![]() |
| ,-Upadesha 2, (Ch.-2, V.-2) |
चले वाते चलं चित्तं निश्चले निश्चलं भवेत् । योगी स्थाणुत्वं आप्नोति ततो वायुं निरोधयेत् ॥ २.२ ॥ |
čalé váté čalaṃ čittaṃ niščalé niščalaṃ bhavét । jógí stháṇutvaṃ ápnóti tató vájuṃ nirodhajét ॥ 2.2 ॥ |
| čalé - unsteady, mobile;
váté - air, wind, breath;
čalaṁ - unstable, mobile;
čittaṁ - spirit, mind consciuosnes, soul;
niščalé - immovability;
niščalaṁ - to immovable;
bhavét - is, becomes, happens;
jógí - yogi;
Stháṇu-tvam - motionlessness;
apnóti - reached, achieve;
tataḥ - therefore;
vájuṁ - breath, air;
niródhajet - one should retain || 2 || |
Aktivní vát |
Mobilizací vát (vzduch, dýchání) mysl koná, stabilizací (zastavením) vát (vzduch, dech) se mysl stává stabilní. Takto stabilní vát a mysl dosahují kořenové fáze (stálosti mysli). Proto by vát měl být omezen. |
| Commentary Rychlý zápis bez jazykové úpravy ještě doplnit ... Čalé váté čalam čittam… to je úžasný verš Z tohoto druhého verše je vidět, hned druhá kapitola HJP Čal znamená pohyb, pohybovat se. Pohybuje se vát, pohybuje se čitt. Když se vát nepohybuje, pak se nepohybuje čitt. Čitt můžeme přeložit jako mysl. Nefunguje mysl, nefunguje vát, funguje mysl, funguje vát, nefunguje mysl, to znamená, nefunguje nic, ale to se už nedá přeložit, když čitt přeložíme jako mysl, tak to mysl může nefungovat, jako třeba v kóma. Když čitt nefunguje, tak nefunguje nic. Přeložit čitt jako mysl, to není dobré. Můžeme říct vědomí, ale pak bychom se spletli nevědomí, živý neživý. Nedá se to přeložit ani jako mysl, ani hlava. To se nedá přeložit jako čitt. Čitt je ten prvek, kterým je živý člověk živým. Co je ten prvek, kterým je člověk živý tomu se v sánskrt říká čitt. Zahrnuje veškeré formy života, myšlení spaní, radosti, kde jsou veškeré manóguny, jednoduše řečeno, kdo trochu zná ájurvédu, čitt jednoduše, kde jsou všechny manóguny, čitt je to co obdrží manóvittt – skkolyn mysli. A ten čitt je funkční když je vát funkční, není vát funkční není čit funkční, vzpomenete si možná na povědomí, kde jsou tuny váju a kde jsou tuny vát. Kde není vlastnost čal Vaju nemá vlastnost čal, ale vát má vlastnost čal (pohyb). Odkud se čal bere. Čal se vytváří, když se váju spojí s ákáš. Když se sloučí dvě, vytvoří se třetí, bere si něco z první ingredience a něco z druhé ingredience a vytvoří sám svou identitu a ta identita má své guny. Často říkám o modré a žluté barvě, modrá když se spojí se žlutou už není stejná.. V přírodním procesu je podobné. Když se spojí éter a vzduch, tak je neustálý pohyb. Ten neustálý pohyb je celoživotní záležitost. To je život. Když přestává, když staghuje, tak není fyziologie, nejsou tkáně, není nic. Takže čal znamená život. Verš říká čalé váté,….. čalam čittam… Když není pohyb, stává se nepohyblivý a jógi si toho je vědom. Pokud bude vát, bude život. Nebude vát, život nebude. To si jógi uvěduje, a proto je nutné s vát dobře hospodařit. Je dobré mít ho v hrsti, ovládat ho. Když ten čal, ten pohyb bude neovládaný, nebude ovládaný ani život, nebude ovladatelná fyziologie, …. ¨moderní pojem. O čem jóga mluví již dávno. Nebude ovládaný pohyb, nebude ovládaná fyziologie a život. A proto jógín musí vát ovládat. Jak ovládat vát? Na to je pránájám. Pránájám ovládá čal života. Je to základní ovládací umění. Pránájám, častěji přeloženo jako dechové cvičení, protože někteří autoři přeložili jako dech, jako kyslík, protože kyslík je tak důležitá záležitost, známá všem, včetně mediků, inteligentů, když není Když