Ayurvedic Consortium of Europe

FREE - ONLINE HATHAYOGA PRADIPIKA -

,-Upadesha 2, (Ch.-2, V.-16)

प्राणायामेन युक्तेन सर्वरोगक्षयो भवेत् । अयुक्ताभ्यासयोगेन सर्वरोगसमुद्गमः ॥ २.१६ ॥

práṇájáména jukténa sarvarógakšajó bhavét । ajuktábhjásajógéna sarvarógasamudgamaḥ ॥ 2.16 ॥

Práṇájáména - Breathing Jukténa - appropriate, correct, proper Sarva - all Róga - disease Kḥajaḥ - destruction Bhavét - comes to be, happen Ajukta - inadequate, improper, Abhjása - Exercise practice Jógéna - application Sarva - all Róga - diseases Samudgamaḥ - emergence, appear || 16 ||

Výsledky pránajám

Správný pránajám vymýtí všechny nemoci, ale špatný pránajám naopak vytváří všechny nemoci.

Commentary
Rychlý zápis bez jazykové úpravy
Ano to už bylo i v předchozím verši. Příčina života má velmi hluboký kořen. Najít příčinu života to už je gigantický úspěch. Když k tomu dojde, tak automaticky náprava kvality života, jak potřebujeme nebo nepotřebujeme, je jednoduchá věc. Pokud pránájám vede k poznání átmá, sám sebe, cítění sam sebe, je to jak má být. Již minule jsem říkal, že budeme moci vše zažít v praxi ve dnech 19.-20. 8. Pránájám je spojená s prán, není spojená s dechem. Budeme-li vědět, kde prán bydlí, jaký s ním máme vztah a když se s tím setkáme v praxi, tak potom poznáme, něco jiného, než co se tady dá říci. Dnes jsme tím začali. Vědomost, která se získává praxi je vědomostí, je to gján. To, co se dá číst a zapamatovat, je jen informace a nevím, co k tomu říci, kromě blbnutí.
Když člověk udělá praxi pránájám tak, jak to má být, tak tam rozhodně není kontraindikace. Ale, co je to nesprávný pránájám? Víte, když uděláte díru do dveří a zastrčíte rovný prst do díry, můžete ho vytáhnout zpět. Když do díry zastrčíte prst a pak ho ohnete, už ho nevytáhnete. Podobně, když cvičíme pránájám a nemáme ponětí, co je prán a myslíme, že ten dech je pránájám, že nádech a výdech je pránájám. Pak nádechem a zadržovaným dechem rozbijeme plíce, srdce. Můžeme se zabít. Ale zadržováním prán se toto nestane. Takto když budeme nevědomě, bez učitele, bez svého instruktora, bez dozoru praktikovat může být pránájám nebezpečný. Člověk nemůže domyslet všechny faktory, které jsou součástí pránájám. Když se provádí dokonale, člověk jede dopředu a dopředu. Nejhorší je, když dělá to, čemu nevěří, s tím se dnes setkáváme často, lidé pracují, ale v práci se jim nelíbí. Jsou tam, ale nesouhlasí se svým šéfem, mají konflikty s kolegy a vůbec nesouhlasí s koncepcí podniku, kde pracují. Co se má stát takovému člověku? Jaký mají vliv na jeho život ty hodiny a hodiny, které tam tráví? Vyhovující? Budou tkáně, ritam (rytmus) srdce, oběh ledviny, budou fungovat správně?
Dělat něco s čím nesouhlasím, je největší hřích, který člověk dělá a má to jednoznačný dopad, nemoc a smrt. To je základ. Platí to i v pránájám. Pokud pránájám provádíme, v první řadě věříme tomu, co děláme. Toužíme po tom, co děláme. To, co děláme, je našim cílem. Takový pránájám je boží, je vyhovující. Vidíme to dennodenně, lidi žijí spolu, říkají že jsou manželé a každý žije samostatně a hádají se a nevěří jeden druhému. Navenek se postaví, že se milují, co to má znamenat. Trápení, a to trápení bude všude, i v subtilní úrovni. Je vyloučené, že to nebude mít vliv. Provádění pránájám při falešném, dogmatickém, lživém konání nejen že bude ohrožovat bude ohrožovat život, je to pozvánka pro nemoc a smrt.
