Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Jiné než sambhavát a jiné než asambhavát. Moudří nám vysvětlili, že to, co je podstatné, je originální (sambhavát) a jiní moudří zase říkají, že podstatné je neoriginální (asambhavát), falešné, zkreslené, iluzorní, duplikát.

---

---

Komentář:

Anyadévahu, anyat z tohoto slova je anya a to znamená říkají, nebo vysvětlují jiné nebo jsou toho názoru a potom následuje sambhavát a asambhavát. Druhá věta je spíš naznačení, tak je nám celou dobu vysvětleno od moudrých lidí. Někdo nám říká takto a někdo nám říká takto. Jde o sambhavát a asambhavát. Zde již každý vloží své pochopení. Sambhavát - někteří autoři řeknou, že se to týká karmajógy a gján jógy, puruš a prakrti nebo Boha a já. Prostě různí autoři, různé interpretace. Z pohledu sánskrtu jsou to dvě slova - sam a bhavat (bhavat nebo bhavát). Slovo sam známe z ájurvédy, sam dóša, sam agni, jako vyváženost, společně. Slovo sam se vysvětlovalo i v prvním kurzu sánskrtu. Význam se dá odvodit z významu jednotlivých písmen „s“, „a“, „m“ a bhavát je druhé slovo. Bhavat je sloveso, které má kořen v dhátu „bhů“ a „bhů“ znamená něco vznikne, objevuje se, projevuje se, něco, co je projevené. Takže když vezmeme význam společné, vyvážené, sladěné, tak s čím? S tím, co existuje, co je projevené. A když to pochopíme jako že něco je sladěné a něco je nesladěné, tak právě to někteří učitelé označují jako originální a neoriginální. Originální - sambhavát je to, co je sladěné se zjevením od počátku a asambhavát je to co se nabralo později, není to originál, je to duplikát. Jako manžel, manželka nejsou originál, nejsou sambhavát, ale pozdější nálepky. Originál je člověk. Takto se sambhavát (originál) a asambhavát (ne-originál) dá také vykládat. Jako prakrti a puruš z ájurvédského pohledu. Sambhavát je puruš, asambhavát to, co se později nabere a vypadá jako originál. Jako ta manželka, která je asambhavát, je nereálná, neexistující, duplikát. Co je originál? Člověk, puruš. Někdo říká, že podstatné je to, co je originál a pro někoho je důležitý duplikát. Ti, kteří říkají, že podstatný je duplikát, to jsou všechna uvažování v náboženství a dnes takto uvažuje každý člověk. Když se člověk neustále ztotožňuje se svými zkušenostmi, s hmotou, s tělem, s myslí, s city, s emocemi, tak je asambháv. To jsou duplikáty a člověk neustále prožívá pouze duplikát, falešné, asambhavát. Moc dobře víte, co znamená komunikace, co znamená mluvit. Co to je? Co to jsou informace? Odkud vychází? Z toho co známe, tomuto projevu se říká komunikace. Co neznáme, o tom nemůžeme mluvit. Nemůžeme si rozumět s druhým, když mluvíme o tom, co známe jen my. Znalost je jádro pro komunikaci. Podle toho, co kdo zná komunikuje. To o čem člověk mluví je to, co zná. Tón, barva hlasu a vše co se do komunikace přidává je podle toho, jak je člověk přesvědčený o své znalosti. V rámci komunikace se objevují i další projevy. Když jsme o něčem přesvědčeni a současně jsme přesvědčeni, že dotyčný nechápe, zvedne se hlas, objeví se ostrost. Když vnímáme, že dotyčný klidně a soustředěně poslouchá, tam bude mít komunikace jiné kvality. V tuto chvíli nás zajímá to, že komunikace vychází z toho, co známe. A stejně to platí i naopak. Diagnosticky: když se lidé vyjadřují, dá se odhadnout, co člověk zná. Znalost je součástí samskáru, anubhávu, zkušenosti. To je velký baťoh, v něm je jeden pytlík a tím je znalost. Pokud vyjadřování vychází ze znalosti, a ta je u každého jiná, tak to znamená, že originál, puruš je něco jiného než znalost. A kdo má tu znalost