Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Tak jako ten, který kompletně naplnil zásobník vody se již neobrací k menším zásobníkům, podobně ten, který realizoval osvícení nenachází už žádný důvod ve Védách. ||2-46|| 

---

---

Kostič:
Koliko smyslu studna má v záplavě vodou ze všech stran, toliký védů smysl jest pro poznavšího bráhmana.

---

Komentář Govind:
Arth je dobré znát. Zatím znáte z Povědomí slovo arth jako hmota, prostředky. A zde je jávánartha, to znamená podstata. Toliko je důležité. To je jávanartha. Arth ve spojení s jává je jako význam, smysl, podstata. Udpáne znamená malá jímka, kde se zadržuje voda. Když chodíte s hospodářem Hanákem po dešti na pole, tak jsou na poli malé jamky a ty se vyplní vodou. Význam té vody už víš. Je to udpáne. Za polem bude velká louže, Talinský rybník nebo Přerovská přehrada. Přehrada je místo, kde je hodně vody. Ohromné množství vody tomu se říká přehrada. Jaký má voda na poli význam? Když znáš přehradu, tak pak dolíčková voda na poli není podstatná.
Abychom ten verš dobře pochopili, ještě jeden příklad o Kaki. Kakinka si objednala mobil a přišel takový balíček 5 cm x 15 cm x 10 cm. Vzala nožík a oddělala nálepku, odkryla víčko a vytáhla polystyrenovou formu. Ve formě byl zastrčený mobil a u toho tlustá knížečka, návod k použití. Co udělá Kaki, všeznalec? Rovnou ten manuál vyhodí do koše a mobil otočí, vyšoupne kryt a zastrčí tam SIM kartu. Otočí mobil, zapne a dívá se. Ten celý tlustý manuál v deseti jazycích vyhodí. Rovnou volá Tesaře a děkuje za nový mobil, chválí ho, že je moc hezký. Poradila si s oživením telefonu bez manuál, je pro ni nepodstatný.
Stejné je to s dvoukilovým dortem. Kaki již už hodně dortů vyrobila. Nepotřebuje chutnat ani jednu lžičku, zná to.
Další slova jsou vedešu a vidanata. Vedešu, z toho je slovo Véd a Védy jsou manuály. A vidžánat, to znamená semeno, to, co je uloženo uvnitř. Také je to jádro, to je známé jako tatva jádro. Vídž / bídž je semínko. Chci bídž magnolie, manga. Bídž je semínko mantry a jsou k nim i písmena. V józe jsou bídž v čakrách. Lam, Ram, Jam, Ham, Vam. To jsou semínka v mantrách. Jejich vyslovení má určitý význam. Bídž je podstata, véd je manuál. Brahmanašja je znalec, ten, který je znalcem Véd, ten, který propojuje. Tavan (tak moc); sarvéšu (ve všech). Tolik toho ze všeho má význam. Védy mají takový význam jako voda v dolíku.
Védy mají takový význam, jako voda v důlečku, manuál má tolik významu jako voda v důlku oproti vodě v přehradě. Tedy když tatva bídž je ta podstata, tak manuál moc velký význam nemá. Učíte se teď anatomii. Když znáte podstatu, jádro, smysl té anatomie, tak pochopíte fyziologii, jak to funguje. Když pochopíte fyziologii, tak ty velké bichle profesora Čiháka a jiných profesorů nemají žádný význam. Hudební noty, cdefgahc, ty noty jsou jako voda v malém dolíčku. Když člověk zná a vnímá tón v těle, rozumí a chápe význam a podstatu. Chápe a zná to jádro. A to je podstatnější, než to všechno kolem dokola, to je jen omáčka. Manuály jsou dobré, přes ně se poprvé dostává informace, jak dát SIM do mobilu, ale cílem je zjistit, jak bude mobil fungovat. A to přichází v podobě manuálu. Když toto všechno známe, tak více nepotřebujeme. Když dojde vidžánand, když poznáme to vnitřní jádro, tattvu života, význam života, jádro života, potom celý manuál, malované oči, dlouhé nečesané vlasy, růžové tričko, to už nemá žádný význam. Jde o znalost jádra a funkce. Když známe podstatu manželství, tak bílé svatební šaty z půjčovny nemají žádný význam. Když známe podstatu manželství, tak ho podle toho žijeme. Lidé se lepí jen na bílé
