Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Někteří lidé se na to dívají jako na úžasné, někteří jej popisují jako úžasné, někteří o něm slyší jako o úžasném a někteří lidé nejsou schopni porozumět.

 

---

---

Kostič:
Někdo ho jako zázrak tu spatřuje, o něm jiný mluví jak o zázraku, o tomto zázračném zas další slyší. Ni ten ho nezná, jenž o něm slyšel.

---

Komentář Govind:
Úžasné, plné divů, překvapení, to je áščarjavat. Takto verš začíná a o áščarjavat je celý verš. 
Co to je překvapení? Jak se stane překvapení? Děje se něco, co nečekám. Každé očekávání není překvapení. Někdy nejsme překvapení a někdy jsme. Takže překvapení není vždycky. Překvapení je o tom, co nevíme. Co víme, to nás nepřekvapí. Překvapuje nás to, co nevíme. Vždy si vzpomenu na mistra Bína, když se mu kalhoty nevešly do kufru, tak to, co přesahovalo, uřízl nůžkami. V jednom rozhovoru prozradil tajemství. Proč se lidem líbí jeho filmy, a jak to dělá. No, jak to dělám? To vám prozradím. Snažím se v každém scénáři, co vnímám a vidím jako bych tomu zcela nerozuměl tak na půl rozuměl. Půlku věřím a půl neznám a snažím se zahrát, jak vypadá půl znání. A tak vzniká mimika, pohyb a tomu se lidé smějí. Proč je k smíchu? Protože lidé to znají celé. A on to nechápe, a jeho nechápání je lidem k smíchu. On je neustále překvapený sám ze sebe. Překvapení je, když nevíme. 
Áščarja vrt (překvapení), paščjati (dívat), kaščitad (někdo), enam (toto). Toto naznačuje kontext, o čem je řeč. Zde je to v kontextu s Átmá. Ve druhé kapitole a v několika předchozích verších je zmiňováno Átmá. Někteří lidé se na Átmá dívají s obdivem. Někteří lidé vypráví, mluví, říkají, popisují Átmá jako překvapení a někteří (Átmá) překvapeně poslouchají. Některým i když slyší a vidí nic o Átmá nechápou, utíká jim nad hlavou. Řečeno bylo, vysvětleno bylo, ale zůstalo nepochopeno.
Tak je to v Bhagavadgítě. Kršna vypráví, Ardžuna poslouchá, na dálku to komentuje Saňdžaja, který to všechno vypráví slepému králi Dhrtaráštrovi, který to poslouchá. Ardžuna chápe i Saňdžaja poslouchá, ale Dhrtaráštrovi se nic neděje, nechápe. Proč? Říká se to jen jedním stylem, jedněmi ústy a pro někoho je to překvapení, druhý se zaujetím poslouchá, třetí je do toho úplně namočený a někoho se to nedotkne. To známe, že to takto je. Proč to takto je? Ti, u kterých to už existuje gján, tak jim slova okamžitě způsobí napojení a je tam i zvědavost dál vidět.
Říkal jsem vám už vícekrát, že na ájurvédu nechodíte na poprvé. Tu ájurvédu už máte uvnitř, možná tisíc let zpět. Někde je už ájurvéda zasazená. Proto když slyšíte slovo ájurvéda, tak je to pro vás známé, ale vidět to není. Pak je to zajímavé. To znamená, že o tom člověk dopředu ví. Když to vysvětlíte manželovi, tak ho to nezajímá, protože to v životě neslyšel. Pro něj to zajímavé není. On se neptá, co jste tam dělali? Ne, on to nezná. To, co nezná, to pro něj zajímavé není. Zajímavé je to pro toho, kdo to dopředu už trošku zná. A to zažito se nepočítá jen v krátkém minulém čase. Zažito je doslova až do nekonečna. Tím se automaticky děje a my s tím nic neuděláme. Poprvé to zajímavé není, možná potřetí, popáté, po desáté mu to něco řekne. Zatím je ájurvéda jen zloděj manželky. Takže proč ne, může být i v manželovi uložena ájurvéda a on může být spokojený o tom není žádných pochyb.
Miliony let, miliardy let, možná tehdy ani nebylo Slunce, a je jednou zažito. To je zajímavé. Tím se automaticky děje to, že s tím nic neuděláme. Jednou se to stalo a nyní to jen pokračuje. Šťastný je pak manžel, který má také uloženou ájurvédu.
