Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE ČARAKA SAMHITA

| ,-, (S.-1, Ch.-4, V.-7) |
पञ्चविधं कषायकल्पनमिति तद्यथा- स्वरसः, कल्कः, शृतः, शीतः, फाण्टः, कषाय इति|
(यन्त्रनिष्पीडिताद्द्रव्याद्रसः [२] स्वरस उच्यते |यः पिण्डो रसपिष्टानां स कल्कः परिकीर्तितः ||
वह्नौ तु क्वथितं द्रव्यं शृतमाहुश्चिकित्सकाः |द्रव्यादापोत्थितात्तोये प्रतप्ते निशि संस्थितात् ||
कषायो योऽभिनिर्याति स शीतः समुदाहृतः |क्षिप्त्वोष्णतोये मृदितं तत् फाण्टं परिकीर्तितम् ||)
तेषां यथापूर्वं बलाधिक्यम्; अतः कषायकल्पना व्याध्यातुरबलापेक्षिणी; न त्वेवं खलु सर्वाणि सर्वत्रोपयोगीनि भवन्ति||७||
२. अयं पाठश्चक्रासम्मतः| |
pañcavidhaṁ kaṣāyakalpanamiti tadyathā- svarasaḥ, kalkaḥ, śr̥taḥ, śītaḥ, phāṇṭaḥ, kaṣāya iti|
(yantraniṣpīḍitāddravyādrasaḥ [1] svarasa ucyatē |
yaḥ piṇḍō rasapiṣṭānāṁ sa kalkaḥ parikīrtitaḥ ||
vahnau tu kvathitaṁ dravyaṁ śr̥tamāhuścikitsakāḥ |
dravyādāpōtthitāttōyē prataptē niśi saṁsthitāt ||
kaṣāyō yō'bhiniryāti sa śītaḥ samudāhr̥taḥ |
kṣiptvōṣṇatōyē mr̥ditaṁ tat phāṇṭaṁ parikīrtitam ||)
tēṣāṁ yathāpūrvaṁ balādhikyam; ataḥ kaṣāyakalpanā vyādhyāturabalāpēkṣiṇī; na tvēvaṁ khalu sarvāṇi sarvatrōpayōgīni bhavanti||7||
1. ayaṁ pāṭhaścakrāsammataḥ| |
|
|
|
| Pět podob léčivých přípravků |
|
Pět podob léčivých přípravků jsou svarasa (šťáva), kalka (pasta), šrta (odvar), šíta a fánta (studené a teplé nálevy).
1) Šťáva získaná z rostliny (léku) mechanickým tlakem, lisováním je svarasa.
2) Kalka je čerstvá rozemletá rostlina.
3) Šrta (kvath), neboli odvar, se připravuje vařením rostliny na ohni.
4) Šíta vzniká louhováním rostliny přes noc ve studené vodě.
5) Fánta vzniká louhováním rostliny v horké vodě.
Jejich síla je dle výše uvedeného pořadí, čili (podání výtažku). Příprava výtažku závisí na závažnosti onemocnění a stavu pacienta, ne všechny jsou užitečné všude (bez rozdílu).
|
CommentaryToto je pět způsobů jak se z bylin extrahují účinné látky. Svaras je šťáva z byliny lisované mechanicky za studena. Kalk je celá čerstvá rostlina rozemletá na pastu (někdy s kořenem, někdy bez). Šrt (kvath) je vývar, připravuje se podobně jako náš čaj, měly by se odpařit dvě třetiny tekutiny. Šíta je výluh ve studené vodě, louhuje se přes noc, pak se přecedí a použije se jen tekutá část. Fánta je výluh v horké vodě, ingredience se rozmělní a použije se výluh i s dužinou. Některé ingredience je možné zpracovat více způsoby, některé jen jediným. Například z jastimadhu (lékořice) není možné vylisovat svaras, je to tvrdé dřevo. Bidarikhand (vidari) se používá jako prášek s mlékem a ghí. Kyselé nezralé mango se nikdy nepoužívá na svaras, svaras se připravuje jen ze zralého manga. Z kyselého nezralého manga se dělá fánta. Každý způsob zpracování má svoje jedinečné vlastnosti, a to i v případě, že je zpracována stejná rostlina různými způsoby extrakce. Proto musí ájurvédař dobře zvážit, který způsob a v jakém dávkování použít pro konkrétní případ. Když z jedné rostliny připravíme různé druhy extraktů, každý bude působit jinak a v jiné dhátu. Kalk je pasta z rozemleté čerstvé rostliny, spotřebuje se celá rostlina, s kořenem nebo bez něj, nakrájí se, rozmixuje, smíchá se vše dohromady, tekutá část i s dužinou. Takto vytvořená pasta je kalk. V Indii se rozemele mezi dvěma kameny. Čatní je také připraveno na způsob kalku. Šrt (kvath) se připravuje stejně, jako bylinkový čaj. Lžičku bylinky dáme do vody, vaříme, přecedíme, vypijeme. Šíta je výluh za studena, rostlina se nechá přes noc namočená ve studené vodě, ráno se přecedí, pije se jen výluh, bylina se odstraní. Fánta je louhování v horké vodě, rostlina se nechá louhovat v horké vodě, používá se včetně obsažené dužiny.
Commentary by Ayurvedacharya Govinda Ji,
Caraka Team - Uniervsity of Ayurveda Prague, Czech Republic
your comments are welcome: ayurvedacz@gmail.com
Admin G /
Jana K /
MARCI