Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Ó Dhanandžájo! Mezi konáním a buddhi je ohromný rozdíl. Jestlil chceš porozumět výsledku (plodu), najdi útočiště v buddhi. ||2-49||

---

---

Kostič:
Daleko nižší je činnost než sebekázeň rozmyslem. V rozmyslu hledej ochranu. Ziskem hnaní jsou ubozí.

---

Komentář Govind:
Dúrena znamená vzdálená. To je pocit při hře, kdy se hledá předmět a říkají sama voda. Karma je konání a buddhijog je rozum. Konání s rozumem je samá voda. Dúrena je vzdálené a avaram, co je skryté, bez významu. Co je jóga. Joga je sam avasta vyvážený. Samatvam joga učjate. Samatvam je to, co je vyvážené. Jóga znamená vyváženost, lhostejnost, stejnost. A buddhijog je vyvážené buddhi.
Vyvážený rozum, to je hodně vzdálené od konání Ó, Ardžuno, Dhanandžájo. Co znamená buddhijog? Budhau šaranam aviččha. Buddho šaranam to znamená ochrana, azyl. Jako když nemohu řídit auto, tak musím být v azylu Martina, protože se mi motá hlava. Tak když jsem v jeho azylu, tak mě zachrání. Jsem pod jeho střechou, jeho ochranou, jeho milostí, jeho křídly. To je šaranam.
Miminko, když se začne bát, tak je jeho šaranam maminka. Malé děťátko se chytne nohy maminky a ta dává šaranam. Hej Ardžuno, jdi do ochrany rozumu, protože konání tě odvádí od buddhijog. Jestli chceš výsledek, tak musíš jít do šaranam, do milosti buddhi (rozumu).
Otázek může být spousta. Co je buddhijog je první otázka. Proč fal hete, bez očekávání výsledků?
Proč mluvíme o tom, jestli chceš výsledek, ovoce, odměnu? Vždyť bylo v předchozích verších již řečeno o konání bez očekávání?
Tato slova jsou nyní nejasná nebo tak mohou připadat. Falahetavah pro výsledek. Máme pochopit, že máme v hlavě mašinu, která vede život neustále dopředu. Posouvá na časové ose a tak neustále žijeme. Ta mašina, která nás posouvá dopředu, je očekávání výsledku. Abychom rozuměli, co znamená život, konání života, tak jsou tam tři věci, sambandha, sangraha, ašrej. To jsou tři hlavní motorky, které jedou a tím jede život.
Sambhand je tvoření vztahu. Myšlenka běží neustále, jen aby byly vztahy takové nebo makové. Hlava šrotuje vztahy. Sahgraha je přivlastnit si. Ta touha vlastnit zkušenosti, majetek, věci, radosti, hmotu, nehmotu, poznání, to je základní nastavení v hlavě. Ať je to moje sangraha, ať je to moje. I ty krásné šaty ve výloze. Ať je můj ten krásný chlap, kterého vidím. Cokoliv ať je moje, ať to mám, to je druhý motor v hlavě. Ašrej znamená závislý. Člověk je neustále závislý. Jako já jsem závislý na Martošovi, že mi bude řídit auto. Dítě je závislé na mamince, maminka na manželovi, manžel na práci. Všude je závislost. Všechny tři motorky mají jeden cíl. Dopředu vím, co chci. To je první a pak se rozjedou tři motorky.
Na čem má být hlava závislá? Tři motorky mají cíl. Dopředu víme, co chceme. Známe výsledek, a to co chceme je první a pak se rozjedou tři motorky, a tak jede náš život, i ta válka. Mahábhárat válka je falahetu, někdo chce vyhrát. Všude je nějaký cíl. A pro získání cíle fala hetu my žijeme. Proč vyprávím Bhagavadgítu? Je nějaký cíl, i když se o cíli nemluví, ale bez cíle není nic. Záměr můžeme říci. Bez záměru není v Mrtjorlóku nic. Vždy je nějaký záměr, bez záměru život není. Záměr je vždy, konání je hodně daleko, musí nejprve přijít do rozumu.
Budeme teď řešit buddhi. Co musí dělat živočich? Co je nastavení života? Říkal jsem áhár (jídlo), nidra (spaní), bhaje (strach) a methun (reprodukce, plození). Ty čtyři základní jsou v továrním nastavení v každém životě. Po přednášce se Janda ptá: Jak to, že není v defaultním nastavení vylučování? Ano, tam se neuvádí.