Slovo áščarjavata znamená překvapivě. Tady ve verši jsou tři slova. Pašjati je dívání, vadati je mluvení a šranoti je poslouchání. Vidění, mluvení a slyšení. Tři různé akce člověka. Všechny tři jsou smysly. A i když je pět smyslů, tak tady byly vysloveny jen tři smysly. Jestli tři nebo pět není podstatné. Podstatná je funkce smyslová. Funkce smyslová je trojčlenka. Pro smysly jsou tři podstatné faktory.
Trojúhelník. 
První je drašta to znamená, ten, kdo se dívá, divák. A druhý je draš, ten, na koho se dívá. Jako my se díváme na beranka. Je to drašta a na beránka se nechá dívat, ten je draš. A třetí prvek je to, čím poznáváme, že je to beránek. Devika říká, to vnímá náš mozek. Kdo je tam v mozku? Tam je krev a kosti. Tak co je v mozku tím, čím poznáváme, že je beránek? Očima se nepoznává, ty mohou být jen otevřené, jsou jen nástroj. To je jen divák. Jen kukadla. Správná odpověď je nevím. Takže třetí úhel je nevím. Kdo to rozpoznává? O tom nevím. A to nevím je ta záhada. O záhadách se mluví jako o určité síle, energii (slovo, které jsem nikdy nechápal). Ta síla, ta energie, to, co nevím, tomu se v sanskrtu říká Bůh Indra. Někteří autoři říkají, že je to Bůh síly. Kreslí ho jako blesk, nakreslí ho s bleskem v ruce. A říkáme mu Indra, bývá na indických mytologických obrázcích. O tom bude vyprávění ve Védantě v rámci třetího dílu Upanišad - Kéna Upanišad. Takže tyto smysly, ve kterých je drašta, draš a nevím, tak na to nevím se někteří dívají s překvapením. Někteří o nevím mluví jakoby ho kompletně znali. Designerka řekne přesně, jak má vypadat kuchyně. Proč to řekne přesně? Protože to zná. Když to nezná, tak řekne nevím. Jak se opravuje alternátor v autě? Cože, co to je, to nevím, ptejte se na kuchyň, kde má být sporák. Někteří vypráví o Átmá velice překvapivě, protože ho velice dobře znají, proto o tom mohou mluvit. Někteří zvědavě naslouchají. Jako kočky na farmě. Čičina si sedla na stůl a já jsem posouval ruku. Obě kočky jsou plaché, divoké, tak proto jen pomaličku. Číča viděla špičku prstu a zvedla uši, oči zaměřila jen na špičky prstu, které vylézaly. A najednou nohou pac. Co se dělo v její hlavě? Ona zná pohyb a tuší, že to znamená, že se bude žrát.
Někteří lidé nemají o Átmá ani ponětí. Někteří nic neříkají. Některým to nic neříká.
Takže tento verš mluví o Átmá, někteří ho znají dobře a mohou vyprávět, někteří se na to dívají jako na překvapení, a někteří překvapeni naslouchají. Mají dopředu ponětí. Ale neznají vše, jsou jako Bínové (Mr. Bean). 
Co je Átmá? O tom je Védanta, velice rozsáhlý spis. Říká se, že je 108 Upanišad. Bhagavadgíta má 18 kapitol a těch 18 kapitol je šťáva ze 108 Upanišad. Co znamená mrkvová šťáva? Je to energie. Govind se usmívá. Když ždímáš mrkev, vyteče ti maso? Takže šťáva je co? To je pojem vyjadřující hustotu a čistotu. Šťáva je hustota a čistota. Když říkáme šťáva, esence, znamená to, že se bavíme o kvalitě, čistotě a hustotě.
Bhagavadgíta je taková esence Védanty. Ve Védantě se Átmá řeší již v prvním díle Íšá Upanišadě velmi podrobně. V Mándúkja Upanišadě se mluvilo o ÓM. Vše existující má někde začátek, někde má vrchol a někde má konec. Zrození růst, rozrůstání a smrt. Mándúkja Upanišada říká, že je tady Devika, před chvilkou nebyla, je tu a za chvilku nebude. Před chvilkou manžel nebyl, teď je a za chvilku zase nebude, to jsou jen vlny. Existence je jenom vlna a ta věčná není. A něco je věčné, kde ty vlny pořád přicházejí a odcházejí. Něco je věčné, voda moře je věčné. Kde vlny přicházejí, rodí se, vrcholí a zmizí. Devika se narodila, zůstává a zmizí.