Člověk by měl dělat to, s čím souhlasí. Měl by žít tam, kde je vítaný. Měl by se přivítat s tím, ke komu má lásku. Dělat tam, kde je otevřenost. A cítit to, že je to ono, že takovéto konání, takováto praxe přináší nádherné ovoce.
Život plný intrik, nedůvěry, obav, žádné ovoce nepřinese. A takovýto pránájám s obavou, nedůvěrou, očekáváním, nenávistí, připoutaností, to nepřinese ovoce, to přinese nemoc.
Život musíme žít a to je rada platná nejen pro jogína ale i pro ájurvédaře - žít čistý život. K ničemu se nepřipoutat. Vědět, že ten svět je mája, je to iluze, to musíme znát.
Musíme znát, musíme poznat, že chodím do práce, a ne proto abych napsat protokol o tom, že můj šéf je dobrý nebo špatný, jestli jsou kolegové dobří nebo špatní. V práci jsem zaměstnaný, abych udělal to, co mám. Pracovat osm hodin a udělat to, co dostanu na stůl. To jsem podepsal, s tím jsem souhlasil, a to budu dělat. Nehledat, že toto budu dělat a toto dělat nebudu. Vyprodal jsem za určitou částku peněz svých osm hodin práce. To dávám. To je vztah. Chci aby mi zaplatili za osm hodin práce a říkat, co se mi nelíbí a nebudu dělat, to je drzost. Je to je hloupé, vzít peníze a nedělat to, za co ty peníze mám. Takovému člověku nic jiného nezbývá než být dokonale nemocný a trápit se. Takový člověk se netrápí jen v práci. Trpí i když přijde domů, když jde spát, když ráno vstane, trápí se 24 hodin, protože nežije svůj řád. Jóga-ájurvéda tomu říká: Držte si svůj dharma. Pak je léčba a zdraví automatické.
To je podstatné, to je základ, to jsou identické průkazy jógína a ájurvédaře. Tím se ájurvédař poznává. Nikoli oblekem, certifikáty, titulem, ale tím, že dodržte zásady, dodržet dharma. To se říká ve všech spisech: mít čistou hlavu, jas. Jak může být hlava čistá? Co je to špína? To je vášeň, hněv, chamtivost, chtivost, nesnášenlivost to jsou špíny hlavy. Když říkáme čistá hlava, tyto věci tam nejsou. Tady lidé říkají, že mají čistou hlava, ale mají to spojené s tím, že nejsou v práci, je víkend a jsou v lese. To ale čistá hlava není.
Když pránájám není, všechny nemoci se objeví. I kdyby člověk ničím neonemocněl, tak přesto onemocní. Ve verši je taková výhružka. Ale je správné na to upozornit. Jak vám to mám říci. Z tohoto verše je jednoznačně cítit, že mluvíme-li o pránájám, nebavíme se o dýchání, o hormonálním dýchání, o holotropním dýcháním. Přestože vypadá, že při pránájám dýcháme, jde hlavně o soustředěnost a ta není na dech, ta mysl se soustředí na fyziologii. Mysl je životní síla, kterou máme v těle, je to to, díky čemu jsme živí. Jen kyslík to není. Auto jenom jede. Co se přitom všechno děje. Kilometry a kilometry, vzduch a protitlak, benzín se spotřebovává a je tisíc věcí, které se dějí. Podobně i život, co se děje, hormony, teplota, enzymy, tlak. Děje se tam mnoho věcí. A to všechno je součástí fyziologie. Podstatné je to, že auto jede. Podstatné je to, že život žije. Fyziologie jede. A kdo je tahoun toho auta? Je tam řidič a i v rámci řidiče je nějaký záměr, úmysl, úsilí, touha, podobně i v nás, je záměr, chceme žít. Když se někoho zeptáme, chcete umřít? Tady máš tisíc korun. Ne, ani za milión nechce umřít, protože v záměru je žít. A ta síla, to je prán a praxe životní síly je pránájám. Není to nádech a výdech, čakry, ida a