![]() |
| साधनपाद,-Sādhana-Pāda, (S.-0, Ch.-2, V.-23) |
स्वस्वामिशक्त्योः स्वरूपोप्लब्धिहेतुः संयोगः ॥२३॥ |
svasvámi-šaktjoh svarúp-oplabdhi-hétuh samjógah ॥23॥ |
Samjóga pro já a Já |
Sjednocení [samjóga] je podpůrné [hétu] pro získání [upalabdhi] formy [svarupa] (dvou) sil já [sva] a Já [swami]. |
(Kontrola a oprava Mirek)
Tento verš vysvětluje, co je samjóg. Samjóg znamená spojení dvou věcí. Jedná se o vhodný okamžik spojení, setkání, sjednocení, porozumění, propojení, to všechno je samjóg. Patandžálí zde vysvětluje i samjóg a jóg. Je dobré chápat to i z pohledu ájurvédy. Jóg znamená spojit. Když se nůž spojí s okurkou, teprve se uvidí, zda se bude jednat o samjóg nebo ajóg, zda o hinjóg nebo atijóg, to se teprve ukáže. Jak to dopadne záleží na referencích, na úhlu pohledu. Na úhlu pohledu záleží, jaký ten jóg je. Výraz samjóg použijeme tehdy, když se JÁ spojí se silou já. Je to jednoduché a jednoznačné. Patandžálí směřuje k tomu, že o samjógu z pohledu poznání, z pohledu samádhí, z pohledu realizace mluvíme tehdy, když se mysl spojí s átmá. Když já se spojí s velkým JÁ. Když bůh se spojí s velkým bohem. Tomuto spojení mysli a átmá se říká samjóg.
Další druhy jóg jako atijóg, hinjóg a ajóg jsou také záležitostí úhlu pohledu. Krádež peněz, síla zlodějů a síla silnějšího se posuzuje vždy z různých úhlů pohledu. Jeden člověk to vidí jedním způsobem a druhý jiným. Podle jednoho pohledu to může být atijóg, podle jiného jiný jóg. Člověk by si měl nejprve ujasnit úhel pohledu a pak určit, jaký jóg to je. Různé druhy jóg – samjóg, atijóg, hinjóg, ajóg používáme v hétu, v nidánu, tam se určují úhel pohledu a druhy jóg. Jóg může být důvodem vzniku nemoci. Tedy používání něčeho, nepoužívání, nadměrné použití a přiměřené použití. Pro zdraví člověka je důležitý úhel pohledu, určitá kombinace je ajóg (nevhodná). Jiná kombinace bude pro zdraví naopak vhodná, bude samjóg.
Patandžálí se v tomto verši věnuje spojení malého já a velkého JÁ, tedy mysli a vědomí. Když samjóg nenastane (tj. nedojde ke spojení) ,nedochází ani k poznání, protože velké ego zůstává osamocené.
Zde jsem já i JÁ. Já jsem malé já i velké JÁ, já jsem člověk a já jsem i Bůh, já jsem živý a já jsem i mrtvý, všechno jsem já. Slovo já nepleťme, nic není moje a nic není tvoje. Abych mohl být já, musím se sjednotit. Nevytvářet protiklady, protože nejsou. Je třeba je sjednotit, žít samjóg, žít pro poznání. Protiklady existující na zemi musíme sjednotit. Sjednotit černé a bílé, suché a mokré, ve skutečnosti je všechno jedno. Vše existuje v protikladech, abychom to poznali. Dnešní moderní člověk v moderní době nemůže fungovat bez vnímání. Jeho akce a reakce jsou neustále spojeny s jeho vnímáním. Když nevnímá, jakoby nežije, jakoby nebyl život. Člověk věnuje svůj čas jen pozorování a vnímání a pak reakci. Není důležité, je-li to věda, umění, biologie, ekonomie, zemědělství, na cokoli se člověk podívá, je omezený na vnímání a reagování, vnímání a reakce, vnímání a reakce. Dvacet čtyři hodin denně věnujeme jen vnímání a reagování a tomu se říká mysl.
NIDAN v první kapitole, v prvním nebo druhém verši jsou popsány různé druhy jóg - samjóg, atijóg, hinjóg a ajóg. Pokud používáme něco správně, nadměrně, špatně nebo naopak nepoužíváme vůbec, způsobuje to různé choroby. Mění se tím mysl a propojenost mezi tělem a myslí. Odkud pramení nemoc je popsáno ve všech původních spisech. Nemoc je vytvářena myslí, z ní to pramení. V nidánu se nyní překládá část o gulma – nádorech. V komentáři je popsáno, jak vzniká nádor. Stačí porozumět funkčnosti mysli, šukšma šarír, velkohmotnému tělu, spojitosti času a prostoru, spojit si všechno dohromady. Tak to je. Jinak to ani není možné.
