Ayurvedic Consortium of Europe

Ayurveda Online NetFREE - ONLINE HATHAYOGA PRADIPIKA -

Search Verse for online reading chapter:
Verse No.:
Hledání slova ve spisu:
Slovo:
čr
,-Upadesha 1, (Ch.-1, V.-17)

अथ यमनियमाः अहिंसा सत्यं अस्तेयं ब्रह्मचर्यं क्षमा धृतिः । दयार्जवं मिताहारः शौचं चैव यमा दश ॥ १.१७ ॥

atha yama-nijamáḥ ahiṃsá satjaṃ astéjaṃ brahmačarjaṃ kšamá dhṛtiḥ । dajárdžavaṃ mitáháraḥ šaucaṃ čaiva jamá daša ॥ 1.17 ॥

atha - now; jama - observances (purification of mind); nijamáḥ - rules (purification of actions); ahiṁsá - non-violence; satjam - Truthfulness; astejaṁ - not stealing; brahmacarya - following of root tattva (Brahman); kšamá - Forgiveness; dhritiḥ - power of mind, inner strength for endurance, determination; dajá - compassion, mercifulness; árdžavaṁ - sincerity, meekness, humbleness; mita-áháraḥ - proper food; šaucaṁ - purity, cleanliness; ča - and; éva - certainly; jamáḥ - Yama; daša - (these are) the ten.

DESET JAM - pravidel pro život


Deset pravidel v chování jsou následující: Ahimsa - ne násilí, Satjam - pravda, Astejam - ne kradení, Brahmačárja - následování Brahma, Kšama - respektovat přirozenost, Dhrti - trpělivost, Dajá - soucit (milost), Ardžavam - čistě, upřímně žádat, Mitjahár - vhodné jídlo (pochopení, které jídlo je správné nebo špatné) a Šauč - čistota.



Commentary
Jam a nijam vysvětlují mistři jógy. Uvádí to Pataňdžali v jógasútrách tak Ghéranda v samhita a setkáváme se s jam nijam i nyní v Hathajóga pradipika. Jsou malé odlišnosti mezi jednotlivými spisy. To, co dříve řekl mistr jedním slovem nebo jednou kraťoučkou větou, to se postupem času vysvětlovalo podrobněji, neboť přestože je hlava čím dál větší, máme stále menší pochopení. Co dříve pochopil žák z jednoho slova, k tomu dnes píšeme komentář. Pamatujeme si mraky věci, spoustu máme přečteno, zúčastňujeme se spousty přednášek, ale nepřichází pochopení. Toto je i v józe. Původně vysvětloval Jóga Vašišta Rámovi pravidla života a konání jen pár slovy. Rám dokonale pochopil slova mistra. Později Pataňdžali vysvětloval jam a nijam svým žákům a verše se dochovali dodnes jako Patandžálího jógasútry. Tehdejší žák rozuměl každé větě. V Hathajóga pradipika, která vznikla nedávno, před pár sty lety, místo pět jam a pět nijam pro důkladnější pochopení použil Svátmárám deset jam a stejně tak deset nijam. Teď v roce 2017 se bavíme o jam a nijam a místo deseti slov máme desetiminutové povídání a nakonec to možná stejně nepochopíme. Těch deset jam a deset nijam. Jsou to zásady, přičemž jam se týkají konání. Jsou to zásady při konání. Jsou to zásady konstantní mysli. Nejsou svázány s tím, jestli konáme nebo nekonáme, trvají neustále a nepřetržitě. Projdeme si tedy jam a první je ahmisa. 