Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE ČARAKA SAMHITA
| ,-, (S.-1, Ch.-1, V.-59-61) |
रूक्षः शीतो लघुः सूक्ष्मश्चलोऽथ विशदः खरः| विपरीतगुणैर्द्रव्यैर्मारुतः सम्प्रशाम्यति||५९|| सस्नेहमुष्णं [१] तीक्ष्णं च द्रवमम्लं सरं कटु| विपरीतगुणैः पित्तं द्रव्यैराशु प्रशाम्यति||६०|| गुरुशीतमृदुस्निग्धमधुरस्थिरपिच्छिलाः| श्लेष्मणः प्रशमं यान्ति विपरीतगुणैर्गुणाः||६१|| १. “सस्नेहमुष्णमिति वचनेन स्नेहस्याल्पत्वमुष्णत्वस्य चातिशयत्वं तद्योगादिति सूचितम्| तेन पैत्तिके व्याधौ घृतदुग्धादिस्नेहशीतभेषजविधिर्न विरुध्यते| अतिशीतस्निग्धत्वयोश्च पित्तस्याल्पस्नेहात्यन्तोष्णत्वविपर्ययात् प्रशान्तिः स्यात्| उष्णतीक्ष्णद्रवसरतिक्तत्वविपरीतैः शैत्यमान्द्यसान्द्रस्थिरकषायमाधुर्यगुणैः पक्वस्य पित्तस्य प्रशमनम्| आमस्याम्लस्य विपरीतेन तिक्तेन प्रशमः| कट्विति तिक्तं, तेन तिक्तरसस्य पित्तस्य विदग्धावस्थायामम्लरसत्वे तद्विपरीतत्वेन तिक्तरसः पित्तप्रकोपनाशकत्वेनोपपद्यते| उक्तं हि सुश्रुते- “पित्तं तीक्ष्णं द्रवं पूति नीलं पीतं तथैव च| उष्णं कटु सरं चैव विदग्धं चाम्लमेव च”- इति गङ्गाधरः| |
rūkṣaḥ śītō laghuḥ sūkṣmaścalō'tha viśadaḥ kharaḥ| viparītaguṇairdravyairmārutaḥ sampraśāmyati||59|| sasnēhamuṣṇaṁ [1] tīkṣṇaṁ ca dravamamlaṁ saraṁ kaṭu| viparītaguṇaiḥ pittaṁ dravyairāśu praśāmyati||60|| guruśītamr̥dusnigdhamadhurasthirapicchilāḥ| ślēṣmaṇaḥ praśamaṁ yānti viparītaguṇairguṇāḥ||61|| 1. “sasnēhamuṣṇamiti vacanēna snēhasyālpatvamuṣṇatvasya cātiśayatvaṁ tadyōgāditi sūcitam| tēna paittikē vyādhau ghr̥tadugdhādisnēhaśītabhēṣajavidhirna virudhyatē| atiśītasnigdhatvayōśca pittasyālpasnēhātyantōṣṇatvaviparyayāt praśāntiḥ syāt| uṣṇatīkṣṇadravasaratiktatvaviparītaiḥ śaityamāndyasāndrasthirakaṣāyamādhuryaguṇaiḥ pakvasya pittasya praśamanam| āmasyāmlasya viparītēna tiktēna praśamaḥ| kaṭviti tiktaṁ, tēna tiktarasasya pittasya vidagdhāvasthāyāmamlarasatvē tadviparītatvēna tiktarasaḥ pittaprakōpanāśakatvēnōpapadyatē| uktaṁ hi suśrutē- “pittaṁ tīkṣṇaṁ dravaṁ pūti nīlaṁ pītaṁ tathaiva ca| uṣṇaṁ kaṭu saraṁ caiva vidagdhaṁ cāmlamēva ca”- iti gaṅgādharaḥ| |
| rúkša = suchý; śíta = studený; laghu = lehký; súkšma = subtilní, jemný; čala = pohyblivý; viśada = čistý; khara = drsný; viparíta = opak, opačný; guna = vlastnosti; dravja = vše projevené i neprojevené; máruta = vát; praśámjati = sellte down or pacified. sasnéha = mírně mastný; uṣṇaṁ = horký; tíkšṇaṁ = ostrý; ča = a; dravam = tekutý; amlaṁ = kyselý; saram = pohyblivý; kaṭu = pálivý; viparíta = opak, opačný; guṇa = vlastnosti; pittaṁ = pitt; dravja = vše projevené i neprojevené; áśu = rychlý; praśámjati = sellte down or pacified; guru = těžký; śíta = studený; mr̥du = měkký; snigdha = mastný; madhura = sladký; sthira = stabilní; piččhila = mazlavý; śléṣmaṇa = kaf; praśamaṁ = utišit, uklidnit, odeznít; jánti = zakusit, zažít, podstoupit; viparíta = opak, opačný; guṇa = vlastnosti. |
| Tridóš (vát, pitt, kaf) |
Vát má vlastnosti: suchý (rúkša), studený (šíta), lehký (laghu), jemný (súkšma), pohyblivý (jako vzduch, čala), čistý (višád) a drsný (khar). Pitt má vlastnosti: mírně mastný (sasnéha), horký (ušna), ostrý (tíkšna), kyselá tekutina (dravamlam), pohyblivý (jako oheň, saram), pálivý (katu). Vlastnosti Kaf jsou: těžký (guru), chladný (šíta), měkký (mrdu), mastný (snigdha), sladký (madhura), stabilní (sthir) a sliznatý (piččhila). Obrácenými vlastnostmi se dóši utišují. |