pinga, sušumna atd. Tím to není, není to jenom dechem. Tak pro Boha, jestli trochu dýcháme, levou nebo pravou dutinou, někdo dokonce dvacet let nedýchá jinak než levou dutinou, kdyby to bylo tak, pak by už lidé dávno zahynuli. Prán se netýká dechu. Prán se týká životní síly a ta životní síla, pokud je dobře zpracovaná, uspořádaná a dobře se s ní hospodaří, tak žádné výkyvy nejsou. Podobně jako příklad s autem, která má volant, řadicí páku, brzdu, spojka, plyn. Je to pět věcí. Když se těchto pět věcí – volant, radič, brzda, spojka, plyn – ovládá přesně, jak se má, tak jízda je nádherná a cíl je dosažený. Když ty samé věci, volant, brzda, spojka plyn, jen tak někam točíme, rozhodně nedojde do cíle a bude havárie. Takto prán, ta fyziologie, v celém těle, v celém životě, když je správně ovládaná a správně řízená, tak se o žádné nemoci nejedná. Jedná se o čisté zdraví. Teď je otázka, jak poznat, co je prán? Kde ten prán je? I když se to jednoduše říká, kde je v těle život, kde to je? K tomu nejsou žádné jednoznačné odpovědi. V těle řádí strašně silný tok a přeměna. Struktura našeho těla je velice komplikovaná a velice složitá je fyziologie. Máme uši a slyšíme jakékoli zvuky, ale málokdy a řekl bych vůbec, neslyšíme, co se děje v těle. V těle je ohromný rámus, řádí srdce, plíce, játra, cévy, hlava, úplně všechno uvnitř řádí a my to neslyšíme. Co my slyšíme? Kdo na nás mluví. Jestli máme zapnutou televizi, rádio nebo teď Govindu na facebooku, ale svou fyziologii neslyšíme. Ve chvíli, když začneme slyšet svou fyziologii, a to není žádné čarodějnictví, slyšíme cévy. A zvuk cévy nejde do uší, přeci uslyšíme. Když uslyšíme zvuk fyziologie, uslyšíme konání prán v těle. To je prakticky velmi utajovaná věc. Když uslyšíme samy sebe, tak slyšíme to, co dělá prán. Dech řádí, krev řádí, srdce řádí, sebemenší mezibuněčný prostor řádí. Když umíme naslouchat, pak umíme slyšet prán. Kdo dělá tu fyziologii? Kdo to řídí? Podle nauky jóga-ájurvédy to dělá prán. Ale vzhledem k našemu velice chytrému uvažování, kde neustále točíme myšlenky, a zaměstnáváme hlavu kolem toho, co vidíme a slyšíme, tak nemáme šanci slyšet svou fyziologii, a tím pádem nemáme šanci praktikovat pránájám. Šanci máme tehdy, když ho někde uvidíme. Myslivec když sedí na čekané a vidí zvěř, kterou chce zastřeli, zamíří na ni a přestože sedí 200-300 m daleko, tak slyší zvuky, které souvisí s pozorovanou zvěří. Slyší, jak přenáší krok, jak otáčí hlavu doprava doleva, myslivec slyší zvuky, jak zvěř láme trávu na louce. To rozhodně nemůže slyšet venkovníma ušima. Slyší to ve své soustředěnosti. Soustředěnost je toto kouzlo. To není spekulace, to není jen představa. Je to skutečnost. Když vidí myslivec jak se zvěř pohybuje vidí i další budoucí kroky a podle toho vystřelí, a není možné, aby to zvěř přežila. Nechci tímto chválit myslivce, je to profese, dovednost. Podobně i jógín je profese a tak cítí svou fyziologii. Kdo je ten, kdo řídí, je prán. Cvičení je pránájám. Ten pránájám, který bude ovlivňovat fyziologii, může jednoduše ničit fyziologii a jednoduše může ji dát úplně do pořádku. Jak rozumět té celé fyziologii, která se děje. Jak jí chápat. Žijeme v moderní době, v době biochemie, v době strojů, době kalijúg a naše hlava je tak moc předělaná, že neumíme jinak uvažovat, než že hmoty jsou konatel, jen hmota je