Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE ČARAKA SAMHITA

| ,-, (S.-1, Ch.-1, V.-55) |
शरीरं सत्त्वसञ्ज्ञं च व्याधीनामाश्रयो मतः| तथा सुखानां, योगस्तु सुखानां कारणं समः||५५|| |
śarīraṁ sattvasañjñaṁ ca vyādhīnāmāśrayō mataḥ|
tathā sukhānāṁ, yōgastu sukhānāṁ kāraṇaṁ samaḥ||55|| |
|
| śaríra = tělo; sattva = mysl; ča = a; vjádhí = trápení; áśraja = základna, místo úkrytu; mata = považováno za; tathá = v tomto smyslu, tímto způsobem; sukham = radost; jóga = spojení; tu = avšak; karanam = příčina; sama = vyváženost. |
|
| Příčinny zdraví |
|
Tělo a mysl je místo úkrytu nemoci, stejně jako radosti.
Kál, buddhi a smysly (indrija), jejich vyvážené použití je příčinnou zdraví.
|
CommentaryJe známo, že nemoc, trápení i zdraví se vyskytují v těle a mysli. Otázka zní jenom : Proč a jak ?
Tomu Čarak vysvětluje, že vyvážením a používáním, propojováním času, intelektu, rozumu a smyslů se stává zdraví v těle a mysli. Jejich nevyvážené použití je příčinou nemoci. Samozřejmě ten, kdo chce pochopit sdělení Čaraky, potřebuje nejdříve porozumět termínům čas, buddhi a smysly (indrije).
Čas se chápe jako období (roční, měsíční, denní atd.) podle podnebí situace, místa. Každý čas má své vlastnosti. Když je člověk sladění s časem, tak je zdraví, když sladění není, tak je nemoc (ne-zdraví). Často říkáme, bolí mne záda, nastydnul jsem. To proto, že jsme nerespektovali podnebí, roční období. Podobně se chápe čas jako různé situace - to je např. situace, kdy nevhodně mluvíme, chováme se. Pokud mluvíme o času, tak automaticky s tím souvisí dharma (dodržení zásad času a prostoru).
Buddhi-rozum - je určitá fáze vývoje člověka, ve které rozkvétá racionální, logické uvažování. Toto uvažování je považováno za dozrávání rozumu. I když ne vždy racoinálním uvažováním může člověk dosáhnout poznání pravdy. V dnešní době je logika považována za míru inteligence. Z pohledu poznání a duchovna je inteligence na překážku. Přílišné používání inteligence (attijóg buddhi) může snadno vést k nereálným představám, které mají svoje vlastnosti. Přes prožívání těchto představ člověk vnímá realitu. Jako když chce člověk letět na hory letadlem, ale má utkvělou představu, že letadlo spadne, a proto se nakonec nikam neletí a zbude jen trápení, smutek, protože díky nadměrné představivosti vznikl strach, který je nereálný.
Vyvážené smysly znamenají, že to, co vnímám, je pouze nějaká existence, která je mimo mne. Např. když slyším Karla Gotta v rádiu. Vím, že nejsem Karel Gott, že jeho hlas slyším z rádia a líbí se mi to. Jiný příklad - oči. Jsou proto, aby člověk viděl předměty. Místo toho, když člověk celý den kouká do monitoru z krátké vzdálenosti, pak je mitthajóg očí. Podobně určitá výše decibelů je pro uši vhodná a jiná výše již nevhodná. Takže nevhodné a vhodné používání smyslů, rozumu a času vede k trápení.
Toto téma je velice rozsáhlé, i když vysvětlení je velice logické. Čarak říká, dávejte si na to pozor a pochopte faktory, na kterých je život závislý. Náš život je závislý na času, prostoru, rozumu a smyslech a jejich vyváženosti - v tom je skryto zdraví a nemoc.
Commentary by Ayurvedacharya Govinda Ji,
Caraka Team - Uniervsity of Ayurveda Prague, Czech Republic
your comments are welcome: ayurvedacz@gmail.com
Admin G /
Jana K /
MARCI