Ayurvedic Consortium of Europe

FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -

Bhagavadgíta,-साङ्ख्ययोगः sámkhjajóga, (S.-1, Ch.-2),

Verš.-6

न चैतद्विद्मः कतरन्नो गरीयो यद्वा जयेम यदि वा नो जयेयुः ।
यानेव हत्वा न जिजीविषाम-स्तेऽवस्थिताः प्रमुखे धार्तराष्ट्राः ॥२-६॥

na čaitadvidmaḣ katarannó garíjó jadvá džajéma jadi vá nó džajéjuḣ ।
jánéva hatvá na džidžíviṣáma-stéAvasthitáḣ pramukhé dhártaráṣṭráḣ ॥2-6॥

Dharma se mění s časem a prostorem

न na = ne;
च ča = a;
एैतद् aitad (n. acc. sg.) = tento;
विद्मः vidmaḣ (rst pI. pr. indic. act. *vid) = my víme;
कतरत् katarat (n. acc. dual) = který ze dvou (dat. pl.);
गरीयो garíjó (comparative) = těžký;
यद्वा jadvá = jestli;
जयेम džajéma (1st pI. opt. act. *dži) = zvítězit;

यान ján (m. acc. pl.) = koho;
एव éva = vskutku;
हत्वा hatvá (gerund *han) = zabítí;
न na = ne;
जिजीविषाम džidžíviṣáma (rst pI. desiderative act. *dživ) = žít;
स्ते sté (m. nom. pl.) = oni;
ऽवस्थिताः Avasthitaḣ (m. nom. pI. p. pass. participle ava *stha) = seřazeni;
प्रमुखे pramukhé (n. loco sg.) = tváří v tvář;
धार्तराष्ट्राः Dhártaráṣṭráh (m. nom. pl.) = synové Dhártaráṣṭry.

Luki:

A nevíme co je pro nás příznivé, ani nevíme jestli je přemůžeme, nebo oni přemohou nás! Synové Dhrtarashtry, potom co zabijeme ty, jenž si nepřejeme aby žili, ti jsou stojící přímo před námi. ||2-6||

Kostič:
Ani nevíme, co lepší je pro nás, porazit, či jimi poraženi být. Pobijeme-li je, ztratíme chuť žít. Dhártaráštrovci však proti nám stojí.

Komentář Govind:
Ardžuna zde neustále zvýrazňuje své problémy. Je to jako když chce někdo někoho naštvat, pak na něm hledá chyby.
Jsou tady na válečném poli a pořád myslí na coby kdyby, coby kdyby. Zkrátka tady je válečné pole a jsou tu synové Dhrataraštry, slepého krále. Písmeno Dh znamená dharana a když se řekne Dhrat znamená to přilepení, až úplně na dno. Raštra znamená národ, velení, král. Ten, který je přilepený ke své touze. Král touhy. To je Dhrataraštra. A vidí všechny jeho děti, kteří chtějí boj. Tak Ardžuna ukazuje, jak je soucitný a dobrodušný. Stejně jako když lidé říkají, jak milují zvířata. Ale kde? Na talíři. Takže ti lidé jsou na tom podobně jako Ardžuna. Mnoho slov o lásce, ale chci kuřecí stehno. Takže falešné, lživé, neskutečné. Ardžuna říká, jak miluje tyto lidi na nepřátelské straně, ale kde je? Je na bojišti a na bojišti není žádná láska. Ardžuna neustále myslí na vztahy a je namočený v nevědomosti.
Je třeba přečíst si Bhagavadgítu až do verše 11. doma, ale snažte se to pochopit stejným nádechem.
Tento spis Bhagavadgíta je komunikace mezi dvěma stejně starými přáteli. Říká se, že Krišnovi i Ardžunovi bylo tehdy kolem 85.let.
Mezi žákem a učitelem jsou tam vzájemná práva. Mezi dítětem, maminkou a tatínkem jsou vzájemná práva. Mezi dcerou a maminkou jsou určitá práva. Je třeba procítit prostředí oč v Bhagavadgítě běží.
Dharma je dodržení jógových zásady a doporučení jam a nijam. Jam a nijam jsou také dharma. Ale na bojišti platí válečné jam nijam. Ortodoxnost, fanatismus je jen nerespektování času a prostoru. Kdo je zaseklý do svého názoru, to je fanatik. Ve všem chce vidět jen svůj názor.
Jam nijam, zásady a doporučení a pravidla se vztahují ke každému času a prostoru. V kuchyni jsou zásady jiné, ve škole jsou jiné, na bojišti jsou jiné. A to je to, co lidé velmi často dělají, když neví, chovají se jako ortodoxní, protože do všeho rvou svá přesvědčení. Tím ubližují okolí i sobě a jsou neakceptovatelní pro své okolí v daném čase a prostoru.

Ájurvédská Univerzita Praha