Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Tento svět je neustálé pokračování projevování, bytí a mizení. Je jako řetěz, který se zničit nedá. I špetka praxe této jógy (dharmy) může osvobodit člověka od toho největšího strachu (změnit vědomí člověka). ||2-40||

---

---

Kostič:
Nepřijde nazmar čin žádný, nevidíš nezdar, neúspěch. I část malá této dharmy před velkým strachem ochrání.

---

Komentář Govind:
Tady je slovíčko ihá. Znamená zde na tomto světě, tedy v Mrtjorlóku. Abhikrama je zde jako snaha, z toho abhi je to, co je projevené a kram je sekvence, krok za krokem. 
Krok za krokem objevování abhikram. Krok za krokem projevené, jejich likvidace. 
Nášak znamená zničit a zničení se neděje, nestává se. To znamená Mrtjorlók konstantně pokračuje, nikdy nemizí. Nášak je zničit, likvidace projeveného. Řetěz konání: rodit, žít a umřít nikdy nekončí. Jsou to tři články. Janda si pamatuje už deset let, co jí někdo říkal v chrámu, že radost přináší smutek a smutek přináší radost, to je řetěz. To se nedá zničit, to je nezničitelné. Prtjavájó na vidjaté znamená opakování cyklů řetězu. Jsou to sekvence. Nedá se to zničit. To se nestává, sekvence se nepřeruší. Je to neustále.  Dále jsou úžasná slova. Svá alpam paščja, sve znamená svůj; alpam znamená málo a ašja je to. Dharmašja dharma, trájaté (ochraňuje). To jsou hustá slova. Trájaté je zde ve významu zachrání, ochraňuje. Zabraňuje maható bhaját.
Je to inteligence, vědomí, kterým je systém řízen. Systém Jandy muzikantky, to její vědomí, má málo své - své. (Janda si nevěří). Dharma úplně stačí ochránit vědomí naší bytosti. Totálně zachrání. Co zachrání? Před strachem. Mahato bhaját strach, které má vědomí. Vědomí člověka má strach. Jaký? Abhinivéš, ztráta života. Málo z dharmy stačí zabránit a ochránit vědomí a zbavit se strachu. Muzikanti Roman a Janda naštípali dříví a zlikvidovali pět kubíků dřeva. Pět kubíků dřeva, když zapálíme, tak plamen nebude potřebovat pět kubíků ohně. Stačí malý plamínek, který zlikviduje pět kubíků dřeva. Podobně vědomí, ve kterém je natlučený strach. Kdo měl strach? Ardžuna. K tomu říká Kršna, že stačí udělat jen málo dharmy a celý ohromný strach padá. Strach mizí z vědomí. Před chvilkou tady byl Štefan a říkal, že jede na Slovensko navštívit sestru. Ptal jsem se, kolik má sestra dětí. Má jednu holku a ta už je velká a pracuje v Praze. Tak ji někdy přiveď na farmu, ať uvidí, kam chodíš. Do jaké sekty. Štefan řekl, že ona nechodí ani za ním, tak sem nepřijde. Aha? Tak to je asi taková doba. A dál takové chlapské kecy. Potom dodal, že jí pořád chybí peníze. Má málo peněz. Pracuje jako Janda v pojišťovně. Pojišťováci nemají peníze. Ona má málo peněz. No, na světe není nikdo, kdo by měl hodně peněz. Proč ne? Protože je peněz málo? Hodně jich je v hlavě. Když dobře hospodaříme, tak tři sta korun je strašně moc. A člověk neví, co s tím. A tři miliony je také málo. Nestačí na Ferrari. A co pojištění, benzín, dálniční známka? Peněz není málo nebo hodně. Čeho je málo je dharmašja - vlastnosti dharmy. V józe se říká jama a nijama. Ve spise Aštavakra se označují jako kšama, ardž, daja, santoš, satjam. Zde v Bhagavadgítě to bude kám, krodh, madh, moh, lobh a mokš. To jsou vlastnosti dharmy. Toho se člověk nedrží. I halda peněz je málo. Nedostatky peněz nejsou v penězích, nedostatek peněz je v hlavě. Protože je člověk itong. Chce i to, i to, i to. Takže jaký je problém? Svá alpašja darhrmašja. I jenom něco málo z dharmy ochrání mahat (vědomí). Slovo mahát známe, je to to, co zodpovídá za vznik života, vychází ze sloučení Puruš a Prakrti. Z toho je potom ahankár (ego) a už je pocit, já mám málo peněz. Náš muzikant má málo peněz a chce maringotku a klimatizaci, ledničku, automatickou pračku, solární panely. Chce takovou ekologickou maringotku. Vyrobila tašku ze vzduchu, aby byla ekologická. Na to potřebuje