Ayurvedic Consortium of Europe

Ayurveda Online Net FREE - ONLINE ČARAKA SAMHITA Česky

Search Verse for online reading Sekce:
Kapitola:
Verš:
Hledání slova ve spisu:
Slovo:
,-, (S.-1, Ch.-11, V.-37)

त्रीण्यायतनानीति- अर्थानां कर्मणः कालस्य चातियोगायोगमिथ्यायोगाः| तत्रातिप्रभावतां दृश्यानामतिमात्रं दर्शनमतियोगः, सर्वशोऽदर्शनमयोगः, अतिश्लिष्टातिविप्रकृष्टरौद्रभैरवाद्भुतद्विष्टबीभत्सनविकृतवित्रासनादिरूपदर्शनं [१] [२] मिथ्यायोगः; तथाऽतिमात्रस्तनितपटहोत्क्रुष्टादीनां शब्दानामतिमात्रं श्रवणमतियोगः, सर्वशोऽश्रवणमयोगः, परुषेष्टविनाशोपघातप्रधर्षणभीषणादिशब्दश्रवणं मिथ्यायोगः; तथाऽतितीक्ष्णोग्राभिष्यन्दिनां गन्धानामतिमात्रं घ्राणमतियोगः, सर्वशोऽघ्राणमयोगः, पूतिद्विष्टामेध्यक्लिन्नविषपवनकुणपगन्धादिघ्राणं मिथ्यायोगः; तथा रसानामत्यादानमतियोगः, सर्वशोऽनादानमयोगः, मिथ्यायोगो राशिवर्ज्येष्वाहारविधिविशेषायतनेषूपदेक्ष्यते; तथाऽतिशीतोष्णानां स्पृश्यानां स्नानाभ्यङ्गोत्सादनादीनां चात्युपसेवनमतियोगः, सर्वशोऽनुपसेवनमयोगः, स्नानादीनां शीतोष्णादीनां च स्पृश्यानामनानुपूर्व्योपसेवनं विषमस्थानाभिघाताशुचिभूतसंस्पर्शादयश्चेति मिथ्यायोगः||३७|| १. ‘अतिसूक्ष्मातिविप्रकृष्ट...’ इति पा.| २. वित्रासनेति जल्पकल्पतरावुपस्कारे च न पठ्यते|

trīṇyāyatanānīti- arthānāṁ karmaṇaḥ kālasya cātiyōgāyōgamithyāyōgāḥ| tatrātiprabhāvatāṁ dr̥śyānāmatimātraṁ darśanamatiyōgaḥ, sarvaśō'darśanamayōgaḥ, atiśliṣṭātiviprakr̥ṣṭaraudrabhairavādbhutadviṣṭabībhatsanavikr̥tavitrāsanādirūpadarśanaṁ [1] [2] mithyāyōgaḥ; tathā'timātrastanitapaṭahōtkruṣṭādīnāṁ śabdānāmatimātraṁ śravaṇamatiyōgaḥ, sarvaśō'śravaṇamayōgaḥ, paruṣēṣṭavināśōpaghātapradharṣaṇabhīṣaṇādiśabdaśravaṇaṁ mithyāyōgaḥ; tathā'titīkṣṇōgrābhiṣyandināṁ gandhānāmatimātraṁ ghrāṇamatiyōgaḥ, sarvaśō'ghrāṇamayōgaḥ, pūtidviṣṭāmēdhyaklinnaviṣapavanakuṇapagandhādighrāṇaṁ mithyāyōgaḥ; tathā rasānāmatyādānamatiyōgaḥ, sarvaśō'nādānamayōgaḥ, mithyāyōgō rāśivarjyēṣvāhāravidhiviśēṣāyatanēṣūpadēkṣyatē; tathā'tiśītōṣṇānāṁ spr̥śyānāṁ snānābhyaṅgōtsādanādīnāṁ cātyupasēvanamatiyōgaḥ, sarvaśō'nupasēvanamayōgaḥ, snānādīnāṁ śītōṣṇādīnāṁ ca spr̥śyānāmanānupūrvyōpasēvanaṁ viṣamasthānābhighātāśucibhūtasaṁsparśādayaścēti mithyāyōgaḥ||37|| 1. ‘atisūkṣmātiviprakr̥ṣṭa...’ iti pā.| 2. vitrāsanēti jalpakalpatarāvupaskārē ca na paṭhyatē|


