Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE HATHAYOGA PRADIPIKA -
 |
| ,-Upadesha 1, (Ch.-1, V.-46) |
अथ पद्मासनम् वामोरूपरि दक्षिणं च चरणं संस्थाप्य वामं तथा दक्षोरूपरि पश्चिमेन विधिना धृत्वा कराभ्यां दृढम् । अङ्गुष्ठौ हृदये निधाय चिबुकं नासाग्रं आलोकयेत् एतद्व्याधिविनाशकारि यमिनां पद्मासनं प्रोच्यते ॥ १.४६ ॥ |
atha padmásanam vámorúpari dakšiṇaṃ ča čaraṇaṃ saṃsthápja vámaṃ tathá dakšorúpari paščiména vidhiná dhřitvá karábhjáṃ dřiḍham । aṅgušṭhau hřidajé nidhája čibukaṃ náságraṃ álokajét étadvjádhivinášakári jamináṃ padmásanaṃ próčjaté ॥ 1.46 ॥ |
| atha - now;
padmásanam - lotus posture, padmasana;
váma - left;)
úru - Thigh;
upari - on;
dakšiṁaṁ - right;
ča - and;
čaraṁaṁ - foot;
samsthápja - stabilize;
vámaṁ - left;
tathā - like that;
dakša - right;
úru - thigh;
upari - on;
paščiména - through the back, behind the back;
vidhiná - in this manner;
dhřitvá - holding;
karábhjáṁ - with both hands;
dřiḍham - strong, solid, tightly;
ašṭguṣṭhau - both toes;
hřidaje - to the chest ;
nidhája - resting on;
čibukaṁ - chin;
Násá - the nose;
agram - to the tip;
álokajet - look;
étad - that, this;
vjádhi - disease;
vináša - to remove, exclude, destruction;
kári - to do;
jamináṁ - restraining, to be pose;
padmásanaṁ - lotus posture;
pročjaté - is called. |
PADMÁSAN |
Umístěte pravou nohu na levé stehno a levé chodidlo na pravé stehno a uchopte prsty s rukama zkříženýma přes záda. Stiskněte bradu proti hrudi a dívejte se na špičku nosu. Setrvání v takové lotosové pozici odstraňuje onemocnění. Tomu se říká Padmásana. |
| Commentary Rychlý zápis bez jazykové úpravy Padam znamená lotos. Padam znamená také obrázek, kde je kreslený Brahma, který leží a lotosovém květu a dělá mu deštník tisícihlavá kobra a vedle něj sedí jeho žena Lakšmí. Lotos je velice vzácný květ. V indické mytologii i v historii je považován za posvátnou záležitost. Posvátnost vychází slovo padam – lotos. Lotos je podobný siddhásan. Je trochu náročnější. Při provedení této polohy padmásan se položí chodidla pravé nohy na levé stehno, co nejblíže ke tříslů. Podobně s druhou, levou nohou. Nohy jsou zkřížené a chodidla jsou přetočená vzhůru. Malíčkové hrany kopírují třísla. To je padmásan. Takto může člověk sedět v padmásan. Ta připomíná něco, co člověka osvobodí z běžné dennodenní aktivity, denodenní psychické zátěže. Hlava se uvolní a člověk se snadno vynuluje. Padmásan je základní polohou nevětší oddanosti. Prociťuje největší oddanost, protože sám svojí existenci necítí. Padam má, kromě lotosu, další význam. Je to označení pro nohy, jakékoli nohy. A tento pocit ze slova padma je podstatnější. Vnímat to jako pozici nohou. Klíčem celé nauky jógy je Ištadév. To znamená osobní kotva. Osobní přichycení. Kde se člověk cítí jako loď. Obrovská sto metrů dlouhá loď, která má v porovnání s velikostí lodi jen 50 cm malou kotvu. Když se chytne kotva na dno moře, pak celou obrovskou loď, udrží na jednom místě malinká kotva. Podobně každý člověk může mít svou kotvu. Ta kotva se jmenuje Ištadév. Kotva je plná osobní víry. Ta kotva se jmenuje stoprocentní bezpochybná důvěra. Kotva, o které nejsou žádné pochyby. Když děti přijdou domů, poté co si hrály na hřišti, stěžují si, že kamarádi ze sousedství zlobily. Mají moc zážitků, o kterých chtějí říci mamince. Říkají, co ti kamarádi dělali, jak jim ubližovali. Nesli si to celou cestu domů a teď vše, co měli v hlavě, celou tu velkou hlavu vysypaly mamince. Hlava je plná starostí, co ty děti udělaly. Podobně dospělí si nosí vše, co se stalo v práci, jak šlo podnikání. Člověk má plnou hlavu. Člověk nemá řešení. Děti mají řešení. Děti přijdou domu a řeknou. Mami Tomáš mi dnes řekl totototooto a udělal totototo a to. Postěžují si, jak se choval. Vše, co