1)AHIMSA Ahimsa je slovo, jehož opakem je himsa, a to znamená ubližování. Komu ubližujeme a komu neubližujeme? Je to jen otázka cítění. Záleží na úrovni každého člověka, jak to cítí. Co pro něj znamená ubližovat nebo neubližovat. Jestli může zavraždit svého otce, či svou maminku nebo jestli ne. Někdo má cit ke své rodině, z rodiny nikoho nemůže zabít, ale ostatní lidi zabít může. Někdo má ještě větší cit, a proto nemůže zabít Pražany, ale mimopražské ano. Tak to cítění má každý člověk jinde. Vegetariáni mají cit ke zvířatům, a proto nejedí zvířata. Mají cit vůči krávě, ale necítí pampelišku a klidně jedí pampelišky. Někdo i v pampelišce cítí život. Existují lidé, kteří hledají, kam mohou šlápnout, aby pod chodidly neměl nějakou rostlinku. Pak jsou jógíni, kteří nechtějí ublížit ani komárům, ani bakteriím a tak chodí s rouškou. Tu mají na ústech a nose, aby nikoho nevdechli. Říká se jim dženisté, džejn muni. Ahimsa neubližovat. Ale komu. To záleží na individuálním cítění. Každý člověk má hranice cítění někde jinde. Jógín, chce takovéto cítění prohlubovat, co nejvíce. Nejdříve ahmisa vůči sobě. Sám si neubližuji. Chce něco, co není možné. To je první sebe ubližování. Tlačit na pilu. Nutit se k něčemu, co sám nechci. Já musím dělat práci, kterou nemám rád. I to je sebe ubližování. Když ho nemá rád, tak proč tam chodí, to je trápení, to je sebe vraždění. Když nám někdo dává kudlu na krk nebo i když si to děláme sami, ubližujeme si. Ahimsa – nekonat to, co není dobré, co není v souladu, s tělem myslím .. Takto se postupně hranice ahmisa rozšíří. Jóga znamená sloučenina, vesmír je sloučenina a hledáme a chce mít zkušenost prvotní prapůvodem. Jógín začíná u sebe, nedělá nic takového, co ho trápí. Nepustí se do ničeho, co mu ubližuje. Takže první pravidlo AHIMSA. Neubližovat. Neubližovat ani sám sobě. Nevěnovat hlavu, tam, kde není možné. 2)SATJAM Sat – znamená pravda. Co je pravda, čemu říkáme pravda? Co slyšíme, co cítíme, co vidíme - tomu říkáme pravda. To je stůl. To je počítač. To je mikrofon. To je pravda. Ta pravda vznikla z toho slyšení, vidění, vnímání. A pro toho, kdo to neviděl, to pravda není? To je dnes krásné slunko, svítí krásně, ptáci zpívají. Ale večer už to nevidíme a neslyšíme. Znamená to, že to nebyla pravda, není pravda. Teď je večer – to je pravda, to vidíme. Co vnímáme smysly, tomu říkáme pravda. Co nevnímáme, tomu říkáme, že to není pravda. To je dnešní pohled na pravdu. Vysvětloval jsem, co je to ahmisa, a říkáme tomu, ano to je pravda, protože jste to slyšeli. Ale to ještě není záruka, žádná záruka, že jste to pochopili. Bez pochopení může být cokoli lež. Že někomu říkám ty jeden hajzle, to ahimsa není. Je to pro svou úlevu, pro svůj klid. …….(špatná nahrávka14:15atd)…….. pravdy se netýkají smyslové pravdy. Pravda se týká pochopení a porozumění. Potom je člověk přesvědčen bez pochyb. , které vnitřně nemůžete s tím hnout. Můžete odvolat, já tě miluji – je to pravda, pokud to necítím, tak to pravda není i když to říkám. Pokud ta vnitřní jistota – přesvědčení, bez pochyb – pak to je pravda, pak je věčné, tak je to pravda. To už není taková pravdy opřená o smysly - smyslové pravdy. Je to pochopení a porozumění. , .. neublížit se, automaticky přichází odpoutanost, pravdy, vědět věci, jasno. Smyslovou pravdu 3)ASTEJAM znamená krádež. Krádež – totéž je ahimsa. Člověk nejdříve jógu začíná u sebe. Sám sebe neokrádat. Tělo něco chce, fyziologie něco potřebuje, tak ať to má. Stejně jako ta rostlinka, když něco chce, tak pokud to země má, tak jí to poskytne. Takto musíme poskytovat své fyziologii, své mysli, své duši. Tedy neokrádat své tělo a neubližovat mu. Když něco potřebuje, dát mu