Ayurvedic Consortium of Europe
FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -
Bhagavadgíta,-साङ्ख्ययोगः sámkhjajóga, (S.-1, Ch.-2), Verš.-12 |
न त्वेवाहं जातु नासं न त्वं नेमे जनाधिपाः ।
न चैव न भविष्यामः सर्वे वयमतः परम् ॥२-१२॥ |
na tvéváhaṁ džátu násaṁ na tvaṁ némé džanádhipáḣ ।
na čaiva na bhaviṣjámaḣ sarvé vajamataḣ param ॥2-12॥ |
Já, nitro, átma je nekonečné
|
न na = ne;
तु tu = opravdu, skutečně;
एैव aiva = vskutku;
अहम aham (nom. sg.) = já;
जातु džátu = někdy;
न na = ne;
असं asaṁ = (rst sg. imperf. act *as) = neexistoval jsem;
न na = ne;
तवं tvaṁ (nom. sg.) = ty;
न na = ne, ani;
इमे imé (m. nom. pl.) = tyto;
जनाधिपाः džanádhipáḣ (m. nom. pl.) = pánové, vládci lidí;
न na = ne, nor.;
च ča = a, nebo;
एैव aiva = vskutku;
न na = ne;
भविष्यामः bhaviṣjamaḣ (3rd pI. fut. act. *bhu) = budeme, budeme existovat;
सर्वे sarvé (m. nom. pl.) = vše;
वयमतः vajamataḣ (nom. pl.) = my;
अतः ataḣ = odsud;
परम् param (adj. acc. sg.) = za, po (ata l param = od nynějška, dále, od tohoto okamžiku do budoucna).
|
Luki: Duše je vždy nekonečná (nikdy neumírá). Proto není správné truchlit. Není tomu tak, že bych já, ty nebo tito králové nikdy v minulosti nežili. A není tomu ani tak, že my (duše) přestaneme žít v budoucnu. ||2-12||
Kostič: Což někdy byl jsem bez bytí já, ty nebo tito králové? Právě, že nikdy my všichni po smrti nepřestáváme být.
Komentář Govind:
Nebylo takové období, kdy jsi ani ty, ani já nebyl. Nikdy nebylo období, ve kterém jsme ty ani já nebyli. My jsme byli vždy. Ani ti králové a lidi a okolí a rodina co dnes vidíme, tu není poprvé. Nebyl žádný čas, kdy tyto věci nebyli. Ani takový čas nebude, kde tyto věci nebudou, kde já nebudu a ty nebudeš. Ve všech časech jsem já i ty i oni i ona. Já je nekonečné a pořád, aham. To já je pořád, Átmá je pořád, Iša je pořád, ve všech časech a prostorech, a to my nevnímáme.
Já jsem se narodil a od té doby jsem a pak nebudu. Takto myslí člověk. Kdo nebude? Mysl nebude? Nitro je pořád, bylo pořád a bude pořád. Ale nás nitro nezajímá, nás zajímá mysl. Když je člověk v nitru, tak jazyk není. Vstoupení do nitra je cílem a smyslem jógy. To je jediná cesta, která vede do nitra. Ostatní je, jak se říká, blábolení. Láska, vůně, díky, prosím, dobrou chuť, to je vše blábolení. To vše jsou barvy mysli. Přišel jeden doktor ze Zlína, který byl dlouho v Indii a praktikoval vše a vše poznal. Chtěl se se mnou sejít a nabídl, že by mohl přednášet na univerzitě. Říkám mu: Přijít můžete. Stejně to všechno na hovno. Zaznělo pár takových hnusných slov. A on na to: Proč mluvíte tak sprostě? Já mluvím svatě, vy slyšíte sprostě? To vás nenaučili, jak poslouchat? Vy jste říkal, že máte vše zažito? Vy jste se tam flákal, vy neumíte poslouchat. Takže takoví jsou lidé. Neumí slyšet. Jógín nejprve poslouchá a co slyší je agné murdhva. Druhý je plamínek a žije. Člověk, který žije v libo-nelibo, má mysl, která bude blábolit. Co říká je blábolení, co říká je nesmysl, mysl dělá nesmysly. Ale jóga je předmětem nitra.
Proč to Kršna říká, že nebyl žádný čas, kdy jsi ty nebyl nebo já jsem nebyl, nebo ti králové a okolí nebylo. Ani nebude takový čas, ve kterém my nebudeme. Kršna to řekl, protože byl Ardžuna zafixovaný k můj.
Oni byli dříve, jsou a pořád budou. Kršna mluví o nitru. On nemluví o těle, o rukou, o nohou, o kůži, o orgánech, zkrátka o hmotě. On mluví o nitru, které pořád bylo, je a bude. Iša vasa idam sarvam. Z toho pohledu Ardžunovi vyprávěl. Všichni byli, jsou a budou. To mysl nemůže přijímat a věřit tomu. Protože mysl je omezená smysly. Co se smysly nedá vnímat, pro člověka neexistuje. To je omezenost mysli. A proto ta moderní věda a technika je pouze záležitost mysli. Google guru říká, že co se dá měřit, je věda. Život se měřit nedá, to se dá jen odvodit. Že se někdo hýbe, to se může měřit. Kdo to bude měřit? Smysly. Konat to budou karmendrije. Minulý život se nedá měřit, ani radost se nedá měřit, ani smutek se nedá vyměřit. Manželka se nedá měřit. Jsou existující věci, které se nedají měřit. Ale věda je jen to, co se dá měřit. Proto je věda velmi blízko mysli. Protože se jedná o vnímání. Ztotožnit se s nitrem je samádhi. Mokš. To se stává automaticky. V první řadě porozumět svým životním funkcím, jak a čím žiji. Nejdříve odhalit mysl a pak aha? Co tam je dál? Pod tím je šumák. Šumák je D1 do nitra. Jedna středověká báseň zní. Čistil jsem prach na zrcadle, protože jsem viděl prach. Myslel jsem, že je zaprášené zrcadlo, ale zjistil jsem, že mám zaprášený obličej. Hledá se venku, co je špatně, ale člověk sám je špatný. Antar (vnitřní) mukhi (smysl), vahir (vnější, okolní) mukhi (smysl). Vypínání mysli se nedělá, to se děje. K tomu je potřeba fokus, pak vše okolo zmizí. Takto, když se zaměří do nitra, tak se mysl zklidní sama. Co je fokus? Nejdříve se musí rozostřit oči, pak to bude vidět. Když se začne hodnotit, že v hlavě je jen šmejd, tak z toho vyroste šumák. Bhagavadgíta jsou jen směrovky do nitra. Proto je třeba držet se směrovky a zdroje. Základní vlastností mysli je touha, připoutanost, a ta táhne člověka, aby byl sám pro sebe. Mysl pořád posiluje magnet, který táhne do sebe, a to jógín pozná a toho se chce zbavit.
Ájurvédská Univerzita Praha
Výklad a komentář od Ájurvédačárja Góvindadží.
Vaše připomínky jsou vítány: info@university-ayurveda.com in
Admin Prem ==>
Admin Marci==>