ten kamarád udělal maminka poslechne příběh a položí ruku na hlavu, pohladí hlavu. Ujistí, že to přece vůbec nevadí. A maminka se jen chápavě usměje a děti pocítí klid. Maminka říká: „Vždyť se nic tak hrozného nestalo, ty jsi silný a odolný a příště to můžeš udělat třeba ...tak tak a tak. Pro dítě je maminka Ištadév. Maminka je ta víra. Maminka je ta kotva. A co řekne kotva, co řekne Ištadév, co řekne maminka, o tom dítě nepochybuje. A okamžitě na problémy z hřiště zapomene a má v hlavě jen to, co říkala maminka, protože je tam plná důvěra. Plná důvěra je Ištadév. Co ji dělá? Maminka. Pro miminko, pro dítě je maminka Ištadév. Takže padam slovo znamená nohy. Znamená to také lotos. Člověk, když přichází do jakýchkoli potíží, vzpomene si na padam. Při padamásan jsou chodidla přetočená vzhůru. To znamená, že nesedím na židli a chodidla jsou k zemi, nestojím, je to všechno na Ištadévu, to je pro vzpomínání na Ištadévu je to nejlepší poloha. Tím člověk vzpomene na kotvu, na učitele, jestli je to maminka, tatínek, jestli je to kdokoli. A díky své plnohodnotné důvěře příjme veškeré rady bez obav. Je to jako čára na kámen. Odevzdává se Ištadévovi zcela, naplno, takže v hlavě nezůstává nic, co by mohlo trápit. Takto člověk vyčistí svůj mozek, své já, své ego a snadno překoná své problémy. Padmásan – poloha, ve které člověk sedí se s kříženýma nohama. Nárty jsou na stehnech, malíčková hrana je nejblíže u třísel a chodidla jsou přetočená vzhůru. I tato poloha je trochu problém. Máme ho díky západní kultuře. Žijeme v České republice, v evropské kultuře, kde se sedí na židlích, v pohodlných křeslech a měkounkých postelích. Pak kyčelní, kolenní, kotníkové klouby i páteř nejsou plnohodnotně funkční. Pohodlí je tak většinou důvodem, proč si nemůžeme provádět padmásan. Nejde jen o polohu a padmásan. Osobně bych ji moc nezvýrazňoval jako polohu pro běžné sezení. Spíš bych viděl padmásan jako pozici, kdy po určitou dobu patnácti, dvaceti, padesát dechů sedíme, a to bych chtěl zdůraznit, a vzpomeneme si na nohy maminky, na nohy tatínka, na nohy učitele. Na nohy toho, vůči komu máme důvěru. Může vzniknout otázka: Proč zrovna nohy? Většinou si člověk vzpomínající na předky, vybaví obličej. Tady v západní kultuře, ať už je to německá, anglická, francouzská, rakouská, česká nebo americká, dává důraz na obličej. Když vidíme obrázek Karla IV. a chceme se ním kamarádit i při meditaci, tak se díváme na obrázek, kde jeho obličej. Ale ta věda, nauka jógy mluví o padmásan. Pokud bychom se chtěli spojit podle nauky jógy s Karlem IV., pak nebudeme koukat do jeho obličeje. Když koukáme na jeho obličej, tak vidíme, že oči jsou moc od sebe, nos je splasklý, vousy má zlaté. Začneme o jeho podobě moc uvažovat a ztratíme důvěru soustředěnost vůči Karlu IV. Kdybyste koukali na nohy Karla IV. Vypadají stejně jako ostatní nohy. To nám automaticky umožňuje odpoutat se od zbytečných věcí a soustředit se na jádro. Když si prohlížíte obrázky z buddhistického chrámu, jsou podstatné nohy. Tak je to vždy u východní filozofie. V chrámech jsou vždy nohy. Člověk se dívá jen na nohy a svou mysl, soustřednost, rozum, přemýšlení soustředí jen v rámci nohou. Pokračuje na své meditaci, Je to blesková cesta, ve které se spojí se s vyšší třídou, s vyšší energií. V Indii je spousta příběhu pro jógíny. Celý epos Rámaján, celý Mahábhárat. Připomíná si jeden příběh o Krišnovi. Stejně jako se svolávají setkání spolužáků po dvaceti letech, aby se zavzpomínalo na studia, vzpomněl si Krišna již jako král na svého kamaráda, se kterým v dětství chodil do školy a pozval ho k sobě. Napsal mu, že by ho rád pozval, že ho dlouho neviděl, tak ať ho přijede navštívit, že je král a hrad je tam a tam. Jeho