Proč? Když Janda sedí tři hodiny na přednášce a chce se jí čůrat, tak když se zeptá, jestli může, už se neptá se, na všechno to, co udělá, než se vyčůrá. Jestli může rozsvítit, otevřít dveře, sundat si kalhoty. To dělá automaticky. Na to je buddhi. Buddhi rozum je ten stroj. Nástroj v hlavě, který je bystrý, ostrý, prudký, pronikavý. V češtině je jedno slovo, ve kterém je strašně široký záběr a nic není jasno, je to výraz jemný. Jemná mouka, jak moc je jemná? Milimetrová, mikromilimetrová, jak jemná? Není tam přesné procítění jemná a používáme to. Pak nemůžeme rozumět, co je to sukšma, to znamená subtilní, co je jemné. V angličtině je subtil a v češtině jemný, který je bez významu.
V češtině nikdo neříká slovo jemný, nevypovídá to přesně. To slovo se musí lépe přeložit. Kytka a vůně, vůně je sukšma, kytka je hrubá. Slova jsou jemná, jejich význam je jemný. Ty vole, dojde do uší a ta naštvanost je ještě jemnější. Sukšma je ten význam. Voda a vlhkost, voda je hrubá, sthúla, vlhkost je sukšma. Kámen je hrubý, těžkost je subtilní, sukšma. Co vnímáme je hrubé to, co je za ním, je skrytá subtilní forma. A ty jsou jádrem toho hmotného. Když Kaki zamrká očima, tak to je hrubé, a to co je za tím, z čeho to mrkání vyplývá, ta překvapenost je sukšma. Kdo o tom ví? Buddhi. Buddhi je to, co může posbírat a poznat subtilní. To je práce pro buddhi. Když někde nedochází k tomu subtilnímu, to je nepřítomnost buddhi. Zvířata se nechají chytat do pasti, protože nemají buddhi. Člověk buddhi má. Jediné zvíře, které má buddhi. Když se něco hýbne a děje, co je za tím? Ten sukšma plod, ze kterého to vylezlo, to, co je projevené, k tomu se dostat a to může poznat jenom člověk. Pes neřeší, jak vyroste strom ze semínka. To psa nezajímá, že tady je dub, buk, že tady bylo kdysi semínko. Člověku je dáno získání sukšmata a to je pomocí buddhi. Kde buddhi neroste, člověk neroste.
Buddhi neodpovídá stáří člověka. Člověku může být 80, ale buddhi má jako dvouleté dítě. Buddhi je třeba k porozumění jádru. Takže jestli Kršna říká, jestli chceš získat smysl života, konání, toho, co se děje, je třeba zjistit sukšma. K tomu pomůže pouze buddhi. Chápat můžeš buddhi, ostrostí buddhi, když bude jako žiletka. 
V jiných skriptech, hlavně v buddhistických, se objevuje, že zkušenost člověk získává konáním. V buddhismu se říká, ano konáním se zkušenost může získat. Ale jak se může získat zkušenost bez konání? Buddhim. Ten proces se provádí buddhi, ne rukama, ten proces může proběhnout jen v hlavě. Když je bystré buddhi, jen slyšením se získá zkušenost. Ponaučením se získává zkušenost. Hrubí lidé, velmi hrubé buddhi musí získat zkušenost konáním. Jen slyšením může získat zkušenost jen bystré buddhi. Některé děti mají bystré buddhi. Maminka říká dětem nestrkej prsty do zásuvky a oni nestrkají. Ale některé dítě to musí vyzkoušet, tak to zkusí a prsty zastrčí. To je tupé buddhi. Naučí se to tím, že strčí prsty do zásuvky, neumí slyšet. Govind, když přednáší, tak člověk lítá jako stíhačka. Hlavně ne tam, kde je Govind, létáme po světě všude jinde. To není poslouchání, takovým posloucháním k žádným zkušenostem nedojde. Když člověk poslouchá a rozum je bystrý, tak dojde k buddhi okamžitě. Samabuddhi je to bystré buddhi, které vnímá a okamžitě chápe to jádro za ním. Vždy leze do sukšma, pořád leze jen do sukšma. Nedojde k žádné zkušenosti, ale dobrým posloucháním se dojde ke stejným výsledkům, jako když se dělá rukama. Tak dojde bystrý rozum k okamžitému potvrzení. Samo buddhi je bystré buddhi, které vnímá a okamžitě vidí jádro za tím, leze do sukšma, pořád ho zajímá jen sukšma. Přijde Martoš a řekne, jé vám to tričko sluší. A Govind, jé, ty jsi mě pochválil, ty jsi dobrý, jak se máš Martoši? Zamotám se do jeho slovíček. Odkud to vzniklo? Protože jsem tupý. Takže jestli je třeba porozumět, pochopit něco pro tento život, tak je potřeba se nezamotat do smyslového vnímání a dostat se do sukšma jádra, ze kterého projev vyplývá. Tu práci dělá buddhi. Dělání a pomáhání je samá voda, je hodně vzdálené. Nejsem, nezajímá, jsem tupý, nemám buddhi, co se děje Martinovi, chválí tričko, nechce dělat videa, tak raději budeme mluvit o tričku. Z toho vypadlo, jak máte hezké tričko a prapůvod je, že Martin nechce dělat videa. Jestli je třeba pochopit záměry, je třeba jít do jádra, je třeba nezamotat se do smyslového vnímání a dostat se do sukšma, do jádra, ze kterého projev vychází. Tu práci dělá jen buddhi. Buddhi rozkoduje, co je za já pomáhám, já čistím, já žehlím. Konání od poznání je hodně vzdálené.