a nese ten baťoh na ramenou? Kaki. Tak nějaká Kaki je nějaký puruš. Někdo říká, že to je to podstatné a někdo říká, že podstatné je to, jak se vyjadřuje - slova, smlouvy, sliby. Ale to je až druhé, to není originál. Takže jít k jádru a najít počátek, sambhavát. Někteří moudří říkají, že podstatný je ten počátek a jiní, že podstatné je to, co je teď vnímatelné. Manželka je vnímatelná, ale člověk vnímatelný není. Nálepky jsou vnímatelné, ale originál vnímatelný není. Tak vznikají pravidla, sociální zákony, chování, rituály, dobré a špatné. Už tady vzniká, jaký kdo je. Tyto názory vznikají tehdy, když člověk nebere v úvahu, že je člověk-puruš, ale myslí, že manžel. V takovém uvažování je důležité, jak se chováme, jak mluvíme, jak co prezentujeme. Třeba po návratu z Chudíře jsem tak unavený, že si jdu rovnou lehnout. Přijde Marci a říká, ty máš tak špinavé nohy. Ona si všimne nohou a mluví o nohách. Pro ni je podstatné, že jsou nohy špinavé od bahna. Co je pro ni důležité? Sambhavát nebo asambhavát? Asambhavát. Hlava zaseklá do nepůvodního. Puruš je podstatný. Ale pro nás je podstatný ten hmotný projev. Lidé neustále drží ten druhý trend – nálepky, maminka. Jednou se hádala maminka s dcerou a maminka argumentovala, já jsem tě rodila, ty ani nevíš, jak bylo těžké se o tebe starat. Já jsem ti dala život a ty se ke mně takhle chováš. Dcera říkala, mami, neblázni, to já jsem dala život tobě. Tím ji ještě více naštvala. To já jsem tě udělala mámou, ty jsi byla normální ženská. Ty ses stala maminkou kvůli mně. To já jsem zrodila maminku v tobě. Kdo koho rodí, maminka dceru nebo dcera maminku? Asambhavát, nálepky, to považujeme za podstatné. Někteří moudří lidé, a to bych řekl v dnešní době většina, považují asambhavát za podstatné. To co není původní, ale falešné. Druhá možnost je, že to původní je podstatné. Z toho vyplývá, co svým aspirantům naznačuje Védánta. Na to je třeba neustále pamatovat. To je védántský klíč, co je nálepka a co je originál a kdo trpí, originál nebo nálepka? Když se každý člověk, každý lidský mozek trošku zastaví a zamyslí nad tím, kdo má deprese, stres, bolest, trápení, kdo je zklamaný, kdo má ten problém, vždycky se najde, že problém má ta nálepka. Ten problém patří asambhavátu, tomu, co je falešné. Originál je nedotčený, beze změny. Všechny fáze života běží a originál je nedotčený, nespí, není nemocný, je jen součástí „dít se“. Ten nic nekoná, originál se jen děje. Kdo koná, to je vyloženě falešné, jako myšlenky. Originál nemá žádné myšlenky. Co je to myšlenka? Nástroj uvažování plus předměty. Když jsou předměty a nástroj uvažování tak z toho tečou myšlenky. Když se vyčlení myšlenky, tak předměty nejsou, zůstane jen nástroj, který drnčí. Proto když je v jóga salónu meditace, řekne se, sedněte si a zavřete oči. Proč zavřít oči? Aby nebyly předměty. Vypněte i mobil. O co se snaží Prém ve svém jógovém salónu? Snaží se, aby v myšlence nebyly předměty. Jako když zařadíte v autě neutrál, potom je jen volnoběh. Prém se snaží díky zavřeným očím, aby člověk neměl žádný předmět uvažování. Hlava zůstane na volnoběhu. Co má člověk celý den v hlavě se neustále točí v kruhu. V práci šéf a kolegové, doma manželka a děti a ještě se to míchá dohromady. V takto hektickém životě je volnoběh v hlavě velmi regenerativní. To, co se tam děje, to je asambhavát a Prém se to snaží trochu přesunout ve směru sambhavát. Aby bral člověk za podstatné sambhavát, to už je vajrági, to je Védánta. Védánta je jen pro vajrági, není pro uživatelé života, radující se ze života, shánějící někde