Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Ó Ardžuno! Všechny Védy uvažují o třech stavech (režimech) hmotné přírody. Nepřipoutávej se k nim. Povznes se nad dvojnosti přírody. Neusiluj o zisk a bezpečnost plynoucí z věcí. Místo toho buď pevně zakotven v opravdovém já (v bohu/duši/prvotním/věčném). ||2-45|| 

 

---

---

Kostič:
Védy jsou v oblasti tří gun. Vně těch vlastností, Ardžuno, vně jich dvojností, v pravdě stůj, nezištný a sám sobě svůj.

---

Komentář Govind:
Co děláme na farmě v Chudíři? Děláme to, co je každému určeno. Když se něco dělá a Martoš je unavený, tak se zastaví práce a jde se domů. 
Když se vrátíme k verši 44, tak tam zazněla slova bhoga, satjanam. Znamená to království baštění a blahobyt, kde je srdce prázdné, tam souznění, soucit, poznání, moudrost není. V takovém prostředí není přesvědčení, jasnost, jednoznačnost. Takové věci tam nejsou přítomné. Takže jedna varianta pro běžného člověka je mít hlavu plnou můj, svůj, užívání a sebechvály, blahobytu. Na to pořád myslí. Co mám a nemám a co ještě udělat, to je v mysli běžného člověka. Kršna se ptal Ardžuny: Ty jsi takový? Kršna věděl, že takový Ardžuna není, Ardžuna je výjimečný. O tom jak má vypadat výjimečný člověk, jak se má chovat, o tom je tento verš.
Triguna višaja véd. Tady se chápe triguna višaja, jako sattva, radžas a tamas. Jsou to stejné triguny, které se učíme v ájurvédě. Kršna říká Ardžunovi, aby byl nad trigunami. Zbav se sattva, radžas, tamas, těchto tří gun.
Nirdvandvo, kde dualita není. Tma není rozlišování, tam je nedualita, tam není ani radost, ani smutek. Vše je šumafuk. To je výjimečné. Pokud je radost nebo smutek, libo-nelibo, pak je dualita, to prožívá obyčejný člověk. To je Mrtjolók (svět smrtelníků). Nedualita znamená znání, poznání, jednotu, Brahmalók.
A pak nirdvando, nitjasattvastho. Bez dvojic, bez polarit, bez duality. Dostaň se z toho ven. Nitjasattvastho je neustále stejná věčnost, kde je beze změny, pořád stejný pocit. Výjimeční jsou ti, na které sattva, radžas, tamas nemá žádný vliv. To jsou výjimeční. Nirdvanda znamená lidé lhostejní k polaritám. Je to radost-smutek, málo-hodně, mám-nemám, nemocný-zdravý, ženatý-rozvedený, bohatý-chudý. Člověk je do těchto výrazů zapletený. Vždy k jedné částí dvojice je rág (libo) a druhá část je protikladem, k tomu je dveš (nelibo). Tím konfliktem člověk žije, není rozhodný, nemůže mít jasno a má neustále pocit nedostatku. Neustálé trápení.
Ardžuno, ty jsi výjimečný, tak si představ jiného člověka, který je netečný k těmto dvěma slovům. Pořád cítí nitja. Stále je netečný, jestli je to radost nebo smutek, má nebo nemá, je nebo není. Slova jsou mu šumák. Kde je ten šumák, u výjimečné osoby. A ty nechceš být obyčejný. Nebo ano? Vyber si. Jsi velikánský hrdina, máš mimořádné schopnosti, zvládáš všechno možné. Celý svět tě chválí a věří v tebe. Takže chceš být obyčejný jako v předchozím verši? Nebo je ti vše šumák? Konej jen svou dharmu. Nepadej do paniky a nebuď jako obyčejní duální lidé, kteří si vybírají a chtějí jen radost. Smutek nechtějí nebo jenom malinko. Drží buď to jedno a tím pádem odmítají to druhé a mají neustálé trápení a nemůžou nic rozhodnout. Výjimeční lidé jinak řečeno, jsou výjimeční tím, že mají jasno, a když mají jasno, nepůsobí na ně protiklady. Jsou přesvědčení, jsou rozhodnutí, jsou jednoznační. U takových lidí trápení není. Kde jsou obavy a dilema, tam jsou problémy. 
