Ayurvedic Consortium of Europe

Ayurveda Online Net FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -

Search Verse for online reading chapter:
Verse No.:
Hledání slova ve spisu:
Slovo:
čr
Bhagavadgíta,-साङ्ख्ययोगः sámkhjajóga, (S.-1, Ch.-2),

Verš.-34

अकीर्तिं चापि भूतानि कथयिष्यन्ति तेऽव्ययाम् ।
सम्भावितस्य चाकीर्तिर्मरणादतिरिच्यते ॥२-३४॥

akírtiṁ čápi bhútáni kathajiṣjanti té Avjajám
sambhávitasja čákírtirmaraṇádatiričjaté 2-34

Špatná pověst



अकीर्तिं akírtiṁ (f. acc. sg.) = ostuda, nepřítomnost slávy, hanba;
 ča = a;
अपि api = také;
भूतानि bhútáni (n. nom. sg.) = bytosti, lidé;
कथयिष्यन्ति kathajiṣjanti (3rd pI. fut. act. *kath) = řeknou jak to bylo;
ते té (gen. sg.) = tebe;
ऽव्ययाम् Avjajám (f. acc. sg.) = věčný, nehynoucí;


सम्भावितस्य sambhávitasja (m., gen. sg. p. pass. causative participle sam., *bhu) = z čestného, ze slavného, z váženého;
 ča = a;
अकीर्ति akírti (f. nom. sg.) = ostuda, hanba;
मरणाद maraṇád (n. abI. sg.) = než umírání, z umírání;
अतिरिच्यते atiričjaté (3rd sg. pr. indic. mid. ati *ric) = překračuje, překonává.



Luki:

A všichni budou mluvit o tvé špatné pověsti, která bude tvým stínem po mnoho let. A taková pověst je pro čestného a úctyhodného muže horší než smrt. ||2-34||




Kostič:
Živí tvorové budou vždy vyprávěti o hanbě tvé. Vždyť pro člověka čestného hanba i smrt převyšuje.

