![]() |
| समाधिपाद,-1.Samādhi Pāda, (S.-0, Ch.-1, V.-27) |
तस्य वाचकः प्रणवः ॥२७॥ |
tasja váčakaḣ praṇavaḣ ॥27॥ |
Zvuk Íšvara |
Jeho [tasja] zvuk [váčakaḣ] je nosič prány [praṇavaḣ]. |
Zvuk je krásný. Je to nosič prány. Je to nosič Boha. Je to vesmír, celý vesmír. Zvuk je automatický, když se dvě věci dotknou, když z hor padá kámen, když z vodopádu teče voda. Vzduch - i v prázdnotě je zvuk. Zvuk je první projev Boha. Zvuk je nádherné potvrzení Boha. I vesmír duní, tam je také neustále zvuková vibrace. Zvuk je prvním projevem. Je základem Boha. Prvnímu zvuku se říká ÓM. V některých spisech se interpretuje – ÓM je zvukem Íšvary, nemá žádný význam. ÓM je prostě zvuk vesmíru. Takže zvuk je nosičem přítomného boha Íšvary. ÓM zvuk. Jednodušší, nepřipoutáš se ke konkrétnímu zvuku. Jen poslouchat nějaký zvuk. Třeba zvuk těla při pránájám. Děláme pránájám a přitom slyšíme zvuk těla. To je smyslem pránájámy? Slyšet zvuk nádechu a zvuk výdechu. Jen posloucháš. Když neslyšíš, tak funíš. Jsou tam dva zvuky. Nádech má jiný zvuk, výdech není nádech, má také jiný zvuk. Když člověk naslouchá, tak jinak zní zvuk začínající, jinak zvuk, který trvá a zvuk který mizí. I v tom je satva, tamas a radžas, tedy začátek, průběh a konec. Dunění – každá zvuková vlna má svůj začátek, průběh a konec. ÓM je takový zvuk, kteří jógíni vyčistili a říkali tomu, že je to zvuk AUM. Když to tak necítíme, nemusí to být zrovna ÓM. Stačí, když začneme naslouchat. Lidé ani neslyší své funění, pulzaci srdce. A když si dáte na uši skleničku, uslyšíte zvuky cévní soustavy. A zkuste popsat tento zvuk. Jaký zvuk slyšíme? Jógíni tyto tajemné zvuky zkoumali a přišli na to, že je to zvuk AUM.