![]() |
| समाधिपाद,-1.Samādhi Pāda, (S.-0, Ch.-1, V.-45) |
सूक्ष्मविषयत्वम्चालिण्ग पर्यवसानम् ॥४५॥ |
súkšma-viṣajatvam-ča-aliṇga parjavasánam ॥45॥ |
Původní stav |
Jemnější [súkšma] objekty [viṣajatvam] končí [parjavsánam] u neprojeveného [aliṇga]
(to je ve stavu, kde jsou guny úplně v rovnováze prakṛti). |
V tomto stádiu, když si člověk ujasní, jestli je to nirvičár nebo savičár,…. Ve všech případech dochází k veliké subtilnosti. Když mi nic neuvažujeme, na nic nemáme myšlenku, tak jsme subtilní, jakmile začínáme uvažovat, všechno se začíná zvětšovat. Počáteční stav je subtilní v jemně hmotném těle – súkšma šarír, to nemůže vidět žádný přístroj, ani mikroskop to nevidí. Tedy to, co nemůže vidět ani mikroskop, to je šukšma, to není vidět. Stav kdy nemáme žádný nápad. Když máme horkou hlavu, máme nestálost, zvědavost, jsou to velké věci – velké bedny, jedna bedna za druhou. Ale když tyto věci nejsou, zůstává ten nejjemnější, kde není nic. Když máme vzpomínku, buší nám srdce, to jsou velké věci. Ale kde není NIC a to NIC je subtilní, je prapůvodní subtilní stav.
Alinga ta není žádná identifikace.