Komentář Govind:
Samozřejmě jak jsem Vám říkal, tady už je Kršna naštvaný a nadává Ardžunovi, probuď se! O tomto probouzení je verš. Všichni budou mluvit špatně o tvé pověsti, to je od Kršny vyloženě nadávka. Jde i o pověst člověka. A védantská otázka zní, co je pověst a proč mám mít dobrou pověst? Jenom kvůli tomu, že to lidé říkají? Co pusa, to názor. A lidé říkají mraky věcí. Koho zajímá nějaká pověst? Co je ta pověst? Jen jsme takto zvyklí a říkáme tomu slušnost. Jde jen o sociální měřítko, které vymysleli lidé. Někdo je nemocný, někdo je ležák, někdo je epileptik, koho to zajímá? Nikoho. Tak proč potom někoho zajímá pověst? A že má být dobrá a co dělá dobrou pověst dobrou. Takovou odpověď v Mrtjorlóku nenajdeme. V první řadě patří hodnotící systém stoprocentně mysli. Mysl porovnává své hodnocení s názory ostatních. Takže špatné a dobré je pouze osobní hodnocení a člověk má vlastní zkušenost a porovnává s vlastními zkušenostmi. To porovnání dělá náš intelekt, buddhi. Tady ve verši se mluví o špatné pověsti. Jde o společenské měřítko, že ta společnost, ve které se člověk nachází, nebude akceptovat jeho nekonání, které je hříchem. Otázka je, když to někoho nezajímá, tak proč to je důležité. Ale Kršna to říkal, tak to nějaký význam má.
Ten význam najdeme ve Védantě, v Upanišadách. Musíme si vzpomenout na všech 41 gun z ájurvédy. Jsou tam dravjaguny, manoguny a potom máme guny tzv. jukti, jóg. To jsou guny s existenčním principem, tam musíme zaměřit naší pozornost, tam najdeme odpověď na to, proč je pověst důležitá.
Pověst vychází z existenční guny samjog. Tomu říkáme vhodné sloučení, splynout, sloučit se. Toto se bude konat, když dva póly si vzájemně budou rozumět. Tím je potom ten existenční kolektivní prostor jako rodina, podnik, přátelé. Samozřejmě když někoho nezajímá rodina, přátelé, pak ta samota nemá člověka trápit, protože odmítá samjog. Když chceme dělat čaj a místo cukru dáme citrón, pak se mléko srazí a je ajog, srazí se. Cílem je čaj, ale konání je ajog, čaj bude sražený a nebude, kdo by ho pil. Mrtjorlók, se ve Védantě vysvětluje jako svět, ve kterém žijeme a kde se neustále proměňují pančmahábhúty. Svět je neustálá proměna. To mě napadlo, když vidím krb a on denně spálí kubík dřeva a je z toho popel. Stromy sežerou kubík kysličníku uhličitého. Každý člověk za svůj život vydělá hodně peněz a taky hodně utratí. V Mrtjorlóku je neustálá přeměna, samá změna. Tam změny musí probíhat, když je samjog. Když je ajog, tak pak ke spojení nedojde, mléko se srazí. Pověst je nutná k existenci na zeměkouli, pro organické hmoty, pro všechny bytosti. V ájurvédě říkáme, že člověk je příčinou choroby druhého člověka. Když se manželka naštve, manžel má zkaženou náladu a obráceně. Zkažené okolí přivolává člověk. I když je člověk individuální, alespoň to tak vypadá, tak je neustále pod vlivem okolí. Zkažená nálada je příčinnou zkažené nálady okolí.  Takže pověst je důležitá, aby život a existence na zeměkouli neustále pokračovala. Protože každý z nás je vzorem, cestou, idolem pro druhé. Jeden od druhého se učíme a takovým řetězem se pokračuje dál. Když něco konáme a ostatní to pak navede jiným směrem, který vede k trápení a neúspěchu, špatné cestě, tak se může ničit ahankár, ta mysl, celá společnost, která se za ním táhne. Takže my nežijeme pro sebe, žijeme pro okolí. Ono to tak člověku nepřipadá, myslí si, že žije sám pro sebe. Ve skutečnosti každý člověk slouží Brahmalóku a to není osobní plán. Osobní plán je kám, krodh, madh, moh, lobh - vášeň, hněv, euforie/opojenost, chamtivost, připoutanost. To je mysl, to vychází z mysli. Dále to vychází z panča kléša, rág, dveš, asmita, avidja, abhinivéša. Tam se člověk cítí ve svém prostoru, ale to už nesluší zralému životu. Zralý život, tím se nechápe věk, ale kde je porozumění a pochopení. Kde je porozumění a pochopení, je procítění Brahmalóku, tam je je dozrálost, tam nějaké osobní libo-nelibo, pochvaly, pomluvy, nepatří. Tam jede cesta dál, cesta poznání, porozumění, procítění Brahmalóku.
