Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE ČARAKA SAMHITA
| ,-, (S.-1, Ch.-10, V.-5) |
मैत्रेय [१] ! मिथ्या चिन्त्यत इत्यात्रेयः; किं कारणं, ये ह्यातुराः षोडशगुणसमुदितेनानेन भेषजेनोपपद्यमाना म्रियन्त इत्युक्तं तदनुपपन्नं, न हि भेषजसाध्यानां व्याधीनां भेषजमकारणं भवति; ये पुनरातुराः केवलाद्भेषजादृते समुत्तिष्ठन्ते, न तेषां सम्पूर्णभेषजोपपादनाय समुत्थानविशेषो [२] नास्ति; यथा हि पतितं पुरुषं समर्थमुत्थानायोत्थापयन् पुरुषो बलमस्योपादध्यात्, स क्षिप्रतरमपरिक्लिष्ट एवोत्तिष्ठेत्, तद्वत् सम्पूर्णभेषजोपलम्भादातुराः; ये चातुराः केवलाद्भेषजादपि म्रियन्ते, न च सर्व एव ते भेषजोपपन्नाः समुत्तिष्ठेरन्, नहि सर्वे व्याधयो भवन्त्युपायसाध्याः, न चोपायसाध्यानां व्याधीनामनुपायेन सिद्धिरस्ति, न चासाध्यानां व्याधीनां भेषजसमुदायोऽयमस्ति [३] , न ह्यलं ज्ञानवान् भिषङ्मुमूर्षुमातुरमुत्थापयितुं; परीक्ष्यकारिणो हि कुशला भवन्ति, यथा हि योगज्ञोऽभ्यासनित्य इष्वासो धनुरादायेषुमस्यन्नातिविप्रकृष्टे महति काये नापराधवान् भवति, सम्पादयति चेष्टकार्यं, तथा भिषक् स्वगुणसम्पन्न उपकरणवान् वीक्ष्य कर्मारभमाणः साध्यरोगमनपराधः सम्पादयत्येवातुरमारोग्येण; तस्मान्न भेषजमभेषजेनाविशिष्टं भवति||५|| १. ‘मिथ्या चिन्त्यते’ इति पा.| २. ‘सममुत्थानविशेषोऽस्ति’ इति गङ्गाधरसम्मतः पाठः| ३. ‘भेषजसमुदायोऽस्ति’ इति पा.| |
maitrēya [1] ! mithyā cintyata ityātrēyaḥ; kiṁ kāraṇaṁ, yē hyāturāḥ ṣōḍaśaguṇasamuditēnānēna bhēṣajēnōpapadyamānā mriyanta ityuktaṁ tadanupapannaṁ, na hi bhēṣajasādhyānāṁ vyādhīnāṁ bhēṣajamakāraṇaṁ bhavati; yē punarāturāḥ kēvalādbhēṣajādr̥tē samuttiṣṭhantē, na tēṣāṁ sampūrṇabhēṣajōpapādanāya samutthānaviśēṣō [2] nāsti; yathā hi patitaṁ puruṣaṁ samarthamutthānāyōtthāpayan puruṣō balamasyōpādadhyāt, sa kṣiprataramaparikliṣṭa ēvōttiṣṭhēt, tadvat sampūrṇabhēṣajōpalambhādāturāḥ; yē cāturāḥ kēvalādbhēṣajādapi mriyantē, na ca sarva ēva tē bhēṣajōpapannāḥ samuttiṣṭhēran, nahi sarvē vyādhayō bhavantyupāyasādhyāḥ, na cōpāyasādhyānāṁ vyādhīnāmanupāyēna siddhirasti, na cāsādhyānāṁ vyādhīnāṁ bhēṣajasamudāyō'yamasti [3] , na hyalaṁ jñānavān bhiṣaṅmumūrṣumāturamutthāpayituṁ; parīkṣyakāriṇō hi kuśalā bhavanti, yathā hi yōgajñō'bhyāsanitya iṣvāsō dhanurādāyēṣumasyannātiviprakr̥ṣṭē mahati kāyē nāparādhavān bhavati, sampādayati cēṣṭakāryaṁ, tathā bhiṣak svaguṇasampanna upakaraṇavān vīkṣya karmārabhamāṇaḥ sādhyarōgamanaparādhaḥ sampādayatyēvāturamārōgyēṇa; tasmānna bhēṣajamabhēṣajēnāviśiṣṭaṁ bhavati||5|| 1. ‘mithyā cintyatē’ iti pā.| 2. ‘samamutthānaviśēṣō'sti’ iti gaṅgādharasammataḥ pāṭhaḥ| 3. ‘bhēṣajasamudāyō'sti’ iti pā.| |
| Átréja odpovídá |
"Maitréjo, mýlíš se!" pravil Átréja. Věc se má takto - tvrdit, že nemocní zemřou navzdory poskytnuté léčbě obsahující šestnáct kvalit, je nesprávné, protože léčba v případě léčitelných nemocí není nikdy neúčinná. I když existují nemocní, kteří se uzdraví bez jakékoli léčby, není - ani v těchto případech - správné tvrdit, že poskytnutí úplné léčby nepřispívá k uzdravení. Například, když někdo pomůže na nohy člověku, který upadl, přestože by se dokázal sám zvednout, postaví se rychleji a snadněji. Podobně i nemocný se uzdraví, když je mu poskytnuta úplná léčba. Pokud nemocní zemřou, i když jim byla poskytnuta úplná léčba, nemuseli se nutně uzdravit po poskytnuté léčbě, protože ne všechny nemoci se dají léčit léčebnými opatřeními. Na jednu stranu nelze vyléčit léčitelné nemoci bez poskytnutí léčebných opatření, a na druhou stranu léčba nemá žádnou funkci v případě nevyléčitelných nemocí. Dokonce ani vzdělaný ájurvédař nedokáže přivést k životu umírajícího nemocného. Zkušení ájurvédaři vždy jednají po důkladném vyšetření. Lukostřelec, který má teoretické znalosti a praktické zkušenosti v lukostřelbě, nemine cíl, když vezme luk a střelí šíp na blízký a velký předmět. Podobně ájurvédař obdařený zkušenostmi a vybavený potřebným materiálem, který po důkladném vyšetření přistoupí k léčbě nemocného, jistě zmírní vyléčitelnou nemoc a navrátí nemocného do normálního stavu. Proto není správné tvrdit, že není rozdíl mezi poskytnutím a neposkytnutím léčby." |
Zde nesmíme zapomenout na předchozí kapitolu, je důležité tento text chápat v souvislosti se všemi příslušnými vlastnostmi léčby - bhéšadž. Tam, kde je chyba, ájurvédař není ájurvédařem, pacient není pacientem, asistent není asistentem, léčba neproběhne. Například vlastnosti pacienta jsou také zásadní pro léčbu. Pacient zde má také svoje povinnosti, aby léčba proběhla, (viz sloka 9).
Commentary by Ayurvedacharya Govinda Ji,
Caraka Team - Uniervsity of Ayurveda Prague, Czech Republic
your comments are welcome: ayurvedacz@gmail.com
Admin G / Jana K / MARCI