Ayurvedic Consortium of Europe

FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -

Bhagavadgíta,-साङ्ख्ययोगः sámkhjajóga, (S.-1, Ch.-2),

Verš.-7

कार्पण्यदोषोपहतस्वभावः पृच्छामि त्वां धर्मसम्मूढचेताः ।
यच्छ्रेयः स्यान्निश्चितं ब्रूहि तन्मे शिष्यस्तेऽहं शाधि मां त्वां प्रपन्नम् ॥२-७॥

kárpaṇjadóṣópahatasvabhávaḣ pṛččhámi tváṁ dharmasammúḍhačétáḣ ।
jaččhréjaḣ sjánniśčitaṁ brúhi tanmé śiṣjastéAhaṁ śádhi máṁ tváṁ prapannam ॥2-7॥

Prožíváním adharmy se prosazuje móh (připoutanost)

कार्पण्य kárpaṇja (n.) = chudost ducha, útrpnost;
दोषो dóṣó (m.) = porucha, slabost;
उपहत upahata (p. pass. participle upa *han) = zničen, poškozen;
स्वभावः svabhavaḣ (nom. sg.) = přirozenost (kárpaṇjadóṣópahatasvabhávaḣ, nom. sg. BY cpd. = jehož vlastní bytí bylo překonáno slabostí a lítostí);
पृच्छामि pṛččhámi (1st sg. pr. indic. act. *pračh) = žádám;
त्वां tvaṁ (acc. sg.) = tebe;
धर्म dharma (m.) = povinnost, právo, zákon;
सम्मूढ sammúḍha (p. pass. participle sam *múh) = zmatený;
चेताः čétáḣ (n. nom. sg.) = mysl (dharmasammúḍhačétáḣ n. nom. sg. BY cpd. = jehož mysl je zmatená pokud jde o službu, povinnost);

यद jad (n. nom. sg.) = který, co;
च्छ्रेयः ččhréjaḣ (comparative) = lepší, výhodnější;
स्यात sját (3rd sg. optative. Jas) = mělo by být;
न्निश्चितं nniśčitaṁ (adv.) = najisto, určitě;
ब्रूहि brúhi (2nd sg. imperative act. *bru) = pověz!;
तद tad (n. acc. sg.) = to, tamto;
मे mé (dat. sg.) = mě;
शिष्य śiṣja(jas (m. nom. sg.) = žák, student (gen. sg.);
ऽहं Ahaṁ (nom. sg.) = já;
शाधि śádhi (2nd sg. imperative act. *ádh) = poraď!, přikaž!;
मां maṁ (acc. sg.) = mě;
त्वां tvaṁ (acc. sg.) = tě, z tebe;
प्रपन्नम् prapannam (acc. sg. p. pass. participle pra. *pad) = prosebník.

Luki:

Proto Ó Pane! Veden aktem zbabělosti a bičován slovy Dharmy, žádám vás, ukažte mi správnou cestu. Prosím učte mě, jako vašeho žáka hledajíc u vás přistřeší (úkryt, útočiště). ||2-7||

Kostič:
Já s duší zchvácenou žalem a vinou, s myslí co do povinnosti zmatenou, táži se Tě pověz co bude lepší pouč žáka, který se uchýlil k Tobě.

Komentář Govind:
V sedmém verši se píše, že žal vysušil smysly tělesné. Podobně říkají i dnes lidé: Mám stres, jsem vystresovaný, jak se z toho dostat ven? A jiní říkají, že neumí ovládat myšlenky, neumí soustředit myšlenky. Prém jim pak povypráví o manogunách, které vytváří neustálé problémy v hlavě.
Ardžuna říká: Kamaráde můj, jsem úplně vyřízený z toho, s kým mám bojovat, jsem z toho zhroucený. Je to dilema, je to zapeklitá situace. Ale je to všechno proto, že Ardžuna strašně prožívá adharmu. Když se prožívá adharma, pak se moh - připoutanost prosazuje. Jde o to nebýt připoutaný.
Ve verši procítit prostředí, náladu, význam, i skrytý nebo naznačený význam. To je luštění, s tím se dostává esence. Získá se šťáva, která se očima nevidí. V jablíčku se nevidí šťáva, ale když se dá do odšťavňovače a vyvine se tlak, šťáva vyteče.
Když budu nosit jen svůj názor, jen to, co si myslím, že je nebo není pravda, tím hloubku nezískám.
Žák je jako pluh, co roztrhne zem, a vše, co je skryto 30 cm pod povrchem, se ukáže. Tomu se říká studium, gján, žák. Kdo prorazí hluboko, uvidí, co je pod tím. Vlastností žáka je rozluštit. To za člověka nikdo neudělá, to vede k poznání.

Ájurvédská Univerzita Praha