Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Komentář

(Kontrola a oprava Mirek)

Nevědomost nerozpoznává já a JÁ. Nevědomost nepoznává poruchu. Čemu říkáme nevědomost, kdo je vědomý a kdo je nevědomý?

 

Co je to nevědomost?  Žijeme nevědomě nebo vědomě? Jak žijeme? Žijeme vědomě. Vědomé konání odpovídá spíše slovu soustředěné. Znamená vědomě a soustředěně to samé? Jaká je barva slova vědomí? Překrývá zkušenosti a manóguny, tedy to, co se mi líbí a co nelíbí? Je to tam schované? Slovo vědomí a nevědomí. Jsou to chyby. Říkáme tomu chyby, protože jsme to tak nechtěli. Co se hodí, co zapadne, je to , co jsme si představovali. Jsou to schované vlastnosti mysli, manóguny.

 

O tomto nevědomí se verš nezmiňuje. Zde je zmíněná avidja.  Vidja znamená znalost a také vědomí. Z angličtiny to můžeme přeložit jako poznání, vědění, znalosti. To je vidja. Opakem je avidja.

 

Chceme pochopit tento verš, ale neznamená to, že ho pochopíme stejně. Pokud tomu všichni rozumíme, je to vidja. Pokud si však představuji, že všichni to chápou stejně jako já, ale mýlím se, je to avidja.

 

Lidský mozek může fungovat podle naprogramování. Každé zvíře má své předem dané možnosti uvažování, konání, běhání, reprodukce, to má každá bytost, je to naformátované. Člověk je ale schopen z formátu vyskočit a začít se chovat podle vidja, podle poznání.

 

Ten, kdo má vidja, se chová a vnímá jinak, než ten, kdo nepřemýšlí.

 

Není-li znalost, ani pochopení, člověk se neorientuje a točí se kolem svého ega. Nevědomost je příčinou nerozpoznání. Nerozpoznání vlastního já. Nerozpoznání, kolik druhů já je v člověku obsaženo. Patandžálí se snaží vysvětlit, že poznání vyžaduje znalost.

 

Nevědomost je dělat rozdíly mezi já, ty, on, ona, jen proto, že to řekli rodiče  a děláme to tak i nadále. Vědomost je to, že použijeme selský rozum, svou logiku, analogii, pochopení a kompletně vytvoříme něco nového. Nepostupujeme-li tímto způsobem, tj. vědomě, jednáme ze zvyku, podle tradice, podle kulturních zvyků a rodinných rituálů, nepřemýšlíme a nechápeme detaily. Většinou se chováme podle instinktů, intuice, zkušenosti, co je dobré a co je špatné.

 

Rozhodujícími  parametry je pro mne zda se mi něco  líbí nebo nelíbí. To jsou ovšem manóguny, nikoli poznání. Tímto způsobem se chová každé zvíře, když myš vidí kočku, utíká. To je instinktivní konání, nic nového. Instinkty jsou v každém atomu, v každém prvku, ve vesmíru, v každé planetě, rostlině, bytosti, všude je instinkt. Instinkt je daný a podle toho je řízený. Přichází-li vědomost, je nad myslí.

 

Můžeme to rozebírat hodiny, vysvětlováním se to však nedá úplně pochopit. Každý si to musí rozebrat sám, nemůže slepě věřit tomu, co čte. Je třeba si jednotlivá slova sám přebrat v hlavě, pochopit je a teprve potom je začít používat. To je inteligentní. Nemůžeme se opičit po jednotlivých autorech, přebírat jejich pojmy a hodnotit je navzájem. To je pouhé kopírování, nikoliv vědomost.

 

Rekapitulace žáka: Nevědomostí je nerozpoznání rozdílu mezi JÁ a já. Nevnímání velkého JÁ a vnímání jen malého já.

 

Govind: Dnešní člověk ani neví, kdo je. Dívá se do zrcadla a říká: „To jsem já.“ Když vidí někoho jiného, říká:“ To jsi ty. A kdo tu není, to je možná Bůh“. Pokud něčemu nerozumíme, může to být od Boha. Tak jednoduše všechno řešíme a to je nevědomost. Vytváříme si slepé uličky. Jako ta žába ve studni, která řekne, že to je celý vesmír. Žába neví, zda existuje něco jiného. Vidí studnu a myslí si, že je to celý vesmír. Můžeme být žábou ve své studánce.

 

---

---

Ájurvédská Univerzita Praha

---

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Verse / Admin Komentar