A kde toto „ní“ není, je čtvrtý stav.

 



Ájurvédská Univerzita Praha

Vážení čtenáři,
Ájurvéda ášram je velmi malá nezisková organizace, která má za cíl přeložit staré spisy - původní literaturu ZDARMA ke čtení on-line na internetu ve všech evropských jazycích.
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem Sagar - * - Admin Marci - * -Admin SS- * - Admin Grammer -