![]() |
योग-वासिष्ठ Yoga-Vāsiṣṭha / वैराग्यप्रकरणं vairāgyaprakaraṇa,-Sarg 1, (S.-1, Ch.-1, V.-13) |
अकर्मनिरतः सिद्धिं कथं प्राप्स्यसि तद्वद ।कर्मणोऽस्मान्निवृतेः किं कारणं तन्निवेद्यताम् ॥ १३॥ |
akarmanirataḥ siddhiṃ kathaṃ prāpsyasi tadvada ।karmaṇo'smānnivṛteḥ kiṃ kāraṇaṃ tannivedyatām ॥ 13॥ |
Agnivéša se ptá |
Když nebudeš nic konat, nemůžeš ani nic získat. Jaké jsou příčiny toho, že se straníš činnostem?
Vairágí má mít svoje vlastnosti, je v nich také sádhana. Mělo by být chování, kterým se získává - například přízeň učitele. Podle chování je okolí, podle chování vypadá také cesta k cíli. Jsou třeba zkušenosti, které vyrábí chování. Zkušenosti - samskár jsou podle konání. I v sámkhji se hovoří, že vše je postaveno na samskárech. Nejvyšší sílou člověka je přemýšlení, inteligence. Ta stojí na samskárech. Když jsou v hlavě zkušenosti o podvádění, tak bude v konání jen podvod, člověk zůstane sám. Jaká je zkušenost, taková je inteligence. U vajrágího musí být tyto samskáry pro cíl vairágju. Semínko ke klíčení také potřebuje světlo, vzduch, vlhkost, zeminu... jinak nevyklíčí. Pro vajrágju je potřeba nechuť k rágu a to také vyžaduje konání. Zkušenost vede k dalšímu opakování, to vede k poznávání i chování. Když se nic nedělá, nic se neděje. Jako, když si člověk koupí výukové cd angličtiny, tak to neznamená, že ji bude umět. K umění je třeba sednout k poslechu, trénovat, psát a opakovat. Bez samskáru buddhi není. Bez konání není poznání.