Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Komentář

(Kontrola a oprava Mirek)

To je úžasně řečeno. Nevím, jak si to někdo může zapamatovat, protože když si toto zapamatuje, tak je druhý Kristus, mnich. To je gigantický problém na světě. Povím jeden příběh: Je jeden mistr,  suprguru v celám světě jediný, a ten když chodí na záchod, tak si sundá žabky a vezme si boty. Tedy nejdříve si dá ponožky, pak si vezme boty a jde na záchod. A jednou se všichni žáci, to jsou milióny žáků, o tom dozví, že když učitel chodí na velkou, vezme si ponožky, pořádné boty a pak jde na velkou. A jednou se ho někdo ptal. "Pane učiteli, co to děláte, proč si obouváte boty, když chcete jít na záchod?" A učitel vše dokonale vysvětlí a použije šťavnatá slova. „Když si vezmu boty, tak jsem si jistý, že mně štíří nekousnou a nemám strach. Mám velký klid v chodidlech, mám tam harmonii.“ A tak milión žáků, když jdou na velkou, chodí na záchod v botech. Učitel, i když umře, milión lidí, pak pět milionů lidí, v rodinách se předává pravidlo, které se vytvořilo z tohoto příběhu. Všichni chodí na záchod v botech. A vznikne pravidlo, že všechny marmy jsou harmonické, když si vezmete boty. Ale to je blbost.

 

Tak podobně různé představy například o čistotě: Když na stole nic není – je čistý. Vymyslíme si nové hodnocení – nic na stole je krásné. Tak to má být a uděláme proto úplně všechno. Jinak to je nepořádek.  Vyrábím si slova čistota a nepořádek a když si to hodnocení nevyrobím sám, tak mi to nasadí do mé hlavy maminka. Co je krásné, co je čisté, co je nečisté. Všechno to špatný-dobrý, čistý-nečistý, jógín nebo žebrák, chudý nebo bohatý, všechny slovíčka nemají nic společného s poznáním Já s já, s poznáním Boha. Pravidla, které vymýšlejí sekty, náboženství, ta pravidla jsou k ničemu, to není o Bohu. Tady Patandžálí říká, že pravidelně cíleně konat, modlit se, dělat pozdrav slunci, číst knížku, opakovat mantru, SÓ HAM nebo ÁMEN  –  tím se nic nevyřeší, to je všechno nevědomost, patří to do pěti prvních kategorií, to je jiné zvíře v hlavě. To není myš, ale morče, ale morče je také zvíře.

 

Je to stejná jedna a ta samá věc, jestli dělám to a to a myslím si, že dělám dobře nebo špatně. To je také nevědomost. Všechno hodnocení patří do kategorie nevědomosti.

 

Je to moc krásný a nádherný verš, který otevře nádherně oči.

 

Cílem je splynout s Bohem. Cílem není dělat. Takže říká, že je třeba neustále konat cíl, a proto je vše ortodoxní. Dělejte, co je zapotřebí dělat. Zapotřebí je sebepoznání. Takže čemu se říká radost, čistota, pravidelnost, smutky, vše je to nevědomost. Nitja – pravidelnosti, čistota, radost jsou nitja. Je to stále ta samá věc, ničím to není dobré.

 

Když jsem se koukal na tenis, tak nějaký tenista měl na krku korálky, amulet, talisman. A když prohrával, tak před každým servisem si šahal na amulet, a když vyhrával, tak na talisman nesahal. Na talisman sahal jen, když prohrával, když vyhrával žádný dík talismanu. Člověk potřebuje Boha, jen když má problémy. Pak si vzpomene na Boha, jakoby Bůh bude dělat sluhu. Takže to je nevědomost, vyloženě nevědomost. Vzpomínat na boha pořád, když máme radost, když máme smutek, ne jen když se nám to hodí. Ve staré tradici bylo ne zdravit dobrý den, hezký den, ale v pozdravu bylo jméno Boha. Znám to, jak to bylo na vesnici v Indii, tam se říká Rám, Rám, Krišňáci řeknou – Haré Krišna – to je na pozdrav. Všechno je Krišna, všechno je to Krišna, žádný dobrý den. Když mám hlad, je to Krišna. Když jsem přejedený, je to stále Krišna, já to nejsem, všechno je to Krišna. Tak to je poznání. Jestli jsem hovno nebo růže, peníze nebo smrad, vůně, všechno je to Krišna. To je odevzdanost, tomu se říká bhaktijóga. Jen Krišna, nic jiného.

 

Takže mít tento pocit. Nedělat zbytečné své zásady: to dělej, to nedělej, to jsou semínka trápení. Tady roste trápení.

---

---

Ájurvédská Univerzita Praha

---

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Verse / Admin Komentar