kamarád dostal zprávu a jede navštívit bývalého spolužáka. Po dlouhé době se setkají a král svého spolužáka posadí na svůj trůn a první co se stane, umyje jeho nohy. Při umývání nohou si vzpomíná na jeho dětství. Je to jiná kultura, to není západní kultura. Tady to nedělá ani manželka. Kdyby měla velice milující manželka, sáhnout na nohy manžela, tak vezme rukavice, vezme si na nos roušku a desinfekci. Pokud se má dotknout, tak má natažené prsty. Je to tu jiná kultura. Nicméně padam znamená nohy. Proč to všechno vyprávím, protože se tato ásana jmenuje padamásan, nohy jsou blíž k srdci. Když se díváme na obličej, jsme moc emotivní. Díváme se na emoce. Vzpomínáme na emoce. Vyletíme z meditace do sféry emocí. Když se díváme na nohy, jsme plně připraveni další přijetí energie a spojení. Takže tato ásan, padmásan, je vyhlášena. Je to velice posvátná poloha. Ti lidé, kdo nemají problém s mohutnými stehny, lýtky, se zaseklými kyčlemi mohou tuto polohu provést snadno. Tedy posadit se se zkříženýma nohama a chodidly přetočenými k nebi. Zápěstí položit na kolena, dlaně na kolena, bradu vodorovně, a přitom dýchat normálně. To je poloha padmásan. Ale tato samotná poloha je k ničemu, pokud není Ištadév v srdci. Nesedí pokora. Nesedí respekt. Nesedí oddanost. Je to jen fyzické cvičení padmásan a nemá cenu. Dokáže ji každý hubený člověk. Ten může tuto ásan udělat bez problému. Padmásan je to tehdy, když se spojí se svým Ištadévem a vidí nohy, vůči kterým má plnou důvěru, je-li to maminka, učitel, učitelka, kdokoli. Člověk je pod ochranou své víry. To je padmásan. Poloha rukou není podstatná. Vlastně nic není podstatné. Jméno padmásan je symbolické. Říkáme poloha nohou a nohy jsou jako lotosové květy. Mám takový osobní pocit, největší roli hrají padam, tedy nohy. Jaké nohy? To nejsou moje nohy. Jsou to nohy mé víry. Když jsme křesťané, více důvěřujeme Kristovi, tak při padmásan se díváme na nohy Krista. Vidíme nohy, jedna noha přes druhou, jak jsou přitlučené hřebíkem. S tím se okamžitě propojí víra, pravda, jistota. Kristovi nohy nepodlehly pokušení, zůstaly čisté. Padmásan je poloha, kde vidí člověk před očima nohy uctívané osobnosti. Kde je větší oddanost, ohromná pevnost na své víře, síla, vytrvalost, kdy vydrží. Já svou víru mám. Pokud je nebo není bolest, veškeré bolesti jsou nepodstatné. Podstatný je cíl, takový cit jsem osobně měl. Nevím, co poloha má ukázat, nohy nárty, na sobě a teče .. cítil jsem to v padmásan, v ásan, ve které řeší padam ne své, ale nohy víry. Když jsme se bavili o Ištadévovi, říkal jsem, že v různých starodávných chrámech, védských chrámech, buddhistických chrámech, kde je jedna hlavní budova chrámu a pak stovky kapliček, v rámci chrámu, a v každé kapličce jsou dřevěné bačkorky, položené, není celá figurka, není jasné komu to patří, čí to jsou bačkůrky. Každý člověk se zastaví, položí tyčinku, svíčku,… jde dál, pozdraví a jde dále, do další kapličky, kde je totéž. Projde 108, 1008 podle toho jaký je to chrám, pozdraví a jde domů,. O nic víc nejde, jen ten rituál, kulturní zvyk. Tím člověk v sobě buduje pokoru, respekt oddanost, což je nádoba, která může udržet vědomosti. Dnes každý cvičitel jógy ví, jak se cvičí ásan padmásan. Nejde ale o cvičení, ale jde o cítění ásan. Je to velice oblíbená ásan, ale ty, kdož mají kyčle, kotníky a kolena zdravá. Kdo nemůže sednout do padmásan, nemůže. Je to diagnostika - aha kyčel není v pořádku, kolena nejsou v pořádku, tuky v lýtkách, ve stehnech. To je záležitost ájurvédař, a pozve Dátá snéhanistu a řekne, co má dělat. To je další využití polohy padmásan. |
University of Ayurveda Prague, Czech Republic
your comments are welcome: info@university-ayurveda.com
Administrator, * Komentar Admin