šatečky, zlaté prstýnky, botičky jako ze zlata, a dlouhý hadřík (vlečku). K tomu jsou přilepení. Význam není procítěný. Kršna říká Ardžunovi, aby poznal podstatu života, podstatu této války, proč je tady. Že jsi tady, máš luk, šíp a bojiště. To je celá příprava k boji, ale poznat, co je podstata? Když to známe, tak nic jiného není zapotřebí. Takto některé moderní školy vytáhli školy tattvagján, jógini bídž mantry, a teď jsou na trhu tlusté bichle různých škol a s tím podniká. Čakry a bídž mantry to frčí, poznání jádra chybí. To neznamená, že nemáme číst Védy a manuály. Když nepoznáme, co je voda, tak přehradu nemůžeme poznat. Z verše nemá vyplývat, že já už nepotřebuji Védy a anatomii. To ne, to je tupá hlava. Život je postupný vývoj a růst a každý krok vede k dalšímu poznání. Kde ten růst není, tam vývoj není. I čtení Véd má vést k tattva gjánu.
Pětikilometrový závoj a prstýnek, šaty z půjčovny by měly vést k poznání toho, co je to svatba. Studování Čiháka by mělo vést k poznávání, jak to tělo funguje. Kde toto není, žádný život, vývoj a růst není, je zaseknuto. A nám se líbí zaseklost, všude se zasekáváme. Mám certifikát a už to znám. Co se stalo? Zaseklo se. Tak to jsou zasekliny. Umět saregama neznamená, že jsem indický muzikant. Tím se vše zasekne. To vede k fanatismu a falešným pocitům znalosti. Život se musí neustále žít, a proto na to máme 100 let, ne 4 roky. Život máme hodně dlouhý a neustále se musí vyvíjet. Ne, že mám svatbu a už konec. Mám děťátko, svatbu, manžela a konec. To je 30+, je ukončeno, přeplněno a více se nevejde.
Dívejte se na klíčky a trávu a mravence, jak ohromné úsilí běží v naklíčeném semínku, aby se postavilo rovně a lezlo nahoru. Co vše tam řádí? Jakým úsilím to řádí? Jakým úsilím ten mravenec tahá mrtvého motýla? Ne, že dáme pauzu, už mě to nebaví, jsem unavený. Mravenec si odpočine, až když má motýla v mraveništi. Neustálé úsilí a vývoj, neustálé konání, neustálá praxe, sadhana je nutná k životu. To je základní význam života, kde je neustálá změna, nový a nový objev a poznání. Když čteme Védy, musí dojít k tattva gján. Když poznáme manuál, tak znám a umím ovládat nový mobil. Potom vím přesně, jak to funguje a manuál není potřeba. Když víte, jak se dělá knedlík, tak recept na knedlíky nepotřebujete. Když ale nevím, jak se vaří knedlíky a knížku s recepty na knedlíky nesnáším, tak jak to asi dopadne? To jsou nezralá semínka, která nenaklíčí a nevyrostou, není tam život. Nevědomý člověk je bez významu, bez života, bez smyslu. Nezralá jablíčka spadnou ze stromu. Nestihla dozrát, a tak se vyhodí rovnou do kompostu. Není tam život, růst, snaha k poznání, dozrávání. Takové jablíčko jde na kompost, ne do sklepa. Tam jdou jen jablíčka, která mohou dozrát. Pokud je v nich úsilí, tak je život. Hanák je dá do sklepa, kde nastaví správnou teplotu k dozrávání.
Tento verš se nemá interpretovat obráceně. Vařit neumím, knížky nesnáším a k Marci do kuchyně v žádném případě nepůjdu. Co z toho bude? 
Neustálá snaha pochopit jádro má pro nás význam. Když se učíme anatomii, je třeba pochopit a porozumět významu anatomie. A proto v józe je jóganidra. Není normální nidra, normální spaní ale je to jóga nidra spaní. Normální spaní je šest hodin, jóganidra je 20 min. Ve dvaceti minutách získá to, co získá za šest hodin běžného spánku. Protože ví, co a odkud ta síla přichází. Pak to je znalost jádra a funkce, vidžgján. Znalost jádra, smyslu, podstaty, hodnoty. Karel Gott poznal podstatu hudby. Nechodil na konzervatoř, ale znal tu podstatu hudby. Tím byl slavný. Jeho sláva nebyla kvůli konzervatoři, ale protože znal. Rovnou vyskočil na tattva gján hudby, potom ta konzervatoř byla nepodstatná. Když má člověk pochopení a lásku, tak svatba není zapotřebí. Čtením anatomie se doktor nestane. Tím se člověk stává, když pozná bídž, jádro. 
