Hledání slova ve spisu:

Slovo:

téma verš komentář všechno

Luki:

Protože, Ó nejlepší mezi muži! Moudrý, který zachází s bolestí a potěšením stejně a není oklamán smysly, ten je rozhodně způsobilý k osvobození (mókše). ||2-15||

---

---

Kostič:
Muž, jehož toto netrápí je moudrý, nejlepší z mužů, neb stejný k štěstí i žalu ten k nesmrtelnosti spěje.

---

Komentář Govind:
Před studiem Bhagavadgíty je zapotřebí mít čisté, pevné a jednoznačné základy, aby nebyly žádné pochyby. Kde není pochopení, kde nejsou kroky pro vylepšení osobnosti, gján je vyloučená věc. Pak zůstává všechno v bahně. Je nutné zpevnit základ, vytvořit jistotu. Řádně zapracovat, zamyslet se. Kdo je na štaflích, které jsou rozvrklané a hýbou se, tak nikdy nemůže pracovat s volnýma rukama. Má pořád obavy, že spadne. Čtyři nohy jsou základ štaflí. Pokud nedrží pevně a jednoznačně, tak člověk ani na takové štafle nevleze. Lidé, kteří nemají pevné štafle, nemají šanci vylézt nahoru. V rámci základní funkce člověka je porozumět, co je nebo není.
V první řadě člověk vnímá okolí. Jsou to dvě věci, individuum a okolí. To, co z okolí přichází, se ukládá do paměti a z paměti to pak letí do karmendrijí (motorické orgány). Gjánendrije (smyslové orgány) jsou velmi známé a vedou dovnitř a motorické orgány vedou ven. Motorických je pět. Jsou to nohy, ruce, reprodukční orgány, konečník a hlasivky. Jsou to vnější projevy. Je to mluvení, hýbání rukama a nohama, reprodukční orgány a konečník. Smyslové letí dovnitř, ty letí ze srdíčka do skladiště paměti, zkušenosti. Tam jsou automaticky rágy a dveši. To je v jádru. Můžeme tomu říci samskár. Tam se ukládá. Udělá se bublinka rág, dveš, různé pocity, emoce, cítění a podle toho se to venku projeví pomocí karmendrijí, pomocí motorických orgánů. Takto funguje člověk. To je první základ poznání. Známe to z ájurvédy. O tom nemáme mít žádné pochyby. Pro jakoukoli analýzu, pro jakékoli pochopení, toto musí být stoprocentní, bez jakékoli výjimky a dokonale prověřené. To je styl myšlení člověka. Člověk vnímá smysly a to mu přinese emoce, city, pocity. Co se vytvoří, to se uloží a pak se to vrací zpátky do sféry emoce, pocitu a projde to do motorických orgánů.
Někteří z vás mohou mít dotaz, co se děje, když jsou pocity uvnitř a vyjádřit se nedají? To se také stává a znamená to, že pocit je v paměti, prošel zkušeností, ale říci se to nedá, dělat se to nedá. Tak, co to bude? Říkáme, že to není, protože to zůstává jenom v srdeční oblasti a ten člověk se už chová jako invalida, nemohoucí, dusí se uvnitř. A když to nemůže vyjádřit, konat, udělat, tak samozřejmě je lítost a tady začne peklo. A to peklo je v oblasti srdce. V první řadě podle naší emoce, pocitů, cítění je potom projev přítomnosti myšlenky. Projevuje se to pak ve fungování srdce. Ten celý kardiologický případ je psychický případ. Bušení srdce, rychlost bušení, síla bušení, tlak v bušení, kompletní informace, které řekne EKG. Odhalí všechno, co je uvnitř v srdci. Zůstalo to v srdci, protože se to nemůže venku projevit. A pro každé individuum jsou dvě možnosti. Je buď sakrije anebo niškrije. Sakrie je akce, je s akcí, je aktivní, konání. Niškrije je nicnedělání, ležení v posteli. Natažené ruce, nohy, jenom postel a deka. Tomu se říká, že se nechce nic dělat. Nechtění. Takže když je nechtěné konání, tak se vyjádřit nedá. Vyjádření nepřichází a tím pádem změna v srdeční oblasti ani není možná. Proto se v józe radí neustále něco konat, neustále něco dělat, být aktivní, neustále být aktivní. Pak automaticky přichází možnost dostat se ven. Někteří lidé jsou propadlí do vzpomínek, někteří do strachu, žijí jen funkční oblasti. Čtyřiadvacet hodin není nic jiného než strachy, nechuť a vzpomínky. Takoví lidé jsou nemohoucí, nemají moc, jak se dostat ven. Konáním. Když je konání, tak je automaticky chod, projev, rozruch. Když ale dva roky stojí auto v garáži, nenastartujete ho. Niškrije je bez akce, vybitá baterie, už se nenastartuje, to je nemocné auto. Kdyby auto jezdilo každý den, tak automaticky ježděním, pohybem kol, motoru pístů se udrží funkčnost a gumový řemen je v pohybu.
