Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Zlatým pohárem je zakryta tvář skutečnosti; To-Ono, Ó Pushan (strážce životní energie), odkryj opravdovou Dharmu k vidění.

---

---

Komentář:

Hiranje je synonymum pro slunce. Když se dělá pozdrav slunci, Martin nejdříve zpívá mantru. Má se dělat deset cyklů pozdravu slunci. Jedna mantra z nich je Óm Hiranje Namaha, někteří zpívají dvanáct manter, my jsme zpívali desetkrát. Óm Mitraje Namaha, pak se zazpívá, nadechne se tadasan a jede se dolů, Mitraje Namaha. Mitra znamená přítel, ale nejen moderní přítel, uzavřený uzlík, ale přítel, který je jako lotos. Óm Ravaje Namaha, to znamená ten, který bydlí v nebi. Óm Surya Namaha, co vyzařuje světlo. Óm Bhanave Namaha, co dodává poznání. Óm Khagaja Namaha, khag znamená vesmír, kosmos. Óm Pušne Namaha, co dodává teplo, agni. Óm Hiranja Garbhaja Namaha. Óm Maričé Namaha, Óm Aditjaja Namaha, Óm Savitré Namaha, Óm Arakaje Namaha, Óm Bhaskaraja Namahá. Vše znamená slunce a jsou to synonyma, různá jména. Zpívají se mantry a provádí se cvičení. Ti, kteří dělají sluneční obřady, také zpívají tyto mantry a obětují vodu slunci v ranních hodinách. Mantry jsou před sluncem. To je Hiranje. Pátrena znamená nádoba. Ale když říkáme nádoba, čeho nádoba se myslí? Satyasyápihitam. Nádoba satya. Satya znamená skutečnost. Satyasyápihitam, co je za ní? Mukham, tvář. Čím poznáváme? Poznáváme tváří. Takže tvář, satya, nádoba, která je skrytá světlem. Když se vezme toto slovo v úvahu, pak je význam satyasyápihitam, skrytá skutečnost. Když se teď nad tím trošku zamyslíme, zjistíme jaká je to hrůza. Cokoliv co je v první řadě, říkáme je, třeba Martin je. Proč je? Protože ho vidím. Vidím, že tady sedí. Kdy to Martin je? Když ho vidím. A pro koho je? Pro mě, protože já ho vidím. Martin někam odejde a je, proč? Protože ho vidím. Když zavřu oči, tak ho nevidím a Martin není. Ve skutečnosti Martin je. Ve skutečnosti je, že Martin je. I když zavřu oči, tak dýchá, funí. Čím je potom pro mě důležitý, jaký je? Že je hodný, fajn, takový a makový, to jsou čí vnímání? Moje. Já to takhle vnímám, já to takhle cítím. A co Martin skutečně je, je skryté za tím pohledem, kterým ho vidím. Kdo mi dává ten pohled, že Martin je? Světlo. Takže když je světelný odraz, říkáme, že věci jsou, ve skutečnosti je ta skutečnost skryta za světlem. Když se zhasne nebo se vzdálíme, tak nevidíme. Na Kakinku padají žulové koule z Telče. Když chodila v Telči, v údolí, na ní padaly žulové koule, proto utekla do Hradce Králové. Tam už žulové koule nepadají. Ale neustále tam ty žulové koule jsou a ona na ně dokonce nemůže ani zapomenout. Věci jsou, ať už je vidíme nebo nevidíme. Ten vesmír je i když ho vidíme nebo nevidíme. Co je skutečnost nezáleží na tom, jestli to vidíme nebo nevidíme. To je první ponaučení z verše. Zavřením očí neznamená, že to zmizí. A nejhorší věcí je to, že pro nás je pravda jen to, co vidíme. Taková pravda, která je za viděním, je skrytá. Takže slunce, světlo, hiranje pokrývá tu nádobu pravdy nebo tvář té nádoby pravdy. Světlo skrývá skutečného Govinda, světlem vidíš odraz, povrch Govinda. Skutečného mě nevidíš, protože jsem pokrytý světlem. Govind je za světlem, a to je to, co my nevidíme. Ta skutečnost je vždy skrytá, není vnímatelná. Druhá možnost je pochopení. Radovat se a být smutný z toho co vidíme, to je skutečnost? Není. To čemu celý život dáváme podstatu, je falešné. To co je, prostě je. Nezáleží na tom, jestli to vidím nebo nevidím. S tím splynout, ztotožnit se. To je význam tohoto verše. Minule jsme mluvili o anuras. Anuras je to, co není vidět a z čeho se vytváří vipák. Jak tomu říká Luky, zákeřnost. Zákeřnost je to, co nevidíme a co je skryté. Tomu se říká zákeřnost, co se neukáže na první pohled, aby to druhý nepoznal. Slunce je také zákeřné. Co lidi říkají, ukážou je jenom deka. Co tady říká Govind, je jen deka. Vidíš Govindu? Takový Govind je deka, jen dece říkáš, že je za ním. Ta skutečnost je to, co není ani vnímáno. Skutečnost je skrytá. Slunce, světlo je zrádné a my to světlo považujeme za posvátné. Když Govind umře, Martin donese svíčku. Jsi duchovní Martine? Ano, já vidím ve snu světlo. Protože z tmy má strach. To je pokrývka. Světlo je pokrývka té nádoby, co je skutečná a je za ním. To je téma pro jogína, ať se otevřou vnitřní oči, které nepožadují světlo. Nitro člověka nepotřebuje světlo, jede beze světla. Když