Ayurvedic Consortium of Europe

Ayurveda Online Net FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -

Search Verse for online reading chapter:
Verse No.:
Hledání slova ve spisu:
Slovo:
čr
Bhagavadgíta,-साङ्ख्ययोगः sámkhjajóga, (S.-1, Ch.-2),

Verš.-31

स्वधर्ममपि चावेक्ष्य न विकम्पितुमर्हसि ।
धर्म्याद्धि युद्धाच्छ्रेयोऽन्यत्क्षत्रियस्य न विद्यते ॥२-३१॥

svadharmamapi čávékšja na vikampitumarhasi । 
dharmjáddhi juddháččhréjó Anjatkšatrijasja na vidjaté 2-31

Dharma



स्वधर्मम svadharmam (m. acc. sg.) = vlastní povinnost, zde vlastní povinnost třídy/kasty jako kšatrija, nebo bojovník;
अपि api  ča = přestože, ačkoliv, právě;
अवेक्ष्य avékšja (gerund ava *rk) = dívájící se na, vnímající, pozorující;
na = ne;
विकम्पितुम vikampitum (infinitive vi *kamp) = třást se, zatřást;
अर्हसि arhasi (2nd sg. pr. indie. act. *arh) = by bys měl, jsi povinnen, jsi schopen; 


धर्म्याद् dharmjád (n. abl. sg.) = než spravedlivý, než zákonný;
धी dhí = vskuktu, opravdu;
युद्धात juddhát (n. abl. sg.) = než bitva, z bojování;
च्छ्रेयो ččhréjó (comparative) = lepší, výhodnější;
ऽन्यतात Anjatát (n. n. s.) = ostatní;
क्षत्रियस्य kšatrijasja (m. gen. sg.) = z kšatrija, z válečníka, z člena válečné kasty, třídy;
na = ne;
विद्यते vidjaté (3rd sg. pr. indic. pass. *vid) = to je nalezeno.



Luki:

A neměj strach z pohledu na vlastní Dharmu (Kšatra dharma), protože neexistuje větší povinnost pro Kšatriju než bojovat válku pro spravedlnost. ||2-31||




Kostič:
Hleď si pouze povinnosti své svaté, a již se nechvěj. Pro válečníka nic lepší není než boj spravedlivý.

