![]() |
| ,-Upadesha 2, (Ch.-2, V.-54) |
अथ सीत्कारी सीत्कां कुर्यात्तथा वक्त्रे घ्राणेनैव विजृम्भिकाम् । एवं अभ्यासयोगेन कामदेवो द्वितीयकः ॥ २.५४ ॥ |
atha sítkárí sítkáṃ kurját-tathá vaktré ghráṇéna-iva vidžřmbhikám । évaṃ abhjása-jógéna káma-dévó dvitíjakaḥ ॥ 2.54 ॥ |
| Atha - now
Sít-kárí - Sitkari
Sít-káṁ - sound seee
Kurját - to make, to do
Tathá - thus
Vaktré - in the mouth
Ghráṇéna - through the nose
Éva - only, alone, exclusively
Vidžřmbhikām - exhalation
Évam - so, this way
Abhjása - exercise, practice
Jógéna - by the means, the method
Káma-dévaḥ - Loard of passion, Love
Dvitíjakaḥ - a second || 54 || |
sítkárí Ḳumbhak |
Nyní o šítkarí, ktreré se provádí nasáváním vzduchu se zvukem ("siii - přes ústa) a výdechem nosníma dírkama. Touto praxí se jogín přiblíží Bohu vášně. |
| Commentary Velmi rychlý zápis bez jazykové úpravy Celou dobu se bavíme o kumbhak, což je technika pránájám, a říkal jsme to i dřív, pránajám se týká tréninku prány. Prán to je balík, životní síly, energie. Ale podobně vypadají i dechová cvičení. Ovšem dechové cvičení nemá nic společného s pránájám. Dech se týká plic, průdušnic, průdušek, nosohltanu, mezižeberního svalstva. To vše jmenované se týká dechového cvičení a může se provádět i bez pránájám. Když se ale provádí pránájám, tak jde o cvičení, které zaangažuje mysl člověka, duši člověka, životní záměry, úmysly člověka, cítění člověka, takže pránájám a dechové cvičení jsou dvě samostatné záležitosti. Když je dechové cvičení může se provádět jednoduše, různými dechy. Dech, který zabírá respirační systém, ten dechový systém je řízený mezižeberními svaly, hrudní tekutinou a tento trénink je dechové cvičení, jako když chce člověk procvičit hrudník, tak si zadýchá. Ukázat, jak prudce nadechuje a vydechuje. Prudký výdech, to je dechové cvičení. Kdo je starší dýchá v pomalejším rytmu. Když někdo je běžec a pak se má vydýchat, tak nadechuje, aby zpomalil to rychlé dýchání po běhání. Jsou to různé dechové cvičení, ale když jde o pránájám, používáme, slovo Svás krija, svás znamená dýchání, říkáme tomu pránájám, Jak již bylo několikrát řečeno, prán je balíček v těle, který obsahuje veškeré záměry života, mysl člověka, psychika člověka, intelekt člověka, paměť člověka, přemýšlení člověka. To zklidnění a procítění je pránájám. Takže v dnešní době se moc mluví o pránájám, jako o dechovém cvičení. A to musíme oddělit pránájám je pránájám a dechové cvičení je dechové cvičení. Pránájám jde o kumbhak, o ida a pingala, o šušumna, o brahmanádí, o sarasvatí nádí o kurma nádí o spousta nádí. Jde o Ištadév, jde o mysl, jde o člověka samotného. Soulad, souhra s fyziologii, to je pránájám. Procvičit si dech, dýchat to není pránájám. Prosím, mějte to oddělené. Co je dechové cvičení, prosím mějte oddělené. Dá se cvičit dechové cvičení a dá se cvičit pránájám. Zde Hathajóga pradipika neřeší dechové cvičení. Hathajóga pradipika řeší pránájám. Verš, který máme před sebou, se jmenuje šítalí kumbhak, to jsme říkali minule, vychází ze slova kumbh nádoba. Kumbhak jako doba. Dále jsou to dvě slova šít a karí. Šít znamená chlad, studený, je to guna. Povědomí to už znají. Šít je guna a přitikladem je ušna a to znamená teplo. Šít znamená chlad. A druhé slovo je karí, to znamená dělat či konat. Dělání chladu. Tvorba chladu a kumbhak. Z ájurvédy známe a také z fyziky moderní vědy známe, že když je teplo ušna, horko, tak dochází k urychlení, k ulehčení dochází k rozředění, dochází k urychlení, Urychlení, rozředění, lehkost - to jsou následky ušna. Když vaříme vodu, vzniká pára, pára se zvedá, voda se ředí. Voda je jen v hrnci a pára je v celé místnosti, odlehčí se voda a je z ní pára. Je to urychlení, když se díváme do jemné úrovně, vidíme, že atomy jsou více aktivní. Jsou velmi rychlé pohyby, je to více ušna a je teplo. Šít je obráceně, když se destiluje, tak i ta pára se dostane do podoby tekuté, stojí to na jednom místě. V těle máme obě guny, i teplo i studeno. Že nás naše myšlenky honí, že nás honí v sebemenším prostoru, v buněčném prostoru je neustálý fofr. Ten fofr v těle, rychlost v těle je díky ušna guna. Když se to ochladí a utiší, tak se to všechno zpomalí. Zklidnění pak říkáme mír. Už je všechno ticho. Říkáme klid v mysli, utišení, klid v mysli, mír, tak to jsou všechno projevy, které jsou v rukách šít. To není v rukách ušna. Co vyvolává šít? To, co šít dělá, to ochlazení, to je šít karí. Když si dáme led na hlavu, ten led na hlavě zklidní běh krve. Utiší a zpomalí. Podobně šít – chlad, ten proces, který dělá ida nádí, měsíční nádí – zklidňuje, podobně šít vlastnost touto jednou technikou se šít vlastností může naplnit tělo, může naplnit sídlo. Tento šít, když se nadechne a přes brahmanádí se dostane do šušumny a odtud do celého těla, to je šít kumbhak. Tady verš píše: nyní o šít karí, které se provádí nasáváním vzduchu se zvukem sííí přes ústa a s výdechem nosními dírkami. Touto praxí se jógín přiblíží bohům vášně. Takže jak tu techniku provádět: není náročná, je jednoduchá. Když se zuby horní a spodní dotknou, tak vzniklými škvírkami tak se automaticky objevuje zvuk sí síí. Síííí a zádrž – kumbhak. Kumbhak má svá pravidla 1-4-2 tak podle schopnosti, udělat násobek. Ten šít se pustí do celého oběhu a celé tělo to prociťuje a podle toho se přizpůsobí. Automaticky když to přichází, tak ten sómj, chládek, nektar, měsíční síla, začne automaticky dominovat a působit. Vášeň je záležitostí chladu, není to horká záležitost. To je hormonální záležitost, ale takto to chápat je násilí. Pak to vnímáme jako hormonální záležitost. A vášeň je měsíční sómja záležitost. A to přichází, jak v G1 se vysvětlilo, co je to šukra dhátu, když dochází k naplnění všech tkání, i když to není vhodné, a dojde k reprodukčním tkáním – sperma a vajíčku, to znamená, že všechny předchozí tkáně jsou naplněné, automaticky zdraví, ta síla, zář se objevuje plnohodnotně. Tímto šítalí kumbhak jógínům vysvětleno, jejich prováděním pak dochází k naplnění, vyvážení všech dhátu. Dhátu prvků, které nosí život a nic nechybí, tak dochází k plnosti. |