dalších půl milionů korun, ale v peněžence nemá ani 230 Kč. Takže takto ahankár poškozuje mahát, vědomí. Člověk má zničený život, zničenou rodinu, zničené vztahy, zničené podnikání. To je absolutní nespokojenost, peklo. V takovém pekelném životě jsou samé nedostatky, jenom dlouhé jazyky, velké rohy, kotel, ve kterém se vaří. Člověk prožívá život. Proč? Protože je vědomí v čoudu. Není nikdo, kdo ho může zachránit. Může ho zachránit jen to, co vychází z dharmy, například kšama. Kdyby z těch všech pěti trápení byl třeba jen jeden kšama, tak by ochránil vědomí člověka. Stačí alespoň jeden z deseti jam-nijam, jen trochu dharmy, aby zachránil a ochránil vědomí člověka. Ale dnes lidé ani tu trošku nemají a nechtějí. Jako čičindy na farmě. Naše muzikantka jim nese výborné dortíky, ale ony utečou. Jsou divoké a nechápou, že jim nechce ubližovat, chce je jen trochu hladit. Marci vyprávěla příběh, jak fungují zvířata v rodině. Její kámoška měla pejska a měla i manžela. Jednou si manžel povídal s pejskem: Ty jsi tak hodná a hladil ho. Manželka si pomyslela. Proč někdy nepohladí mě? Vařím mu, žehlím, vydělávám a mě nepohladí.
Člověk je takový nevědomí. Je dokonale obklopený. I když lidé konají alespoň trochu vlastnosti dharmy, pak je vědomí ochráněné. Mahát je ochráněný. Mahát, který je základní jeviště celého života. Inteligence, vědomí, rozum je základ života. Když je tam natlučena vášeň, hněv, připoutanost, nic nedám, tak potom je všechno v čoudu. Život je v čoudu, protože mahát je kontaminovaný. Jak se z toho dostat? Malinko měj rozum, malinko dharmy změní tvé vědomí a plno strachu, který máš v hlavě, zmizí. Malinko kšama, malinko karuna, malinko prém. Jedna lžička prém stačí, jako když se ze sta litrů vaří jogurt. Stačí jen jedna lžička kultury a udělá se jogurt. Stejně tak jen jedna sirka stačí, aby shořel les. Jednu lžičku a máme velký prém. Prém je láska, sat, satja, Brahma je Prémadží. Z toho jenom trošku stačí, ale lidé jsou tak moc 30plus, že se ani lžička nevejde, a je pak hodně zklamání a neřešitelný případ. Protože nelze na ni trochu dharmasja vzít do života, jinak by všechno bylo čisté. Tento řádek si dobře zapamatuj. Budeš ve škole vyprávět dětem, že to v životě není důležité. V životě není důležité počítání, co z toho budu mít, co bude moje. Má se dělat, co je třeba, rozhodně ne to, co se ti líbí. Co se líbí, to dělá ahankár. Kdo dělá, co je třeba, tomu se říká dharma. Takže trochu dharmy může změnit absolutně člověka. To je úžasný 40. verš.  Řetěz neustále běží. A proto když není vědomí, když není dharmasja, život žije člověk. Zloděj také žije, okradený také žije, nemocný také, i zdravý žije. Protože to je řetěz, je to neustále, tak to nemůže zmizet. I ÓM védanta vlna je neustálá. Nelze ji likvidovat. Co jde do té vlny? Objevuje se kontaminace strachem.
Jaké avidjá (neznalost), asmita (ego), rága (libo), dvéša (nelibo), nevědomost, rága-dvéša (libo-nelibo) a avnivéš (strachy)? Tím se kontaminuje řetěz. Žít se to musí, takže život je potom peklo, horká olejová nádoba nad kterou visí Janda, vlasy ji visí, nohy má zavázané u stropu. Avidjá (neznalost) dělá peklo. Stejně tak i asmita (ego), rága (libo), dvéša (nelibo), avnivéš (strach). To je pančakléš (pět trápení). (Rága (trápení = jakoukoli formu „chamtivosti, smyslnosti, chtíče, touhy“ nebo „připoutanosti ke smyslům“), Dvéša (nenávist, odpor), Móha (iluze, klam) částečně způsobuje Dukkh (smutek)).
To všechno vede do pekla a o tom se člověk rozhoduje. Když se rozvedený ožení, druhé manželství je stejné, pak i třetí, i čtvrté. Sám se nezměnil, výběrčí je stejný a co se vybere, tak je vybrané stejně jako poprvé. Když je výběrčí myš, hledá zrní, když je v mlékárně tak sýr. Myš se nezmění, vymění zrníčka za sýr. Antibiotika nehledá. To by myška musela kamarádit s Martinem. Ten by jí řekl: Hele nežer mi zrníčka, dám ti antibiotika, musel jsem je vyhodit, prošlo datum spotřeby. Takto vyrábíme poškozenou hlavou. Jako když Janda vaří čaj s poškozeným starým mlékem z minulého století, tak ten čajíček dobrý nebude. Tak s tou poškozenou hlavou, když něco rozhodujeme, tak jaký bude dopad? Rozhodnutí bude také poškozené. 
