![]() |
| साधनपाद,-Sādhana-Pāda, (S.-0, Ch.-2, V.-12) |
क्लेशमूलः कर्माशयो दृष्टादृष्टजन्मवेदनीयः ॥१२॥ |
Kléša-múlah karma-ašajó drišta-adrišta-janma-vedaníjah ॥12॥ |
Kořen utrpení |
Kořen [múla] příčin utrpení [kléša] je uložen v karmě [karma-ašaja] zažívané [védaníjah] ve viděném (v tomto) [drašta] a neviděném (budoucím) [adrašta] zrození [džanma]. |
(Kontrola a oprava Mirek)
Slovo kléš znamená utrpení. Používá se ve slova smyslu, jakákoli nemoc je utrpení. I trápení je utrpení. Jakýkoli neklid je utrpení, jakákoli nevolnost, psychická, …. střevní, vše je kléš. V ájurvédě se slovo kléš používá ve smyslu róg, muladha znamená je zakořeněná, je zabudovaná, je umístěná, je zrozená z karmy (z konání). Co je konání? Je to to, co my rozhodujeme vědomě, že máme dělat. Sekat trávu, učit se ájurvédu, vařit pro hosty, pozvat hosty, jednat s lidmi, konat práci, to všechno je karma. Karma je to, co vědomě konáme, karma může být jednoznačně vědomá, je vědomým konáním. Jsme při vědomí a můžeme konat (karma). Můžeme konat v souladu s dharma a artha, tj. konat podle zásad času a prostoru. Také můžeme konat podle naší touhy, chamtivosti, chtivosti, žárlivosti, strachu, hněvu a sobectví. I toto nás vede ke konání. Ke konání máme panč karmendrie, máme ruce, nohy, jazyk, reprodukční orgány. I to, že mluvíme a vybíráme slova k vyjádření, je konání. V našich slovech může být soulad s kám-kródh-madh-móh-lóbh nebo s dharma-karma-arth-mókša. Tedy i žárlivost koná, utrpení je zakořeněné v konání. Ašájo adrišta džanma znamená to, co je momentálně vidět, aktuálně v přítomném čase. Vše, co konáme, může přivést kléš (utrpení či nemoc). Může přinést i to, co jsme dělali v minulém životě nebo i v tomto životě v minulosti. Chyba, kterou jsme dělali z chamtivosti, touhy, chtivosti může přinést dnešní utrpení. I když v tomto životě má člověk čistý scénář, konání z minulého života může přinést nečekanou nemoc či problémy. Proto i malé děti, jejichž bytost ještě není plnohodnotně vyvinutá, trpí rakovinou, trpí neočekávanou dysfunkcí orgánů, nemocemi, které nejsou spojeny s těhotenstvím, s embryem, s výživou, s výchovou, s péčí maminky. Patandžálí uvádí, že takové trápení pochází z minulého života. Některé trápení je spojeno s maminkou, s těhotenstvím, s výchovou rodičů, s hádkami rodičů. Projeví se třeba jako ekzémy, dětské astma. To není z minulého života, ale je to karma rodičů. Rodiče tím, že mají nemocné dítě, o které se starají, jsou okamžitě potrestáni. Maminka a tatínek, kteří se hádají, jsou odměněni tím, že dítě dostane chorobu. To je trest na počkání. Utrpení je kořenem toho, co je viditelné a neviditelné z minulého života a v textu se označuje jako kléša múla.
Všechno, co vidíme, co jíme, co zažíváme, co prožíváme, co poznáváme, co prociťujeme, si můžeme uvědomovat, ale nemáme právo nikomu nic vyčítat.
To je velice poučný verš a měli bychom se velice zamyslet nad tím, jak se chováme v tomto životě. Nemůsíme dostat ocenění v tomto životě, ale až v příštím.