Martin sází semínka, tak aby ta semínka naklíčila, Martin je nejdříve namočí do vody a dá je do tmy. Jakmile naklíčí, raduje se a celé Horní Počernice ví, že všechna semínka už rostou. Pak vezme celý truhlík a dá ho ven na slunko. Přikazuje Govindovi ať stáhne topení. Jak se stalo to naklíčení? Stalo se i ve tmě. Ani nitro člověka nevyžaduje světelnou pokrývku. Umíte si představit, kdyby lidem bylo zakázáno mluvit o pokrývce? Neměli by o čem mluvit. Kolik by zbylo vět? Bylo by věčné ticho a to nikde není. Všude je kecání a mluvení. Cokoliv co člověk říká je pokrývka. Nejen, že mluví nebo vnímá, ale cokoliv co cítí, co je láska, co je srdce, sladké, zdravé, vše je o pokrývce. A proto tenkrát, člověk jogín praktikoval vajrág, bez lidí, kde ty pokrývky nejsou. A proto se říká, že ticho je zlato – „mlčeti zlato“. Tam pokrývka není, je bez pokrývky. Člověk má dvacet čtyři hodin denně v hlavě jen pokrývky. Celá fyziologie se honí z radosti, smutku, nadšenosti, to je vše jen z pokrývky. Člověk žije ve falešném světě, to je jádro Védánty. Cokoliv, co máme v hlavě je falešné. To jen tak každý člověk nespolkne. Trus je důležitý pro hovnivála. Celý den si hraje s kuličkou trusu a říká, že je to důležité, hraje si na PPL. Mezi takovým člověkem a hovniválem není žádný rozdíl. Nebere v potaz skutečnost. Brahma je skutečnost, vesmírná síla je skutečnost. Vše je plné jako byla úvodní mantra – púrnam adah, púrnam idam. Když Martin je, bere si do sebe plnost vesmíru a když Martin umře, splyne zase do plnosti vesmíru. Takto je celý. Mládí je žrádlo, dětství je žrádlo a pak jsou lidé dospělí. Pro děti nemáme žádnou výživu, není nic, z čeho by vyrostly. Co jim zbyde, je digitální marketing. Digitální marketing má ve své hrsti vývoj a výchovu lidí a dětí. Tjág, sankalpa, tapasja, to jsou skryté úmysly. Ztotožnit se s tím, co je za světlem, co není vnímatelné. A ty, které zajímá jen viditelné a vnímatelné a namočí se do nich, a naopak nitro se stává jen tou pokrývkou, to je katastrofa. Védánta říká vyhýbat se tomu. Druhá část verše, tattvam – nitro, základ, subtilnost, ze které je vše vyrobeno. Druhý řádek je takový modlitebný. Ať tu pravdu vidím, vnímám, procituji. Ó Bože, ó vesmíre, ó můj výrobce, dej mi schopnost rozpoznat, co je za pokrývkou. Nenech mě namočeného do falešné pokrývky. Sladká, slaná, mahabhúty, agni a Bůh ví, co všechno. Ať mám jasno, anuras, ty skryté chutě. Co je skryté? Skutečnost, to je satya. Jak říká Adi Guru Shankaračárja - Brahma satjam jagatja mitja. Jen Brahma je pravda. To co je věčné, co je skutečné. Z toho se asi zavázaly oči hlavnímu soudci - znak justice. Čili nebrat v úvahu pokrývku, vždy brát v úvahu, co je zakryté, co je pravda, skutečnost. Vajrági jede mimo společnost, protože celá společnost je jenom pokrývka. On se z toho utrhne, protože je jediný, na kterém ta pokrývka není. Vajrági nemá žádné obřady, to jsou jen pokrývky. Jediný, kdo není namočený je vajrági. Takže modlitby ke slunci jsou pro vajrági neplatné. To je sektismus, náboženství, skupinová identita. Pro Védántu je to jiné, to je ekátma, advaita. Celá společnost a sociální systém je dualistický. Proto to jsou pro vajrági nesmysly. Ale když jsou, tak ať jsou. Ať se děje, co se děje. Můžou dělat různé obřady, cokoliv, ale skutečnost je skutečnost. Nitro člověka je volné a okolí je jako Ikea. Posbírá se nábytek a udělá se zácpa. Ikea je naše okolí, byt je naše nitro. Takže v cestě Védánty nejsou rituály, bohové, náboženské akty. Svámi, Njási nebere v úvahu tyto věci. Život Advaity vypadá vždy záhadně. Mezi jídlem a hovnem, není žádný rozdíl, to je vrchol vajrági. Je to trošku jiné, rozhodně ve Védántě není žádné náboženství. Náboženství člověka omezuje tím, co je pravda a nepravda. Vajrági je mukti, zbavení se všeho, být Brahmou s Brahmou, pro Brahmu. Proto jsou mantry při pozdravu slunce vzpomínáním na futrály, pouzdra. Futrály, ve kterých je třeba banán, ty futrály vyhodíme. Svět je takový futrál, tak ať nás zajímá jádro, nikoliv futrál, to je význam verše.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Vážení čtenáři,
Ájurvéda ášram je velmi malá nezisková organizace, která má za cíl přeložit staré spisy - původní literaturu ZDARMA ke čtení on-line na internetu ve všech evropských jazycích.
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem Sagar - * - Admin Marci - * -Admin SS- * - Admin Grammer -