konatelem. Takto je to do nás natlučeno, do hlavy a snadno se z toho nemůžeme dostat. Jóga a ájurvéda, pradávné nauky, věří tomu, že ne biochemie je konatelem života, fyziologie, ale že biochemie je jen nástrojem života. Je to jen nářadí, které samo o sobě nemůže dělat nic. K tomu musí být řemeslník. Celou dobu myslet na to, že nářadí něco dělají, je největší omyl. Je to pro moderního člověka největší překážka, myslet že nářadí dokážou dělat a udělají to a vyrábí to. Čaraka ve spisu Čaraka samhitá, v šarírsthán ve 4. kapitole kolem 40 verše, jednoznačně říká, že kdo si myslí, že nářadí může něco dělat jako konatel, tak větší hlupák už neexistuje. To jsou velice ostrá slova, ale přesně tak je to napsáno. Je tam slovo hlupák. Víme dobře, že kamarádit se s hlupáky může jen hlupák. Není možné, aby jógín i ájurvédař považoval biochemii za konatele. To musíme škrtnout, jinak není možné pochopit ani pránájám, ani jógu a ájurvédu. To je vyloučená věc. Fyziologie v těle je řízení. A kdo to provádí je prán. A kdo ten prán je? Prán je sloučenina našeho života, záměru, manógun (skony mysli), samskár (výchova), paměť, karmy atd. O této sloučenině puruš a prakrti se dozvíte v ájurvédském povědomí. (Tam se zájemce seznámí se všemi základními pojmy.) Poté se pochopí, z čeho se skládá prán a také to proč je to prán, kdo provádí fyziologii v těle. A když prán ovládáme, pak ovládáme fyziologii. Když prán neovládáme nebo špatně s ním hospodaříme, tak ničíme fyziologii, tak ničíme své zdraví. Obvykle ničíme své zdraví i bez pránájám, protože vášeň, chtivost, chamtivost, hněv, touha připoutanost, toto automaticky ničí prán. A co bude dělat v těle zničený prán? Jakou bude konat fyziologii, když je sám kontaminovaný? Kontaminovaný prán bude kontaminovat celé tělo. Neprovádět pránájám je automaticky pozvánka pro nemoc. Neustále být připoutaný neustále mít strach, v obavách, žít v intrikách a podvodech, to je neustále pozvánka pro nemoci. Bez toho nemoci nejsou, alespoň typu metabolismu ne. Verš není nevaruje, že když někdo bude špatně cvičit, bude nemocný. Kdo nebude dělat pránájám – to znamená neovládá prán, kdo nečistí prán, kdo si neujasní prán (nemá jasno, co je to prán), nedetoxikuje prán, ten nemoc automaticky pěstuje. Prán neznamená dýchání. Toto si musíme dobře zapamatovat. Dnes je moderní doba rychlá jako pendolíno. Lidé chtějí dosáhnout všeho velmi rychle. Jóga je v celém světe dnes rozšířena jako tělovýchovný trénink a pránájám je známý jako dechové cvičení. Ale to je jako rychlé občerstvení, jako mekáč. Pránájám jsme si vysvětlili. Jde o to čistit prán. Co se má tedy čistit? V první řadě čistit kám-kródh-madh-móh-lóbh (první program) a to znamená vášeň, hněv, chamtivost, chtivost, sobectví, připoutanost. Všechno toto musíme brát v úvahu. Vědět, kolik mám ve svém prán těchto ingrediencí. Kolik mám vědomosti, nadhledu, dharm. Podle toho poznám, jaký mám prán. Je-li prán je kontaminovaný, pak nemůže být fyziologie čistá. Protože prán je fyziologie. Nevykládejte si prosím tento verš tak, že špatným dýcháním se zničí tělo. To tak to není. Nemoci se vyvolávají špatný prán. To platí. Pokud nemáme prán čistý, fyziologie nebude nikdy čistá.

University of Ayurveda Prague, Czech Republic

your comments are welcome: info@university-ayurveda.com
Administrator, * Komentar Admin