to. Krademe něco pro svou radost, pro svou spokojenost, pro své naplnění, ale druhému tím ubližujeme. Asteja znamená kradení, odcizování. Co je to odcizování, co je to krádež. Celý vesmír krade. Slunce krade tmu a tma krade slunce. Stromy kradou vodu, voda krade póry, kráva krade trávu, seno krade slunce. Jeden okrádá druhého. Pro svou existenci úplně celý vesmír je banda zlodějů. Všichni kradou, není, kdo by nekradl. Krádež je neustálá. Tedy nekrást je v józe jako jama. Nekrást je v souladu. Když tomu koho okrádáme, neubližujeme je to v souladu. Když je voda v zemi a rostlinka si vezme vodu, zemina nebude nadávat, že si rostlinka vzala vodu. Naopak, zemina chce, aby rostlinka neutekla, rostlinka přiblíží vlhkost. Krádež je to tehdy, když je to s nesouhlasem dotyčného. Dotyčný nesouhlasí a my si to přesto přivlastníme. To je krádež. Krádež, to je úžasná věc. V józe i ájurvédě najdeme spoustu případů. Konečník chce kadit, my říkáme ne, teď to nejde. Konečník nemůže kadit, nemůže si prdnout. Chceme spát a peníze nám řeknou ne probuď se. Jinak ti utečeme. Musíš do práce. A už peníze ukradly člověku spánek. To je násilí. Člověk denodenně sám sebe okrádá. Říká se tomu végdharana. Sám sebe okrádat, to je ohromný hřích a ten hřích se vrací jako penále, jako nemoc. Végdharana je krádež. Když je sezení, chození, tělo vyžaduje změnu polohy. A to mu nedat, to je krádež. Donutit tělo, že zapomene, že má žízeň. Nebo naopak protože doktor říkal, že musíš pít pět litrů vody, tak i když už žaludek nechce vodu, musím tam těch pět litrů narvat. To je ahimsa, to je ubližování. Ahimsa satja – krádež člověk začíná u sebe, neokrádat sám sebe, tělo něco chce, fyziologie něco chce, ať ho má, jako rostlinka, půda, co má to poskytne. Takto i my musíme poskytovat své fyziologii, mysli duši, víře, jistotě … musíme neustále krmit, neprat se s ní, neubližovat a nekrást. Takto slovo krádež se má chápat, sám sebe, tedy sám sebe Slovo krádež je jasné. OK 4)BRAHMAČÁRJA Je velice rozšířený pojem, který se spojuje se sexem. Nemít sex je brahmačárja. Takto se takto píše v knihách, ale to nemá hlavu ani patu. Brahma znamená ten původní prvek. Brahma ačárj – znamená to následovat, praktikovat, dodržovat, praktikovat Brahma, neustále se snažit najít Brahma, žít s ním, cítit se v něm, cítit se ve všem. To Brahma dělá? Co to všechno může dělat? O tom přemýšlet, a svou pozici, jak je člověk také sloučenina, hledat svůj prapůvodní prvek, to vyžaduje zaměstnání mysli. Často říkáme – na ten problém už nemysli. Na tu hádku nemysli. Nemysli na to slyší člověk jako radu od lidí. Maminka mi říkala .. nemysli na to. Nemysli na to. Ale to není možné, to je blbost. Nemyslet na něco, to je vyloučená věc. To je nemožné, je to nejhloupější stav mysl. Nemyslet na to, to je nemožné. Zapomenout ani náhodou nelze. Zapomenout a nemyslet je věc nevědomých lidí, vědomý člověk ví, že zapomenout se nedá. Co je zapsáno jedou v mysli, nelze před tím utíkat, ani centimetr nelze utéci, co je v myslí před tím se nedá utéci. To je na celý život. Nemyslet neexistuje. Ale je tu rozhodnutí a to je ta cesta, brahmačárja. Cesta, při které se mysl obrací k poznání. Věnovat čas pro poznání Brahma. Mysl máme jen