Musel jsem si odběhnout, protože jsem slyšel zvuky v odpadovém koši. Byla to myš. Vzal jsem koš a šel jsem ven a vyhodil odpad na ohniště, myš vyletěla a zmizela v trávě. Vrátil jsem se a po sto krocích jsem cítil všechny svaly dolních končetin, kosterních svalů. Všechny si užily nějaké hýbání. Došlo k výměně látek, k regeneraci, k detoxikaci, k dobíjení. To, co proběhlo, to je živá ukázka sakrije. Když je sakrije, tak se automaticky dobíjí a působení emocí, pamětí, vzpomínek, strachu, lítosti, to vše odpadá a přichází do prostředí nová vůně, regenerace, život. Srdíčko je bandáž našeho cítění. Neustále máme možnost být vzhůru. Být naplněný a mít pocit plnosti, dobití. Lidé někdy říkají, že z toho mají dobrý nebo špatný pocit. Kdy bude dobitý pocit? Když srdíčko bude vnímat vše, co přichází, bude život. Život je akce. A proto v první řadě konání. První léčba je akce. Kde konání není, tam je trápení, tam je nemoc. Funkce in aut. Dovnitř a ven, gjánendrije (smyslové orgány) dovnitř a karmendrije (motorické orgány) ven. Kde se ukládá? Do srdeční oblasti, do naší rág (chci, libo) a dveš (nechci, nelibo). Ty vychází ze samskáru. Každým konáním se vytváří samskár. A když se samskár nevytváří, zkušenost se nevytváří, tak je to jako auto stojící v garáži. Jaká je budoucnost auta? Nestartovat, nefungovat, zahynout, jít do šrotu. Stejně tak i cesta odpočinku, neustálé spaní, únava, stěžování si, to vede k ukončení, to není znak života, to je znak smrti. Říká se konstantně něco konat. Kde konání není, tam je vždy problém, staří lidé nechtějí nic dělat. Co je táhne, je smrt.
I ti čiperní jednoho dne umřou. Ale odchází a uvnitř mají pocit života. Jejich potomci, jejich děti nemají pocit, že se rodiče trápí, pokud jsou v akci. Když vnímají, že jsou v akci, žijí. Z rodiče, který nechce nic dělat a jen leží jako mrtvola, děti nemají radost. Vidí, že maminka a tatínek už odchází. Nemají už žádné konání. Kde je konání, tam je akce, tam je život, proměna, vnitřní informace. Ty informace vychází z gjánendrijí a jdou dovnitř do oblasti rág a dveš, do man, do srdce. Tam se proměňují a ven vychází jako akce. Něco jsem viděl, něco odvezu a někam jdu. Kdo to dělal? Buddhi (intelekt). Když je tam intelekt, tak se probudí a je akce. To je měnič informace, který vnímá, zpracuje a rozhodnutí dává ven. Rozhodnutí se projeví jako akce, tělo se hýbe, tím je systém, tím je individuum. Jako třeba na obrázku jeden mluvčí a kolem mraky posluchačů. On vnímá lidi a lidé vnímají mluvčího. Mluvčí má ruce nahoru a něco mluví. Vák funguje. Ruce fungují. Stojí na nohou. Je v akci. Vnímá gjánendrijemi a koná karmendrijemi. U posluchačů jsou akční zejména gjánendirije a u mluvčího karmendrije i buddhi. Proměňuje informace ze zkušenosti a pustí proud do rukou, hrdla, do různých svalů, smyslových orgánů. Mluvčí se projeví, vykulí oči, zvedne hlas a možná i zazpívá. Tady běží buddhi, ve všech běží buddhi. A posluchači tleskají. Okolí funguje. Takže prvním úkolem dnešní Bhagavadgíty je ujasnit si, porozumět a pochopit, jak fungují lidé. Dále, že je in (dovnitř), to je zpracování a pak je aut (ven) vyjádření. Řetěz od gjánendrijí přes man, buddhi a karmendrije je vyjádření. Tak funguje individuum. To platí pro stromy, rostliny, zvířata, lidi, staré, mladé, nadřízené či podřízené.
Ve všech situacích jsou gjánendrije, man, buddhi a karmendrije spolu a vzájemně se rozpoznávají. Tomu říkáme život. Tím se stává život životem. Vnímáme ho, a to funguje na bázi pocitů, emocí, srdce, vyjádření, přemýšlení, konání.
Toto je první základní příčka na štaflích. Když je toto jasné, pak může student vstoupit do poznání Bhagavadgíty, do gjánu. Rozhodující je to, co přeměňuje. Mezi gjánendrijemi a karmendrijemi je měnič, to je to buddhi. A podle schopnosti buddhi člověk vytvoří celé srdce, veškeré pocity. V srdci to nabublá. To je celá fyziologie člověka, srdíčko jsou fyziologické impulzy, jsou v něm akce těla. Bublání je fyziologie, to je stav těla, to závisí na bublání. Bublání záleží na tom, jak se intelekt popere s tím, co vnímá, co přichází z gjánendrijí. Jak se to zpracuje, to se pak vyjádří tělem pomocí karmendrijí. Verš říká, že když je měnič gjáni moudrý, tak každá informace, která přichází ke zpracování, je v