| ,-, (S.-1, Ch.-8, V.-18) |
तद्ध्यनुतिष्ठन् [१] युगपत् सम्पादयत्यर्थद्वयमारोग्यमिन्द्रियविजयं चेति; तत् सद्वृत्तमखिलेनोपदेक्ष्यामोऽग्निवेश [२] ! तद्यथा- देवगोब्राह्मणगुरुवृद्धसिद्धाचार्यानर्चयेत्, अग्निमुपचरेत्, ओषधीः प्रशस्ता धारयेत्, द्वौ कालावुपस्पृशेत्, मलायनेष्वभीक्ष्णं पादयोश्च वैमल्यमादध्यात्, त्रिःपक्षस्य केशश्मश्रुलोमनखान् संहारयेत्, नित्यमनुपहतवासाः [३] सुमनाः [४] सुगन्धिः स्यात्, साधुवेशः, प्रसिद्धकेशः [५] , मूर्धश्रोत्रघ्राणपादतैलनित्यः, धूमपः, पूर्वाभिभाषी, सुमुखः, दुर्गेष्वभ्युपपत्ता, होता, यष्टा, दाता, चतुष्पथानां नमस्कर्ता, बलीनामुपहर्ता, अतिथीनां पूजकः, पितृभ्यः पिण्डदः, काले हितमितमधुरार्थवादी, वश्यात्मा, धर्मात्मा, हेतावीर्ष्युः, फले नेर्ष्युः, निश्चिन्तः, निर्भीकः, ह्रीमान्, धीमान्, महोत्साहः, दक्षः, क्षमावान्, धार्मिकः, आस्तिकः, विनयबुद्धिविद्याभिजनवयोवृद्धसिद्धाचार्याणामुपासिता [६] , छत्री दण्डी मौली [७] सोपानत्को युगमात्रदृग्विचरेत् [८] , मङ्गलाचारशीलः, कुचेलास्थिकण्टकामेध्यकेशतुषोत्करभस्मकपालस्नानबलिभूमीनां परिहर्ता, प्राक् श्रमाद् व्यायामवर्जी स्यात्, सर्वप्राणिषु बन्धुभूतः स्यात्, क्रुद्धानामनुनेता, भीतानामाश्वासयिता, दीनानामभ्युपपत्ता, सत्यसन्धः, सामप्रधानः [९] , परपरुषवचनसहिष्णुः, अमर्षघ्नः, प्रशमगुणदर्शी, रागद्वेषहेतूनां हन्ता च||१८||
१. ‘तद्ध्यनुष्ठानं’ इति पा.|
२. ‘अग्निवेश’ इति न पठ्यते क्वचित्पुस्तके|
३. ‘नित्यमहतवासाः’ इति पा.|
४. योगीन्द्रनाथसेनस्तु ‘सुमनःसुगन्धिः स्यात्’ इति पठति, ‘सुमनोभिः पुष्पैः पुष्पस्रजेत्यर्थः, सुगन्धिः स्यात्’ इति च व्याख्यानयति|
५. ‘प्रसाधितकेशः’ इति पा.|
६. ‘विनयबुद्धिविद्याभिजनवतामुपासिता’ इति पा.|
७. ‘मौलिमान्’ इति, ‘मौनी’ इति च पा.|
८. ‘नक्तं युगमात्रदृग्विचरेत्’ इति पा.|
९. ‘शमप्रधानः’ इति पा.| |
taddhyanutiṣṭhan [1] yugapat sampādayatyarthadvayamārōgyamindriyavijayaṁ cēti; tat sadvr̥ttamakhilēnōpadēkṣyāmō'gnivēśa [2] ! tadyathā- dēvagōbrāhmaṇaguruvr̥ddhasiddhācāryānarcayēt, agnimupacarēt, ōṣadhīḥ praśastā dhārayēt, dvau kālāvupaspr̥śēt, malāyanēṣvabhīkṣṇaṁ pādayōśca vaimalyamādadhyāt, triḥpakṣasya kēśaśmaśrulōmanakhān saṁhārayēt, nityamanupahatavāsāḥ [3] sumanāḥ [4] sugandhiḥ syāt, sādhuvēśaḥ, prasiddhakēśaḥ [5] , mūrdhaśrōtraghrāṇapādatailanityaḥ, dhūmapaḥ, pūrvābhibhāṣī, sumukhaḥ, durgēṣvabhyupapattā, hōtā, yaṣṭā, dātā, catuṣpathānāṁ namaskartā, balīnāmupahartā, atithīnāṁ pūjakaḥ, pitr̥bhyaḥ piṇḍadaḥ, kālē hitamitamadhurārthavādī, vaśyātmā, dharmātmā, hētāvīrṣyuḥ, phalē nērṣyuḥ, niścintaḥ, nirbhīkaḥ, hrīmān, dhīmān, mahōtsāhaḥ, dakṣaḥ, kṣamāvān, dhārmikaḥ, āstikaḥ, vinayabuddhividyābhijanavayōvr̥ddhasiddhācāryāṇāmupāsitā [6] , chatrī daṇḍī maulī [7] sōpānatkō yugamātradr̥gvicarēt [8] , maṅgalācāraśīlaḥ, kucēlāsthikaṇṭakāmēdhyakēśatuṣōtkarabhasmakapālasnānabalibhūmīnāṁ parihartā, prāk śramād vyāyāmavarjī syāt, sarvaprāṇiṣu bandhubhūtaḥ syāt, kruddhānāmanunētā, bhītānāmāśvāsayitā, dīnānāmabhyupapattā, satyasandhaḥ, sāmapradhānaḥ [9] , paraparuṣavacanasahiṣṇuḥ, amarṣaghnaḥ, praśamaguṇadarśī, rāgadvēṣahētūnāṁ hantā ca||18||