jednu. Máme jednoho psa a ten pes buď žere nebo běhá. Nelze aby běhal a současně žral. Stejně je to s námi, buďto myslíme na Brahma a nebo se snažíme zapomenout. Obě věci nelze automaticky, když praktikujeme, brahmačárja, vše zapomínáme. Máme jen jednu možnost, když máme jasno, co děláme, tak ostatní věci už nemají místo. Takže řešením je praktikovat Brahma, pránájám, ásany, dhján, dharana, modlitba, cokoli i konání ve všech praktikovat Brahma, to je brahmačárja, takto je hlava plná Brahma a vzpomínky tam nejsou, dlouhou dobu myslíme jen na Brahma a potlačí se pak historie, čím více myslíme na Brahma, tím vytlačujeme vše ostatní. Moderní psychologové říkají - odpusť své mamince – neustále v něm roste ego, já můžu odpustit mámě, to znamená, že maminka dělala chybu, já jsem to odpustil, to je moderní psychologie, to je největší bordel, místo toho, kdyby uměla říci psychologie: omluv se mamce, že ona se musela rozzlobit, ona musela změnit své chování, je příčinou jejího chování jsi ty. Žádej o odpuštění, ne že ty odpustíš mamce. Když jdeš k mamce, já se omlouvám, že jsem ti ubližoval devět měsíců. Omlouvám se, že jsem příčinou tvého neklidu života, …. Kdyby to takto lidé dokázali, tak by nebyl by pak zapotřebí psycholog. Vztah mezi maminkou a dětmi by se zpevnili. Ale naše psychologie dělá z problému ještě větší problém. a máme fandit psychologům Brahmačárja, je cesta pro jógíny, kdy člověk začne praktikovat. 5)KŠAMA Znamená cítit se pokorně. Vidět i lásku. To přichází automaticky po všem předchozím. Tento výraz již nepatří mezi původních pět jam. Přidalo se postupem času, aby se pochopení usnadnilo. Nezlobit se. Nehněvat se. Nerozčilovat se. A co to může být? Respektovat přirozenost. Když je to pes, bude štěkat. Když je to dítě, bude si hrát a dělat hluk, bude rušit. Když je to komár, bude kousat a sát. Když je to kočka, bude si lízat zadek. To je jejich přirozenost. Vše má svou přirozenost, když poznáme tu přirozenost, pak přichází i respekt. Manžel je alkoholik, jeho přirozeností je pít alkohol. Chtěla jsem ho jaký je a nevadí mi to. Mám supr alkoholika. Nemám mít představu, že jednoho den přestane pít. To je nerespektování přirozenosti. To se změní, až bude problém. Každý jsme něčím přirozeným. Někdo hraje karty, někdo čte knihy, něco tvoří naši přirozenost a to respektovat. To je kšama ne slovo odpuštění – to znamená já jsem velký, já jsem boss, já jsem velkorysý, já mohu odpustit. Nejsem Čech, ale mám ten pocit, když používám slovo odpusť mi, tak mi to nepřísluší. Stejně tak ani já nemám nárok někomu odpouštět, já mám nárok na respekt. Mohu respektovat tvoji přirozenost, tvé chování. Z toho vyplývá automaticky odpuštění. Pokud odpouštím, pak současně vytahuji svou pýchu. Ale respektováním přirozenosti vzniká pokora. Pokora je významem kšama. Nesetkal jsem se v západní kultuře s takovýmto přístupem. Ani pro respektování přirozenosti není žádné příhodnější vyjádření. Proto se to překládá jako odpuštění, které nezní vůbec jako respektování přirozenosti druhého. Při kšama člověk necítí svou pýchu, cítí větší pokoru. Tady když někomu odpouštíme, cítíme, jak jsme dobří, že jsme boss a máme krásnou pýchu. Kšama je respektovat přirozenost.