nadhledu. Unaveně, beznadějně, s nezájmem ležící nebo sedící je ten, kdo se do toho namočil. Akceschopnost, užívání si konání je produktem gján, které je v buddhi. Ze slova gján je gjáni, z moudrosti je moudrý. Moudří lidé nemají čtyři ruce nebo padesát nohou. Mají stejné tělo, ale mají jiný měnič. Když je v měniči gján, tak se informace zpracují v harmonickém stavu, sam avasta sukh duhkh. Co je v tomto verši? Sama duhkhasukham. Kde je sam duhkh sukha, je pochopení a porozumění. Co přichází, filtruje buddhi, měnič. Bublinka plná emocí a cítění je jiná. Tomu říkáme rozum. Pak jsou věci jiné, akce jsou jiné. Samozřejmě musíme brát v úvahu druhý bod, tedy druhou příčku na štaflích. To, čemu se říká je, je vyloženě osobní rozhodnutí. To nemá nic společného s pravdou. Je to jeho představa, a skutečnost je absolutně jiná. Nemá nic společného s tím, čemu člověk říká je. Čemu člověk říká, že je, to je jen jeho vnímání a zpracování. Cokoli říkám, slyšíte ode mne, a je to rozhodně jiné, než co ve skutečnosti je. Co chápete je jiné, než co říkám. Je vyloučená věc, aby to bylo stejné. Jak vnímá druhý člověk, jak zpracuje a jak reaguje, je podle jeho slovníku znalostí. Podle toho, co člověk má, podle toho vnímá a děje se. A to je rozhodně jiné, než co je ve skutečnosti. Na to nejsou udělané smysly. Co není řečeno, to se neslyší. Co není ukázáno, to se nevidí. Čeho se nedá dotýkat, to se dotekem nepozná. Co se nedá na jazyk, toho chuť se nepozná. To je vyloučená věc. To je druhá příčka štaflí. Cokoli vnímáme, čemu říkáme je, je příliš individuální, je to omezené. To je jedince a není záruka univerzální pravdivosti. Jeho pochopení může být asatjam (nepravdivé), může to být spekulace. Je to jenom představa. Když někdo pláče a kapičky stékají po tváři, říkáme, že je smutný. Dotyčný nemusí být smutný, dostalo se mu do očí chilli nebo pepř. To ví jen ten, komu tečou slzy. Kdo to vidí, řekne: Je smutný. Má vlastní zkušenost. Podobná nevědomost je, když člověk říká nikdy a trvá na tom. I to je nevědomost, tvrdit o něčem, že je to pravda, absolutní nevědomost. Ke skutečnosti nemůže dojít. Druhá příčka na štaflích. Tyto věci musí být stoprocentně jisté. To musí být jednoznačné. Pak se mohou pochopit verše. 
Ve verši se píše: Ó, nejlepší mezi muži. O čem je řeč? O měniči, o buddhi, o zpracování informace. Takovému člověku se říká moudrý. Nejlepší mezi lidmi. Lepší a nelepší je jen buddhi, jen rozum. Ten je odlišný. Kde vzniká bublinka rág-dveš, tam je sukh-duhkh. Tento verš nám naznačuje, kde se stává stejnoměrnost samaduhkhasukham. Stává se v úrovni buddhi. Kde buddhi není, tam je plácání, není gján, není zkušenost, není poznání. Je tam jen rozjetá kolej chamtivosti, vášně a touhy. Je do své vášně namočený 24 hodin. Z vášně je vyrobené jádro. To je buchtička, koktejlík, který podporuje a vybírá vyjádření, vybírá sloveso. Sloveso, o kterém jsme mluvili na satsangu Védanty je postaveno na štaflích vášně.
Odkud přichází vášeň? Z paměti. Odkud přichází paměť? Z gján. Jakou kvalitu a kvantitu má, co je uloženo v paměti, z toho se vytvoří vášeň. Podle toho je akce, sloveso. Co tam je? Rág-dveš (libo-nelibo), můj, tvůj. Do toho je namočený, to dělá celý den. Vytváří další a další vášně. Co zbývá takovému člověku? Obavy, nespokojenost, strach. To rozkvete. Rozkvete duhkh (neštěstí) a sukh (štěstí). V tom sam (vyrovnanost) nemůže vyrůst. Sam roste, když je v gján nepřetržitý čintan (myslet), manan (neustálé připomínání si, přemýšlení), svadhjáj (vytvoření vlastního pochopení) při čtení spisů, na satsangu. Když se to děje konstantně, tak se rozrůstá jako rybník, vodní louže. Rybník je místo, kde se hromadí voda. Odkud přichází voda? Z pramene. Vytvoří se rybník. Pak si ale ten rybník ze své kontaminace, nevědomosti, bahna, tmy začne myslet, že má hodně vody a že nepotřebuje pramen. Stačí, když večer zaprší a tím se doplní voda. Odřízne se od pramene. Co se takovém rybníku stane? Dešťová voda rozhodně nestačí. Vysychání je rychlé a rybník brzy totálně zmizí do údolí. Proč? Podobné je to u lidí. Člověk padá zpátky do své staré vyjeté koleje a není spojený se zdrojem. Tak jednou vznikla básnička Žábo (mysl), buď u pramene (gján).

