Nirvi samádhi to je samádhi bez bídž, bez semen.

Nirvi samádhí, kde není žádné semínko, žádný úmysl, žádný zárodek, nic není, tehdy i samskár končí. To je nirvi samádhi. Je to jen teoretická záležitost. Ale ájruvédař musí znát všechny možnosti, i když nejsou vyzkoušené. Představa - anumán – odhad může použít.  Z tohoto pohledu mluvíme o nirvibíž samádhi, bez semene. Když meditujeme, nemeditujeme kvůli nějakému důvodu, kvůli nějaké příčině, stresu, honění, útoku, útěku, schovat se strachu, to není meditace, je to jen tak, bez ničeho, bez důvodu. Je nirbídž. Velice jednoduše. Nirbídž je indický pojem. Je to bez úmyslu.

Otázka: Mohl byste ještě jednou vysvětlit samádhi a mluvili jsem, že semeno je svíčka.

Odpověď: Semeno je začátek. Všechno začíná se semenem. Později se to semeno vyhazuje. Když byla Hanka malinkatá blonďatá holčička, sedmi měsíční Haninka a neuměla stát, neuměla vůbec chodit, tak nejdříve se musela naučit stát. Maminka jí dala na stůl červenou hračku a říkala: „Pojď, pojď“. A Hanka se koukla na červenou hračku a zabrala a chytla se o nohu stolu a postavila se. To je s bídž. To je s úmyslem, se zárodkem. Postavila se a naučila se chodit, stavět, díky hračkám. Dnes už žádné hračky nemá, nedělá to pro červenou hračku. Dnes hračky nepotřebuje, dnes když má chodit stačí, že zavolá šéf, nebo jde jen tak vyvenčit psy.

Na začátku je bídž a později dochází k nirbídž. S bídž není plnohodnotný. Nirbídž je plnohodnotný.

Tímto končí samádhi pád – dostát nirbídž meditace, jen tak bez důvodu, bez příčiny. A je meditace, je nirbídž meditace, takto Patandžali končí první pád, první kapitolu ze všech čtyř dílů. Říká, co je cílem člověka, cílem lidského života. Nirbídž samádhi.