My tady posloucháme satsang. Někam jsme se po cestě poznání posunuli. O něčem jsme přesvědčení a jedeme dál. Takže špatná a dobrá pověst je ukázkou naplnění procesu dění, Brahmalóku. Kršna ve verši říká Ardžunovi, který je symbolem vojenského umění, že je pro ostatní vzorem. Proto by měl mít dobrou pověst a ne být špatným příkladem pro ostatní. Když se bude Ardžuna chovat přiblble, tak jaký to bude pro ně vzor? Na zeměkouli bude prales a lidé zmizí. To je proti existenci bytostí na zeměkouli. Takže dobrá pověst je nutná, protože tou pověstí naplňuje člověk smysl života, který bude vzorem pro ostatní i po mnoha letech.
Špatná pověst  není pro člověka příjemná. Stále říkám Jandě, ať zapisuje všechno, co říkám. Ale ona to nepíše. Tím získává špatnou pověst a bude se stydět. Pak napíše vše, i když se jí to nelíbí. Vždyť žijeme život ne pro sebe, ale jsme zodpovědní za druhé. Manžel je zodpovědný za trápení manželky a manželka je zodpovědná za trápení manžela, tedy když je to rodinný život. Žijí jeden pro druhého. Každý je potravou pro druhého.
Špatná pověst se získá snadno. Takový člověk nepřežije, následovníky nemá. Následovníci jsou tam, kde je zdravý rozum, tam, kde je přesvědčení a ověřená zkušenost. Každý člověk by měl být vzorem pro ostatní. Proto Kršna velice ostře zdůrazňuje  Ardžunovi, že se má starat o svou pověst. Z verše vyplývá, že zde je pověst jako dharma vůči Brahma, Dévalóku a Mrtjorlóku. Všechny rostliny nesou zodpovědnost za okysličení zeměkoule. Když si nějaká rostlina řekne, ne, mne to nezajímá, pak zahyne, dlouho nepřežije. Podobně to platí i pro lidi. Když vášeň, chtivost, chamtivost ovládne člověka, tak jaká bude jeho pověst? Dobrá? Špatná? Člověk by se měl zbavit adaptovaného systému, ve kterém se vytváří jeho špatná pověst. Zralé se musí chovat jako zralé, nezralé se musí chovat jako nezralé. To je v pořádku. Ale ti, kteří chápou a jsou moudří, musí žít moudře a tím si udrží svou pověst. Zloděj, který nekrade, nemůžeme označit za zloděje. Lhář, když nelže, tak není lhář. On má svou pověst a podle té je znám. Když se někdo stává moudrým, pak se má chovat moudře, aby byl identifikován okolím jako moudrý. Z toho máme ponaučení, že pověsti jsou smyslem života. A proto ve všech kulturách jsou hrdinové a jejich příběhy, které se tisíc let připomínají zpěvy, připomínají se jejich hrdinské skutky. Jako Ježíš Kristus, žil  svůj život pár desítek let, ale nechal takovou pověst, na kterou se dodnes nedá zapomenout. To se najde v každé kultuře. My bychom měli také trochu vyhodit své zvyky, které naši pověst ničí. Velkorysost a láskyplnost jsou vlastnosti moudrého člověka. Zrovna jsme dnes řešili Čarak samhita 4. díl Šarír sthán, kapitola 1, verš 5. - tam jsou popsány vlastnosti moudrého člověka. Ty vlastnosti vychází z Védanty, takže pro běžného člověka to nemusí být hned pochopitelné, ale pro čtenáře a znalce Samkhji, Pataňdžali súter to pochopitelné je.
Teď je řada na Prémovi. Je to smysluplné ? Ano, je. 
Radost je v darování. Kde se nedaruje, tam moudrost neroste, tam roste sobectví, chamtivost a chtivost.
Dnes nám Prém Ságar řekl o plánu, který mu přišel, že se bude věnovat dětem. Govindží mu gratuloval k novému konání a požehnal škole, která nechť se jmenuje Prém škola, škola lásky. Každý, kdo chce být součástí, může přispět měsíčně 2% z platu. Jistě se o tomto projektu dozvíme brzy více. 
V rámci osobního vývoje Govindží zavede hned po satsangu výcvik smriti. Po satsangu zapíší studenti, co nejvíce z toho co bylo řečeno, co pochopili a pak to budou před ostatními číst a vyprávět a všichni pak mohou reagovat spolu. Tímto se bude tříbit logické uvažování, protože uslyší i pochopení ostatních, názory druhých a jejich reakce na jejich názory. Ten, kdo se chce těchto smriti sdílení účastnit, má přijet na místo, kde je satsang a tedy i Govindží.


Ájurvédská Univerzita Praha


Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>