není kyslík, není život, protože kyslík je život. Kyslík je tedy prán. Ale kyslík není jen jeden prvek pro život. Prán není jenom jeden prvek pro život, to víme také, Když přivedeme kyslíkovou bombu k umírajícímu člověku jdeme domů a umírající člověk ožije. Nepůjde s námi. Umře, i když je u nosu velká bomba kyslíku kdyby za život odpovídal kyslík, jestli život znamená kyslík, tak to je vyloučené. Prán znamená veškeré prvky, sattva, nit, váju či vát, átman, a další prvky, minimálně šest prvků, které známe z embryologie. Je 16 vůdců, které ovlivňují fungování prán. Jsou to manóguny (vlastnosti mysli) a manó vritti (sklony mysli), to vše dohromady je prán. A ten prán je záležitostí vát. Není vát, tak není prán. Sukh (radost), dukh (smutek), dvéš (nenávist), prajatna (snaha), prán (tvorba, dělání, kreativita), apán (vylučování, vypuštění), Unméš (hromadit), niméš (detailní rozbor, pronikavost), buddhi (intelekt), sankalp (rozhodování, determinace), vičaran (přemýšlení, uvažování, vzpomínání), smrtti (paměť), vigján (vytváření podle znalostí), višvás (věřit, víra), višejgján (znalosti předmětů). Tak toto je 16 gun mysli a těchto 16 gun je jako proud, jako elektron ve drátech, potom Pohyb elektronů …. svítí žárovka. To je 16 gun, jejich různé propo jejich pohyb zajištuje vát. Čalé váte. Pohybuje se vát. Čalam čitam – pohybuje se čitt. Pohybuje se mysl, vědomí, já život, pocit existence. A proto neustále pohlídat ten pohyb. Ne pohyb ve cévách, to je odraz. Pohyb v cévách se nedá pohlídat, to je mechanická záležitost, ale ten pohyb je něčím vytvořen jako čerpadlo a to jsou manó guny, manó vritti. Jak pohlídat sklony mysli? Jak pohlídat vlastnosti mysli? Té vědě se říká pránájám. Když my dýcháme podle moderních pojmů si bereme kyslík, ale ve skutečnosti nabíráme manóguny, které nás popohánějí do dalšího úseku času. Do dalších vteříny, kdy nabíhá další myšlenka. Proto nikdy myšlenky nestojí, neustále se točí. I když jsme v meditaci, říkáme že meditujeme, neustále se v hlavně něco honí. Když se honí, a není žádná myšlenka, tak tomu stavu se říká samádhí. Co bylo řečeno v Pataňdžali jógasútrách hned v prvním dílu. Čitta vritti nirodha, zastavují se sklony mysli, není žádné emoce, myšlenka, cítění. Jak lidé říkají samadhí jóga to je boží mír, nebeský mír. Ale když ho známe jako nebeský mír, tak to znamená, že ho cítíme. Jak můžeme říci, že nemáme žádné cítění. To máme bez cítění? To je vyloučená věc. To jsou říkadla. Když není žádné cítění, jestli pak něco zůstane, tak je to samadhí. Toto je úvod do pránájám. Celá druhá kapitola Hathajóga pradipika vypráví o pránájám. .. neustále nám řídí myšlenky, naše myšlenky jsou divoké a ta divočina Kdy pohlídáme, tak i divoký tygr se bude chovat jako kočka. Ovládání mysli je pránájám. Ovládání života je pránájám. Ovládání fyziologie, sám sebe je pránájám, protože prán je neustále funkční, a pokud funguje je život. Chvíle kdy není prán, je konec života. Bez prán je člověk mrtvola. Je konec života, konec života je, když prán není. A prán to je náš sklon mysli, odkud přichází? Ze samskár. Samskár je pramen, je nádoba, archiv, esence našich konání. V některých školách tomu říkají karma. Karma je esence konání. Jaké máme esence, takové bude konání a v dalším konání vznikne opět esence a pak je z toho zase samskár, zase karma. Ve škole Jóga-ájurvéda se používá slovo samskár. Čeká nás taková úžasná kapitola, kde se dozvíme, jak ovládat mysl, jak ovládat život, prán-ájam. |