Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Ó Pártho! Dosud jsem ti sdělil filosofii Sánkhja, která vypráví o identitě boha (duše, já, prvotním, věčném). Dále ti sdělím znalost jógy, podle které se koná beze snahy o výsledek (bez připoutanosti k výsledku). Praxí této jógy se velmi chytře (inteligentně) osvobodíš od spárů karmy (konání). ||2-39||

 

 

---

---

Kostič:
Tuto ti moudrost sánkhja dí. Teď poslouchej jógy moudrost, kterouž opatřen, Párthovče, přemůžeš pouto karmanu.

---

Komentář Govind:
Verš číslo 39 má dvě téma. Eša té abhihitá sámkhje Co bylo dosud řečeno je Sámkhja filosofie. Existují různé pohledy, protože je více filosofií. 
Nejprve si připomeneme tu novodobou českou. Nejsem odborník, ale myslím si, že převažuje, pokud máš sílu, vydělávej a užij si to. Pak stejně umřeš. Užij si to, dokud je to možné. Žiješ jenom jednou, tak si to užij. Platí to i v Braníku. Co chceš si přivlastni, ať je to tvoje. Ať na to nikdo ani nesáhne. Nakonec až půjdeš do hrobu, všechno zůstane tady. I to tvé krásné Ferrari, co jsi koupila, bude někoho jiného. Ale teď pokud jsi živá, tak si ho můžeš užívat. Někdo si posteskne, že si nic neužil. Jiný kudy chodí, tudy vypráví, jak si užívá. Takže jedna část života je užívání, prožívání. A druhá část je, že jsem pochopil. Mé auto tu zůstane a někdo jiný ho bude řídit. Co se tím stane? Proč nemůže jít auto se mnou do hrobu? Miluji své auto, tak ať jde se mnou do hrobu. Víme, že to nejde. Takové jsou dva pohledy na život. Podobně je ve védské filosofii i tento dvojí pohled. První pohled je púrvavimamsa, což znamená konání, užívání si. Jak si užívat, jak konat, jak vařit, jak dělat rituály. Martoš je lékárník, ale i chemik. Myslí si, že když nebude jíst sacharidy, glukózu, nebude mít sílu. Sílu pro něj představují sacharidy proteiny, bílkoviny, glukóza. To je síla. Chceš žít? Dělání znamená konání, konání znamená hýbání s tělem a když se tělo hýbe, tak se proměňuje hmota do síly. Když se vyčerpají bílkoviny, sacharidy, proteiny, musí se doplňovat. Musí se neustále myslet, na to jestli jsem doplnil. Jestli mám v těle dostatek bílkovin, sacharidů. To neustále doplňovat, protože chci žít. Pohyb je život. Dělat rukama, nohama to pohyb není, ale s Jandou skákat na strojích, to je pohyb, tomu se říká cvičení. Doma vařit a umýt nádobí tomu se cvičení neříká, tam není žádná ztráta energie. Pohyb v tělocvičně je pro zdraví, umývat nádobí pro zdraví není. Takové přesvědčení máme. 
Druhá část verše přidává slovo spokojenost. Jak to, že když jsem spokojený, tak jsem nabitý a když mi někdo vynadá, tak jsem vyčerpaný? Kam šel celý bochník, celá buchta, sacharidy, glukóza, proteiny? Kam to zmizlo, když jsem smutný? Smutný člověk sní celou krávu, ale nemá žádnou sílu. A radostný člověk koukne na rohlíky ve vitríně a je nabitý. Takže na čem záleží život? Život záleží nejenom na krávě a buchtě, na všech těch bílkovinách, sacharidech, proteinech. Záleží i na tom, jak je šťastný nebo nešťastný. A pak když člověk začne myslet, co to je štěstí, odkud přichází neštěstí a kam to pojede, jak to je, tak se mu říká blbec, protože myslí na blbosti. Zblbnul a říká se mu blázen. Nemluví o sacharidech, glukóze a proteinech, o prožívání a užívání. Mluví o Átmá, o nějakém životě. Ano to jsou různé pohledy. Sámkhjá a buddhirjoge jsou dvě slovíčka, která Kršna používá v tomto verši. Dosud bylo vysvětleno Átmá, hodně se mluvilo o Sámkhja tedy o filosofování. A buddhirjoge znamená, jak funguje hlava. Což znamená porozumění a pochopení vývoje chápání rozumění jinak řečeno psychologie. A na co je buddhirjoge a sámkhjajoge? Obojí vedou do hrobu. Praxe obou přibližuje člověka k hrobu až nakonec umře. Když člověk sní celou buchtu a celou krávu, jde do hrobu. Když nejí, má duchovní půst, také jde do hrobu. Hrob je zaručený, takže na co kráva, buchta, půst a zdraví? I pro zdravého, i pro nemocného čeká na konci stejně hrob. Tomu se říká karmabandhan.
Druhá část verše je, jak se lze toho hrobu zbavit? Úsilím člověka je zbavení se hrobu. To je buddhirjoge a sámkhjajoge. Je to přemýšlení a konání. I Jandy Ferrari má dvě části. V první části učebnice o automobilu je popis toho, kde je výfuk, motor, písty, alternátor a jak to přesně funguje. Jak se spaluje benzín a jak dojde k pohybu. V druhé části je popis ovládání auta, jak zatáčet, aby nedostala hodinky, jak se rozjet do kopce a jak se používá ruční brzda.