6)DHRTI
To je sebeovládání já. Říkali jsme, že kšama se týká respektování přirozenosti předmětů. Kdokoli a cokoli a dhrti se týká respektování času. Když máme totéž, když řeknu a udělám definici Co se stane, když máme kšama vůči času. Kšama znamená respekt vůči přirozenosti času, to znamená? Co se stane? Umíš si to představit? Vůči komu? Respektovat přirozenost času. Co to znamená? Co to může znamenat? Nějaké semínko, jablečné semínko zasadíme do zahrady a jabloň roste. Má čas a za dva roky, jestli bude vše OK, tak možná dá jablíčko. Co to je? Respektovat přirozenost času. Dát tomu dva roky. Respektujeme čas. Jiným slovem máme toleranci vůči času.
Tolerance vůči času, máme trpělivost, máme výdrž vůči času. Už ty slovíčka zní. To je trpělivost, proč má být někdo trpělivý? Nemusí být trpělivý, co to ale znamená, nerespektuje přirozenost času. Ubližuje – ahimsa. Je to bordel. A co naše mysl dělá? Jaká je ta naše mysl? Netoleruje čas, vymýšlí, co nejkratší cestu. Od rána do večera, přemýšlíme a náš intelekt, naši hlavu zaměstnáváme na plno, aby to bylo co nejrychleji, aby to bylo hned. Majzlíkem a kladivem, nás to nebaví. Rychlejší a snadnější bude vrtačka, sbíječka, ať to netrvá tak dlouho. To je naše mysl, která neustále něco chce, a chce to hned. To není dhrti. Dhrti znamená respektovat přirozenost času. Každá věc má svůj, čas, každý proces má svůj čas, každý proces má svou rychlost, a tu respektovat. Já to chci hned. To dhrti není. Jógín v první řadě respektuje čas a respektuje i sebe. Musí mi ihned fungovat třetí oko, a ihned ať levituji, ať mám telepatii. Ať vyléčím rakovinu. To není dhrti. Dhrti je čas, který má své vlastnost a čas je živá záležitost. Je to funkční záležitost. Čas je obrovská energie. Člověk se narodí jako miminko, nádherné měkké, usměvavé baculaté. Čas z něj udělá dospěláka. Čas z něj udělá starce, plesnivého dědka. Čas ho zabije. To dítě jí organické jídlo odjakživa. Jak se narodí dostanete mléko, chleba, máslo. Celý život to má pořád stejné, ale každý rok vypadá na fotce jinak. To je kouzlo času. Čas má energii. Stačí to rozpoznat, poznat jeho sílu. Být s ním v souladu. To je dhrti. Někdy člověk dostane vynadáno, že nemá trpělivost. Nikde ale není vysvětleno, co je to trpělivost, a proč mám mít trpělivost. Nepoužívat slova bez přemýšlení. Jógín praktikuje dhrti.
7)DAJA
Je přeloženo jako soucit, milost. Proč soucit. Říkáme, že soucítíme. Takový příběh k uvědomění si daja – soucitu. Představte si, že vám najednou váš kamarád přestal věřit. Dokonce vás začal kritizovat. Dokonce vás udal a začal ubližovat. Ale jednoho dne přišel na to, že to je chyba, co dělal. A tak přišel o vánocích s hlavou svěšenou a začal: „Omlouvám se. Dělal jsem blbosti…“ A co uděláte vy? Máte dvě možnosti, kopnete do něj, ponížíte ho: „Ty jeden hajzle. Zničil jsi mě. ..“ Začnu ho mlátit a vyhodím ho. Ale také to může být s plným daja, s plným soucitem. Vezmu ho do náručí a obejmu ho. „Drahý příteli, chyběl jsi mi.“ To je daja. Jestli toto máme, jestli to vystihuje slovo milost anebo soucit, pak je to správné pochopení. Mít daja s tím, kdo je nevědomý. Kdo přijme předchozí jam – ahimsa, satja, asteja, kšatra, daja, ten už nemůže být rozhozený. To je to vyloučená věc. Najednou není žádný stres. Veškeré problémy odpadávají.
