![]() |
योग-वासिष्ठ Yoga-Vāsiṣṭha / वैराग्यप्रकरणं vairāgyaprakaraṇa,-Sarg 1, (S.-1, Ch.-1, V.-15) |
न धनेन भवेन्मोक्षः कर्मणा प्रजया न वा ।त्यागमात्रेण किन्त्वेते यतयोऽश्नन्ति चामृतम् ॥ १५॥ |
na dhanena bhavenmokṣaḥ karmaṇā prajayā na vā ।tyāgamātreṇa kintvete yatayo'śnanti cāmṛtam ॥ 15॥ |
Osvobození |
Ani činy nebo hojností, ani prostřednictvím potomků nezíská člověk osvobození. Výhradně sebezapřením se stává, že stoik - vyrovnaný člověk zakusí ambrózii (svobodu).
Verš patnáctý mluví o tehdejším cíli života - mókši. Hmotným majetkem se osvobození neděje. Známe to moc dobře, všechny hmoty mají nulovou hodnotu, pokud je člověk získá. Krásný mobil, auto, věci jsou lákavé jen pokud je člověk nemá. Jakmile je ale vlastní, jsou to otravné záležitosti. Jedno děvče si stěžovalo nedávno, že musí uklidit bazén, že do něj padají listy. A kdo ten bazén chtěl? Chtěla ho ona, tak ho má a musí uklízet.
Konečná nejvyšší radost ánanda nepřichází s majetkem a jeho získáváním. Někteří lidé dnes říkají, že peníze jsou všechno. Ale vše se za ně koupit nedá. Jen spokojeností se dá získat vše. Člověk si přeje například psa anebo kočku. Potom všude musí chodit se zvířátkem, někdo ho musí hlídat, ale potom nejde jít do obchodu nebo tam, kde jsou jiní psi, aby se zvířata nepoprali. Nebo když nechají psa v autě, tak on štěká a člověk potom nemá radost a jen myslí na psa v autě. Než si psa pořídili, mysleli si, jak to bude krásné, scénář se však lišil od toho, co přišlo. Získáním hmoty se nenaplní očekávání, jen přijde starost, kterou lidé nemají rádi.
Starosti nejsou oblíbené, jsou jen na chvilku zajímavé. Je to tak i s partnery. Nejprve se těší a potom ve vztahu se dělají nároky a najednou jsou problémy a je to únavné. Hmotný zisk neplodí věčnou radost.
Dále verš hovoří o rození dětí. Pradžajá - lidé, karma - konání, tedy pořízení lidí/dětí. Ani toto nevede, stejně jako majetek, k osvobození. Partnerství a děti znamená jen starost a spoustu povinností. Pokud to člověk nechce, nemůže se dostavit ani ánand. Někteří lidé ale slyší, že žena musí mít dítě a tak ho musí mít taky. Dítě potom pláče přes noc, rozbíjí věci a matka si stěžuje. Pořád běží jenom starost o dítě dalších 10 a více let. I tak to může vypadat.
Karunja jako mladý kluk přišel ze školy a zjišťuje, že peníze, sex, majetek...nikde v ničem není mókša, o které se učil ve škole.
Nespokojená žena po čtyřicítce může mít téma, že manžel je hrozný. Dojde k ájurvédaři a stěžuje si na partnera. Ájurvédař doporučuje vypustit. Jakoby měl člověk zamilovaného papouška a tak mu kloval rány do těla. Co se dá dělat jiného, než vypustit pryč. Vynechání zájmů jako vydělávání, získávání majetku. Tím vypuštěním člověk dosahuje nejlepšího řešení. Jenže potom přichází nezájem, laxnost a lenost. To v současnosti nejsou pochvaly. A tímto způsobem vše řešil i Karunja. Jenže síla je v nadšenosti a spokojenosti. Bez nich nic není.
Bohatí lidé si dnes kupují podpůrné prostředky jako RedBull. Ten přeci dává sílu, dává křídla. Dvě hodiny vydrží a potom vyprchá. Proč? Protože nadšenost, základní zdroj síly není. Síla není ve hmotě, ale v zájmu. Pokud není nadšenost, leží člověk jako mrtvola. Život bez šťávy se nepovažuje za šťastný. I v hrobě je pak nespokojenost, že někdo nosí svíčky a dává kytky.
Někdo nečinný leze všem na nervy. Takto Karunja vadil otci. Kdo nekoná, je přítěž pro okolí i pro život. To je stav Vajrágji, nic nechutná.