Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Rozdmýchejme vítr nesmrtelnosti. Nyní se to (tělo) v popel obrací. Óm Kratu (rozume, inteligence, synu Brahma) pamatuj na vykonané, pamatuj, Kratu (rozumu, inteligence, synu Brahma), pamatuj na vykonané, pamatuj!

---

---

Komentář:

Vayuranilamamrtamathedam, když toto slovo rozsekáme, tak váyuh a anilam vypadají jako synonyma. Váyuh, anilam znamenají vzduch, akorát tady vedle sebe to máme chápat trochu jinak. Slovo váyuh je tady ve velice subtilním předmětu uvažování. Než se do toho pustíme, nejdříve vás připravím. Martine dýcháš? Ano? Martin dýchá, když nebude dýchat, bude Martin? Můžeš si představit, že nedýcháš? Nemůžeš o sobě nic vědět, když nedýcháš. Takže jsi synonymum dýchání. Když nedýcháš, nejsi, ale kdo tohle ví? Buddhi, rozum, intelekt to takhle chápe. Ale man to takhle nechápe, protože nikdy se necítíš být vzduchem, dechem. Cítíš se jako lékárník, truhlář, tesař, malíř, kopáč, řidič, ale necítíš se být dechem. Proč? Kdo to necítí? Man. Buddhi moc dobře ví, že jsi pouze dech. Odkud ten dech je a kam ten dech půjde? Přichází z prostoru a jde zase ven do prostoru. Dech z prostoru vstoupí do těla, z těla vyleze ven a nikomu nepatří. Pro dech je vše úplně stejné. Pokud je váju uvnitř v těle, říkáme tomu váju. A když je z těla ven, říkáme tomu anil. Takže váju, vzduch, který je vevnitř, tomu řekneme tady, když existuje. Mluví se v referenci k vlastní přítomnosti těla. Verš říká, že vzduch, který je venku se stává amritam – nektarem, když jde dovnitř. Nektarem pro koho? Pro proces, život. Je to esence života a potom odchází ven. Z pohledu váju není žádný rozdíl, jestli je v těle, nebo v čaji, nebo ve stromu, kdekoliv. Ten necítí libo, nelibo. Pro něj je vše stejné. Nevzniká rozdíl a tím je všude přítomný. Tělu dává amritam a my máme pocit, že žijeme, že jsme. O tomto má rozum ponětí a můžeme o tom přemýšlet, soustředit se na to, mít názor. Ale současně se takhle necítíme, protože to cítění je záležitostí man, mysli. Ale čím jsme my? Martine, žiješ? Ještě ano. Co jsi dělal? Včera jsem hodně běhal, 13 km. Hned jak si na to vzpomněl, byl unavený. Kdo běhal a unavil se? Martin. Tak Martin je co? „Dělač“, „prožívač“ konání. Krtam znamená ten, který dělá. Om kramo smara krtam. Zpět k prvnímu verši. Zde jsou dvě věci. První, co se neustále děje a druhá, co neustále cítíme. Teď si jen představte, jak to může vypadat, když co se děje a co se cítí je stejné. A jak to může vypadat, když „děje se“ a „cítí se“ jsou něco jiného. Člověk něco cítí, to je něco jiného a co se děje, je také něco jiného. Když to, co se děje a co se cítí, jsou stejné, pak tomu říkáme gján. A když to, co se děje a jak se cítíme je jiné, tak je to nevědomost, agján. Tento verš vyžaduje oddělit v uvažování pojmy mysl a buddhi. Rozum je to, co chápe, člověk ví, man je to, čím se cítí. Ale tak to v běžném životě není. Já jsem Govind, mám šedé tričko a sluchátka a sedím před Martinem. To je Govind, takto se prociťuje. Na všechno vzpomíná, na sluchátka, na počítač, na tričko, na Martina, vše si pamatuje – višajgján. Takový je Govind. Ve skutečnosti je to jen vzduch, který proudí jen tam a zpátky z prostoru do těla a z těla do prostoru. Tím vzduchem se ale Govind necítí, on se cítí být úplně něčím jiným. Tento přístup je gjáni nebo ignorant? Nevědomý. Govind je nevědomý, když se cítí jako Govind v tričku, se sluchátky, počítačem a věří, že ho všichni slyší. Vědomý Govind je ten, který ví, že je dechem a ten přichází a odchází. Ale tím se necítím, protože jsem nevědomý. Cítí se vším ostatním, že vypráví, pije čaj, má sluchátka, tím se cítí být a to je nevědomý Govind. Přátelé, tohle to je Védánta, to vede úplně někam jinam než klasický život. To se nedá brát ve stylu každodenního života. To není obyčejný rohlík, Védánta je výjimečné jídlo. Procítit se tím, čím člověk skutečně je. Bhasmántam šaríram, bhasmán znamená popel, antam znamená konec. Na co je Govind pyšný, co se mu líbí, nelíbí, rág, dvéš, vše je k ničemu, nepodstatné. Všechno co si Govind myslí, je falešné. Že je ájurvéda a jóga důležitá? Ve skutečnosti není nic důležité. To je jen jeho libo, nelibo. Důležité pro někoho znamená, to se mi líbí. V každodenním životě jsme