8)ARDŽVAN
To je ohromné slovo, ke kterému se opět hledá těžko ekvivalent. Vůbec to není západní styl. Ardž se přeložilo jako pokora, ale není to pokora. Ardž znamená žádost. Ardž znamená žádat. Znamená žebrat. Znamená říci si o to. O něco. Jako to dělají žebráci, kteří sedí v metru. Mají klobouk, a ruce spojené. To je ardž – žádat. Tady lidé neumí žádat. Tady mají nároky a práva. Tady jsou práva a nároky. Tady se žádat, když se žádá, tak není možné, aby nedostal. Ta žádost je čistá. Když je tam plně vše čisté. Je tam čistá žádost, tak není možné, aby se Bůh nezjevil. Žádost musí být čistá. Neumíme žádat ani říci, prosím půjč mi tužku, říkáme nemáš tužku. „Můžeš si půjčit tvou tužku, řeknu nemáš tužku. Bojím se říci, bojím se žádat. Protože jsem plný pýchy. Říci já se omlouváme, nebudu žádat o omluvu. Člověk západní není připravený, protože má velkou pýchu. Proč musím žádat? Přeci mé nic není. Ani mé tělo mi nepatří. není ani tělo, tak co je za problém, nic na zeměkouli není mé. Co to je za problém – požádat. Žádný. Ale žádání vyžaduje likvidaci své pýchy. Je to totální likvidace ega. Když něco žádám, jsem jako vosk na podlaze. Jógín v první řadě je žádající. Žádáním likviduje své ego. Žádání je trénink likvidace ega. Nežádání je problém, který nám dává neklid a stres. Já přece nebudu žádat, žebrat. Ale chci to. Ale žádat nebudu. Vymýšlím tisíc způsobu, aby nemusel žádat a přeci dostanu. Co udělat proto, abych nemusel žádat. Zaměstnám hlavu, energii, vše rozhodím, protože chci získat to a s pokorou žádat nechci. Tím ničím sám sebe. To je sebelikvidace. To lidé rádi dělají. Místo toho je jednoduchý způsob - žádat, požebrat. Hrdost – konspirace – intriky. Intriky potřebuje ten, kdo nechce žádat. Kdyby bylo žádání, nebyly by intriky. Prostě se jen požádá. Kdo je hrdý, ten rád intrikuje.