Ději se v bohu a žiji v átma.
Otázka: pokud se ději v bohu a žiji v átmá, mám své tělo přítomné?
Govind: To je krásná otázka, ale komplikovaná, je to mnoho slov, které nemusíme stejně chápat. Co má na práci, co to je átmá, kde se kupuje. A co jsem já. Zda-li vím, co jsem já. Je mnoho slov a z nich je vytvořena otázka. Velice emotivní otázka. Odpověď nemůže být jednoznačná. Každá otázka a odpověď má svou barvu a účel. Podle toho se dál vyvine. Není mi jasno, čemu Blažena říká Bůh a jak rozumí átmá, čemu říká já? Proto nemohu odpovědět. Je třeba více si ujasnit, zda se jedná jen o konstatování. Konstatování neumím posoudit. Nejprve si musíme vysvětlit pojmy, potom můžeme o nich hovořit. Co je to život, proč se žije. Ten pojem si musíme objasnit, rádi používáme mnoho slov bez ponětí o jejich významu. Často říkáme, že dýcháme. Jak mohu dýchat, dýchá se samo. Dýchá se samo, my máme snahu a říkáme, že dýcháme A pořád máme snahu říkat: „Já to dělám.“ Rozdělujeme a nevíme nic o životě. Dřevo se přeměňuje na uhlí, uhlí na popel. Život není, když není smrt, je to pořád živé.… Existuje žena, je malou holčičkou, pak je z ní dívka, později je těhotná, stane se maminkou, babičkou. Holčička zemřela, je to již dáma, zemřela dáma, nyní je to babička. Jedná se stále o jednoho člověka, který se jen přeměňuje, stále žije. V ájurvédě všechno stále žije, čas žije, prostor žije….Život je spojený s prostorem a časem, nikoli s formou. Formy se přeměňují.
Máme tělo, za chvíli je z něj hlína, za další chvíli z něj vyroste strom. Ájurvéda má jednoznačnou barvu, tomu je třeba porozumět, abychom se mohli bavit dál.
Otázka: Átma koná a to má za následek fungování orgánů.
Govind: Átma dělá to, co má dělat, a dělá to neustále. Vesmír je porucha, vejkárika, porucha velkého klidu. Klid je trvalý, není tam čas a prostor. Porucha obsahuje obsahuje čas a prostor. Život je také poruchou velkého klidu. Klid je věčný, nic nedělat (nekonat) je věčné, konání je porucha.
Átmá není subjekt, je to projev puruš. Je to projev samskár, je to tendence sklonů vritti.
Vritti a samskár se točí neustále, tím vzniká zkušenost, dnes mluvím na základě své zkušenosti a dnešním mluvením vytvářím další zkušenost. Dnešní den je výsledkem včerejší zkušenosti a zítřejší den vychází z dnešní zkušenosti a to se neustále posouvá, neustále se to točí. Átma není věc, není člověk, nemá IČO nebo DIČO, nemá jméno, nemá příjmení. Je to prolínání cyklu. Neumíme si představit nic nekonečného, potřebujeme tabulky, kam si můžeme vše zasadit do příslušné kolonky. Potřebujeme hranice. Neumíme jinak přemýšlet, tvoje židle je moje židle, moje postel je tvoje postel. Pokud si to nepojmenujeme, nerozdělíme, nemůžeme žít. Nemůže být nic, co někomu nepatří. To je tvoje a to je moje, dnešní hlava je příliš zkažená. Je to kalijuga. Dnešní člověk funguje jen podle hodnocení a vnímání, zjišťuje, porovnává. Je to to, co myslím, setkává se s egem, to se mi nelíbí, to se mi líbí, to si koupím. Někdo mě kritizuje, tedy se mi nelíbí, jdi pryč…
Vytvářím si svůj svět. Podle toho mám zdraví, spánek, sny. . Doba je jiná. Ájurvéda vyžaduje porozumět nejprve sám sobě. Co jsem zač. Proč vůbec jsem? Proč jsem nebyl někdy dřív? Nevím o tom nic, nevím, co jsem byl v minulém životě, mohu si vymýšlet, mohu si cokoliv představovat. Musíme si ujasnit slova, která se používají v literatuře, mezi odborníky. Zpomalit rytmus, více vnímat, srovnat, uvědomit si a spojit dohromady, ano to je ono. Tak bych to viděl.