řízení úplnou nevědomostí. Člověk je stoprocentně nevědomým a když se vstupuje do Védánty, tak se na to vzpomíná. Martin řekne, já jsem chodící kláda. Je vědomý? On se cítí jako kláda, ani vzduch, ani dech. Kláda mi vlezla do těla. Ale já kládu nevidím, ta kláda vypila dva hrnečky čaje. To je jen jeho falešný pocit, takhle to není. Čím je? Vzduchem. A co je jeho konec? Popel z krematoria, to je konec. Může dělat, co chce, ale před popelem neuteče. Tento každodenní život, za kterým se honíme končí popelem. Bhasmántam šaríram. Tam kde je konec, popel těla, tím se cítím já Govind. Co je Govind? Místo kde prochází vzduch a stane se nektarem a tím Govind existuje, funguje, žije, amrtam. To co vyhovuje, nektar. Váju, anilam, který jde zpět do prostoru. Takže vayuranilamamrtamathedam, tady to, tento život, tělo, které má konec v popelu. Óm vzpomínání na Brahmu, Óm vesmír. Kramo – řetěz, sekvence, pořadí. Ten vzduch plyne dovnitř a ven, dovnitř a ven, jako když člověk píše tužkou. Psaní tužkou je jen po sobě následující sekvence bodů na papíře. Óm kramo smara krtam smara krato smara krtam smara. Na to pamatuj. Co znamená jsem? Jsem, znamená, že probíhá takové cítění, ve kterém já prožívám. Ten, kdo prožívá čas a prostor jsem já. Slovo krato má zde význam mysl. A co je to mysl? Jsem. Tak na tohle pamatuj, pamatuj, ó má mysli, pamatuj. Pamatuj, že je to vzduch, který přichází dovnitř a stává se nektarem. Říkáme, tohle je hezké, ale celé je to nanic. Jen se to děje, řetěz, vesmírná hra, která se neustále hraje a my do toho narveme, mně se líbí. Ale koho to zajímá? Martin řekne, mně se líbí stromy, ale co s tím mají co dělat stromy? Stromy to nezajímá, co to kecá? Strom vůbec neví, že nějaký Martin existuje. Vedeme jen takové řeči, nevnímáme skutečnost, a proto jsme nevědomí. Tím si člověk myslí, že se bude líbit ostatním. Co řeknou ostatní? My si neustále říkáme, co si řeknou ostatní. Ať na mě vzpomínají, ale co se stane, když nevzpomínají? Stane se něco? Když řeknou, ty jsi kráva, vyrostou ti rohy nebo ocas? Ne. Nikdy se nestaneš krávou, když ti někdo řekne kráva nebo vůl. A na to my neustále myslíme. Musíme to říct tak, aby se to lidem líbilo. Jako včera, Pavlína vařila tak dobrá jídla a myslela na to, aby to všem chutnalo. Ale co by se stalo, kdyby nechutnalo? Šli by do pizzerie a o nic nejde. Ale Pavlína takhle uvažuje, aby udělala dobrý dojem na Préma, že má ráda jeho kamarády. Tak je zamotané já. Védánta upozorňuje, že já je úplná nevědomost a co si člověk myslí, je jen vytahování své falešné nevědomosti. Pamatuj, Ó já, pamatuj, jsi ignorant. Nevíš co je skutečnost, co se děje. Ty, já, nesmíš zapomenout, že popel je tvůj konec. Takže pamatuj na to, že co se skutečně děje, co je nektarem, je jen příchod vzduchu a odchod vzduchu zpět do prostoru. Vzduch se stane dechem, jen když vstoupí do těla. Když odejde z těla, tak ani nevíme kde je dech. Martin vydechnul a kontroluje kde je jeho dech. To je jenom Brahma. Já jsem není, je to jen iluze. Jsem, je totální iluze, falešná, neexistuje. Někde začíná a někde končí, neexistuje, to je názor Védánty. Je hodně tvrdá škola o rozpoznání sebe. Když se takto začne vyprávět v rodině, je to konec rodiny. Najednou je to spolek bláznů, které nic nezajímá, ale to nelze. Musíme zaplatit sociální, zdravotní, plyn, mobil a s tím se ztotožňujeme. Védánta říká, čím se cítíme a čím se necítíme být. Co cítíme je jiné než to, co skutečně je. Naše zájmy, to je já, ale skutečnost taková není. Takže dnes to bylo hodně husté, suché, trnité. Pamatuj, já, cítíš se nektarem, příchodem a odchodem vzduchu. To je ten amrit, když vzduch přichází a odchází. Ó, já, ty se takhle necítíš a tvůj konec je popel, to si zapamatuj a vstup do toho poznání a podle toho žij. Ostatní formy jsem jsou jen falešná nevědomost. Jsou jen na chvilku, přechodné. Na nich nezáleží a jsem nemá žádný vliv.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Vážení čtenáři,
Ájurvéda ášram je velmi malá nezisková organizace, která má za cíl přeložit staré spisy - původní literaturu ZDARMA ke čtení on-line na internetu ve všech evropských jazycích.
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem Sagar - * - Admin Marci - * -Admin SS- * - Admin Grammer -