štěstí. Pro takové lidi Védánta není. Ta je pro lidi, kteří praktikují tjág. Co je nejvíce oblíbené, toho se zbavit. Pro toho je védánta navigace. Čemu říkáme navigace? Je to taková aplikace v mobilu, někdy samostatná aplikace, a když se zapne, objeví se mapa. Navigace vždy nejprve ukáže, kde se nacházíte, jaká je vaše aktuální poloha. Pak se zeptá, kam chcete jet. Jaký je bod B. Já chci jet za Tří nulkou do Třince a navigace mi ukáže kudy jet. Je bod A a bod B a to je GPS. GPS ukáže, kde se nacházíte, jak daleko je cíl a kudy vede cesta. Dále už záleží na tom, jakou máte předplacenou GPS, jaké detaily vám hlásí. Některé hlásí každou sebemenší informaci o vaší cestě. Některé jen ukážou starou mapu a neberou v úvahu nové cesty. Záleží na kvalitě mapy. Ale každá ukáže bod A a bod B. Tu cestu už ale GPS nerealizuje, tu cestu musí člověk realizovat sám. Ty kroky z bodu A do bodu B GPS neudělá. Gján, Védánta, znalost, jóga, ájurvéda, Sánkja, Bhagavadgíta, zde je učitel pouze GPS. Kroky k dosažení bodu B musí člověk udělat sám. Když ty kroky nejsou, vzdálenost mezi bodem A a B zůstává stejná. Když se kroky dělají, vzdálenost se zmenšuje a GPS říká, jak je to ještě daleko. Když kroky nejsou, do bodu B se nedostane. Verš říká, originál a ne-originál. Vždycky je nutné se zamyslet nad sebou, co je v mé hlavě podstatné. Původní nebo falešné? Co má člověk v hlavě, jestli je to originál nebo iluzorní. Sony vyrobeno v Číně, to Sony není, to je falešné. Takže to, co nám zaměstnává mysl, je to sambhavát nebo asambhavát? K tomu je už potřeba udělat další kroky k zamyšlení. Když člověk kroky nedělá, tak je to Védánta teorie, blábolení.To je k ničemu, člověk je opět ve falešném světě. Děláním kroků se blíží cíl. Kroky jsou očekáváním pro sádhanu. Smyslem Védánty není přečíst a vědět, ale realizovat podle toho život a budovat podle toho samskár. Dát to do zvyku, mít to jako neustálou pravdu. Jestli ta informace pro člověka má smysl nebo nemá. Mám jiné uvažování? Tak potom ať zůstanu v jiném uvažování a nedívám se na Védántu. Védánta je GPS, kroky musíme dělat sami, to je naše rozhodnutí, náš zájem. Z tohoto verše č.13 vyplývá, zastavit se a zamyslet se nad tím, co je podstatné. I ve védské době už se s tím setkali, je to přirozený stav mysli, čemu dáváme podstatu. Sambhavát nebo asambhavát. Určitě bylo ve zkušenostech, že existuje sambhavát a asambhavát a proto se to objevovalo v textech. Ale katastrofa je to, že lidé si ani neuvědomují, že existuje originál a falešný. Co mám v hlavě a v jakém stavu je má mysl, o tom není žádné ponětí. Koho to zajímá, pro takové lidi je Védánta jako světýlka, která ukážou, kudy vede cesta. Jako pouliční lampa. Védánta dává najevo, jaký máme stav mysli. Z toho vyplývá mnoho věcí. Kdy nastává trápení, deprese nemoci? Když je sambhavát nebo asambhavát? Léčba je u člověka ve vlastních rukou. Stát se sambhavátem je léčba. Stát se asambhavátem je stát se pacientem. Napište na kus papíru vlastní problémy a čemu se to rovná? Asambhavát nebo sambhavát? Komu to vadí? Sambhavátu nebo asambhavátu? Co chci být v životě? Tento verš je ohromná pilulka pro léčbu jakékoliv choroby, protože zjistí, že to netrápí člověka, ale falešné já.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Vážení čtenáři,
Ájurvéda ášram je velmi malá nezisková organizace, která má za cíl přeložit staré spisy - původní literaturu ZDARMA ke čtení on-line na internetu ve všech evropských jazycích.
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem Sagar - * - Admin Marci - * -Admin SS- * - Admin Grammer -