Tak Ardžuno poznej, proč tady jsi. Nebuď jako dítě, když nechce do školy. Chytne se futra a nejde. Maminka ho tahá, ale dítě je zaseklé. Takto jsou lidé zaseklí. Jaké bílé šaty s úzkým pasem budou na svatbě? To jsou neproduktivní hlavy, z toho žádné klíčky nevyrostou a žádný strom z toho nebude mít semena. Každé konání musí přinést vývoj a další poznání, a to další poznání a další, džagatjam džagat je neustálý růst. Stejně jako je každá část stromu v neustálém pohybu a růstu. Pak je to život. Někdo má přečteného Čiháka a nechápe, co je ekzém. Tak na co byl ten Čihák? Vyrostla jen kopie Čihákovy hlavy. Vidžánet znamená rozumět tomu vnitřnímu jádru, tomu semínku. Otázka: Přemýšlím nad zkušenostmi života. Někdo má rád, ale nežije to. Někdo to už nepotřebuje, ale jsou lidé, kteří mají stále potřeby. Govindží: Není to přehrada. To je čtení kolem dokola, to jsou kuchaři, kteří stále čtou kuchařky. Jako Janda, ta jenom čte a myslí si, že čtením kuchařky, se nasytí.
Prém: Zamilovaných do manuálů je spousta.
Govindží: Ano, je hodně takových, jde o to poznat jádro. Ale pozor na obrácení smyslu verše, to je nebezpečné.
V předchozím verši jsme se dozvěděli, co je běžné a co je mimořádné. Mimořádný je jeden z milionů nebo miliardy. Kolik semínek spadne z buku a kolik jich vyroste? Výjimečná semínka, která mají jádro a ta vyrostou. Většina se promění do jílu.
Mimořádné je mimořádné a ty nejsi Ardžuno obyčejný. Ty jsi mimořádný. Prém je mimořádný, proto není Petr. Co všichni lidé dělají, je dobře, nové závěry přichází, nejde o mimořádnost. Statistika se stává pravdou. Mimořádnost, která nepadá do průměru ani do odchylky, ta se vyhodí, nebere se v úvahu. Ti, kteří jsou mimo průměr, mimo odchylky, jsou výjimeční. Výjimečným se může stát každý. To není zakázáno, jste výjimeční, že sedíte ráno v šest hodin u satsangu Bhagavadgíty. Průměrní v sobotu chrní do deseti, to je běžné. Ale ve čtyři ráno se probudit, připravit se, přečíst si text, zamyslet se nad tím, to běžný člověk nedělá, ten se vzbudí, dá si kafe a cigáro.  Od 43. do 45. verše musí člověk zjistit, co je to mimořádné a jaká je naše možnost být znalcem anebo zůstat obyčejným? Nikoliv, že výjimečný je hrdý na to, že je výjimečný. Kde je ahankár, to není výjimečné. Takže tady je to další pokračování, vysvětlení výjimečného. Výjimečné je to, co se nezasekává a chápe jádro. A kdo se zasekne, ten tam zůstane. Můžeme se srovnat s výjimečným nebo s běžným. Někteří lidé se rádi kamarádí s těmi, na které se dívají shora. Myslí si o sobě, že jsou lepší, protože ostatní jsou hloupí. Jiní se kamarádí, s těmi, kteří přinášejí růst. Nekamarádím se s tím, kdo nic nezná. Já to neznám, tak kam to vede? Chci, abych také znal. Chci mít přátelé, kteří mohou být motivem, tahounem, dávají směr. Být v takové společnosti přináší růst. Ale ve společnosti, kde jsou všichni mrtví, tak tam si taky lehnete. V jaké společnosti se člověk pohybuje, to na sebe nabalí. Proto dobrá společnost je společnost, kde je vývoj, aktivita a sen naplnit, co nemám.
Jaké mám přátele, takový jsem. Čemu dávám přednost, takový jsem. Když dávám přednost plavcům, tak budu plavat. Když dávám přednost Ferrari, tak pofrčím po dálnici. Čemu dávám přednost, to chci být. To je volba. 
Bojím se, že bude tento verš špatně interpretován. Nikdo nebude rovnou prezidentem, chce to poznat dovednosti politika. Nejdříve musí být politik.
Je třeba rozumět čemukoli, co člověk dělá, rozumět podstatě konání. Ten verš má riziko, že když nebude pochopen, tak člověk sklouzne k namyšlenosti a nicnedělání, lenosti. 
Všichni mají prostor, ale Govind je jezdící vlak, musíte rychle nastoupit nebo zůstanete na nástupišti. Je to váš problém, když nestihnete nastoupit. Chcete v satsangu něco říci? To Govindův problém není. Jestli máte stížnosti, tak nejste schopni Govindovi projevovat svůj názor. Někdo si říká: Govind nedává prostor. Ale u Govinda je vždy prostor. Ale pomalost nemá prostor. Želvičky do rozjetého vlaku nenastoupí. Prosím Govindovi nevyčítejte, že neoslovuje každého. Všichni jsou pro Govindu stejní.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>