1. ‘taddhyanuṣṭhānaṁ’ iti pā.|
2. ‘agnivēśa’ iti na paṭhyatē kvacitpustakē|
3. ‘nityamahatavāsāḥ’ iti pā.|
4. yōgīndranāthasēnastu ‘sumanaḥsugandhiḥ syāt’ iti paṭhati, ‘sumanōbhiḥ puṣpaiḥ puṣpasrajētyarthaḥ, sugandhiḥ syāt’ iti ca vyākhyānayati|
5. ‘prasādhitakēśaḥ’ iti pā.|
6. ‘vinayabuddhividyābhijanavatāmupāsitā’ iti pā.|
7. ‘maulimān’ iti, ‘maunī’ iti ca pā.|
8. ‘naktaṁ yugamātradr̥gvicarēt’ iti pā.|
9. ‘śamapradhānaḥ’ iti pā.| |
|
Tato praxe má dvojí cíl – zdraví a kontrolu smyslových orgánů. Ó Agnívéšo! Kodex dobrého chování vysvětlím podrobněji. Například: člověk by se měl klanět bohům, kravám, bráhmanům, vychovatelům, starým lidem, významným lidem a učitelům. Měl by vyjadřovat úctu ohni (pomocí oběti), měl by používat správné byliny, mýt se dvakrát denně a večer se modlit, často si čistit vyměšovací otvory a nohy; stříhat si vlasy, holit se a stříhat si nehty třikrát za dva týdny; vždy nosit neroztrhané oblečení, používat květiny a parfémy; oblečení by mělo být umírněné a účes běžný; člověk by si měl denně mazat olejem hlavu, uši, nos a nohy; měl by kouřit, být hovorný a vstřícný, měl by si zachovat bdělou mysl i v náročných situacích, měl by obdarovat chudé a nemohoucí, provádět náboženské oběti, přispívat na dobročinné účely, zdravit při setkání s lidmi, nabízet balis (náboženské obětiny), bavit hosty, nabízet pindas (obětiny) předkům, měl by pronášet užitečná, uvážlivá, laskavá a smysluplná slova; měl by se ovládat, být ctnostný, vzbuzovat úctu a tím být vzorem druhým, být prost úzkosti, neohrožený, skromný, moudrý, odvážný, zručný, shovívavý, zbožný, pozitivní; mít úctu k učitelům, významným lidem a těm, kdo stojí výše než on, pokud jde o skromnost, intelekt, vzdělání, rod a věk. Měl by chodit s deštníkem, holí, turbanem a obutý a dívat se přibližně dva metry před sebe. Měl by se chovat vstřícně, vystříhat se místům se špinavými látkami, kostmi, trny, necudnými věcmi, vlasy, odpadky, smetím, popelem, lebkami, rovněž i místům, kde se provozují koupele a nabízejí oběti. Člověk by měl přestat cvičit ještě předtím, než bude unavený. Člověk by se měl ke všem živým bytostem chovat jako příbuzný a přítel, měl by uklidňovat rozčílené, utišovat vystrašené, pomáhat chudým, být pravdomluvný, klidný, tolerovat hrubá slova ostatních, odstraňovat nesnášenlivost, měl by vždy vyhledávat kvality klidného života a mírnit příčiny připoutanosti a odporu.
|