Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE ČARAKA SAMHITA
| ,-, (S.-1, Ch.-8, V.-19) |
नानृतं ब्रूयात्, नान्यस्वमाददीत, नान्यस्त्रियमभिलषेन्नान्यश्रियं, न वैरं रोचयेत्, न कुर्यात् पापं, न पापेऽपि पापी [१] स्यात्, नान्यदोषान् ब्रूयात्, नान्यरहस्यमागमयेन्, नाधार्मिकैर्न नरेन्द्रद्विष्टैः सहासीत नोन्मत्तैर्न पतितैर्न भ्रूणहन्तृभिर्न क्षुद्रैर्न दुष्टैः, न दुष्टयानान्यारोहेत, न जानुसमं [२] कठिनमासनमध्यासीत, नानास्तीर्णमनुपहितमविशालमसमं वा शयनं प्रपद्येत, न गिरिविषममस्तकेष्वनुचरेत्, न द्रुममारोहेत्, न जलोग्रवेगमवगाहेत, न कुलच्छायामुपासीत [३] , नाग्न्युत्पातमभितश्चरेत्, नोच्चैर्हसेत्, न शब्दवन्तं मारुतं मुञ्चेत्, नानावृतमुखो [४] जृम्भां क्षवथुं हास्यं वा प्रवर्तयेत्, न नासिकां कुष्णीयात्, न दन्तान् विघट्टयेत्, न नखान् वादयेत्, नास्थीन्यभिहन्यात्, न भूमिं विलिखेत्, न छिन्द्यात्तृणं, न लोष्टं मृद्नीयात्, न विगुणमङ्गैश्चेष्टेत, ज्योतींष्यनिष्टममेध्यमशस्तं [५] च नाभिवीक्षेत, न हुङ्कुर्याच्छवं [६] , न चैत्यध्वजगुरुपूज्याशस्तच्छायामाक्रामेत्, न क्षपास्वमरसदनचैत्यचत्वरचतुष्पथोपवनश्मशानाघातनान्यासेवेत [७] , नैकः शून्यगृहं न चाटवीमनुप्रविशेत्, न पापवृत्तान् स्त्रीमित्रभृत्यान् भजेत, नोत्तमैर्विरुध्येत, नावरानुपासीत, न जिह्मं रोचयेत्, नानार्यमाश्रयेत्, न भयमुत्पादयेत्, न साहसातिस्वप्नप्रजागरस्नानपानाशनान्यासेवेत, नोर्ध्वजानुश्चिरं तिष्ठेत्, न व्यालानुपसर्पेन्न दंष्ट्रिणो न विषाणिनः, पुरोवातातपावश्यायातिप्रवाताञ्जह्यात्, कलिं नारभेत, नासुनिभृतोऽग्निमुपासीत [८] नोच्छिष्टः, नाधः कृत्वा प्रतापयेत्, नाविगतक्लमो नानाप्लुतवदनो न नग्न उपस्पृशेत्, न स्नानशाट्या स्पृशेदुत्तमाङ्गं, न केशाग्राण्यभिहन्यात्, नोपस्पृश्य ते एव वाससी बिभृयात्, नास्पृष्ट्वा रत्नाज्यपूज्यमङ्गलसुमनसोऽभिनिष्क्रामेत्, न पूज्यमङ्गलान्यपसव्यं गच्छेन्नेतराण्यनुदक्षिणम्||१९|| १. ‘पापः’ इति पा.| २. योगीन्द्रनाथसेनस्तु ‘नाजानुसमं कठिनमासनमध्यासीत’ इति पठति, ‘जानुप्रमाणोत्सेधं जानुसमं तादृशं न भवतीति अजानुसमं| कठिनम् अनास्तृतोत्तरप्रच्छदम्, आसनं पीठादिकं नाध्यासीत’ इति च व्याख्यानयति| ३. ‘सत्कुलोत्पन्नानां स्ववंशोत्पन्नानां वा छायां नोपासीत, पभ्द्यामिति शेषः’ इति गङ्गाधरः| योगीन्द्रनाथसेनस्तु ‘कूलच्छायां इति पठित्वा कूलस्य (नदीतटस्य) छायां नोपसेवेत, तत्र तिष्ठतस्तत्पातात् भयं स्यात्’ इति च व्याख्यानयति| ४. ‘नासंवृतमुखः’ इति पा.| ५. ‘ज्योतींष्यनिष्टमशस्तं च’ इति पा.| ज्योतींष्यग्निं चामेध्यशस्तं च इति गङ्गाधरसम्मतः पाठः| ६. ‘शिवं’ इति पा.| ७. ‘....द्यतना....’ इति पा.| ८. ‘नानिभृतो’ इति पा.| |