Smysly a nemoc

Existují tři příčiny nemocí z důvodu nesprávného používání smyslů - atijóg (nadměrné), ajóg (nepoužívání) a mithjajóg (nevhodné) - první příčina je višaj a závisí na předmětu vnímaném smysly, druhá příčina je karma (konání) a třetí je kál (čas). Oči - višaj atijóg - nemá se koukat do slunce, ajóg dívat se a nevidět, dívání se na jeden bod, mithjajóg - nadměrné dívání na atisúkšama - příliš subtilní věci, příliš z blízka či do daleka, na příliš agresivní, strašidelné, na zázraky, pro oko nemilé, nesnesitelné, deformované, nečisté věci či konání. Uši - višaj atijóg - poslouchat hřmění za bouřky, bubny nebo hlasitý křik, ajóg - vyhýbání se poslechu zvuků, mithjajóg - poslouchat nepříjemná slova, hovory o smrti, o ztrátě, šokující zprávy nebo zvuky, které vytvoří v hlavě pocit strachu. Nos - višaj atijóg - čichat ostré koření a výrazné vůně, čichat to, co vyvolává kýchání, ajóg - odmítání používání čichu, mithjajóg - čichání nadměrně zapáchajících předmětů, např. mrtvolný pach. Jazyk - višaj atijóg - když člověk jí příliš mnoho chutí najednou, ajóg - když člověk odmítá jíst, mithjajóg - jíst nesezónní potraviny. Existuje osm pravidel stravování. Jsou to: strava by měla být přirozená podle konstituce, není vhodné kombinovat více než dvě chutě najednou (karan), sanjóg - chuti musí být v souladu, raší - množství chutí nesmí být přehnané, déš - strava by měla odpovídat kultuře a místním zvykům, kál - strava má odpovídat ročnímu období, opijógsanstha, opijógta. Kůže - višaj atijóg - není vhodné se dotýkat hodně horkých a hodně studených předmětů, koupat se v hodně horké nebo v hodně studené vodě, používat agresivní masky na kůži, ajóg - odmítání jakéhokoliv kontaktu s kůží, mithjajóg - používání nevhodných přípravků na kůži, nepoužívání ochranných prostředků, v létě koupání ve velice studené vodě a v zimě velice teplé.



Commentary

U smyslů rozeznáváme višaj (objekt), karma (konání) a kál (čas). Jejich nadměrné, nedostatečné nebo zvrácené použití je příčinou vzniku nemocí. Přehnané konání je nadměrné používání zraku, např. dlouhé soustředění se na jeden bod, pozorování dalekohledem či mikroskopem, dívání se do slunce, či na blýskavé silně se třpytící předměty. Chyba může být v nadměrném použití smyslů, v délce této činnosti, nebo v jeho špatném používání. V dnešní době můžeme špatné užívání smyslů popsat např. takto, přehnané, nadměrné používání je dívání se do slunce, příliš dlouhé dívání se do počítače. Dalším příkladem je nepoužívání smyslů, např. nepoužívání zraku vůbec. Někdo nevychází ven z temné místnosti a tím se zrak nepoužíváním ztrácí. Stejně tak masáž v rukavicích je nepoužíváním smyslu hmatu. Používání slunečních brýlí oslabuje imunitu očí, jejich používáním svůj zrak oslabujeme a rozmanitými podněty pro oči zrak nadměrně přetěžujeme. Práce v hlučném prostředí je zase zatěžující pro sluch, který trpí nadměrným hlukem i při použití různých tlumítek a ucpávek uší. Není vhodné používat pro kůži chemické kosmetické přípravky. Nevhodné (zvrácené) použití zraku je dívání se na divoké, děsivé, odporné, nechutné, deformované a děsivé scény, sledování hororů a podobně. Nevhodné je také používání zraku bez zaostřování, takzvané koukání "do blba". Poslouchání hrubých a hrůzných slov, nadávek, ponižování a takových hrozeb, které naznačují smrt blízkých, jejich ztrátu či ponížení, je zvrácené použití sluchu. Kál se týká především použití smyslů. Je důležité chápat kál také jako roční období, tj. špatné využívání smyslů s ohledem na roční období. To je to, co se děje dnes v moderní společnosti, v létě máme celý den zapnutou klimatizaci a v zimě vytápíme na třicet stupňů v místnosti. Nevhodné použití sluchu je např. poslouchání příliš hlasité hudby ve sluchátkách, nebo na koncertech. Není dobré pro zrak setrvávat v temných prostorách, jeskyních a podobně, ani pozorovat nadměrně třpytivé předměty, oheň, soustředit se na jeden bod, provádět nadměrné pozorování dalekohledem či mikroskopem. Nemá se jíst to, co roste v jiné sezóně nebo jiné lokalitě, např. meloun v zimě.


Commentary by Ayurvedacharya Govinda Ji,
Caraka Team - Uniervsity of Ayurveda Prague, Czech Republic
your comments are welcome: ayurvedacz@gmail.com
Admin G / Jana K / MARCI