Pak se začalo vyprávět o Kéna Upanišadě a tam se říkalo první kroužek, druhý kroužek a třetí kroužek. Takže to nevím někde je, někde to je vím a někde to je nevím. To nevím je někde, a to vím je někde. Když se zeptám designerky, proč má ráda drdoly, co řekne? Proč má ráda zlaté? Proč se jí to líbí? Proč z toho má dobrý pocit? A kdo ví, že to dělá dobře? Proč se nám líbí růže, má to nějakou logiku? Nemá. Takže všechno, co chápeme naším úžasným nástrojem logiky, který považujeme za úžasný najednou kiksne. Proč se ti líbí Frankfurt? Proč něčemu říkáme hezké? Logika není nikde, to je velice omezený nástroj, který nic nevysvětluje. Logika je omezená, takže v prvním řadě uvažovat logicky se nevyplatí. Řídit se podle logiky se nevyplatí. Proč se mi manžel líbí? Když se držíme definice logiky, tak plácáme. Logika je velice invalidní a my to považujeme za svaté. My žijeme ve světě velice invalidním. Spoléhat na logiku, že tím bude vše vysvětleno, je styl blázna a to děláme. Problém je, že naše znalost a neznalost je v rukou logiky. Co známe a neznáme, tam je zaměstnanec logik a to známe. A současně víme, že logik je neschopný. Takto o Átmá žádný dosah nemáme a říkáme nevím. Proč to nevíme? Protože tam nemůžeme narvat logiku. Co je nelogické je nevím, ale přece to je. Nevím existuje i nevím neexistuje. Tak existuje a neexistuje je v rukách logiky. Takže pro poznání skutečnosti se logika musí nechat venku. Átmá nevím, na to se musí přijít jinak.  Samskár existuje, to je logické uvažování. Že někde jsi ukradla pár slov, tomu se říká logika? Co znamená logika? Logika není nikde. Logika je velice omezený nástroj, který nic nevysvětluje, nevyvozuje, logika je omezená. Nevyplatí se řídit podle logiky. Proč se někdo líbí, proč je někdo manžel? Vidíme energii. Já ji cítím. Jak můžeš cítit? Kde máš žaludek? Plácáme. Když držíme definici logiky, tak plácáme. Logika je velice invalidní. Všude je neplatná. A my ji považujeme za posvátnou. Žijeme ve velice invalidním světě. Spoléhat na logiku, že nám všechno vysvětlí, je styl blázna. A to děláme. Tak jsme dokonalí.
Ve škole říkali, to je přece logické. Co budeš ve škole dělat, budeš jim vysvětlovat logiku? To je logické. Stále se to říká.  To je naše hlavní kolej života, to je problém, že znalost a neznalost je v rukách logiky. Co známe a neznáme, tam je zaměstnanec logik. Podle toho my známe a současně víme, že je logik. V tomto případě nemáme k Átmá žádný přístup. Říkáme, že nevíme, protože tam nemůžeme narvat logiku. Co není logické? Já nevím. Přece to nevím existuje. Je to v rukách logiky. Takže pro poznání skutečnosti se musí nechat logika venku. Musí se na to přijít jinak. Možná vám Luky kreslil tečky černé, pak kroužek a v něm červené tečky a v posledním kroužku jsou všechny tečky zelené, černé i červené. Jsou tam. To je to, čemu říkám, že ájurvédu již máte usazenou z minulosti v rámci teček. Současně říkáte, že chodíte na ájurvédu a to jsou zelené tečky. A ty černé a červené, jsou možná tisícileté. Čas nehraje roli v červených a černých. Hraje roli jen ve vlně života. A to jsou zelené tečky. Chápeme to? Dává to logiku?
Takže z toho verše vyplývá mnoho věcí, ale základní je to, že někteří lidé nemohou chápat, některým je známo částečně a někteří chápou.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>