nānr̥taṁ brūyāt, nānyasvamādadīta, nānyastriyamabhilaṣēnnānyaśriyaṁ, na vairaṁ rōcayēt, na kuryāt pāpaṁ, na pāpē'pi pāpī [1] syāt, nānyadōṣān brūyāt, nānyarahasyamāgamayēn, nādhārmikairna narēndradviṣṭaiḥ sahāsīta nōnmattairna patitairna bhrūṇahantr̥bhirna kṣudrairna duṣṭaiḥ, na duṣṭayānānyārōhēta, na jānusamaṁ [2] kaṭhinamāsanamadhyāsīta, nānāstīrṇamanupahitamaviśālamasamaṁ vā śayanaṁ prapadyēta, na giriviṣamamastakēṣvanucarēt, na drumamārōhēt, na jalōgravēgamavagāhēta, na kulacchāyāmupāsīta [3] , nāgnyutpātamabhitaścarēt, nōccairhasēt, na śabdavantaṁ mārutaṁ muñcēt, nānāvr̥tamukhō [4] jr̥mbhāṁ kṣavathuṁ hāsyaṁ vā pravartayēt, na nāsikāṁ kuṣṇīyāt, na dantān vighaṭṭayēt, na nakhān vādayēt, nāsthīnyabhihanyāt, na bhūmiṁ vilikhēt, na chindyāttr̥ṇaṁ, na lōṣṭaṁ mr̥dnīyāt, na viguṇamaṅgaiścēṣṭēta, jyōtīṁṣyaniṣṭamamēdhyamaśastaṁ [5] ca nābhivīkṣēta, na huṅkuryācchavaṁ [6] , na caityadhvajagurupūjyāśastacchāyāmākrāmēt, na kṣapāsvamarasadanacaityacatvaracatuṣpathōpavanaśmaśānāghātanānyāsēvēta [7] , naikaḥ śūnyagr̥haṁ na cāṭavīmanupraviśēt, na pāpavr̥ttān strīmitrabhr̥tyān bhajēta, nōttamairvirudhyēta, nāvarānupāsīta, na jihmaṁ rōcayēt, nānāryamāśrayēt, na bhayamutpādayēt, na sāhasātisvapnaprajāgarasnānapānāśanānyāsēvēta, nōrdhvajānuściraṁ tiṣṭhēt, na vyālānupasarpēnna daṁṣṭriṇō na viṣāṇinaḥ, purōvātātapāvaśyāyātipravātāñjahyāt, kaliṁ nārabhēta, nāsunibhr̥tō'gnimupāsīta [8] nōcchiṣṭaḥ, nādhaḥ kr̥tvā pratāpayēt, nāvigataklamō nānāplutavadanō na nagna upaspr̥śēt, na snānaśāṭyā spr̥śēduttamāṅgaṁ, na kēśāgrāṇyabhihanyāt, nōpaspr̥śya tē ēva vāsasī bibhr̥yāt, nāspr̥ṣṭvā ratnājyapūjyamaṅgalasumanasō'bhiniṣkrāmēt, na pūjyamaṅgalānyapasavyaṁ gacchēnnētarāṇyanudakṣiṇam||19|| 1. ‘pāpaḥ’ iti pā.| 2. yōgīndranāthasēnastu ‘nājānusamaṁ kaṭhinamāsanamadhyāsīta’ iti paṭhati, ‘jānupramāṇōtsēdhaṁ jānusamaṁ tādr̥śaṁ na bhavatīti ajānusamaṁ| kaṭhinam anāstr̥tōttarapracchadam, āsanaṁ pīṭhādikaṁ nādhyāsīta’ iti ca vyākhyānayati| 3. ‘satkulōtpannānāṁ svavaṁśōtpannānāṁ vā chāyāṁ nōpāsīta, pabhdyāmiti śēṣaḥ’ iti gaṅgādharaḥ| yōgīndranāthasēnastu ‘kūlacchāyāṁ iti paṭhitvā kūlasya (nadītaṭasya) chāyāṁ nōpasēvēta, tatra tiṣṭhatastatpātāt bhayaṁ syāt’ iti ca vyākhyānayati| 4. ‘nāsaṁvr̥tamukhaḥ’ iti pā.| 5. ‘jyōtīṁṣyaniṣṭamaśastaṁ ca’ iti pā.| jyōtīṁṣyagniṁ cāmēdhyaśastaṁ ca iti gaṅgādharasammataḥ pāṭhaḥ| 6. ‘śivaṁ’ iti pā.| 7. ‘....dyatanā....’ iti pā.| 8. ‘nānibhr̥tō’ iti pā.| |
| Doporučení k zachování zdraví |