Podobně v našem životě jsou různé aspekty. Takže děláním a konáním se dochází k poznání. I přemýšlením se dochází k poznání. Když člověk věc domyslí, tak pozná. Když člověk vykoná, tak také pozná. Někteří lidé stejně jako některé děti raději poznávají, že se nemají strkat prsty do zásuvky. Některým dětem říkala maminka tisíckrát, přesto do zásuvky ten prst strčily. Dostaly pecku, možná i omdlely. Někomu tato zkušenost stačila jednou pro vždy. Ale jsou i tací, kteří se zajímají o dírky v zásuvce opakovaně. Ti se neponaučí ani konáním, ani přemýšlením. Na přemýšlení nemají a konání pochopit, na to také nemají. Chovají se jako zvířata a rostliny. Když není přemýšlení, je tupost. Podobně jako tupý nůž, nic se s ním nedá nakrájet. Takto i zvířata a stromy v biosféře jsou i tupé i ostré. Mezi lidmi jsou také tupí (tupci) a ostří (břitvy). V rámci jednoho člověka jsou také tupé a ostré části a aspekty. Život má svou tupou část a ostrou část. I hruška má nezralou, tupou část a zralou část. Žádná hruška není na stromě na věky. Každá hruška musí na podzim spadnout, ať je zralá nebo nezralá. Liší se to možná o týden, o 14 dnů a smrt je jistá, toho se nelze zbavit.
Karma - konání; bandh - svazek, svázat, vazba. Vazba, která sváže konání. Tou vzniká u člověka pocit musím. Musíš. Musíte. Musíte ujít 50 km. Musíte jít na čerstvý vzduch, skákat na ohnivých uhlících. Musí, musí a pak řekne, to není demokratické, tam může hned umřít. Takže jak ovlivnit ten svazek konání? Čím se člověk váže s konáním? K tomu vedou obě cesty. Znalost konání a znalost proč a co a jak. Znalost proč, co a jak, tomu se říká filosofie Sámkhji. Znalost proč konat a jak konat, je karma. Karma je jak a filosofie je proč. To z toho vyplývá. Jak vede k receptům a proč vede k pochopení čintan-manan-svadhjaj. V obou dochází ke zkušenosti poznání. V tomto verši mluví Kršna k Ardžunovi klidně. Říká: Až dosud jsem ti vyprávěl o Sámkhja, o Átmá, o nesmrtelnosti a teď ti povím o buddhirjog, o poznání hlavy, poznání jak. O karmajóg bude v další kapitole. 
Zde ve verši se říká: Teď ti vysvětlím buddhirjog, tj. porozumění a pochopení konání, protože buddhi znamená intelekt, zralost, rozum. A tím se dá taktéž osvobodit z konání, ze svazku konání. Přilepenosti a různých pocitů, které z toho vyplývají, se dá zbavit. Psychologie je buddhirjoge, jóga spojená buddhi.
Myslím, že je překlad srozumitelný. Je to taková tranzitní zóna mezi dvěma kapitolami. Někteří lidé jsou sámkhjíni, jsou přemýšliví a někteří musí zkoušet. Bez praktického vyzkoušení to nechápou, někteří se ale zamyslí a chápou. Varianta zamyslet a chápat obvykle přichází ve stáří, čím je člověk starší, tím více chápe a méně dělá, proto je důchodcům zakázáno dělat a hraboši musí dělat na všechny tři směny. Člověk, aby něco pochopil, to musí nejprve vyzkoušet, ještě není zralý. Dozrávací fáze je před zralostí. Nejprve je hruška nezralá a pak dozraje. Dozrává pomalu. To je určitý krok, systém. Když se zamyslíme, tak jsou různé možnosti. Jsou různá svázání. Govind s Marci musí být spolu, protože jsou manželé. To je svazek, to je vazba a s tou vazbou musí konat. Govind musí mluvit a Marci musí psát, aby vznikly spisy to je karmabandhan. Když jíš, tak kadíš. To je svazek. Je to spojené s konáním. Osvobozením se může dojít k poznání, pochopení Sámkhji nebo buddhirjoge. Jóga Vašišta říká, že osvobodí toto obojí současně, buddhirjoge i sámkhjajoge, jednotlivě nestačí. Mudrc Vašišta, říká, že může létat jako pták, který má obě křídla. Pták potřebuje obě křídla. Jedno křídlo je samkhja a druhé je karma.
Buddhirjoge je karma. A Sámkhja je karmabandhan, to je svázání konáním. Janda tady sedí, proč nelítá na horách jako všichni ostatní? Protože je svázána karmou. Ona se cítí šťastně tady na farmě, když je aktivně zaangažovaná ve všech činnostech. Někdo je šťastný, když je 50 km od Govindy. Někdo, až když bude Govind mrtvý. Každý má s Govindou jiný typ vázání. Někdo poslouchá přímo tady, někdo poslouchá doma, někdo pošle pozdrav zdaleka, někdo zamává a odjíždí. Někdo si to přečte v knize. Takže jsou různé možnosti. Jak to je, tak to funguje. A nakonec o nic nejde, hrob je jistý. 
Janda má trenéra, který má velký bič, musí cvičit a běhat na strojích, aby byla zdravá a měla na farmu kondičku. Tu získává v posilovně. Ptal jsem se jí, když naštípala kamion dříví: To bylo cvičení. Nebo ne? Na to Janda: To nebylo cvičení. To bylo konání. Govindží špičkuje: Ne, to jsi nemusela, to bylo nepříjemné. Tak co jsi Jando, z tohoto verše pochopila? Že síla je uvnitř, není venku. 

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>