Voda je to, co tě vyživuje, co je dárcem života,
žábo buď u pramene.
Voda naplňuje radostí a dává směr životu,
žábo buď u pramene.

Neustálým dobíjením udrží rybník perfektně hladinu. Buddhi se neustále dobíjí. Toho, kdo uteče od pramene, nečeká nic jiného než zahynout. Naší snahou je mít perfektní rozum, a ten se dobíjí díky spisům, učení, satsangům, ale hlavně díky čintan-manan-svadhjáj. Kdo si užívá své staré koleje, tak bude tam, kde byl.
Ardžunovi dobyl Kršna buddhi gján. O tom je celá Bhagavadgíta, kterou čteme. Díky tomu se Ardžuna postavil do boje a vyhrál. Dobití je nutné. Odkud může přicházet sam? To slovo sam (vyváženost) vychází z gján.
Sukh-duhkh (štěstí-neštěstí) vychází ze staré koleje. Člověk, který si jede ve staré koleji má sukh-duhkh. Když je spojený s gján nemá sukh-duhkh žádný význam a sukh-duhkh zůstává jen ve Vesmíru.
Kršna dává důraz samaduhkhasukham a další slovo dhíram. Písmena dh - ī - r - ṁ. Písmeno Dh jste slyšeli jako dhátu, buddhi. To je dhí a před tím je bud. Písmo Dh s mátrou Í naznačuje nošení. Čeho nošení? Gjánu. Proto se slovo buddhi překládá jako intelekt, rozum. Písmeno R má energii, sílu, prán, život, agni. A když to spojíme, pak v buddhi je nesen život, světýlko, zář.
Dhīl Puruš je moudrý muž. Amrtatvaja to je nektar nesmrtelnosti. Nektar, který vyživuje život. Takže moudrý muž doplňuje výživu, ve které je samaduhkhasukham. V situacích sukh-duhkh, vůní, emocí, cítění, zůstává sam, vyrovnaný, to je velký muž. Purušaršabha znamená borec. Lidi jsou lidi, ale borec je v TV Nova nakonec. O tom je vždy řeč. Borec je ten, který je sam. Z toho celého verše je kouzelné slovíčko je sam. Tím se stává, když je uložen gján v měniči. Máme jeden verš, zapracujte poznání.

---

Ájurvédská Univerzita Praha

Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in Admin Prem ==> Admin Marci==>