Ayurvedic Consortium of Europe

FREE - ONLINE Bhagavad Gíta -

Bhagavadgíta,-साङ्ख्ययोगः sámkhjajóga, (S.-1, Ch.-2),

Verš.-5

गुरूनहत्वा हि महानुभावान् श्रेयो भोक्तुं भैक्ष्यमपीह लोके ।
हत्वार्थकामांस्तु गुरूनिहैव भुञ्जीय भोगान् रुधिरप्रदिग्धान् ॥२-५॥

gurúnahatvá hi mahánubháván śréjó bhóktuṁ bhaikšjamapíha lóké ।
hatvárthakámáṁstu gurúnihaiva bhuñdžíja bhógán rudhirapradigdhán ॥2-5॥

Předvádění velkorysosti a vytahování se je ukázkou nevědomosti

गुरून gurún (m. acc. pl.) = guruové, učitelé;
अहत्वा ahatvá (gerund a *han) = ne zabití, namísto zabití;
हि hi = vskutku, opravdu, v pravdě;
महानुभावान् mahánubháván (m. acc. pl.) = velmocný, mocný;
श्रेयो śréjó (comparative) = lepší, výhodnější;
भोक्तुं bhóktuṁ (infinitive *bhuj) = užívat;
भैक्ष्यम bhaikšjam (n. acc. sg.) = almužna, žebrající;
अपि api = dokonce, také;
इह iha = zde na světě, tady níže;
लोके lóké (m. loco sg.) = na zemi;

हत्वा hatvá (gerund *han) = vraždění;
अर्थ artha (m.) = zisky, majetek, kořist, předmět;
कामां kámáṁ (m. acc. pl.) = vášeň, touha, chamtivost (arthakaman, m. acc. pI. BY cpd., desirous of gain.);
अस्तु astu = opravdu;
गुरून gurún (m. acc. pl.) = guruové, učitelé;
इह iha = zde na zemi, zde na světě;
एव éva = vskutku;
भुञ्जीय bhuñdžíja (1st sg. opt. mid *bhu) = měl bych si užít, měl bych požívat;
भोगान् bhógán (m. acc. pl.) = potěšení;
रुधिर rudhira (adj.) = krev;
प्रदिग्धान् pradigdhán (m. acc. pI. from pra *dih) = rozmazaný, pokrytý (rudhirapradigdhán, m. acc. pI. TPcpd. from pra *dih = pokrytý krví).

Luki:

Raději bych na tomto světě žil z almužny, než abych zabíjel tyto starší (učitele, guru, moudré). Protože po jejich zabití si budeme muset uživat krví potříšněná potěšení ve formě bohatství a smyslových požitků. ||2-5||

Kostič:
Vždyť je na světě lépe žít z almužny, než vraždit vážené a velkomyslné.

Komentář Govind:
Vždy člověk argumentuje tak, aby působil na ostatní chytře, moudře a inteligentně, velkoryse. Člověk se snaží ukázat, jak je dobrý.
Když Prém vydělal první výplatu, přinesl Pavlíně sedm tisíc korun. A Pavlína viděla sedm tisíc korun a říká, že si koupí boty a kabelku a nezbyde nic. Prém si myslel, že si koupí mobil. Sedm tisíc je na stole a oba tam sedí. Začne mluvit Pavlína: Mám děravé boty. Na to Prém: Ale já bych chtěl mobil, mám ho rozbitý. A pak Pavlína řekne: Víš co, miláčku, tak si kup Motorolu, já peníze nechci. Ještě prodej závěsy, můj šicí stroj, nechci nic. Ty peníze si vezmi. A ještě mu přidá. A vypadá to, že je naštvaná
Takto Ardžun tady chce být moudrý a chce ukázat, jak je velkorysý, hodný. Ukazuje, že to vše je k ničemu, raději bude jógín v jeskyni. Takto ukazoval, jak je velkorysý, roztomilý, hodný a sympaťák. Podobně, když jsme se měli učit agnihotru a v blízkosti byli ptáci, Nandi musel vyjádřit svou velkorysost, aby ti ptáci neumřeli. O co se snažil? Ukázat, jak je velkorysý, moudrý a přátelský, ohleduplný a soucitný. Pak přišel Govind a řekl, že nebude nic. Pokračujte ve své zábavě, žádná agnihotra nebude.
Takto člověk konstantně vytahuje a chce vytvořit lepší dojem na ostatní, a to je ukázka nevědomosti. To je úplně mimo skutečnost. Kdyby Ardžuna chtěl být jogín, proč trénoval celý život střílení z luku a učil se vojenskému umění? Proč trénoval střelbu? Proč se učil, jak ovládat zbraně? Proč nešel rovnou na Kopeček a nemeditoval tam? Takto se člověk obvykle chová.

Ájurvédská Univerzita Praha