![]() |
योग-वासिष्ठ Yoga-Vāsiṣṭha / वैराग्यप्रकरणं vairāgyaprakaraṇa,-Sarg 1, (S.-1, Ch.-1, V.-18) |
अग्निवेश्य उवाच ।शृणु पुत्र कथामेकां तदर्थं हृदयेऽखिलम् ।मत्तोऽवधार्य पुत्र त्वं यथेच्छसि तथा कुरु ॥ १८॥ |
agniveśya uvāca ।śṛṇu putra kathāmekāṃ tadarthaṃ hṛdaye'khilam ।matto'vadhārya putra tvaṃ yathecchasi tathā kuru ॥ 18॥ |
Vyprávění |
Synu, vyslechni vyprávění, plně ve své mysli zvaž jeho význam a poté můžeš udělat co zvolíš jako nejlepší.
Agnivéš, otec Karunji, byl moudrý a tak promlouval k synovi. Říkal mu, ať si zůstane jaký chce. Ale k tomu mu vždy přidá příběh, po které přijde u syna rozhodnutí. Příběh podobný Karjunovu problému a k řešení situace. Jestli je lepší dělat rituály, moudrost, nebo jestli získávat majetek.
Jednou už se o tom mluvilo. Gján a karm dohromady. Ten, kdo spojí obě cesty do stejné úrovně je sanjásin - mudrc s touto vyrovnaností. Jako pták potřebuje pro let obě křídla, gján a karm jsou podstatné pro osvobození.
Lidé vnímají svět podle toho, co znají. Jak se říká - Podle sebe soudím tebe. Když umím zpívat, tak vidím lidi dvou druhů - ti, co umí zpívat a ti, co nerozumějí hudbě, nemají sluch. Ti první jsou pro znalce výborní, ty druhé zavrhne. Tak je to v každém oboru, v malířství, ve sportu,... Svět člověk vnímá podle vlastních zájmů. Agast to moc dobře znal a vybíral příběhy, kterým mohl Sutikšna porozumět. Příběhy by měly být příbuzné k situaci poslouchajícího člověka.
Guru říká, kam má člověk jít, ale sám učitel nikam nejde. Žák musí vykonat cestu sám. Jde o pasivní pomoc učitele a aktivitu studenta. Člověk musí konat individuálně a buď na to má nebo ne. Rozhodnutí je na každém.