Ayurvedic Consortium of Europe

FREE - ONLINE HATHAYOGA PRADIPIKA -

,-Upadesha 2, (Ch.-2, V.-39)

ब्रह्मादयोऽपि त्रिदशाः पवनाभ्यासतत्पराः । अभूवन्नन्तकभ्यात्तस्मात्पवनं अभ्यसेत् ॥ २.३९ ॥

brahmádajó-api tridašáḥ pavana-abhjása-tatparáḥ । abhúvan-antaka-bhaját-tasmát-pavanaṃ abhjasét ॥ 2.39 ॥

Brahma - the Creator Ádajaḥ - since starting Api - even Tri-dašáḥ - thirty, three times ten Pavana - vayu Abhjása - practice, exercise Tat-paráḥ - completely abandoned, Abhújvan - have been Antaka - death Bhaját - fear Tasmát - therefore Pavanam - Vayu Abhjasét - practice || 39 ||

Gadžakarni

Brahma a dalších třicet Dév se vždy zabývali ovládáním prán kvůli strachu ze smrti. Proto je třeba pravidelně praktikovat pránájám.

Commentary
Velmi rychlý zápis, který je nutné doplnit podle FB záznamu, bez jazykové úpravy
To je pochvala přechozího verše gadžkarni techniky, neboť prováděním dochází k plnohodnotnému ovládání prán, životní síly. Prán znamená zpracování tattva. Prán znamená agni. Prán znamená úsilí k životu. Porucha prán je porucha života. Říká se zde, že i Brahma, který je známý jako tvořitel vesmíru, i ten a spolu s ním i další bohové, aby mohli ovládat prán, aby je nepřemohl strach, či bolest, tak praktikovali a praktikují pravidelně pánájám – gadžakarani. Tím chce učitel ukázat, že je to boží technika, kterou člověk dělá, pokud chce ovládat fyziologii těla, pak dělá gadžka. Ovládá automaticky nádí a automaticky ovládá prán. l když ovládá prán, tak smrt nesmrt nehraje roli.
Jádro je nesmrtelné, jako átmá, nerodí se a neumírá. Je to filozofický pojem.
V józe existují dvě skupiny uvažování. Snahou západního školství, univerzitního studia je vždy rozpitvat, a tak i indickou filozofii rozdělili podle sebe. V první řadě rozdělili do dvou na věřící a nevěřící, protože je to koncept křesťanství.
V rámci věřící se dále rozdělili na víru, kde vše je jen jeden, vše je Bůh, všechno je Brahma. Nic jiného neexistuje. Ano tomu se říká ekátmávát – jen jeden. Tomu se říká ek átmá vát je jen jeden.
Znamená nejsem já. Jestli jsem já, pak jsem Bůh. Tady jsou filozofie, které říkají různé závěry. Každý si to může myslet posvém. Kdo má za základ ek átmá, tak to jsou védanty, bhaktijógíni, atd. A pak je 2. skupina, kde je dualismus. V rámci dualismu je učení sánkhja a v rámci ní je vyhlášený jógín Kapil nebo višejšika, kterou má jógín Kanad. Oba vysvětlovali filozofii., která je blízko k józe typu aštanga, jóga typu Hathajóga pradipika, kde je puruš a prakrti. Puruš se považuje za nesmrtelnou záležitost a prakriti je hmotná záležitost, gunová záležitost, vnímatelná záležitost, i když jsou prvky i neviditelné jako guny těžkost, lehkost, rychlost, pomalost, jako teplo nebo chlad i tyto prvky jsou považované za prakrti.
Když dojde k átmá, které necítí žádnou bolest mluvíme všelijak, jeho duše se trápí, přece duše se nemůže trápit. Duše si neumí užívat. To, co se trápí, je jen pocit. Co se trápí, to je touha, nenaplněnost. Podle jógínských teorií se duše neumí trápit, protože se ani neumí radovat. Kde není radost, tam není ani smutek. Proč to teď říkám, protože padlo slovo prán a strach ze smrti. Kdo má strach ze smrti? Ten, kdo žije. Átma nemá strach, átmá se nenarodilo, ani neumírá. Být tím átmá, které nemá dobro a zlo. Nemá párová slova. Negativ pozitiv není ve slovníku, kde se dá vyjádřit átmá. To je vše záležitostí myli, ta chválí a kritizuje, ta stěžuje, když člověk provádí pránájám, dělá ty techniky, je cílem, aby role mysli, šla na minimum, minimum, minimum až nakonec zmizne. V tu chvíli se člověk stává puruš. Plnohodnotně se slučuje a člověk je jen člověk, jen puruš. V takovém stádiu, nejde o smrti a nesmrti. V evropské kultuře si chráníme svou identitu, proto je tento verš nepochopitelný. My máme svou identitu a sháníme radosti odjakživa. Tudy cesta jógy nevede. V józe není žádná dualita. Udán váju je směrem nahoru, apán směrem dolu ovládání je pro gadžikarany důležité. Jóga je mimořádná záležitosti.

University of Ayurveda Prague, Czech Republic

your comments are welcome: info@university-ayurveda.com
Administrator, * Komentar Admin