Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE ČARAKA SAMHITA
| ,-, (S.-1, Ch.-1, V.-58) |
प्रशाम्यत्यौषधैः पूर्वो दैवयुक्तिव्यपाश्रयैः| मानसो ज्ञानविज्ञानधैर्यस्मृतिसमाधिभिः||५८|| |
praśāmyatyauṣadhaiḥ pūrvō daivayuktivyapāśrayaiḥ| mānasō jñānavijñānadhairyasmr̥tisamādhibhiḥ||58|| |
| praśámjati = utišení; auṣadha = lék; púrva = dřívější; daivavjapáśraja = rituály a medikamenty; juktivjapáśraja = pančkarma procedury; mánasa = mysl; gjána = poznání; vigjána = inteligence; dhairja = odvaha; smr̥ti = paměť; samádhi = hluboké soustředění nebo meditace. |
| Léčba nemoci |
Tělesné choroby se řeší rituály, medikamenty a pančkarmou. Psychické poruchy se řeší sebepoznáním, uvědoměním, pochopením spisů, klidem mysli a vzpomínání na vyváženost (co bylo důvodem změny - vychýlením - rovnovážného stavu). |
Verš uvádí ájurvédský pohled na léčbu. Může se lišit vyjádření lečby z důvodu, že definice léčby může každý mít svou. Můžeme definovat léčbu jako odstranění viditelných projevů nemoci. A nebo odstranění příčinny, z které se nemoc objevuje. Takto ájurvéda postupuje - odstraňuje příčinu nemoci. V první řadě je potřeba analyzovat příčinu nemoci a zastavit ji. V druhé řadě je nutné odstranit projev nemoci. Vzhledem k tomu, že projevy jsou vnímatelné a podle vnímání můžeme omylem říct, že jde o léčbu. Ale tato změna není zaručená, pokud příčinna zůstává, časem se nemoc zas objeví. Jako např. příčinou pampelišky na louce jsou pampelišková semínka, jejich naklíčení je dáno vhodnými podmínkami tepla, vzduchu a vlhkosti a pak rostou a projeví se za čas svou atypickou barvou a listy jako tráva. Člověku tato rostlinka v trávě vadí a tak vezme sekačku a poseká všechnu trávu, včetně pampelišek a má pocit, že tráva je čistá a vyléčená. A za týden přijde a je to zas stejné. Takto někdo může posekání trávy považovat za léčbu a druhý raději vytáhne kořeny všech pampelišek v trávě a vyhodí je dál od pole. Takováto léčba řeší příčiny. Ájurvéda dává přednost této léčbě - odstranění příčin a pak vyčištění a odstranění poškozené tkáně a projevů choroby. Rozlišujeme dvě oblasti, tělo a mysl. Tělo neumí projevit radost. Ozývá se výhradně, když něco bolí. Tělo umí vyjádřit jen bolest. Man (mysl) se naopak vyjadřuje, když má radost. Bolest v mysli se neprojevuje tělesně. Zůstává v tichosti. Smutek se nejdříve musí přeměnit do jiné, projevitelné formy, do agrese, žárlivosti, hněvu a pak se teprve projeví. Než se smutek přemění do projevitelné vlastnosti, je tam určitá inkubační doba. Někdy to trvá deset minut, někdy i deset let než člověk svou bolest vyjádří. Doba, po kterou nevyjádřený smutek přetrvává, je doba, která blokuje dhátu samjá krijá. To je klíč, proč v těle někdy nefunguje obnova. Takto působí psychické stavy na hmotné úrovni. Při dlouhodobě zadržovaném smutku se neobnovují dhátus, agni a vznik nemoci je tím velmi silně podporován. Když jsme smutní, není přirozené a snadné smutek vyjádřit. Přemýšlíme, jestli můžeme vyjádřit smutek, jestli je čas smutek projevit a jakým způsobem to udělat. Zpracování smutku je poznání. Když dojde pozorováním k pochopení, vznikne nadhled, pochopení, poznání, že je to přirozené. Smutek zmizí, nebo se ani neobjeví. Poznání je řešením. Pochopením, že konání je výsledkem přirozených vlastností se odpoutáme od smutku.
Commentary by Ayurvedacharya Govinda Ji,
Caraka Team - Uniervsity of Ayurveda Prague, Czech Republic
your comments are welcome: ayurvedacz@gmail.com
Admin G / Jana K / MARCI