Komentář Govind:
Kršna zde připomíná Ardžunovi, že má dharmu vojáka a tudíž, že není lepšího konání, než válčit. Z pohledu dharmy není nic jiného než vykonat svou dharmu, a to je bojovat. Dharmou vojáka je bojovat. 
Je to hustý verš. Dharma kšatriji (vojáka) je bojovat. Tesař má dharmu tesaře, nečinčá interiéry růžovými květy, nemaluje obrázky, nežehlí kalhoty. Ne, tesař má dělat tesařinu, pracovat se dřevem. Co z toho vyplývá? Že v procesu vesmírného konání má každá součást svoji dharmu. Podobně jako když řekneme, že tělo má různé orgány, tkáně a buňky. Chvilku budeme vnímat jen orgány. Kdo říkal, že máš srdce? Játra neví, že jsou játra, neví o sobě vůbec nic. Nemohou o sobě rozhodnout, ale vykonávají svoji dharmu. Oko má svoji dharmu. Srdce neřeší tvorbu sperma nebo vajíček, srdce neřeší odchod moči. Srdce má jednoznačný úkol a kdyby dělalo něco jiného, tak by systém zemřel. Podobně buňky nemají volbu, nejsou i to, i to. Trochu to a trochu to. Nemají žádný rág a dveš. Mají svou dharmu a když to takto je a lepší už to nemůže být. Když začnou dělat něco jiného, je problém. Otázka může znít, kdo říkal, že srdce má být srdce a ledviny jsou ledviny. To znamená, že je z vesmírného procesu všechno předurčené. Jak to může být předurčené? Na výstavě představují malíře, jako světového malíře, který kreslí obrázky. Rozhodl se on sám, že chce být malíř?  Někdo jiný je zase sportovec, hraje fotbal. Kdo o tom rozhodl?
Proč má Kaki černá očka, proč courá v Ladaku v horách, kde nic neroste? Tak ani my nevíme, proč se nám něco líbí a proč jsme tím, čím jsme. Je šest hodin, je satsang, Govind neví, proč si dá rád čajíček, než se zahájí satsang, Govind neví, proč se mu líbí na farmě. Marci neví, proč se jí líbí hudba a proč studovala ekonomiku a teď dělá DPH. I když máme jednoznačný pocit, že je to naše volba a že jsme se to naučili a děláme to, z jiného pohledu to tak není. Nevíme, proč se nám líbí rifle, proč se nám nelíbí chodit v sukni. Cokoli člověk vykonává, jeho volbou není. Všechno je rozhodnutím Brahmalóku. A podle rozhodnutí působí síly vybrané z Dévalóku v Mrtjorlóku. Cokoli, co jsme, že mám tady číču s bílým čumákem, proč čumí na Martina, proč je čiči a není to pes, čiči to neví. Martin nese dříví a neví, proč to nese a proč je na farmě a proč je vůbec Martin, proč to není Lukáš nebo Milan, neví. De facto my nic nevíme, a přece máme ohromnou jistotu, že jsme takoví a makoví a že je to naše dílo. Tím jsme falešní, protože cokoli, co se děje, je plán Brahmalóku. Že jsem nemocný, to já nevím, ale je to v plánu Brahmalóku. Že jsem zdravý, to je v plánu Brahmalóku. Janda dělá masáž, i to, co se jí nelíbí a maminka je šťastná. To není v rukách ani Jandy, ani maminky, ani Govinda. To je hra Brahmy. Proč Luky dělá ilustrátora? Luky to neví. Proč má Margi? To neví, prostě má. To jsou všechno plány Brahma a plán Brahmy je vždy dharma. To Brahma ví mnohem více, než co víme my. Maminka ví mnohem více, než co ví miminko. Takto my díky naší mysli prožíváme asmita, avidhja, rág, dveš, abhnivéš. Toto je také dáno od Brahmy. Všechno je automaticky řízené Brahmou. S kým se setkáme, co se nám líbí, nelíbí, kde je válka, kde je růst, kde jsou kapradiny, to vše je řízeno Brahmou. Takový názor a přístup člověka dělá několik věcí. V první řadě ho děláme inertním, nečinným.  Inert (nečinný) řekne: Tak když je to všechno Brahma, tak já to nejsem. Ale protože žiji, vím že jsem, tak musím sloužit pánovi. Nemusí dělat, ale musí vykonat podle pána. Otrokovi se nemusí věci líbit, ale musí je vykonat. Takové uvažování vyvolá v člověku pocit, že je otrok. Výhodou, že když firma kiksne, jeho výplatu mu nahradí soud. Vždy dostane svou výplatu. Nevýhoda je, že své pocity libo-nelibo, nemůže vykonat. Otrok chce hrát ve vodě v Chorvatsku a šéf říká, ne, budeme sekat dříví. Taková situace se může objevovat, když někdo tento názor přijme. V druhé řadě může vznikat oddanost a nepřipoutanost. Moje nic není a jsem nástrojem Brahmy. Já ani nevím, proč se směji, a to není v rukách člověka. Martoš si nemůže vzpomenout na ty farmakologické vzorce. Proč to nejde? Protože tam nemá člověk dosah. Jako když ryba chce vlézt na strom a ze stromu koukat na vodu, to může, ale nevyleze. Vždycky to dopadne, podle toho, kam ji voda táhne. Rybička je smutná, že ji voda nepustí. Tak jsme takové ryby, které chtějí vylézt na strom. Jako by si ty buňky v těle dělaly, co chtěly. Všechny by chtěly být oko. To čím člověk je, je přání Brahmalóku. Takovým přístupem člověk nedělá žádnou chybu. Jestli to je tak, je to chyba Brahmy. To není problém otroka, to je problém pána. Pán věděl, proč se má sekat dříví a nemá být jídlo. Tím pádem je otrok svobodný a nic se mu neděje a tomu se říká splynutí. Takto i v Mrtjorloku se dá žít s uznáním, sloučením, ztotožněním s Dévalók a Brahmalók. Ardžuna je válečník na válečném poli, pro něj je ta válka a válčení a ne namalovat nehty, protože jemu se to líbí, to je adharma. Válečník na válečném poli má válčit. Takto Bhagavadgíta podporuje rozhodnutí vajrágja. Vlastní není nic, vše je přijaté. Že mě někdo trestá, trest je přijatý. Že mě někdo nemá rád, je také přijaté. Kdo mě má i nemá rád, všechno je Brahma. Tímto přístupem člověk nemůže udělat chybu.
