![]() |
| साधनपाद,-Sādhana-Pāda, (S.-0, Ch.-2, V.-1) |
तपः स्वाध्यायेश्वरप्रणिधानानि क्रियायोगः ॥१॥ |
tapas svádhjája-íšvarapranidhána krijá-jógah ॥1॥ |
Definice Krijájóga |
Krijájóga je praxe (sádhaná) [tapas], studium (sebe sama a písem) [svádhjája] a odevzdání plodů praxe Bohu [íšvarapranidhána]. |
(Kontrola a oprava Mirek)
Druhý díl se jmenuje sádhana pád, to je trénink, je to praxe, je to nepřetržité opakování úmyslu, činu, kolem dokola, třeba mantra, Haré Krišna,…. Bez hltanu zpívat, každý chlup zpívá mantru, už člověk drží nos, ústa, tělo a slyší, jak zpívá mantru. Zpívá dlouho, zpívat mantru až tělo začne samo rezonovat. V těle rezonuje mantra, je to dokonalost, perfektní provedení. Neustálé opakování, to je trénování. A jak trénovat, co to znamená trénování? Jak se má trénovat? To je sádhana pád, kapitola tréninku.
V této celé kapitole se Patandžálí bude věnovat různým druhům tréninků, praxi, zdokonalování. Že něco víme, neznamená, že máme poznání. Je to jen spousta informací, které nejsou zpracované. My máme gigantické množství informací, knihy, youtube, facebook, časopisy, mf dnes, tv nova, .. Máme spoustu informací, ale v ničem nejsme profesionálové, ani nevíme jestli je to skutečně tak jak jsme si to přečetli, poslechli na přednášce. Víme, že existuje Bhagavadgíta sutrasthán, nidán sthán, vimanisthán,… čikitsasthán, obrovské množství toho existuje, ale nic nemáme zažito, poznáno. Jsme dokonalý brouci pytlíci. Jak dojít k poznání? Když chci být ájurvédař, procházím každý verš, každou fyziologii, každou vlastnost bylinek, každou gunu, každou tkáň, každou nemoc, účinek trápení, neustále nad tím přemýšlím, bádám, bádám - to je sádhana.
Takže tomu se říká sádhana, tomu se říká tapas, tomu se říká trénink a tomu se říká krijajóga.
Je to praxe sebepoznání a odevzdání Bohu. Vše, co jsem poznal, to dám tomu, kdo mi to přinesl, rozhodně že jsme dnes tady a bavíme se o jógasútrách jsme na satsangu, kdo nám toto umožnil, jemu poděkujeme, je to tvůj plán, že jsem se mohl zúčastnit satsangu, díky za poznání. Takže tím vytváříme další poznání.
Ale při (ego) poznání, pak po satsangu zní: Já jsem byl na satsangu. Já už to vím. Já jsem to pochopil. Já už to …. Já, Já, Já a nabaluje (egopoznávač) samskár. Jenom tím JÁ TO VÍM – KONČÍ další poznání. Takže je důležitá vděčnost, že máme život, díky za to. Že máme dnešní den, díky za to. Nemám ani nárok děkovat, jen pocit a odevzdání všeho i praxe Bohu. S takovým citem a neustálou oddaností na cestě poznání a oddanosti a tréninku je krijajóga.
Tapas, sádhana, krijajóga jsou to synonyma. Někdy lidé trochu obarví význam slova a z určitého pohledu jsou mezi jednotlivými pojmy odlišnosti. Vezměte si, jak se používají slova: prase, vepř, čuně – v určité situaci jsou stejné a v určitých větách je to odlišné.
Stejně tapas, sádhana, krija mají trochu jiný nádech, ale stejně se týkají, že člověk má nějaké rozhodnutí a trénuje to a neustále opakujeme podle rozhodnutí ke konání. Když je to sportovní trénink, tenis.. fotbal.
Budu dělat džapu Hare Krišna,…. Tak tomu se říká džapa – sádhana, a krijajóga je v oblasti, kde si člověk uvědomuje, co jsem JÁ, co je Já 1 a Já 2 a neustále na tom pracuje. Neustále na časové ose se opakuje jedna a ta samá věc, to je sádhana-tapas. To je dnes neoblíbené. Opakování je monotónní a nelíbí se. Každý den něco jiného. Co je monotónní, to nebaví, lidé chtějí změnu. Ten šílený vát v hlavě neustále potřebuje něco nového, nevydrží u jedné věci. Neustále realizovat jednu věc je tapas je sádhana je krija.