![]() |
| ,-Upadesha 1, (Ch.-1, V.-66) |
पुष्टं सुमधुरं स्निग्धं गव्यं धातुप्रपोषणम् । मनोभिलषितं योग्यं योगी भोजनं आचरेत् ॥ १.६६ ॥ |
pušṭaṃ su-madhuraṃ snigdhaṃ gavjaṃ dhátu-pra-póšaṇam । manó-bhilašitaṃ jógjaṃ jógí bhodžanaṃ áčarét ॥ 1.66 ॥ |
| pushtaṁ - nourishing, rich;
su-madhuraṁ - taste sweet;
snigdhaṁ - moist, greasy, oily;
gavjaṁ - cow's milk products;
dhátu - live tissues;
pra-póshaṇam - nourishing;
manas - mind, heart;
abhilashitaṁ - desired, wish;
jógjaṁ - suitable;
jógí - yogi;
bhódžanam - to eat food;
áčarét - should consume || 66 || |
Jídlo jogínovo |
Jogín by měl jíst výživné, oslazené (tonika), mastné (ghí), kravské mléčné výrobky, mléko, máslo atd., které jsou pro výživu dhátu, uspokojují mysl. |
| Commentary Rychlý zápis bez jazykové úpravy Toto je velice náchylný verš. Je velice citlivý. Když člověk nemá ponětí, co to je ájurvéda a co to je jóga a otevře náhodně tuto stránku, a začne si ji číst před spaním jako večerníček, tak je tento veš velký problém, protože vyžaduje pochopení, rozum i selský i český i slovenský i světový. Verš dává jednoznačně najevo, že jógínská jídla by měla být taková, která jsou sladká a mastná, ve kterých jsou mléčné výrobky, ghí. A zrovna tyto jídla podporují tvorbu tkání. Tento verš je velice posvátný, stoprocentně pravdivý, bez jakékoli pochyby. Avšak je platný zejména pro Indii, Afriku, Jižní Ameriku a další země, kde je podvýživa a kde nejsou potraviny v dostatečném množství. Evropu neohrožuje podvýživa. Doporučení se týká zejména jógínů žijící v Indii, kde je podvýživa je jednoznačně hrozbou. Kde není dostatečné množství krav. Kde se krávy donedávna používaly pro kůži a maso a kde není dostatečné množství produktů sladké chuti, jako cukr. Přestože v Indii roste třtina a vyrábí se z toho třtinový cukr, není v dostatečném množství. Kdyby se v Indii začal cukr používat v měřítku Evropy, tak by bylo množství nedostačující. V Evropě je cukr nejpotřebnější potravinářská ingredience, a díky velice vyvinuté ekonomice a vyvinuté technologii, genetice atd. je Evropa, co se týká cukru a tuku, bohatá a nasycená. Tady s tím nikdo nemá trápení i člověk, který má nejnižší výplatu, má doma dostatečné množství cukru a tuku, ne-li více než je třeba. Tyto dvě ingredience, cukr, mléčné tuky, mléko, bylo deficitem přírodního zdroje v Indii. Verš říká tučná a mastná jídla jsou jídla, které vyživují tkáně. Ale ve verši bohužel protože se bavíme v Česku, u mikrofonu u notebook, který stoji 10 – 50 tis Kč, což je skoro cena rodinného domku v Indii, tak tady tyto problémy nejsou. A verš neuvádí o množství. Když se baví o sladkém a mastném jídle, tak je to cca 20-30 g, a to je nějaká jedna lžička. Větší množství tělo nemůže jednoduše strávit. Ale 20-30 g mastné a sladké, je to, co člověk potřebuje. Ale my v Evropě nemáme problém zajistit 20-30 g mastnoty denně. To je tak jeden bobeček zmrzliny. Ale mi si dáme 3 bobky zmrzliny. Když je koláč, tak si dáme 300 g až půl kila, když je to dortík, tak je to 300-400 g a to je desetinásobek než verš vyžaduje. Tak doporučení, která verš říká se váže k 20 až 30 gramech. Nemluví o půl kila sladkého jídla. To tělo není schopné strávit. Prosím interpretovat tento verš v Evropě by mělo být s vykřičníkem. Je pravdou, když člověk žije, a má čistou vodu a jednu barfi kuličku denně, je pro něj dostačující, aby měl výživu pro tkáně. Aby mohl bez problému žít, je dostatečně cukru, glukózy, aby mohl bez problému žít 24 hodin. Může žít na jedné barfi kuličce denně. Ale 2-3 kulička vyžaduje už, aby energii vyčerpal. I ve verši se objevuje, že mastná a sladká vyživuje tkáně a jogín. Když si jógín vezme 2 dcl vody a přidá jednu kuličku, lžičkou zamíchá a vypije, tak má na 24 hodin, už další jídla nejsou zapotřebí. Je to dostačující. To je to, co verš říká. Rozhodně nemáme interpretovat, že jógíni by měli jíst celý den a celou noc jenom jídla sladká a mastná, a sladké a mastné, protože to naspal Svátmárám. Takovouto interpretaci prosím neudělejte. To by byl velký problém. Ten verš jednoznačně říká, že by jídlo mělo být sladké slané a mastné, ale jeho množství by mělo být tak 20 až 30 gramů. Tedy ne v deka, ale gramů. Je to jenom jedna lžička. Dále záleží, co jógín všechno dělá se tělem, jakou má fyzickou námahu. Může se množství upravit. Množství hraje velkou roli. To je potřeba si zapamatovat. A více jak jednu kuličku denně, znamená 20, 30 gramů je nadměrné a okamžitě to vyvolá nemoc. To je podle ájurvédy zaručené. Nemá smysl konzumovat větší množství zejména pro člověka kancelářského typu žijícího v Evropě. Ale každý člověk, který žije v Evropě, má potřebu jíst 50-100g cukru a to vyvolá nemoc. Glukóza není jen v cukru, je v chlebu, v rýži, v ovoci, v masu. Člověk musí dávat pozor, jaké množství cukru, tuku nabíráme přes vajíčka, maso, oleje, přes máslo. Jógínská dávka je 20-30g. Tento verš je úžasný, akorát se bojím špatné interpretaci. Ta může vést k ortodoxnímu až fanatickému způsobu, který zničí jogína. Prosím, držte se i tohoto upozornění v komentáři, protože zde v Evropě není nedostatek. Indie stále nemá velké množství surovin, které dodávají sladkou a mastnou chuť. V Indii jógíni nejí tolik chleba, rýže, aby si přivolali nemoci. Jedna kostička čokolády to není pro Čecha problém. I když je nezaměstnaný. Když tady český člověk začne jíst studentskou pečeť, tak sní rovnou polovinu. Dávat na to pozor, použít selský rozum, neinterpretovat ortodoxně. Když jde člověk cestou jógy neřeší, jak vypadá, řeší to ať fyziologie funguje, ať je mysl šťastná. To je podstatné. jen pro porovnání s vešem pušṭaṃ - znamená vyživování su-madhuraṃ - se sladkou snigdhaṃ - s mastnou gavjaṃ kravským produktem mléčným produktem dhátu- tkáně pra-póšaṇam – dhátu a tkáně vyživování । manó - mysl bhilašitaṃ - touha, představa, uspokojit jógjaṃ - to co uspokojuje, touhu mysli jógí jógy bhodžanaṃ jíst jídlo áčarét – měl použít. Ačáran – následovat, dodržet, používat. |