Člověk by neměl lhát, ani si nebrat vlastnictví jiného, netoužit po ženě či majetku jiného, neměl by být nakloněn nepřátelství, neměl by si libovat v sexuálních aktech, neměl by být zlý ani vůči hříšníkovi, neměl by mluvit o chybách druhých, ani by se neměl snažit vyzvědět tajemství ostatních, neměl by vyhledávat společnost nečestných lidí nenáviděných králem, bláznů, pokleslých lidí, zabijáků plodů (těch kteří vyvolávají potraty), zlých a zkažených. Neměl by vystoupit na porouchané vozidlo, sedět na tvrdém ve výšce kolen, spát na nepovlečené posteli, bez polštáře, na nedostatečně velké nebo nerovné posteli. Člověk by se neměl pohybovat na nestejnoměrných vrcholcích hor, šplhat na stromy, potápět se ve vodách se silným proudem. Člověk by neměl šlapat na stín vlastních předků nebo těch z ušlechtilých rodin, pohybovat se v místech požárního nebezpečí. Neměl by se hlasitě smát, vypouštět hlasité plyny, zívat, kýchat nebo se smát s nezakrytými ústy, dělat grimasy, skřípat zuby, dělat zvuky nehty, prokřupávat kosti, škrábat do země, sekat trávu, mačkat hliněné hroudy, dělat jakoukoliv abnormální činnost v tělesných částech. Neměl by vidět světlo a nechtěné, nečisté a neblahé věci, vytvářet jakýkoliv abnormální hlasitý zvuk na dohled od mrtvoly, a šlapat na stín duchovních a jinak moudrých lidí. Během nocí by neměl zůstávat dlouho v chrámech, na posvátných místech, pódiích, křižovatkách, zahradách, kremačních místech a popravištích, vstoupit o samotě do opuštěného domu nebo lesa. Člověk by neměl být připoután k ženě, přátelům a sloužícím s hříšným chováním, znepřátelit si nadřízené a být připoután k podřízeným. Neměl by se zajímat o nepoctivé věci, být pod jednou střechou s hanebnými a vytvářet strach. Člověk by se neměl oddávat zbytečné odvaze, nadměrnému spánku, nočnímu bdění, koupeli, pití a jídlu, neměl by mít dlouho kolena nahoře a pohybovat se směrem k vystrašeným zvířatům a těm, kteří mají nápadné zuby a rohy. Člověk by se měl vyvarovat východním větrům, slunci, rose a nadměrným větrům a neměl by vyvolávat hádky. Člověk by neměl uctívat oheň, jen v osamělém a čistém stavu a neměl by zahřívat své tělo v pozici směrem dolů. Neměl by se koupat nahý, jen když není vyčerpaný a nejprve by měl pokropit vodou tvář, neměl by se ručníkem dotknout hlavy, ani by neměl třást konečky vlasů ani si po koupeli obléci stejné oblečení. Člověk by neměl vyjít ven bez dotknutí se drahokamu, ghí, vážených, uctívaných a květin. Člověk by neměl procházet skrz, když má po levici vážené či uctívané a po pravici ty ostatní. |
Zde popsané rituály jsou s ohledem na místo a čas vzniku tohoto spisu.
Commentary by Ayurvedacharya Govinda Ji,
Caraka Team - Uniervsity of Ayurveda Prague, Czech Republic
your comments are welcome: ayurvedacz@gmail.com
Admin G / Jana K / MARCI