9)MITJÁHÁR
Mitjáhár to je mitja áhár – falešná jídla. Co je falešné jídlo a co není falešné jídlo? Co je správné jídlo. Co je nesprávné jídlo. To je jídlo, které má tělo za potřebí. Tělo si to žádá. Ale moderní člověk, obzvláště vychovaný v západní kultuře, ten nemá hranice mezi falešným a správným jídlem. Správné jídlo je příjem potravy do těla dle jeho potřeby ke zdraví. Tady už má člověk guláš. Kdo to má vědět, co je pro něj zdravé. V první řadě nevěříme tělu, neumíme mu věřit, neumíme ho cítit, nevěříme mu. Věříme křídovému papíru, nebo LCD TV nebo kravatám. Tělu nevěříme a nemáme k tomu cit. A svému rozumu také vůbec nevěříme. Potřebujeme černobílý důkaz, kde je napsáno, co je pro tělo dobré. Nejlépe, když je ta kniha vydaná v New Yorku nebo v London. Západní člověk to má těžké. Co je mit-áhár? I tady platí jógínské pravidlo. Tělo není mé. Fyziologie také není moje. Okolí těla není také moje. A ani zeměkoule není moje. Všechno je to Brahma. Jógíni často zpívají mantru Brahmar panam … a připomínají si, že jídlo je Brahma. Ruce, které strkají do úst jídlo, je Brahma. Žaludeční oheň je Brahma. Kdo z toho žije, tj. svaly, šlachy, kosti, kůže,.. je také Brahma. Tedy od Brahma pro Brahma. Co z toho vyplývá? Nelepit se k ničemu. To neumíme. Umíme si vybrat. Studentskou pečeť s kávičkou. To je supr. Haritaki ani náhodou. My si to rozhodujeme, co je mitjáhár. Co je špatné a co je dobré. Co nám chutná, je dobré. Co nám smrtí, to není dobré. Náš hloupý přiblblý mozek vybírá, co je pro tělo dobré a co je špatné. Když je člověku těžko říká, že nebude nic jíst. To je správné. Ale pak vidím hamburger a cocacolu a zapomenu na své rozhodnutí a zastrčím to do pusy. Před chvilkou jsem říkal, že nebudu jíst. A otevřu ledničku a už je to v puse. Mitájár je rozsáhlá kapitola, protože na stravování, záleží zdraví člověka. Jíst jídla v souladu s tělem. V souladu s fyziologií. K většímu pochopení mitáhár je třeba porozumět ájurvédě. Blábolení o satva-radžas a tamas jídlech není moudré. Není moudré škatulkovat na satva, radžas a tamas jídla. Jejich příjem může být satvik, tamasik nebo radžasik. Česneku nemůžeme vynadat. Masu nemůžeme vynadat. Alkoholu nemůžeme vynadat. Jogurtu nemůžeme vynadat. Ghí nemůžeme vynadat. Mléku nemůžeme vynadat. Nemůžeme na ně nalepit nálepky tamas, tamas, tamas nebo radžas, tamas… to je nevědomost největšího kalibru, pětihvězdová nevědomost. Potraviny jsou potravin a mají své vlastnosti. Důležité je, jestli jsou nebo nejsou v souladu se zdravím. A to neplatí po celý život. Může se to měnit každý den, jako počasí, jako hodinky. Mit-áhár, to je takové jídlo, které ničí život. Satva-áhár je takové jídlo, které podporuje život.
10)SOUČ
To znamená čistota Já. Nemít konflikt. Govind když začíná přednášku, zeptá se jestli nejsou nějaké dotazy. Všichni se podívají na zem. Hlava je plná dotazů, co si budou ostatní myslet, já se ptát nebudu, strčím trn pýchy. Hlava zůstává kontaminovaná, nečistá Je ti dobře? Jo je i dobře, a uvnitř, necítím e dobře, to je nečistota. Proč? Čistit. Višad. Souč znamená vyčistit, vyprázdnit stolici, vykadit se. Jako se vyčistí střeva vykaděním, vyčůráním se vyčistí močák, tak se vše čistí. Aby tělo duše a mysl byla čistá. Udržet čistotu.
Tak to bylo deset jam a příště budeme dělat deset nijam. Bylo by dobré pro pochopení a prožití udělat si takový úkoleček. Napsat něco o jam a nijam. Nakreslit obrázek. Toto sdílet s ostatními. Čím více vypadne z vás, tím více se ve vaší hlavě vyřeší.
Přilepíme opět online. Tedy obrázky JAM NIJAM. Zkrátka jako vždy vytvořit své pochopení na FACE BOOK.
Každý den můžeme nosit talisman neustále s sebou. Bude připomínat deset jam a deset nijam. Hlavně ty, které se nám nedaří žít. Taková každodenní rekapitulace zásad pro život a zásad pro konání.


University of Ayurveda Prague, Czech Republic


your comments are welcome: info@university-ayurveda.com
Administrator, * Komentar Admin