![]() |
योग-वासिष्ठ Yoga-Vāsiṣṭha / वैराग्यप्रकरणं vairāgyaprakaraṇa,-Sarg 1, (S.-1, Ch.-1, V.-19) |
सुरुचिर्नाम काचित्स्त्री अप्सरोगणौत्तमा ।उपविष्टा हिमवतः शिखरे शिखिसंवृते ॥ १९॥ |
surucirnāma kācitstrī apsarogaṇauttamā ।upaviṣṭā himavataḥ śikhare śikhisaṃvṛte ॥ 19॥ |
Příběh Suruči |
Žilo bylo děvče jménem Suruči, ta nejlepší z apsarských nymf, která v obklopení pávů seděla na vrcholku Himaláje,
Vypráví se další příběh pro ulehčení pochopení.
Pokračuje vyprávění pro Karunju od otce Agnivéši. Jako příklad poslouží jedna z apsaras - nádherná, přitažlivá, něžná žena, která je silná, láskyplná a naplňující. Takový typ ženy často nebývá v lidské podobě. Neustálá změna života u běžné ženy obyčejně způsobuje spoustu nestability. Apsara je však neustále stabilní, co se týče vlastností ženy, jedná se o něco vyššího než běžný lidský život ženy. Apsara je čistá žena napořád. Jedná se o bytost plné něžnosti a lásky, představa lidí o dokonalé ženě.
Právě jedna taková apsara Suruči žila na vrcholu v Himálájích. Tyto hory byly zvoleny, aby se představivost Karunji pořádně rozjela. Děti totiž milují představivost. Samotné slovo apsara ohromě povzbudí imaginaci, potom se ještě přidávají Himáláje - Him - led, vat - hory, šikré - špičky. To aby mohla Suruči z nepřístupných vrcholků více pozorovat, symbolika nadhledu.
Ve svém okolí měla spoustu pávů. V dětských příbězích se používají slova, která jsou pro děti známá. Potom se příběh lépe buduje. Objevování se známých slov přináší zájem posluchačů. To platí i naopak, neznámá, cizí slova odradí pozornost kohokoliv. Děti té doby rády poslouchaly o krásných apsarách, ohromných Himálájích a známých zvířatech. Páv není v Čechách brán stejně jako v Indii. Češi považují páva za hrdého a pyšného. V Indii je však symbolem něhy a krásy. Ženy dnes svoji krásu zvyšují například drahou kabelkou, šperky, autem, to se považuje za krásu. Avšak apsary jsou krásné svým přístupem plným něhy. Krása se v příběhu zvyšuje podpůrnými předměty jako například páv.