Běž do azylu buddhi. Buddhi je vždy ostré. Už slovo samo o sobě je jako leaserový nástroj, který vždy zajímá subtilnost, projev ho nezajímá. Měj buddhi Ardžuno. Buddhi je bystrý nástroj v hlavě, který rozpoznává. Jádro poznání sukšmata dělá jen buddhi. Kršna říká běž za buddhi, buď v milosti buddhi, jestli chceš něco získat, něco pochopit. Mít buddhi vzhůru a nabroušené. Nemusíme se ptát na každý nesmysl. Když má Martoš podělanou hlavu, tak se nedá očekávat nic jiného, než že řekne, jé, vám to sluší. Když je člověk subtilní, tak tomu odpovídá projev. Cokoli se mění, hýbe, to je samozřejmé, nic nepřekvapuje, protože člověk je buddhi. Kde je absolutní buddhi, tomu se říká Buddha. Jak vypadá absolutní Buddha? Kým byl? Více jak 2500 let se po celém světě zpívá o Buddhovi. Nezapomínají na něj, protože byl absolutní Buddha. Je o něm mnoho příběhů. Byl neustále v buddhi. Vždy poznal, kdo jsou ti, kdo za ním přišli. Když člověk vidí jádro, ten projev je samozřejmý, chápání lidí, věcí situací, není těžké.
Jeden veliký znalec všech spisů, Véd, Upanišad, vyprávěč měl tisíce žáků. Přišel za Buddhou. Představil se mu: Já jsem velký učitel. Buddha se svou pokorou říká: Dobře, dáte si jídlo a čaj? Jste náš host, tak vše bude po vašem. Co byste chtěl, tak to bude. Na to velký guru řekl: Já chci s tebou diskutovat. Jako jsou dnes sportovní zápasy, tak kdysi byly intelektuální zápasy. Jeden položil otázku a druhý to měl vysvětlit a byl tam rozhodčí. A když odpovídající neodpovídal, tak dostal trest, a prohrál. Kdo prohraje, bude poslouchat a udělá trest, který určí vítěz. Když vyhraji a řeknu zabij se, tak se zabiješ. Buddha říkal: Já do toho vstupuji, přijímám tvou výzvu, akorát mám jednu podmínku. Ten zápas bude za dva roky a budeš celou dobu tady, ale nebudeš mluvit. Budeš jen pozorovat, co se tady děje, žádná slova. Po dvou letech si sedneme a uděláme ten zápas. Velký guru byl naštvaný, ale souhlasil. Přijímám podmínku, abych ukázal žákům, jak jsem silný. To probíhalo pod stromem, kde bylo pár žáků Buddhi a tisíc žáků soupeře.
Takové zápasy bývali před 2500 lety, o těch zápasech je hodně známo. Mezi žáky byl jeden žák, který se jmenoval Mahákašja. Když velký guru souhlasil, zachechtal se. To velkého gurua pobouřilo a ptal se Buddhy: Proč se váš žák směje? Proč se chechtá? Buddha se zasmál. Mě se neptej, on ti to řekne. Velký guru byl uražený, šel za Mahákašjou a zeptal se proč se směje. Co je k smíchu? Přijal jsem podmínku, co mi dal Buddha. Co je na tom k smíchu? A Mahákašja na to: Já jsem také přišel jako ty a dva roky jsem nemohl mluvit. Už jsem tady dvacet let a jako bych ztratil hlas, jako bych byl začarovaný. Co s tebou bude, tomu se usmívám. Ty za dva roky také nebudeš mluvit. Když budeš Buddhu pozorovat a nevyjádříš se, dojde ti úplně všechno. Dojde ti buddhi, rozum, každá věc je samozřejmá a nepřekvapuje. Když je buddhi, tak nejsou žádné otázky. Mluvení, konfrontace není zapotřebí. Chápe i to, co vůbec není projeveno. Takže učení vyžaduje broušení buddhi. Pamatování a motání se v tom, co bylo řečeno, to je absence rozumu. Dutý, bez rozumu, holá nevědomost. Když je člověk, má mít rozum, má mít buddhi. Čím větší buddhi, tím větší dospělost. Zralost a dospělost se chápe na měřítku buddhi, ne na věku, ne na velikosti v cm, kg, letopočtech. Tím není velikost. Růst člověka se měří buddhi. Takže Kršna říká: Ó, Ardžuno, mezi konáním a buddhi je ohromný rozdíl. Jestli chceš získat porozumění a pochopení významu výsledku, jdi za buddhi. Běž do úkrytu buddhi, jdi do azylu buddhi.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>