Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE ČARAKA SAMHITA

,-, (S.-1, Ch.-1, V.-52) |
संयोगे च विभागे च कारणं द्रव्यमाश्रितम्| कर्तव्यस्य क्रिया कर्म कर्म नान्यदपेक्षते||५२|| |
saṁyōgē ca vibhāgē ca kāraṇaṁ dravyamāśritam|
kartavyasya kriyā karma karma nānyadapēkṣatē||52|| |
|
saṁjóga = vhodné spojení; ča = a; vibhága = oddělenost; karanam = příčina, důvod; dravja = vše hmotné i nehmotné; áśritá = závisí; kartavja = konání; asja = toho; krija = akce; karma = akce konáním (projevení); na = ne; anjat = další; apékšaté = požadovaný. |
|
Prioritou je přirozenost |
|
Sloučení i oddělování jsou splynuté vlastnosti dravja. Akce konáním (projevení) je karma. Karma je nezávislá na jiné karmě.
|
CommentaryVlastnosti jsou splynuté v dravja a jsou příčinnou oddělování nebo slučování. Projevy vlastností se nazývá karma. Karma jedné dravja je nezávislé na karma další dravja. Např. sůl má vlastnost slanost a při přidání soli do guláše se projeví slanost. Při přidání cukru do guláše se nezávisle projeví i sladkost. Tak je karma (projev) slanosti nezávislá na karmě (projev) sladkosti.
Tento princip můžeme pochopit na dalším příkladě - člověk je dravja a jeho vlastnosti jsou jeho guny, které jsou v něm splynuté. Prostředím se vlastnosti daného člověka projevují a toto projevení je jeho karmou a je nezávislá na karmě druhého člověka žijícím ve stejném prostředí. Jako v jedné kanceláři, kde sedí dva různí zaměstnanci, kteří konají různě a mají různé názory. Takto veškeré dravja v celém vesmíru fungují nezávisle.
Konání Zeměkoule (otáčení se kolem své osy a kolem Slunce) je nezávislé na konání slunce.
Když se vezmou manželé a jeden očekává, že se ten druhý změní, nechápe, že karma (projev) je neustále stejná, odpovídá vlastnostem. Ke změně by musel být důvod – káran. Chtění a nechtění není důvod. Proč by se měl člověk měnit? Proč by měnil své vlastnosti? Proč by měl být cukr slaný? Očekávat, že změní cukr svou vlastnost ze sladké na slanou je nemyslitelné. O čem přemýšlíme, jak se vyjadřujeme, co cítíme, není přirozené. Co je skutečně přirozené a co si myslíme, v tom je gigantický rozdíl. Přemýšlení není naše přirozenost, každé přemýšlení má předurčený cíl, je subjektivní. Už dopředu je tu téma a skoro i závěr, jenom si to potvrzujeme. Závěr je závislý na našich gunách – zejména na radžasu. Pak se nám zdá, že přírodní procesy jsou špatné, že nefungují, že pravda je to, co si myslíme my. Tohle je problém, který vytváří člověk. Myslí si, že pravda je to, co si myslí a ne to, co v přírodě vidí. Neumí rozdělit karmu přemýšlení a karmu dravja. Nebere v úvahu přirozenost dravja, ale své potřeby a chtění. To, co je jednoduché, přirozené, sámánja nechceme pustit do své hlavy, chceme to komplikované, co jsme si sami vymysleli. Když léčíme, používáme procedury, medikamenty apod., tím vytváříme samavája (soulad), používáme dravja podle gun (vlastností) a očekáváme jejich karmu. Uvaříme zázvorový čaj a čekáme, že zázvor začne dělat své zázraky. Protože dobře známe jeho vlastnosti, používáme někdy sušený a jindy čerstvý. Hlen se zahušťuje dřív, než se uvolní. Řešíme současně guny hlenu a zázvoru a hledáme samavája. Když se setkají, působí na sebe a hlen dostane vlastnost, kterou potřebuje. To je vivék. Známe hlen a jeho vlastnosti. To je směr, kde Ajurvéda pojede dál, proto je podstatné znát guny dravja. Proto je podstatné znát ras, vírja a vipák.
Commentary by Ayurvedacharya Govinda Ji,
Caraka Team - Uniervsity of Ayurveda Prague, Czech Republic
your comments are welcome: ayurvedacz@gmail.com
Admin G /
Jana K /
MARCI