V těchto třech verších je schovaná celá ájurvéda. Kde je odvaha (touha po změně), tam může dojít k pochopení. Nejdříve je tedy potřeba, aby člověk nabral odvahu. Plavat se naučí jen ten, kdo se nebojí vody. Stejně tak je to s ájurvédou. Její moudrost se nabírá odvahou k analyzování, hloubání, vystoupení ze komfortní zóny. Pak může dojít k poznání a pochopení. Strach jen paralyzuje a nepodporuje žádné konání. Strach vede k zastavení vývoje. Tyto tři verše jsou velice komplexním klíčem pro porozumění funkce fyzioogie těla. Guny se dají vnímat jednotlivě a když pak hledáme jejich společný jmenovatel (kořen), tak vždy narazíme na dóš. Jako např. guna suchost (rúkša). Když sledujeme nit suchosti, tak automaticky narazíme na vedlejší guny - drsnost, lehkost, studenost a tyto guny indikují dóš vát. Je to podobné jako když odlupujeme jednotlivé obaly cibule a zjišťujeme, že jsou všechny slupky cibule napojené na jeden kořen. Stejně tak jsou jednotlivé guny napojené na dóš. Jednotlivé dóš v těle vždy vedou k rozpoznání kmenové fyziologické funkce v těle. Pak podle funkce a daného konání jsou vnímatelné také symptomy (produkty). Napr. suchost v těle vede k popraskane kuzi, vyschnuté stolici, snížení objemu těla - to jsou pojmy vyjadřující vlastnosti (symptomy) produktu (toho, co bylo vyrobeno). Symptomy jsou tedy vlastnosti daného produktu a jejich vnímáním a pozorováním je můžeme pojmenovat. K tomu je však vždy nutné určit referenční bod, tedy znát jaké projevy a funkce má normální stav. Když známe stav normální kůže (jak funguje), pak můžeme odhalit i její poruchu. Pokud nemáme znalost normálního stavu, pak nemůžeme rozpoznat stav nevyvážený. Je nutné vždy určit referenční bod (vůči čemu poměřuju nevyváženost). Např. člověk hásí "bolí mne koleno", tak je nutné poznat, jaký byl stav, když ho koleno nebolelo - jaké byly vlastnosti funkce daného kolena (jak koleno fungovalo), než začala bolest v koleni. Co se změnilo ve funkci kolene, že se bolest začala projevovat? To je potřeba hluboce a soustředěně rozpoznat. Pokud k tomu nedojde, pak použité nástroje, které způsobily danou změnu, nemůžeme rozpoznat a nemůže dojít k nápravě. Když se nakrájí brambory na tenké plátky, můžeme dovozovat, ze při krájení byl použity nástroje typu ostrý nůž nebo žiletka. Pokud se nám nelíbí tenké plátky brambor, pak řešením je, při krájení brambor, použít jiný nástroj než ostrý nůž. Důležité je rozhodnutí k této změně nástroje. Změnou nástroje dojde ke změně produktu. Takto guny jsou nástrojem, produktem je vše v těle (koleno, tkáně atd.) a konatelem je mysl. Tyto verše otevírají bránu k poznání příčin chorob, nemocí a poruch (dóš) a jejich řešení. Pokud člověk je nerozhodnutý a utopený ve svých problémech a nemá odvahu ke změně, pak se nic nestane. Řešení je v odvaze, touze po změně a pochopení. Zájem lékaře je léčit pacienta, ale když pacient nemá zájem k léčení, pak nedoje k vyléčení. Léky nic nevyléčí, pokud chybí rozhodnutí pacienta se vyléčit (nedoje ke změně).
Commentary by Ayurvedacharya Govinda Ji,
Caraka Team - Uniervsity of Ayurveda Prague, Czech Republic
your comments are welcome: ayurvedacz@gmail.com
Admin G / Jana K / MARCI