Kršna radí Ardžunovi, měj trochu dharmy. Protože i málo dharmy úplně stačí změnit vědomí člověka. Zmizí kontaminace a vědomí se vyčistí. A muzikantka se ptá, jak se čistí. Hned vytěžila řešení. Stačí troška dharmy a změní svou podělanou hlavu. Ano, stačí jakékoli pravidlo dharmy, třeba art, santoš a peněz najednou není málo. To je v kvalitě dharmy. Dharma, art, karma, mokš. Všechno je vyčištěné, žádné strachy nejsou. Takže Ardžuno, hé Partho, dítě Kunti, měj trochu rozum a neblbni. Vezmi rozum do hrsti, to změní tvůj život.  Kršna Ardžunovi trochu vynadal a pak pohladil a říká: Buď trochu rozumný. Vše se dá napravit. Tím mu dal naději. Kdy to bude napraveno? Když si vezme pilulku dharmaja. Martoš vám je pošle na dobírku. Ale polykat je musí každý sám. A strávit je musí také sám. To asi nebude pilulka ve volném prodeji, to se musí ráno budit v šest hodin na satsang. Dát si na uši sluchátka, důležité zapsat, zamyslet se, sám sobě vysvětlit, a to je velké úsilí, to není zadarmo. Něco se musí obětovat. V Prém škole to bude namícháno do jídla. Tam to bude jinak. 
Roman: Zmatek mám v tom, že nechápu zcela dharmu. To je čas a prostor.
Govindží: Slyšel jsi v povědomí poprvé slovo dharma, kde se říkalo, že to jsou pravidla času a prostoru. Ale jenom čas a prostor není všechno, co člověka ovlivňuje. Člověka ovlivňuje kompletní mašina hlavy, která je dhí, drhti, smrti - paměť, samskár - zkušenost, učení, přesvědčení, přemýšlení. Vše jsou gigantické motory hlavy, a to ovlivňuje život. Samozřejmě dharmu - zásady času a prostoru je třeba více probádat. Mrtvola má také čas a prostor, akorát pod kamenem. Je zapotřebí zapojit bednu a porozumět, co je člověk a co je život. Najde se, že to není ani ruka, ani líčka či rtěnka, toto není život. Větší část života je bedna. A co všechno je v bedně? Tam jsou ohromné motory, paměti, zkušenosti, osobnosti, naše pravdy. Tam má být pořádek. A jak se tam udělá pořádek, tam existuje vysavač rainbow a ten vysavač se jmenuje různě podle značky, Aštavakra kšama, ardž, daja, santoš, satjam. Dharma, artha, karma, mokša je vysavač Bhagavadgíta, jama a nijama je vysavač jógy. A ty vysavače je třeba použít, aby byla dharma pochopena.  V nedělním satsangu jsem o tom mluvil. Přes www.kuti.cz najdete univerzitu, která servíruje na švédský stůl satsangy, čtení ze spisů, zápisy. Jste přeplněné kočky, a nepoberete, co je servírováno. Muzikantka říká, že jsou kočky nažrané, ona naservírovala i vám dharma vysavače nedělní satsangy, jak hospodařit s hlavou, jak uklidit, je to tam zadarmo, tím nezchudnete ani kačku. Tím se jenom naplníte, to je dar od Jandy. Takže žádný zmatek. 
Přepsal jsem verš, jen se prosím koukněte, kdo to překládal z angličtiny a jak moc vytahuje z paměti a jak moc je to uvařené. Jako Janda, když přednáší, tak řekne všechno a napíše, kdo to říkal, krade příběhy. Co říká její pan učitel Fanny Baba, Googul guru, Ramana Mahariši. Přečte a napíše je ukradeno z Googulu, ale vlastní není nic. Vlastní pochopení nedá, má izolepu a pod ní má zašité rty. Ze sebe nic neřekne. Je mnoho vydání Bhagavadgíty přeložených do angličtiny. Jak to překladatel dokázal, tak to přeložil. Možná to ani nepochopil. Co mohu doporučit, je Fanny Baba svámi Anubaba anand. Nebo svámí Rámsukdás. Jejich vydání Bhagavadgíty mají pochopení. My tady Bhagavadgítu vyprávíme a je tam smíchaná Védanta, Sámkhja, ájurvéda, Pataňdžali a kmen Dáty. A z toho je uvařená Bhagavadgíta, která se tu servíruje a dnes to podá Marci a Prém a takto to je.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>