![]() |
| समाधिपाद,-1.Samādhi Pāda, (S.-0, Ch.-1, V.-16) |
तत्परं पुरुषख्यातेः गुणवैतृष्ण्यम् ॥१६॥ |
tatparaṁ puruṣakhjátéḣ gunavaitṛṣṇjam ॥16॥ |
definice puruš |
To [tat] nejvyšší [paraṁ] věhlasné [khjáté] Puruš [puruṣa] je bez touhy [vaitršnjam] po vlastnostech [guny]. |
Když člověk začne být vajrágja – snaží se být Bohem, začne být jako puruš, Bůh. Kdo vše opustí, je vajrágja, je věčný puruš. Puruš je ten, komu na ničem nezáleží, nemá žádnou touhu, nemá svou lásku, nemá svou maminku. Dělejte to, co je třeba, a tím to končí. Proč pořád říkat: „Moje dítě, můj barák, můj, můj, můj m m m …“
Žijeme ve světě a jsme maminka, prodavačka, učitelka, ale k ničemu se nevážu. Vajrágja - odpoutanost vede k přeměně do puruši. Puruš je bez touhy, nemá žádnou potřebu. Člověk se stává tím, k čemu ho to táhne. Patandžáli říká, že důležité je konat, praktikovat, makat, věnovat se tomu. Přečteme-li si Patandžálí jen pro informaci, je falešné tvrdit, že toužíš po Patandžálí. To je největší chyba. To není cesta. Nemusíš toužit, je třeba to dělat. Stát se vajrágja. Ovládnout mysl. Nebýt na nikom závislí, odpoutat se.
To je to, co říká Patandžálí, ať dělá(me) - co říká(me), ať jen neposlouchá(me). Posloucháme you tube, TV Novu, internet, tak mezitím posloucháme i Patandžálí. To je přetvařování. Patandžálí není pro poslouchání. Patandžálí je pro konání. Patandžálínení pro fanoušky, ale pro zkušenost. To je pravda? Nebo není? Řadíme Patandžálího mezi ostatní knihy. Mezi tisícem přednášek také poslouchat Patandžálího, to je k ničemu. Patandžálí vede k osvobození. Alespoň udělat první krok. Je to tvrdé rozhodnutí, tvrdé konání. Celý Patandžálí až do posledního verše neustále opakuje stále stejnou věc: držme se dharma – artha – karma – mókša. To je cesta k osvobození, to je cesta k bohu. To je celá esence Patandžálího. A praktickou část jako jógové techniky: očištění, detoxikace, dhján, … Popisy jsou krásně napsané v Gerandha samhitě. Pochopením Patandžálí dochází k pevnému rozhodnutí, co chci. Chci říci, že mi na ničem nezáleží. Udělám to, co je třeba. A na základě toho začneme dělat pránájámu, ásany,mudry, bandhy, meditace, modlitby, mantry. Vše funguje, když dojde k rozhodnutí, které v tomto verši Patandžálí rozebírá. V první řadě: staňte se vajrágja. To je pro jógína velká přijímací zkouška. Patandžálí je přijímací zkouška pro jógína. Když k tomu dojde, je mi celý svět šumafuk. Je mi fuk jestli uklidím obývák, nebo budu v bance počítat peníze. Je mi to jedno, co budu dělat. Takový člověk je připravený ke cvičení jógy a potom i pránájám pojede. Zmizí veškeré problémy, na cestě jógy.
První krok je být bez rágy, být vajrágy.
Myslím, že to bylo dnes dost hustý, moc hořké, dost hnusné. Možná to příště bude lepší.
Vzpomeneme-li si na něco, co mě nebaví – a budu to dělat, co mě nebaví. V tu chvíli je vajrágja. Kdo to tak bude dělat, je kandidát jógy. Nebo: „Miluji toho, kdo mě nenávidí. Baví mě to, co je výzvou. Líbí se mi to, co je hnusné. V tu chvíli jsem vajrágja. …
Svět je falešný, je omyl, že tady žiji. Ať jsem ryba ve vodě, ale mě ten svět nic nepředá, nic mi nevezme. Ničím mě nemůže obohatit, a nic mi nemůže ukrást. Když je potřeba se smát – směji se. Když je potřeba, tak pláču. Uvnitř se mě nic nedotkne. Udělám vše, co je třeba dělat. Žiji s átma a toho se nic nemůže dotknout. S tímto pocitem se má žít. Já jsem vajrágja, jsem jógín, to není vůbec zapotřebí. Žijeme, ale jsme odpoutaní. Musíme dělat, protože žijeme. Je naší povinností dělat. Hmota, přiblblý svět nás nemůže motat, spíše naopak, my ho blbneme. Je to vědomost, máme rágy, ale máme také pragja, dharmu. Ty nás zachraňují. Stejně jako vojáci, mají na hlavě helmu, mají neprůstřelnou vestu a neustále střílejí. Naše puška jsou rágy. Chceme-li střelit. Naše vesta, kterou nikdo nemůže prostřelit – to je dharma.Můžeme střelit, ale nikdo nás nemůže zastřelit, máme rágy, ale ty nás neničí. Nevadí, co používáme, máme ochranu a ta ochrana je nepřipoutanost.
tat = ta
paraṁ = je vyšší, lepší, nejvyšší, vynikající
puruṣa = čisté vědomí, JÁ
khjátéḣ = pomocí vědomosti, zraku, úsudku
guna = prvky, základní kvality, prvky; (tři guna od sattva, radžas, tamas)
vaitṛṣṇjam = stav slobody od touhy a žádostivosti (po gunech)