Luky kreslí obrázky, chodil do umělecké školy, byl ve Finsku a tam potkal Margi. Proč se to stalo, neví. On si může myslet, co chce. Vše, co je, je správné. To, že je někdo nemocný, umírá, získává, vše je přáním Brahmalóku. Když do toho jádra zastrčím své já, tak není nic jiného než velký problém. Když přijímám vše jako Brahma a já to nejsem, tak je najednou vše ulehčeno a je štěstí, radost, klid a ánanda. A pokud je mysl, tak je pořád nedostatek, problém. Příště v psychologii budeme brát, co znamená žárlivost a tajemství. To jsou často vátové problémy. Kde se v psychologii bere vát? Tak si vzpomeneme, že je adharma a když je adharma tak je vát, pitt problém. Tím rozhodíme síly, které jsou poskytnuty do života. Jako Martin dostal na Vánoce růžovou čepici. Tak ji vyhodil. Přijde a má rýmu, kašel, horečku. Proč? Protože nechce nosit tu růžovou čepici, která se nehodí pro chlapa. To je rozhodnutí jeho mysli, že růžová není hezká. Když člověk odmítá uznání, že je v Mrtjorlóku, který je produktem Brahmalóky a platí tam pravidla od Brahmy. V tu chvíli jsou problémy, odkopává se Déválók a pak chybí síla a začíná nádherné trápení. A proto je třeba přijetí. Když není svikár (přijímání), je vždy problém, protože naše libo-nelibo je jiné a my jsme řízení podle naše libo-nelibo. Každý náš projev je podle libo-nelibo a ne podle toho, co ta dharma vyžaduje. Děláme adharmu a tím vzniká rozhození funkce Dévalóku a to změní tvar v Mrtjorlóku. To se nám nelíbí a prociťujeme trápení. To je absolutní avidhja, ignorance, neznalost, nedospělost, jsou to nezralá jablíčka. Ta nechutnají jako med. Budou kyselá, svíravá a horší než citrón. Takže tento verš je velice jednoznačný. Kršna Ardžunu pobízí, že když je voják, má na válečném poli bojovat a nemalovat si nehty. 
Otázka: Jaká je souvislost dharmy a odpovědnosti?
Govindží: Žádná odpovědnost není, to je jedno slovo. Když je zodpovědnost, tak jsem já a když je dharma, tak já není. Zodpovědnost je jen jedna, odevzdat se Brahmovi a pak cokoliv, co se bude dít, je jen dharma. 
Otázka: Když mají být dvě věci najednou. Co je ta dharma?
Govindží: To je dobrá otázka. Když se dvě věci dějí najednou, to je také v plánu Brahmy. Jako Ardžuna, na jedné straně má válčit, a na druhé straně je syn, žák, bratr. S kým má bojovat? Tatínek, syn. Ta situace je přání Brahmy, a ať rozhodne tak nebo tak, tak to rozhodnutí bude také Brahmy. Nic jiného se v tomto Vesmíru nemůže dít, než plán Vesmíru. I když je někomu libo nebo nelibo, nemůže být jinak, než přání Brahmalóku. Nemůže pro vás být v tuto chvíli jiná možnost než poslouchat Govinda. Proč to tak je, k tomu si můžete vymyslet cokoliv, ale podle Brahmalóku Govind má svědění mluvit a vy máte svědění poslouchat, a to není ani vaše ani moje rozhodnutí. Točení zeměkoule není rozhodnutí zeměkoule. Kde jsou volby, tak to stejně nějak rozhodneme. Může být rozhodnutí, které vede do trápení, radosti, poznání. To se určitě stane a de facto nic se neděje, jestli se rozhodne, tak nebo tak. Tento víkend jsme na farmě. Martin se ptá, proč nepřišel Prem? Proč se rozhodl, že zůstane doma? Zůstane doma nebo je na farmě, je to jedno. Je to rozhodnutí Brahmy. I když si půjčí kolo a jede na farmu, taky je to Brahma. Dobrý a špatný z vesmírného pohledu neexistuje. Dobré a špatné je jen kalkulačka mysli. Dobré a špatné existuje pouze v lidské bedně. A to řízení je podle vášně, hněvu, euforie, chamtivost, sobectví -  jak to říkáme kám, krodh, madh, moh, lobh. Podle toho říkáme dobré nebo špatné. Takže jediná možnost válečníka je bojovat. Jediná možnost pro kočku je chytit myš. Ryba musí plavat v řece a ne vylézt na strom. Ale já chci také někdy vylézt na strom a být tam s ptáky. Takto lidská bedna dělá pouze nesmysly a může udělat pouze chyby. Nic jiného dělat nemůže, a proto buddhisté říkají, nepoužívat bednu, jen žít. Jako Jandy Fany Baba říká, jen radostně žít a radostně žít je bohoslužba. Být neustále šťastný ve všech podmínkách je bohoslužba. Vše přijímat úplně stejně, ale to není snadné. Tak si užívejte, žádný problém. My tady nejsme pro změnu světa, my jsme tady pro vykonávání Brahma plánu. Proto musel být v dvaaparjug Kršna, Ardžuna a válka, a nyní v době kalijugy jsou mobily, iphony, digitální hry. Vše je v rámci plánu Brahmy a jiné možnosti ani nejsou. Možnost je se oblbnout. Nezralost se chová jinak než zralost. NIC SE NEDĚJE A O NIC NEJDE, VŠE JDE PODLE PLÁNU BRAHMY. To je heslo vajrági. Já svoji radost a smutek nemám. Ale budu na vše hrát tak, jak se má. Tím jsem ze všeho pryč a pak jsem řidičem. Vajrági je ten řidič.


Ájurvédská Univerzita Praha


Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>