Kršna zná Ardžunu dobře, byli spolu celý život, a proto ví, že Ardžuna nemá problém s dualitou, s protiklady. Ale teď na Ardžunu spadla připoutanost, nevědomost, chamtivost, faleš. Vše zmizlo a ztratil veškerou sílu a rozhodnost. V takové situaci vyletí vát projevy v těle a potom ani svaly ani tkáně nemohou dělat to, co mají. To jsou fyzické problémy. Většina lidí je obyčejných. Zajímá je baštění a blahobyt a přilepenost, to chci a to nechci. Není jasno. Takže s takovými lidmi se chodí kam? Do nemocnice, do lékárny, na konzultace, protože pořád něco řeší. Jinak řečeno, pacient znamená dvando, je namočený do duality. Když je člověk z duality venku, tak nemoci nikde nejsou. S nemocí se člověk setkává, když se rozhodí fyziologie a ta se rozhazuje, když se rozhodí agni soustava v těle. Agni soustava hormonů a enzymů, ta když je rozhozena, tak fyziologie je rozhozena. Ta je rozhozena, když hlava je rozhozena. Hlava je rozhozena, když neví, co chce, není jasno a to je častý problém. Když toto člověk dává do kupy, tak přirozeně přichází léčba. Člověk se stává Átmá gjáni - znalec Átmá. 
Otázka: Někdy člověka napadne, že má udělat nějakou věc a i když ji nechce udělat, tak ji stejně musí udělat. Například: Někdy je nějaké rozhodnutí, že člověk nechce jít na satsang nebo nechce prezentovat úkol. Ale přijde tak silné volání zevnitř, tak silný tlak, že to stejně musí udělat, ať chce nebo nechce. Je jedno jaký má z toho pocit, ale přesto, že to je třeba často nepříjemné, tak ho něco nutí, aby to udělal. Co to je, co ho nutí, aby to udělal?
Govindží: Jedna možnost je, co je hlavním dodavatelem člověka. Když je hlavním dodavatelem cizí člověk, partner, partnerka, šéf, šéfová, tak je hlava řízena tím, s kým je propojený a nakonec to musí udělat kvůli ní. Když je člověk propojený, sám sebe stráží a více tam působí přírodní síly Brahmalóku, Dévalóku. To se s tím člověkem děje něco, co ani neví, že se děje. Když děláš nějakou činnost, kterou dělat nechceš, tak se ta síla musí odněkud nabrat. Buď vychází z tebe a okolí, a proto děláš. Je to jedno, jestli libo-nelibo anebo Dévašakti, ta automaticky vede tvé konání. Takže člověk když nežije já, žije jen Brahma, tak v takových případech je větší pravděpodobnost, že je řízen Dévašakti, Brahmašakti a z ní je vše uděláno i když to dění nebo dělání je stejné. Druhý člověk je svázaný s okolím a s tím, co si lidé budou myslet, co by oni potřebovali, jak před nimi bude vypadat, a to člověka donutí dělat, a pak dělá. Takže možnosti jsou dvě. Může se konat kvůli okolí nebo se koná s pocitem děje se, mé dělání to není. Ve druhém případě je jasné, že člověk koná, aniž by o tom věděl. To je případ trošku vyšší třídy, kde člověk odevzdává svůj život. Říká: Já to nežiji, já to nejsem. Žádná bhog a aišvara tam není. Pak to dění je z boží síly. Kde je bhog a aišvara, tam je ahankár, připoutanost, libo, tak kvůli tomu musí také člověk dělat. 
Otázka: Prosím o vysvětlení jak je to s tím královstvím, kde vládne štěstí a blahobyt, proč je srdce vykradené?
Govindží: Protože je tak kám, kródh, madh, móh, lóbh. Tam to soustředěné a jednoznačné buddhi není, jasno není. Tak co tam bydlí? Člověk je v programu jedna.
Bydlí tam dvanda, dvojnost, duální, libo, nelibo, rág, dveš, málo, hodně, dám, nedám. 

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>